Vypnutí ekonomiky z důvodu obav z koronavirové nákazy a následná krize drtivě dopadla na řadu firem. Některé nyní přežívají na státních programech a čekají na podzim, kdy by měl skončit Antivirus, který jim pomáhá platit mzdy pracovníků. V nadcházejících dvou měsících tak má dojít k propouštění a pražské firmy odhalují, jak bude vypadat období výpovědí.
Britská ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 20,4 procenta. V meziročním srovnání se hospodářství propadlo o 21,7 procenta.
Stát si uměle přiškrcenou malou nezaměstnaností před sebou tahá dluh, který se projeví až v příštím roce. Nízké číslo 3,8 procenta z července je totiž z velké části způsobena programem Antivirus, který drží firmám zaměstnance doma na překážkách a stát jim zpětně proplácí mzdu. Propad tak zřejmě nastane až v jarních měsících v příštím roce, kdy se začne masivně propouštět. Do konce roku se totiž bude nadále přispívat nepracujícím zaměstnancům.
Kurzarbeitový program Antivirus by se měl ukončit spíše dříve než později, shodli se dnes v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ekonomové Mojmír Hampl a Ilona Švihlíková. Podle Švihlíkové, která je i členkou Národní ekonomické rady vlády, je však třeba mít připravený záchranný sociální systém, což zatím realitou není. Hampl ale zdůraznil, že podpora, která stála na příspěvcích za první tři měsíce zhruba 15 miliard korun, nemůže trvat dlouhodobě.
Vypadá to jako zvláštní ekonomický úkaz. Už v první čtvrtině roku, za který jsou poslední aktuální čísla, se česká ekonomika propadla o dvě procenta. V nich se odrážejí jen pouhé dva týdny karantény a koronavirového vypnutí ekonomiky. Dá se čekat, že už ve druhém čtvrtletí, do nějž spadá celý vypnutý duben a květen, se ekonomika propadne podstatně víc.
Nezaměstnanost v červnu dosáhla 3,7 procenta. Za poslední měsíc se zvedla o 0,1 procentního bodu. Úřady práce evidovaly 269.637 nezaměstnaných.
Ošetřovné se stalo jedním z nejkomplikovanějších příspěvků v době koronavirové krize a problémy pro rodiny, které ho pobíraly, zdaleka nekončí.
S přicházejícím létem se blíží také období sezónních brigád, které obvykle finančně dopomohou především studentům. Letos se však řada z nich bude muset pravděpodobně bez občasné práce obejít. Podle společnost LMC, pod kterou spadá například Jobs.cz, se nabídka brigád propadla takřka o polovinu.
Přestože úřady práce zatím žádný významný trend rostoucí nezaměstnanosti nepozorují, tak společnost LMC, pod kterou spadá například Jobs.cz, upozorňuje, že se zásadním způsobem zvýšil počet uchazečů o práci a naopak pracovních možností výrazně ubývá. O práci totiž přišla i řada živnostníků, či lidí pracujících na dohodu. Úřady práce také ještě neevidují zaměstnance, kteří jsou zatím ve výpovědní lhůtě. Lidé jsou dnes nuceni hledat novou práci z existenčních důvodů, zatímco před rokem byla hlavní motivací snaha polepšit si.
Firmy budou v důsledku pátečního rozhodnutí Sněmovny propouštět zaměstnance a nezaměstnanost poroste. Po rozhodnutí Sněmovny o úlevách firmám postiženým opatřeními proti šíření koronaviru to uvedla Hospodářská komora. Vadí jí, že poslanci odmítli všechny návrhy zejména opozičních poslanců, kteří chtěli okruh firem s nárokem na odpuštění pojistného rozšířit především na středně velké podniky.
Gastronomické podniky v Česku by měly zavést povinných 10 % spropitného, aby pomohly podnikům a jejich zaměstnancům s finančními problémy způsobenými novým koronavirem. Navrhuje to iniciativa #milujemevino, podle níž je takové spropitné jakožto součást účtu ve světě standardem. Spropitné tvoří až polovinu příjmů pracovníků v barech či restauracích a dalších zařízeních, dodává iniciativa v tiskové zprávě.
