Vypadá to jako zvláštní ekonomický úkaz. Už v první čtvrtině roku, za který jsou poslední aktuální čísla, se česká ekonomika propadla o dvě procenta. V nich se odrážejí jen pouhé dva týdny karantény a koronavirového vypnutí ekonomiky. Dá se čekat, že už ve druhém čtvrtletí, do nějž spadá celý vypnutý duben a květen, se ekonomika propadne podstatně víc. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje, že po Itálii, Španělsku, Francii a Velké Británii budeme s propadem 13,3 procenta vůbec nejzasaženější zemí celé Evropské unie. Evropská komise je optimističtější. Čeká pád jen o 7,8 procenta. I to bude nejhorší propad v dějinách České republiky. Průmysl, na němž jsme závislí, oslabil v květnu o 25,7 procenta. Při tom všem si držíme na evropské poměry rekordně nízkou nezaměstnanost 3,7 procenta. Úřady práce na konci června registrovaly jen 269 tisíc nezaměstnaných. Máme výrazně nižší nezaměstnanost než za časů rekordně silné prosperity v letech 2016 až 2017.

Ta čísla nehrají dohromady. Tak prudce padající ekonomika nemůže přirozeně připravovat tak málo lidí o práci. Není to možné. Zpoždění se dá vysvětlit tím, že propouštění je u nás dlouhé. Výpovědní lhůta je dva měsíce a firma ještě musí odcházejícímu zaměstnanci vyplatit další tři platy jako odstupné. Nezaměstnanost z koronavirového vypnutí ekonomiky se projeví až s odstupem pěti měsíců. Teprve pak ti, kdo přišli o práci, požádají o podporu v nezaměstnanosti. Ministryně práce Jana Maláčová po diskusi s ekonomickými poradci vlády ohlásila, že o práci může přijít až 450 tisíc lidí a nezaměstnanost vystoupá k deseti procentům. To by se stalo vůbec poprvé v historii České republiky.

Vláda Andreje Babiše nejspíš došla k závěru, že to by bylo před volbami příliš velké riziko. A rozhodla se, že bude za desítky miliard korun nových státních dluhů udržovat umělou zaměstnanost. Více než 711 tisícům lidí, kteří aktuálně sedí doma na speciální koronavirové pomoci Antivirus, bude vyplácet částky, které jsou výrazně vyšší než regulérní podpory v nezaměstnanosti. Lidé tak budou dostávat podstatně víc peněz, než kdyby byli propuštěni. Statistiky budou vykazovat nízkou nezaměstnanost. A bude to úplný fake. Fakticky zvýšení podpor v nezaměstnanosti na dvojnásobek, aniž by se to vláda pokusila prosadit v parlamentu.

Degenerace Antiviru

Když kabinet hned po vypnutí ekonomiky v půlce března spustil program Antivirus, který firmám částečně nahrazoval platy jejich zaměstnanců, byla to správná, rychlá a na rozdíl od jiných programů typu úvěrů Covid nepříliš byrokraticky náročná pomoc. Stála na myšlence, že když stát prostě karanténou zakázal firmě prodávat, vyrábět nebo nabízet služby, kompenzuje jí platy zaměstnanců, kteří nemohou pracovat, ale ona by je musela platit. Spolu s bankovním moratoriem na splácení úvěrů a na nájmy to dohromady dávalo rozumnou záchrannou síť, jak se firma může zbavit těch základních nákladů, když prostě v době koronavirového vypnutí nemůže podnikat a nemá žádné příjmy.

Zavádějícím stylem se tomu říkalo německy kurzarbeit. To je program dlouhodobě známý z Německa a Rakouska, kdy stát v čase ekonomického útlumu přispívá firmám na platy zaměstnanců. Ti lidé nesedí doma, protože nemohou pracovat (jako u nás za karantény). Normálně chodí do práce a stát jen jistou částí přispívá na jejich platy. Antivirus fungoval na úplně jiném principu. Kompenzoval platy těch, kdo kvůli vládnímu vypnutí ekonomiky pracovat nemohli. A čekalo se, že po konci karantény, kdy už všichni zase pracovat mohou a stát v tom nikomu nebrání, zase naskočí na svá původní místa.

Proto byl Antivirus nastaven na dobu od 12. března do konce srpna. To dávalo smysl jako krizové řešení. Poslední omezení podnikání padla v červnu. Dva měsíce navíc, to se dalo chápat jako rezerva. Na začátku v březnu se Antiviru oprávněně vyčítal nedostatek velkorysosti ze strany vlády. Firma, která ho chtěla využít, musela svým lidem, kteří nemohli pracovat, vyplatit osmdesát procent jejich běžného příjmu. Zároveň ale z této částky musela státu odvést všechny daně a odvody. Skutečně tak od státu dostala proplaceno jen zhruba 60 procent platu. Zbytek musela dát ze svého. To jsou ty peníze na odvody zdravotního a sociálního pojištění. Nejvyšší částka, kterou mohla svým zaměstnancům vyplatit, bylo 39 tisíc korun včetně všech odvodů. Pokud firma stála pouze částečně, činila kompenzace jen 60 procent platu. Po započtení odvodů, které musela státu zaplatit, to je kolem 40 procent platu. Nejvyšší částka včetně všech odvodů nesměla přesáhnout 29 tisíc korun měsíčně. V květnu přibyla ještě varianta odpuštění sociálního pojištění pro firmy do padesáti zaměstnanců.

