Tag: nezaměstnanost

Články k tagu

Svět bez práce, ale plný řečí

„Místo toho, aby lidé páchali sebevraždu, chodí do práce.“ Ale protagonista románu Korektura od Thomase Bernharda sebevraždu nakonec spáchá. Tak pracně se snažil vychytat všechny chyby v jednom svém traktátu, až seznal, že nejlepší bude, když se odhodlá ke korektuře nejzazší. Citát může pobouřit cynismem, ale nejspíš provokuje jen svou nevkusností. Ostatně, Bernhard byl Rakušan. A jeho knihy jsou mnohomluvnými filipikami mimo jiné proti rakouské absenci vkusu. Ale zcela výstřední ten výrok není. Přežití, nejen to fyzické, ale i duševní a duchovní, se pojí s prací.

Taková podivná nezaměstnanost

Když má člověk chřipku, tak nějak očekává, že společně s chřipkou dostane i horečku. Nepředpokládá, že prvního ledna si papírově odbyde chřipku, zůstane na neschopence doma a teprve desátého března, dva měsíce po vyléčení z chřipky, dostane teplotu a ukrutné bolesti hlavy jako opožděné příznaky chřipky. Ale bude již papírově zdravý a bude s horečkou a bolestí hlavy ťapat do práce. Tento scénář se zdá býti poněkud podivným.

Citelně může narůst nezaměstnanost. Firmy podle analytiků čelí tlaku drahých energií

Červencový nárůst nezaměstnanosti je tradičním sezonním výkyvem, podle některých analytiků k němu mohla již přispět i rostoucí inflace, která nutí firmy šetřit. Výrazný nárůst nezaměstnanosti přes čtyři procenta ale letos nečekají. Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na 3,3 procenta z červnových 3,1 procenta, oznámil dnes Úřad práce ČR. „Trh práce v červenci odhalil jak běžné sezonní trendy, tak mírný propad poptávky po pracovní síle,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podivná nezaměstnanost a stagflace

ÚHEL POHLEDU: Během posledního týdne přišlo hned několik statistik, které nás ujistily, že chyba není na našem přijímači, nýbrž na vládním vysílači. Asi takhle: Jen co jsme získali pocit, že recese jsou na dlouhý čas za námi, zase dost možná do nějaké směřujeme. Asi nikdo nemůže čekat, že s cenami pohonných hmot takovými, jaké jsou, a s chybějícími součástkami, kvůli kterým Škoda Auto už zase omezuje výrobu, a s chybějící železnou rudou z Ukrajiny budeme dosahovat kdovíjak zářného hospodářského růstu. Teď už je zřejmé, že inflace bude mnohem vyšší, než se ještě na přelomu roku čekalo.

Konec armády úředníků na obzoru. Noví ministři ale vytvořili desítky nových míst

Nástup nového Fialova kabinetu znamená s největší pravděpodobností konec pro armádu úředníků z dob Babišovy vlády. Od roku 2014 totiž každým rokem docházelo k nabírání dalších a dalších státních zaměstnanců. Stopku vystavila nová vláda tím, že neschválila státní rozpočet navržený končící ministryní financí Alenou Schillerovou. Na další nabírání tak prozatím nejsou prostředky. Nabírání totiž v poslední době zanechaly v rozpočtu miliardové výdaje, které nová vláda slibovala osekat.

Konec štědrosti pro úředníky. Bez propouštění státních zaměstnanců to nepůjde

Jedním z hesel současného premiéra Andreje Babiše před nástupem do politiky bylo, že chce malý a štíhlý stát. Opak je ale pravdou a počet úředníků je nejvyšší za poslední roky. Ve službách státu je nyní na 482 tisíc lidí, kterým navíc vláda každý rok štědře přispívá. K redukci úředníků však volá čím dál víc hlasů. Naposledy o tom hovoří makroekonomická prognóza Raiffeisenbank, podle které se bez propouštění státních zaměstnanců ekonomika neobejde.

Lidé, kteří odmítají očkování, nedostanou dávky v nezaměstnanosti

Rakouský ministr práce Martin Kocher (ÖVP) se rozhodl blokovat podporu v nezaměstnanosti těm uchazečům o práci, kteří se nebudou ucházet o vhodné zaměstnání z toho důvodu, že zaměstnavatel vyžaduje očkování nebo nabízenou pozici kvůli požadavku očkování nakonec odmítnou. V Rakousku je v současné době 59,6 procenta populace plně očkováno proti koronaviru, což nebude podle tamních úřadů dostačující k tomu, aby se pandemie v příštích několika měsících dostala trvale pod kontrolou.