Česko bude muset zvýšit dočasně podporu v nezaměstnanosti kvůli dopadům koronavirové krize.
Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým tempem. Lidem v dubnu došla závažnost finančních a ekonomických dopadů koronakrize. Obavy z nich již zjevně překonaly strach ze zdravotních rizik, jelikož se nemoc COVID-19 dostala v České republice pod kontrolu. Ekonomové vychází z čísel Českého statistického úřadu.
Data za méně než měsíc ukazují, jak moc otřásá současná pandemie koronaviru s americkým trhem práce.
Koronavirová krize překvapila nepřipravené firmy a společnosti, které bleskově musí řešit svou budoucnost.
Pro řadu lidí je konec měsíce kritickým obdobím, během kterého se mohou ocitnout ze dne na den bez práce.
Chuť riskovat, zkoušet nové věci a jít za lepším nepatřila ve třiceti svobodných letech, která jsme od roku 1989 prožili, k typickým českým vlastnostem. Jistota stávající pozice byla víc. Na rozdíl od ostatních zemí střední a východní Evropy jsme si neprošli žádnými vážnými hospodářskými krizemi, provázenými vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností, jaké vyhnaly do ciziny stovky tisíc Slováků, Poláků, Bulharů. Nebo dnes vyhánějí Řeky a Španěly, protože u nich nezaměstnanost mladých dosahuje 39,9, respektive 34,9 procenta. Což není zrovna nejlepší životní perspektiva. Přesto i u nás pravidelně z průzkumů životních situací, které v lidech vyvolávají největší stres a úzkost, vycházel strach, že člověk přijde o práci a nebude moci najít jinou, na druhém žebříčku hrozeb. Hned za ztrátou blízkého člověka.
Nové občanské výzvě spolku Milion chvilek pro demokracii, která v úterý nasbírala kýžených 150 tisíc podpisů, se o den dříve postaral o nečekanou publicitu sám kritizovaný premiér Andrej Babiš, když prohlásil, že by ji podepsal i on. „Tvrzení pana Babiše, že by rád podepsal naši novou výzvu, nás upřímně pobavilo,“ reagoval pro Echo24 předseda spolku Mikuláš Minář. Obecně by proti tomu nicméně nebyl, předseda vlády by se jí ale podle Mináře musel začít řídit.
Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 2,6 procenta. Předtím se tři měsíce za sebou držela na úrovni 2,7 procenta. Bez práce bylo v říjnu 196 500 lidí, což je nejnižší říjnová hodnota od roku 1996. Zaměstnavatelé nabízeli více než 337 000 volných pracovních míst, o 8000 méně než v září. Oznámil to Úřad práce ČR (ÚP ČR). Loni v říjnu byla míra nezaměstnanosti 2,8 procenta.
Nejméně 112 mrtvých si během necelého týdne vyžádaly nepokoje v Iráku. Vyplývá to z nedělních údajů iráckého ministerstva vnitra a agentury Reuters. Mezi zabitými je podle mluvčího i osm příslušníků pořádkových sil. Zranění utrpělo více 6130 demonstrantů a více než 1200 členů pořádkových sil. Demonstranti podle mluvčího vypálili 51 veřejných budov a osm ústředí politických stran. Při dnešních dalších střetech mezi protestujícími a policií ve východní části Bagdádu zemřelo nejméně osm lidí a dalších 15 bylo zraněno, informovaly podle Reuters policie a lékařské zdroje.
Nezaměstnanost v České republice v květnu klesla na 2,6 procenta z dubnových 2,7 procenta. Bez práce bylo 200 675 lidí, což je nejméně od května 1997. Volných pracovních míst opět přibylo a jejich nabídka tak nadále převyšovala počty nezaměstnaných. Úřady ke konci května evidovaly 346 552 volných míst. Informoval o tom dnes Úřad práce ČR.
