Pracující cizinci v ČR

Více než desetina zaměstnaných v ČR jsou cizinci. Nejčastěji Slováci a Ukrajinci

Pracující cizinci v ČR
Více než desetina zaměstnaných v ČR jsou cizinci. Nejčastěji Slováci a Ukrajinci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V Česku přibývá zahraničních pracovníků. Na konci roku 2017 mělo v zemi zaměstnání asi 472 400 lidí z ciziny, před krizí před deseti lety jich bylo zhruba o 200 000 méně. Cizinci se tak na zaměstnanosti v zemi podíleli téměř 11 procenty. Nejvíc jich pocházelo ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska, Polska a Bulharska. Údaje zveřejnil na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ). Podle dřívějších zpráv ministerstva práce bylo na konci roku 2016 v Česku 382 900 zahraničních zaměstnanců, v roce 2008 zhruba 284 600.

Cizinci v Česku tvoří kolem pěti procent obyvatel. Na konci roku 2017 jich v zemi včetně azylantů žilo 527.000. Na konci loňského listopadu podle statistik ministerstva vnitra mělo pak v zemi povolení k pobytu 549.600 lidí ze zahraničí.

„Cizinci se na celkové zaměstnanosti podílejí 10,7 procenta. Když si vezmeme, že tvoří zhruba pět procent obyvatel, je v tom ohromná disproporce. Je v tom vidět právě věková struktura. Jsou tu cizinci hlavně v produktivním věku, chybí tu postproduktivní věk. V důchodovém věku tu takřka nejsou, je tu málo dětí,“ řekl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.

Na konci roku 2017 podle kvalifikovaných odhadů ministerstva práce bylo v ČR kolem 472 400 zahraničních zaměstnanců. Ministerstvo průmyslu registrovalo dalších 87 200 podnikatelů a živnostníků. Počet zaměstnanců z ciziny se podle expertky z oddělení pracovních sil ČSÚ Jarmily Marešové od roku 2006 výrazně zvedá. Po přechodném poklesu za krize v posledních letech citelně roste. Živnostenských oprávnění přibývá pomaleji. Za zvyšujícím se množstvím pracovníků z ciziny jsou hlavně lidé z EU, množství sil ze třetích zemí roste mírnějším tempem.

Mezi řídícími pracovníky a specialisty je nejvíc Slováků. Následují Rumuni. Cizinců je málo mezi techniky i řemeslníky. Nadprůměrně se naopak uplatňují při obsluze strojů a také v nekvalifikovaných profesích, uvedl Holý. Slováci v Česku jsou hlavně mladší, převážně třicátníci. Často tu zůstávají po vysoké škole. Třetina slovenských pracovních sil má vysokoškolský titul. Ze skupin cizinců vydělávají nejvíc.

Typickému Ukrajinci je kolem 45 let, tedy jako českému pracovníkovi. Dvě pětiny Ukrajinců jsou v Praze. Muži většinou pracují v průmyslu a ve stavebnictví, ženy v obchodu, ale i zdravotnictví a sociální péči. Ukrajinští pracovníci mají mezi skupinami cizinců naopak nejnižší výdělky.

Z Polska do Česka přicházejí nejčastěji třicátníci, převážně vyučení muži. Soustředí se podél severní hranice republiky. Pracují hlavně v těžbě, a to šestkrát víc než Češi. Často mívají místo přes agentury práce.

Rumuni jsou hlavně třicátníci. Vysokou školu má 16 procent z nich. Mimo Prahu žijí hlavně v Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Nejčastěji se uplatňují jako obsluha strojů, vyšší podíl je ale i ve vysoce kvalifikovaných profesích. Typický bulharský pracovník je pětačtyřicetiletý muž se středoškolským či základním vzděláním. Každý druhý pracuje v Praze. Převažují lidé, kteří mají místo přes pracovní agenturu. Měsíčně bulharští pracovníci odpracují nejvíc hodin, a to téměř 177. Převážně obsluhují stroje. Nadprůměrný podíl z bulharských sil se uplatňuje v oboru ICT.