V Česku kriticky chybí pracovníci. Zotavení po pandemii bude pomalejší

Česko trápí kritický nedostatek pracovníků. Rekordní počet neobsazených pracovních míst je velkou překážkou nejen pro zaměstnavatele. Přehřátý pracovní trh a tlak na růst mezd žene totiž ještě výše rostoucí inflaci. Chybějící pracovní síly navíc brání oživení ekonomiky po pandemii. Ekonomové pak upozorňují na to, že česká nezaměstnanost je sice nejnižší v Evropské unii, odráží to ovšem to, že vláda se masivně zadlužila.

Nezaměstnanost v srpnu klesla na 3,6 procenta, je to méně než před měsícem i vloni

Nezaměstnanost v Česku v srpnu klesla na 3,6 procenta z červencových 3,7 procenta. Vrátila se tak na úroveň z loňského května, před rokem v srpnu byla o dvě desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci klesl proti červenci o 4289 na 267 889, ve srovnání s loňským srpnem bylo nezaměstnaných zhruba o 11.200 méně. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR.

Lockdowny trpí hlavně nejhůře placení. Kvůli covidu přišlo o práci skoro 10 % Čechů

Dopady dlouhodobých covidových lockdownů se teprve nyní začínají promítat v počtu lidí, kteří v důsledku pandemie přišli o práci nebo znatelněji utrpěli po příjmové stránce. Ztráta zaměstnání potkala téměř deset procent Čechů, nejčastěji pracovníků z oblasti gastronomie, tedy kuchaře a číšníky, nebo z oblasti turistickém ruchu. Postižen byl i průmysl, kde se škrtaly hlavně manuální a pomocné pozice s nízkou odměnou. Zde se ale nepropouštělo plošně.

Firmy se přetahují o kvalifikované pracovníky. Neváhají utrácet i 250 tisíc jako náborový příspěvek

Nedostatek pracovníků trápí Českou republiku už delší dobu. Zejména kvalifikovaní jedinci ve specializovaných oborech jsou žádaným zbožím, o které se firmy doslova přetahují. Důvodem je vysoká zaměstnanost, která se téměř nehnula ani po koronavirové krizi a tím také menší výběr kvalifikovaných zaměstnanců. Některé společnosti proto neváhají utrácet vysoké částky jen za to, že pracovník do jejich firmy nastoupí.

Lidé opouštějí soukromý sektor a přecházejí pracovat pod stát

Nastartování ekonomiky po dlouhých restrikcích se pozitivně projevuje. Počet nezaměstnaných totiž klesá, což dokazují červnová čísla oproti květnu. Lidé tak o práci nepřicházejí ani po tlumení podpůrných programů. Přibývá ale lidí ve státní správě, kteří odcházejí ze soukromého sektoru. Stále také chybí manuální pracovníci, zejména ve stavebnictví, zemědělství nebo v pohostinství. Nezaměstnanost se stále snižuje již čtvrtý měsíc v řadě.

Odmítači očkování z řad zdravotníků přišli o práci

Jižní Tyrolsko, malá italská provincie na hranicích s Rakouskem, od čtvrtka odvolalo z práce přes 100 zdravotníků, kteří se odmítli nechat očkovat proti covidu-19. Informovala o tom agentura ANSA. Další desítky podobných případů hlásí i další italské regiony. Neočkovaným zdravotníkům hrozí nařízené neplacené volno. V červnu v Itálii vstoupil definitivně v platnost vládní výnos, který zdravotníkům ukládá povinnost se nechat proti covidu-19 očkovat.

Krize se projevuje. Průměrná mzda rostla i kvůli propouštění lidí s nízkými příjmy

Koronavirová krize se i přes podpůrné programy začíná negativně projevovat. Důvodem totiž je na první pohled příznivá zpráva, že meziročně vrostla průměrná mzda o 3,2 procenta na 35 285 korun. Důvodem však také je, že lidé s nízkými příjmy byli propuštěni, a proto se jejich mzda už nezapočítává. Do růstu se také promítlo to, že někteří státní zaměstnanci dostali přidáno i přesto, že v soukromé sféře se mzdy nerostly nebo se naopak snižovaly.

Stát musí propustit víc než dvě třetiny lidí

Bývalý viceguvernér České národní banky a dlouholetý ředitel České spořitelny Pavel Kysilka v roce 2016 po odchodu z dozorčích rad státní České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky prohlásil, že už nechce pracovat pro stát. Nedává mu to smysl, protože politici se neumějí na ničem dohodnout a dát jasné zadání. Po třech letech se do veřejných služeb vrátil. Hned do tří funkcí.