Všechna podpora z Antiviru je podmíněna tím, že firma nepropustí víc než desetinu zaměstnanců a nesníží platy. Takže je to umělé udržování nízké nezaměstnanosti i úrovně platů. Do konce června to vyšlo na 14,2 miliardy korun. O kompenzace požádalo 711 tisíc lidí ve víc než 56 tisících firem. Ty se dostaly do pasti. Pokud by se potřebovaly znovu rozjet s nižším počtem lidí nebo snížit platy, musely by státu vrátit pomoc, kterou dostaly.

Zombie za miliardy

Vláda podporovaná odbory teď volá po tom, aby se Antivirus prodloužil do konce roku. Nedává to žádný smysl. Jen to bude ve firmách, které nemají perspektivu, udržovat zombie místa. Bránit tak lidem, aby si našli perspektivnější práci, a dlouhým pobytem na podpoře doma je zbavovat návyku pracovat.

To, co bylo do června rozumnou pomocí, se najednou stává nebezpečně zdegenerovaným receptem na uměle nízkou nezaměstnanost. Dá se očekávat, že přijde tlak na prodloužení Antiviru po 31. prosinci. Vláda Andreje Babiše udělá všechno pro to, aby se před krajskými i parlamentními volbami udržela nízká vykazovaná nezaměstnanost.

Být na Antiviru je pro lidi výrazně výhodnější než být na podpoře v nezaměstnanosti. Když člověk ztratí práci a požádá o podporu v nezaměstnanosti, dostane první dva měsíce 65 procent čistého příjmu z posledního zaměstnání. Nejvýš ale necelých 20 tisíc korun. V dalších dvou měsících dostává 50 procent svého původního čistého příjmu. Pokud je bez práce déle, bere už jen 45 procent. Z Antiviru naopak získá osmdesát procent svého příjmu. Nejvyšší částka dosáhne 22 500 čistého u člověka, který nemá děti ani manželku. Při slevách na ně bude příjem z Antiviru ještě vyšší. A na rozdíl od podpory v nezaměstnanosti vůbec neklesá.

Kromě vyššího příjmu zaručuje Antivirus také výrazně komfortnější život než podpora v nezaměstnanosti. Ten, kdo ji bere, musí úřadům prokazovat, že si skutečně aktivně hledá práci. Jinak o ni může přijít. Lidé zaparkovaní doma na Antiviru nemají žádné podobné povinnosti. V Česku se tím fakticky spouští dvojí systém podpor v nezaměstnanosti. Ti, kdo jsou na té regulérní, oficiální, se přirozeně mohou proti těm, kdo berou Antivirus, cítit diskriminováni. Mají méně peněz a víc povinností.

Převést lidi, kteří si zvykli na komfort Antiviru, na podpory v nezaměstnanosti pro ně znamená výrazné zhoršení životní úrovně. Dá se očekávat, že do toho se vláda Andreje Babiše před volbami nepustí a nechá jet Antivirus dál. Státní rozpočet to jen do konce roku bude stát kolem 40 miliard korun.

Přesně to zapadá do volební strategie Andreje Babiše. Ten z průzkumů velmi přesně ví, co jeho voliče zajímá. Proto neplýtval po kooronavirovém vypnutí ekonomiky státními penězi na to, aby na nějaký čas odpustil podnikatelům třeba sociální pojištění nebo DPH, nechal jim tím volné peníze a pomohl jim přežít. Moc dobře si uvědomoval, že bude potřebovat zvlášť teď v čase krize spoustu peněz na přímé úlevy a dávky pro své voliče. Andrej Babiš si spočítal, že ke zvolení mu pomůže zvyšování životní úrovně těch, kdo jsou nějak závislí na státu a potřebují ho. Proto už ohlásil, že navzdory bezprecedentnímu schodku 500 miliard korun bude pokračovat ve zvyšování důchodů i platů státních zaměstnanců. Půjčí přímo ze státního rozpočtu elektrárenské firmě ČEZ bez úroku, aby si nemusela brát úvěr, který by byl dražší a zvedal by cenu elektřiny. Bude se snažit udělat cokoli, aby v soutěži na mobilní sítě páté generace 5G dokázal stlačit ceny za mobilní data, jak už dlouho ve svých nejrůznějších hlášeníčkách voličům slibuje.

Pokračování Antiviru až do voleb přímo zapadá do této strategie. Je snadné si představit, jak Andrej Babiš opět zasedne před kameru pro účely videa pro své pravidelné nedělní hlášeníčko na Facebook a oznámí: Čau, lidi, tak jsem zařídil, že tady máme i v těžké krizi nejnižší nezaměstnanost v celé Evropě. A vysune některý ze svých oblíbených grafů, kde bude Česko v čele žebříčku s nejmenším počtem lidí bez práce. Že tím udržuje při životě firmy a pracovní místa bez perspektivy, už řešit nebude.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky