Česko a Polsko by měly posílit spolupráci v bezpečnostní oblasti, Evropa je dnes v ohrožení a je nutné umět na to reagovat. Po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským to ve středu řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Obě země podle něj ví, co znamená ruský imperialismus a že se nezastaví na Ukrajině. Česko a Polsko podle Lipavského sdílí společné hodnoty svobody, demokracie a právního státu.
Posledních několik týdnů je ve znamení zhoršených vztahů mezi Prahou a Bratislavou. Iniciátorem je česká strana, odůvodňuje to prostě: nepřijatelnými názory slovenské vlády na rusko-ukrajinskou válku, které se mj. zhmotnily v setkání ministrů zahraničí Slovenska a Ruska při diplomatické konferenci v turecké Antalyi. Vyrazili jsme tedy pořídit rozhovor s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.
Nový polský ministr zahraničí Radosław Sikorski oznámil, že rozhodl o ukončení misí více než 50 velvyslanců. Jeho návrh přijal polský premiér Donald Tusk. Se změnami musí souhlasit i prezident Andrzej Duda. Podle Tuska je prezident spíše proti. Premiér Tusk hrozí, že v případě, že s jejich koncem nebude prezident souhlasit, stáhne je vláda na konzultace do Varšavy a záležitosti na ambasádách budou řešit chargé d‘affaires.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) začíná být podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) kvůli svým výrokům bezpečnostním ohrožením Česka. Lipavský to řekl v neděli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Babiš v tomto týdnu kritizoval rozhodnutí české vlády přerušit konzultace se slovenskou vládou. Uvedl, že premiér Petr Fiala (ODS) úplně ničí česko-slovenské vztahy. Babiš v reakci označil za hrozbu pro českou bezpečnost a suverenitu naopak Piráty.
Válka na Ukrajině mohla být dávno skončená, kdyby Západ v dubnu 2022 nezabránil uzavření mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Takový je jeden z klíčových argumentů stoupenců tvrzení, že na Ukrajině de facto válčí Západ zastoupený umírajícími Ukrajinci, kteří jím do boje byli dotlačeni. Tu tezi mají potvrzovat i zjištění amerického deníku The Wall Street Journal, který prvního března publikoval obsah dokumentů, o nichž se na těch mírových rozhovorech jednalo. „Wall Street Journal svou autoritou potvrdil, že Rusko a Ukrajina před dvěma lety, takřka vzápětí po invazi ruské armády, byly krok od smírného řešení,“ píše například v Týdeníku Echo kolega Daniel Kaiser.
Rozhodnutí české vlády přerušit konzultace se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica budí velké emoce u nás i na Slovensku. Zatímco jedna strana hovoří o tom, že s ohledem na Ficovy postoje například k válce na Ukrajině se nedalo nic dělat, druhá strana – například česká opozice – mluví o obrovské chybě a ničení přátelství s historickým diplomatickým partnerem. Česko a Slovensko se v zahraniční politice liší zejména v postoji k válce na Ukrajině.
Slovenské ministerstvo zahraničí kritizovalo Nizozemsko kvůli připravované akci o politické situaci na Slovensku, která se má ve čtvrtek uskutečnit v prostorách jeho velvyslanectví v Česku. Ministerstvo si kvůli tomu předvolalo nizozemskou velvyslankyni na Slovensku Gabriellu Sancisiovou, které sdělilo své výhrady. Nevládní organizace Centrum pro informovanou společnost v reakci na slovenské výhrady na síti X uvedla, že je pořadatelem akce, nizozemské velvyslanectví pouze poskytlo prostory.
Po více jak 30 letech končí na americkém ministerstvu zahraničí Victoria Nulandová. Náměstkyně ministra Anthonyho Blinkena vystřídala v americké administrativě řadu pozic od velvyslankyně při NATO, po mluvčí ministerstva zahraničí. Dlouhodobě se zabývala Evropou a vztahy s Ruskem. Podporu Ukrajině vyjadřuje už od roku 2014, kdy byla v Kyjevě v době Euromajdanu a pomáhala demonstrantům. Po zabrání Krymu varovala, že to značí, že Rusko nechce fungovat v rámci mezinárodního práva.