Tvrdý zásah koronavirové krize. Odnášejí ji nejvíce ženy a nízkopříjmoví zaměstnanci

I přes podpůrné vládní programy začínají prosakovat první čísla, které hovoří o nejpoškozenějších skupinách obyvatel. Podle údajů Českého statistického úřadu ale nejvíce na koronavirovou krizi doplácí ženy a nízkopříjmoví zaměstnanci. Úřady práce sice nabízejí daleko více pracovních míst než skutečných zájemců, přesto nabídka rozhodně neodpovídá tomu, aby skutečně zaplnila volné pracovní pozice.

Firmy krachují, zvyšuje se nezaměstnanost. Oproti tomu finanční správa posiluje

Koronavirová krize udeřila tvrdě na velkou řadu společností a firem. Přesto se propouštění a následná nezaměstnanost vyhýbá státním zaměstnancům, kterých je podle všeho ještě nedostatek. Finanční správa totiž rozjela hledání nových úředníků po celé České republice s heslem „Počítáme s vámi“. Přitom před bobtnáním státní správy neustále varují ekonomové. V minulém roce dosáhl počet státních úředníků 482 tisíc lidí a náklady na ně vzrostly od roku 2014 o 80 miliard korun.

Vláda si zahrává. Od března hrozí propouštění sta tisíců lidí

Více jak čtvrt milionu zaměstnanců žije ve velké nejistotě, zda o svou práci do měsíce nepřijdou. Důvodem totiž je, že vláda Andreje Babiše stále neprotlačila nástroj k podpoře zaměstnanosti kurzarbeit, který by nahradil současný program Antivirus. Ten je ale notifikován jen do konce února a stále tak hrozí vlna propouštění. Kurzarbeit stále leží ve sněmovně před třetím čtením a poté poputuje do Senátu, který má na jeho projednání měsíc. Čas se tak Babišovu kabinetu velmi krátí.

Podporu za nepracování dostal od státu skoro milion lidí. Další budou přibývat

Více jak 25 miliard utratil stát za to, že nechává zaměstnance doma a zakazuje jim pracovat. Tak to umožňuje program Antivirus, který využívají firmy pro své lidi, pokud nemohou vykonávat práci z důvodu nízké poptávky či uzavření provozu. Dotace za to, že lidé nepracují, však znervózňuje řadu odborníků, protože brzdí trh práce. Ten se podle všeho velmi změní a některá místa, které nyní stát platí, v brzké budoucnosti zaniknou.

Firmy v Praze chystají propouštění. 40 % razantně oseká počty zaměstnanců

Vypnutí ekonomiky z důvodu obav z koronavirové nákazy a následná krize drtivě dopadla na řadu firem. Některé nyní přežívají na státních programech a čekají na podzim, kdy by měl skončit Antivirus, který jim pomáhá platit mzdy pracovníků. V nadcházejících dvou měsících tak má dojít k propouštění a pražské firmy odhalují, jak bude vypadat období výpovědí.

Za uměle nízkou nezaměstnanost platíme miliardovým dluhem. Antivirus již nemá smysl

Stát si uměle přiškrcenou malou nezaměstnaností před sebou tahá dluh, který se projeví až v příštím roce. Nízké číslo 3,8 procenta z července je totiž z velké části způsobena programem Antivirus, který drží firmám zaměstnance doma na překážkách a stát jim zpětně proplácí mzdu. Propad tak zřejmě nastane až v jarních měsících v příštím roce, kdy se začne masivně propouštět. Do konce roku se totiž bude nadále přispívat nepracujícím zaměstnancům.

„Antivirus je třeba říznout. Peníze dostávají i ti, co nepracují“

Kurzarbeitový program Antivirus by se měl ukončit spíše dříve než později, shodli se dnes v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ekonomové Mojmír Hampl a Ilona Švihlíková. Podle Švihlíkové, která je i členkou Národní ekonomické rady vlády, je však třeba mít připravený záchranný sociální systém, což zatím realitou není. Hampl ale zdůraznil, že podpora, která stála na příspěvcích za první tři měsíce zhruba 15 miliard korun, nemůže trvat dlouhodobě.

Falešná pracovní místa

Vypadá to jako zvláštní ekonomický úkaz. Už v první čtvrtině roku, za který jsou poslední aktuální čísla, se česká ekonomika propadla o dvě procenta. V nich se odrážejí jen pouhé dva týdny karantény a koronavirového vypnutí ekonomiky. Dá se čekat, že už ve druhém čtvrtletí, do nějž spadá celý vypnutý duben a květen, se ekonomika propadne podstatně víc.