„Ukazuje se, že z východní Evropy sem často chodí vysoce kvalifikovaní lidé. Vysokoškoláci. Dělají tu velmi kvalifikované profese za vysoké platy. Troufnul bych si tvrdit, že je tu jistý odliv mozků z východní Evropy k nám, že je české firmy přetahují,“ řekl Holý. Poukázal třeba na rumunské či bulharské programátory.

Při porovnání výdělků vycházeli statistici z mediánové mzdy, tedy prostřední hodnoty. Slováci a Rumuni mají vyšší medián než Češi. Polovina Českých pracovníků v roce 2017 vydělávala víc než 26 037 korun hrubého. V roce 2017 polovina Slováků v Česku měla víc než asi 31 000 korun, polovina Rumunů víc než téměř 30 000 korun.

Podle Holého v odměňování cizinců roli hraje vzdělání. Vysokoškoláci pobírají skoro dvojnásobek toho, co lidé se základní školou. U Slováků činí rozdíl 94 procent, u ostatních je o něco nižší. Výjimkou jsou Ukrajinci. Jejich medián byl pod 25 000 korunami. Střední mzda vysokoškoláka je u nich proti člověku se základní školou jen o 19 procent vyšší. Důvodem může být to, že se diplomy ze škol mimo EU vždy neuznávají.

Firmy volají po zmírnění pravidel pro cizince, odbory nesouhlasí

Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost, navíc nejnižší v EU. V prosinci činila míra nezaměstnanosti 3,1 procenta, když meziročně klesla ze 3,8 procenta. Volných míst evidoval úřad práce zhruba 324 400, meziročně jich přibylo o víc než 100 000. Uchazečů o zaměstnání bylo v prosinci kolem 231 500, dosažitelných ve věku od 15 do 64 let pak 210 700. Na nedostatek pracovníků si firmy dlouhodobě stěžují a volají po pracovnících z ciziny.

Česko má programy pro řízenou migraci s kvótami na počet pracovníků s kvalifikací ze zemí mimo EU. Zaměstnávat je tak možné lidi z Ukrajiny, Mongolska, Filipín či Indie, upřesnila Veličková. Svaz i Hospodářská komora usilují o navýšení kvót i rozšíření seznamu zemí. Letos by podle mluvčí do ČR tak mohlo přijít na 40 000 Ukrajinců místo 20 000, ročně pak také po tisícovce pracovníků z Moldávie, Běloruska či Černé Hory.

„Apelujeme na vládu, aby zkrátila test trhu práce ze 30 dnů na deset dnů. To je doba, po kterou musí mít firma vyvěšenou volnou pozici na úřadu práce, než může podat žádost o zařazení do režimu (pro získání zahraničních pracovníků),“ uvedla Veličková.

Do programů pro získávání cizinců se mohou podle mluvčí přihlásit podniky s minimálně deseti zaměstnanci. Svaz navrhuje počet snížit na šest, aby cizí síly mohly získat i malé firmy. Požaduje také, aby přijatý zahraniční pracovník nemohl půl roku změnit práci. „Tím by se zamezilo současné praxi, že firma vyřídí veškerou administrativu nutnou pro zaměstnání cizince a ten po příjezdu do Česka nastoupí jinam,“ přiblížila mluvčí.

V prosinci zaměstnavatelé hledali nejčastěji stavební či montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích, řidiče nákladních aut a vysokozdvižných vozíků, skladníky, svářeče i pomocné manipulační pracovníky. Poptávka byla ale i po kvalifikovaných silách. Veličková podotkla, že z vládních programů není možné získat nekvalifikované síly.

Odbory se přivážení lidí z ciziny nebrání, se zmírňováním pravidel ale nesouhlasí. Trvají také na tom, že cizinci nesmí pracovat za horších podmínek a nižší mzdu než místní. Pokud by podle vedení odborové konfederace podniky víc zvedaly výdělky, nemusely by hledat síly jen v chudších zemích. Mohly by je bez pracovních povolení a víz přivážet z jiných zemí EU, které mají výrazně vyšší nezaměstnanost než ČR.

,