Minulý týden se toho v konfliktu Rusko–Západ stalo tolik turbulentního, že i zájemce o mezinárodní politiku stěží drží krok s vývojem. Za pozornost stojí tři důležité věci. Zaprvé list Wall Street Journal svou autoritou potvrdil, že Rusko a Ukrajina před dvěma lety, takřka vzápětí po invazi ruské armády, byly krok od smírného řešení. WSJ vlastně už jen kodifikuje, co mezitím dosvědčili aktéři z Ukrajiny, Ruska, Izraele, Turecka... Nicméně list měl k dispozici text dohody a ta obsahovala dvě koncese Kyjeva: slib neutrality, rozuměj konec snů o NATO, a početní strop pro armádu. Za to by se Rusové stáhli do výchozích pozic z 24. února 2024.
Publikovaný rozhovor důstojníků německé armády o možnostech Ukrajiny útočit na cíle v Rusku ukazuje na přímé zapojení kolektivního Západu do konfliktu, prohlásil dnes podle ruské agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko v pátek zveřejnilo interní rozhovor vysoce postavených představitelů německého letectva, v němž probírají, jak by ukrajinská armáda teoreticky mohla použít německé střely s plochou dráhou letu.
Mnichovská bezpečnostní konference je nejprestižnější událostí svého druhu. Založil ji v roce 1963 německý aristokrat Ewald-Heinrich von Kleist-Schmenzin, poslední přeživší Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi. Jeho cílem bylo shromáždit největší bezpečnostní experty, kteří by diskutovali, jak zabránit velkým konfliktům, jako byla druhá světová válka. Prvního ročníku se účastnilo 60 hostů, mezi nimi budoucí německý kancléř Helmut Schmidt a Henry Kissinger, tehdy profesor mezinárodních vztahů na Harvardu. Časem konference nabobtnala a stala se oblíbeným místem pro neformální vyjednávání a zásadní vyjádření.
Co je pod radarem parlamentní debaty, to je čertem. Tento princip můžeme vztáhnout na středeční hlasování sněmovny, jímž vládní většina odmítla návrh uspořádat mimořádnou schůzi k migračnímu paktu EU. Pro mimořádnou schůzi hlasovali všichni přítomní poslanci ANO a SPD, zatímco ani jeden z přítomných poslanců pětikoalice ji nepodpořil. Tohle nebyla tradiční kočkovaná, kdy opozice v parlamentu využívá těžkostí ministrů, tak jako když tatáž sestava před třemi týdny marně svolávala mimořádnou schůzi ke kampeličce, v níž měl Petr Fiala nepřiznaný milion korun.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes kvůli úmrtí předáka ruské opozice Alexeje Navalného v sibiřské věznici rozhodl o předvolání ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského. Na úřadě s ním hovořil náměstek ministra Eduard Hulicius (KDU-ČSL). Informaci webu Blesk.cz potvrdil ČTK mluvčí ministerstva Daniel Drake. Naposledy si Lipavský na úřad předvolal ruského velvyslance loni v říjnu, a to kvůli útoku na civilisty v ukrajinské obci Hroza, při kterém zahynulo téměř 60 lidí.
Senátor Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 na sociálních sítích kritizoval vměšování velvyslanců cizích zemí do českých záležitostí. Narážel zejména na britského velvyslance Matta Fielda, který ve středu na sociální sítí X komentoval parlamentní rozhodování o manželství pro všechny. Za nevhodné ale Hraba pro Echo24 označil i účast zástupců velvyslanectví na senátním jednání o Istanbulské úmluvě.
Do Saúdské Arábie v pondělí přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken. V Rijádu zahájil svou už pátou cestu po Blízkém východě od začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Média soudí, že ministra čekají složitá jednání o navrhovaném příměří v Pásmu Gazy i budoucnosti Palestiny, normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií nebo o eskalaci bojů ve světle dalších očekávaných amerických úderů na proíránské milice na Blízkém východě.
Švýcarsko se vymyká v různých oborech lidské činnosti, mj. také v novinařině, a vymyká se i větším stupněm svobodomyslnosti ve veřejném prostoru. Jako je úkazem mezi evropskými deníky Neue Zürcher Zeitung, mezi politickými časopisy je to týdeník Die Weltwoche. Redakce sídlí na břehu Curyšského jezera a v horním patře vilky s krásným výhledem úřaduje majitel týdeníku, šéfredaktor a poslanec švýcarského parlamentu Roger Köppel. V posledních letech je Köppel jakýmsi enfant terrible německy mluvící části Evropy a vlastně i střední Evropy.
Rusko je připraveno k jednáním o míru, ale nikoliv k setrvání nynějšího ukrajinského režimu u moci, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ukrajina se pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského postavila vpádu ruských vojsk a už téměř dva roky se brání ruské agresi ve válce označované za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Západ poskytuje napadené zemi vojenskou a další pomoc.
Bývalá mluvčí prezidenta Petra Pavla Markéta Řeháková má od poloviny ledna novou funkci. Pracuje jako poradkyně vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného při ministerstvu zahraničí. Informuje o tom server Novinky.cz. Na starosti má mít pomoc s čerpáním peněz z mezinárodních fondů a „otevírání dveří“ českým firmám ve válkou poničené zemi.
Minulý týden v Haagu u Mezinárodního soudního dvora začalo slyšení, při němž Jihoafrická republika vznesla žádost, aby byl Izrael souzen za zločin genocidy v Gaze. Použití slova genocida je sporné, ale jak jde čas, většina států světa a patrně i většina světového veřejného mínění se kloní k názoru, že Izrael v Gaze páchá válečné zločiny, nebo přinejmenším porušuje mezinárodní právo. Naopak Česká republika i nadále podporuje Izrael neochvějně. Proč je český stát v tomto vzdáleném sporu tak vyhraněný?
Česká republika a Rusko se dostávají na diplomatickém kolbišti do stále ostřejšího sporu. Podle informací Deníku Echo24 se Ruská federace bude snažit zamezit české kandidatuře do Rady bezpečnosti OSN. Rusko v minulých dnech obvinilo v Radě bezpečnosti Česko ze zbabělosti a malomyslnosti. Nelíbí se mu české dodávky zbraní Ukrajině. Národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar označil českou podporu Ukrajině za stěžejní. České ministerstvo zahraničí pro Echo24 uvedlo, že s odmítavým postojem Ruska počítá a nikterak ho netrápí.
Ze zbabělosti a malomyslnosti obvinil zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij Českou republiku, která se odmítla zúčastnit zasedání Rady bezpečnosti OSN svolaného Ruskem kvůli sobotnímu ostřelování ruského Belgorodu. Moskva z něj viní ukrajinskou armádu a po Praze žádala, aby se jednání RB OSN zúčastnil její zástupce a vysvětlil české dodávky zbraní na Ukrajinu. Český ministr Jan Lipavský účast českého diplomata na zasedání odmítl.
Saský premiér Michael Kretschmer (CDU) navrhl, aby Kyjev ustoupil a "dočasně" přenechal část ukrajinského území Ruské federaci. Ukrajina by měla usilovat o příměří i přesto, že by se na chvíli musela vzdát části své země ve prospěch Moskvy, prohlásil Kretschmer a vyzval německou vládu k "větší diplomacii" namísto dalšího zásobování a dodávání zbraní. "Mělo by se co nejdříve najít řešení ruské agresivní války na Ukrajině. Také se může stát, že v případě příměří bude muset Ukrajina akceptovat, že některá území budou dočasně nepřístupná," řekl Kretschmer
Jak se vojenská situace nevyvíjí pro Kyjev dobrým směrem, začínají se objevovat spekulace o přímé válce mezi NATO a Ruskem. Vadym Prystajko, bývalý ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království, nyní v obsáhlém rozhovoru pro Rádio Svoboda prohlásil, že Británie je jednou ze zemí, které by v případě "katastrofického vývoje války," mohly poslat na Ukrajinu své expediční síly. Poukazuje na to sobotní Ukrajinska pravda. O tom, že hrozí pád Kyjeva, a američtí poradci chystají proto novou válečnou strategii, jsme psali zde.