Počet lidí bez práce v Německu se v květnu nečekaně zvýšil a růst zaznamenal poprvé za téměř dva roky. Podle sezonně upravených údajů bylo bez práce 2,279 milionu lidí, což je o 60 000 více než v dubnu. Oznámil to spolkový úřad práce. K růstu přispěly mimořádné vlivy, ale také zpomalení růstu ekonomiky.
Téměř dvě třetiny zaměstnaných Čechů pociťují, že se pracovní trh v ČR potýká s nedostatkem pracovních sil. Většina vnímá hlavně negativní dopady tohoto stavu, jako jsou přesčasy nebo napětí na pracovišti. Proti loňsku poměr negativních aspektů nad těmi pozitivními zesílil. Vyplývá to z průzkumu společnosti Up ČR. Stále více zaměstnanců proto zvažuje změnu pracovního místa, nyní to je 43 procent lidí.
Česko má být do několika let jedním z technologických lídrů Evropy. Přeje si to předseda vlády Andrej Babiš, který nápad o technologicky orientované zemi představil na své cestě po Asii před měsícem. Nyní však trvá na tom, že budoucností jsou řemeslné profese. Na trhu práce je však nedostatek zaměstnanců ve všech oborech. Následující roky také přinesou nedostatek pracovních sil v oblasti informačních technologií kvůli rostoucí orientaci na automatizační projekty.
Nezaměstnanost v Česku dál roste, v lednu stoupla na 3,3 procenta z prosincových 3,1 procenta. Bez práce bylo 245.057 lidí. I přes meziměsíční nárůst jde o nejnižší lednovou hodnotu od roku 1997. Oznámil to v pátek Úřad práce ČR. Analytici očekávali o desetinu procentního bodu nižší růst. Loni v lednu činila nezaměstnanost 3,9 procenta.
V Česku přibývá zahraničních pracovníků. Na konci roku 2017 mělo v zemi zaměstnání asi 472 400 lidí z ciziny, před krizí před deseti lety jich bylo zhruba o 200 000 méně. Cizinci se tak na zaměstnanosti v zemi podíleli téměř 11 procenty. Nejvíc jich pocházelo ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska, Polska a Bulharska. Údaje zveřejnil na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ). Podle dřívějších zpráv ministerstva práce bylo na konci roku 2016 v Česku 382 900 zahraničních zaměstnanců, v roce 2008 zhruba 284 600.
Budeme se mít letos opět dobře, česká ekonomika se bude moci opřít o spotřebu domácností, říká v rozhovoru pro deník Echo24 hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Růst mezd ale nemusí ustát některé subdodavatelské firmy, upozorňuje. „Subdodavatelé zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu a s jednoduchou výrobou jsou nejohroženější částí ekonomiky. Tito mohou mít problém ustát tlak na růst mezd a mohou zavírat výrobu,“ říká Helena Horská.
Nezaměstnanost v Česku v říjnu opět klesla, a to na 2,8 procenta. Bez práce bylo nejméně lidí od června 1997, o zaměstnání se ucházelo 215.622. Počet volných pracovních míst vzrostl na téměř 316.900. Oznámil to dnes Úřad práce ČR (ÚP ČR). Analytici podobný vývoj očekávali. Letos v září činila nezaměstnanost tři procenta a loni v říjnu 3,6 procenta.
Trh práce prodělal za poslední roky jednu z největších změn vůbec. Role zaměstnanců a zaměstnavatelů se obrátily, pracovníci získali sebevědomí a na trh se derou mladí a nezkušení mileniálové, kteří si říkají o vysoce nadprůměrné platy. Mnohdy je také dostanou. Pracovní trh navíc ovládl rozvoj moderních technologií.
Francouzské velvyslanectví v Praze a francouzská vládní agentura Pôle emploi, která pomáhá nezaměstnaným Francouzům s nalezením nového uplatnění, spustily operaci nazvanou „Práce v Česku“, napsal tento týden pařížský list Le Parisien. „Každý den je Francouzům určeno 150 nabídek. Zvláště ceněný je jazyk, přičemž angličtina je prakticky nezbytná,“ vysvětluje tajemník velvyslanectví desítce zájemců situaci.
