Poslanci dnes rozhodli o navýšení letošního rozpočtu o 30 miliard na pomoc s dopady ničivých povodní, tím pádem tedy poroste i deficit rozpočtu z 252 miliard na 282 miliard. Prostředky na pokrytí navýšených výdajů budou získány prodejem dodatečných státních dluhopisů. Podle oslovených expertů nejde s ohledem na celkový objem státního rozpočtu na přehnanou částku, nicméně se podle nich už nedá hovořit o konsolidaci.

Sněmovna dnes schválila novelu letošního státního rozpočtu, která umožní uvolnit 30 miliard na pomoc po povodních. „Navrhované navýšení schodků letos a příští rok nepokládám za zásadní problém. Jde o jednorázové zhoršení hospodaření plynoucí vcelku logicky z potřeby pokrýt náklady na odstranění dopadů přírodní pohromy. Následně bude ovšem dobré sledovat, zda je toto navýšení výdajů využíváno skutečně racionálně,“ řekl pro Echo24 analytik České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michael Skořepa.

Prostředky na pokrytí navýšených výdajů budou získány prodejem dodatečných státních dluhopisů. „Celá částka bude nejprve umístěna do položky zvané vládní rozpočtová rezerva vedené v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správy. Odtud pak můžou být prostředky převáděny podle potřeby do různých kapitol státního rozpočtu. Na počátku letošního roku byly na podobné účely vyhrazeny v rozpočtové rezervě prostředky ve výši necelých dvanáct miliard korun, ale téměř celá tato částka byla ve chvíli příchodu povodní už utracena,“ vysvětlil Skořepa.

Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka nejde z pohledu velikosti státního rozpočtu sice o nějak dramatickou částku, ale záleží na úhlu pohledu. „Pokud má třeba stát někde 30 miliard ušetřit, tak už to je téměř neřešitelný problém,“ připomněl Dufek vládní snahu o konsolidaci veřejných financí s tím, že ať už bude letošní deficit 252 nebo 282 miliard, jde podle něj v obou případech o tristní výsledek.

Stát si podle něj tyto peníze bude muset nejspíš vypůjčit, pokud nemá jít o ty přesměrované dvě miliardy eur z fondů EU. „Takže bude muset další dluhopisy na trhu a platit z nich dluhovou službu. Jak se budou peníze rozdělovat? Doufám, že účelně, efektivně, a především transparentně tak, aby šly jen na úhradu škod, nikoliv na nesouvisející projekty před volbami. Jak to dopadne? Netuším,“ přiznal Dufek.

Na příští rok je pak navržen schodek ve výši 241 miliard, z toho 10 miliard je další výdaj na pomoc po povodních. „Při pohledu na navržený rozpočet pro rok 2025 bych raději se slovem konsolidace zbytečně neplýtval, respektive bych ho ani nepoužil,“ řekl pro Echo24 Dufek. „Zvlášť, když má schodek činit 241 miliard korun, což znamená, že by kumulovaný deficit rozpočtů za současné volební období (2022-2025) měl dosáhnout 1 172 miliard korun,“ připomněl ekonom.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) popsal, na čem stát pracuje v rámci povodňové pomoci postiženým firmám. „Prominutí správních poplatků a pokut za kontrolní hlášení. Kompenzace nákladů firmám (kurzarbeit) v celkové výši 1 miliardy za cca 80 tisíc zaměstnanců, kteří nemohou kvůli povodním do práce. Zvýhodněné půjčky u Národní rozvojové banky do 100 milionů korun,“ uvedl Stanjura. Dále se má jednat o záruky za úvěry ve výši 3,5 miliard korun. Stát také jedná s Českou bankovní asociací, aby banky nabízely odklady splátek úvěrů. „Jednáme i s Českou asociací pojišťoven ve věci rychlého vyplácení pojistných plnění,“ dodal Stanjura.

Novelu kromě vládních stran podpořila také opozice. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v projevu se mimo jiné vyslovil za výstavbu vodních děl pro ochranu před povodněmi. „Zkuste teďka udělat takové zákony, aby se začaly skutečně urychleně dělat protipovodňová díla, která ochrání,“ uvedl předseda ANO. Ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) vzkázal, že by bylo dobré nynější plánovanou pomoc rozšířit. „Pane ministře, myslím, že by bylo fajn myslet i na zahrádkáře, tam je to katastrofa,“ řekl.