Někdejší diplomat a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů profesor Petr Drulák měl mít v úterý přednášku pro studenty Biskupského gymnázia J. N. Neumanna v Českých Budějovicích. Kvůli pobouření některých zaměstnanců hostitelské školy, rodičů i samotných studentů se ale přednášku rozhodl ředitel školy na poslední chvíli zrušit a nahrhl "jiný formát" v novém roce. Kolem přednášky panovaly v posledních dnech rozvířené emoce.
V Británii tradice velí, že jména ministrů se nezveřejňují před oficiálním jmenováním. Když premiér Rishi Sunak vyhodil ministryni vnitra Suellu Bravermanovou a na její místo přesunul ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, novináři nedočkaví nového šéfa diplomacie sledovali Downing Street, aby ihned věděli, kdo se dostavil k předsedovi vlády pro nominaci. A byli nesmírně překvapení. Obzvlášť vtipný je komentář televize Sky News. „Auto přijíždí do Downing Street, nejsem si jista, kdo by to mohl být...,“ popisuje reportérka dění na ulici. „Ochranka otvírá dveře pro... Davida Camerona!?“ vykřikne překvapením.
„Henry Kissinger, válečný zločinec, kterého zbožňovala americká vládnoucí třída, konečně zemřel.“ Tímto titulkem magazín Rolling Stone přivítal smrt tohoto stoletého bývalého amerického poradce pro národní bezpečnost a ministra zahraničí. Je to exemplární případ, jak zprávu o Kissingerově skonu přijala americká levice. Huffington Post, kdysi mainstreamový web, jenž se také posunul doleva, se zachoval podobně. „Henry Kissinger, nejznámější americký válečný zločinec, zemřel ve věku 100 let,“ je jeho titulek.
Dočasné příměří mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy přináší výsledky a Spojené státy doufají, že bude pokračovat. Řekl to dnes podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Antony Blinken, který je na návštěvě Izraele. Šéf americké diplomacie se po schůzce s prezidentem Jicchakem Herzogem setká se členy izraelské vlády, s nimiž hodlá probírat další možný vývoj v Gaze. Blinken po setkání s Herzogem uvedl, že Washington se soustředí zejména na osvobození dalších z původně zhruba 240 rukojmích,
Úmrtí Henryho Kissingera vyvolalo smíšené reakce. Někdejší prezident USA George Bush mladší ocenil Kissingerovo odhodlání, když jako chlapec uprchl před německými nacisty, posléze proti nim bojoval na americké straně a jako bývalý uprchlík se stal ministrem zahraničí. Smutek vyjádřilo mimo jiné čínské zastoupení ve Spojených státech, píše agentura AP. Naopak magazín Rolling Stone už v titulku vyzdvihl Kissingerův podíl na bombardování Kambodže: "Válečný zločinec milovaný vládnoucí třídou nakonec zemřel".
Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu 100 let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Co bylo příčinou úmrtí muže, který podle agentur zanechal nesmazatelnou stopu v americké diplomacii, prohlášení neuvedlo.
Německo a USA po čtyřech dnech popřely článek Bildu o společném „tajném plánu“ obou zemí omezit dodávky zbraní Ukrajině, aby ji přiměly k mírovým rozhovorům s Ruskem. Uvedlo to v pondělí ukrajinské vysílání německého rozhlasu Deutsche Welle s tím, že podle německé vlády tato zpráva nemá reálný základ. "Od samého začátku ruské útočné války se USA a Německo zavázaly ukončit ruskou agresi a dosáhnout spravedlivého míru na Ukrajině. A to nemůže být vnucený mír," reagovala spolková vláda.
