Zavádění amerických cel, které mění globální obchodní mapu, se začíná nepřímo odrážet i na českém trhu práce. Nové bariéry mezi USA a Čínou nutí čínské firmy hledat odbytiště jinde – a Evropa se tak stává hlavním cílem. Tento přesun ale přináší rizika nejen pro spotřebitele, ale i pro tuzemské výrobce a zaměstnanost. Nárůst podílu nezaměstnaných osob by letos mohl být nad 4 procenta.

„Obchodní válka mezi USA a Čínou bude dále pokračovat – a čínský spotřebitelský průmysl bude muset najít pro své zboží nové trhy. Evropa je pro ně v podstatě jediným trhem, který je dostatečně velký a bohatý, aby přebral část americké poptávky,“ říká místopředseda Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Znamená to mimo jiné další růst aktivity čínských e-shopů. Ty již v loňském roce zaplavily evropský trh 4,6 miliardami balíčků a podle Prouzy se vyhýbají evropským daňovým a bezpečnostním normám. „Dopad na nezaměstnanost velký nebude, ale rizika pro spotřebitele výrazně vzrostou, a poroste i fiskální díra, kterou ignorování našich pravidel ze strany čínských e-shopů způsobuje. Je proto nejvyšší čas, aby ministerstvo průmyslu a obchodu přestalo neférové chování čínských e-shopů ignorovat,“ varuje.

České strojírenství mezi dvěma kameny

Vedle rostoucí čínské konkurence čelí české firmy i riziku zpomalení exportu kvůli americkým clům na dovoz zboží z EU. Týká se to především strojírenských podniků exportujících vysoce specializované produkty do USA.

„USA patří dlouhodobě mezi klíčové mimoevropské trhy pro český strojírenský export. Mezi nejčastěji vyvážené produkty patří vysoce specializované obráběcí stroje, automatizační řešení a komponenty s vysokou přidanou hodnotou,“ říká mluvčí Svazu strojírenské technologie Blanka Markovičová. Připomíná, že export těchto strojů loni vzrostl o osm procent, a to na 12,4 miliardy korun. Spojené státy však kvůli clům mohou přestat být rentabilním trhem.

Americká cla tak podle svazu dopadají nejen na evropské vývozce, ale i na samotný americký průmysl. „Americký průmysl, až na malé výjimky, obráběcí stroje prakticky nevyrábí, budou muset tamní firmy zvýšené náklady nést samy. To může negativně ovlivnit jejich investiční rozhodování, modernizaci výroby i konkurenceschopnost v globálním měřítku,“ dodává Markovičová.

První otřesy na trhu práce

Zatímco oficiální čísla za březen vykazují snížení nezaměstnanosti na 4,3 procenta, odborníci varují, že se jedná pouze o sezónní efekt. Podle ekonoma Filipa Pastuchy z Deloitte „pokles nezaměstnanosti je dán čistě sezónními faktory“. Reálně očekává, že nezaměstnanost letos překročí hranici čtyř procent. „Napjatá situace v průmyslu vlivem slabé poptávky z Německa či vyššími cenami energií vede k pozvolnému propouštění zaměstnanců, navíc eskalující obchodní válka USA bude vážnou situaci dále prohlubovat,“ uvádí.

Podobně i expert Jihočeské univerzity Tomáš Volek upozorňuje, že v dlouhodobém horizontu lze očekávat vyšší tlak na zaměstnanost. „Situace se může dotknout i Čechů, kteří dojíždějí za prací do Rakouska nebo Německa. Pokud dojde k omezování produkce, přinese to nejistotu ohledně jejich budoucího uplatnění,“ říká.

Česko čelí strukturálním problémům

I přes probíhající propouštění firmy stále čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Podle ředitelky personální agentury Hofmann Personal Gabriely Hrbáčkové „52 % dotázaných podniků uvedlo, že aktuálně postrádají kvalifikované pracovníky“. Zaměstnavatelé si totiž pečlivě vybírají. „Firmy nejsou ochotné přijímat jakéhokoliv volného pracovníka. Často čekají na vhodného kvalifikovaného kandidáta,“ dodává.

To potvrzuje i rostoucí podíl uchazečů v evidenci déle než rok – aktuálně 30,7 procenta. I přes 91 tisíc volných míst zůstává mnoho lidí bez práce, protože jejich kvalifikace neodpovídá potřebám trhu.

Evropská obrana a hledání nových trhů

Premiér Petr Fiala v reakci na vývoj uvedl, že Evropa nechce celní válku, ale je připravena se bránit. „Evropa nabízí nulová cla, je připravena vyjednávat. Cílem je dosáhnout smírného řešení,“ řekl. Zároveň varoval, že „Evropa se po zavedení amerických cel nesmí stát náhradním odbytištěm pro levné čínské zboží“. Pokud jednání neuspějí, EU je podle něj připravena na protiopatření.

Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura vyzvali k hledání nových trhů mimo USA a Čínu. Zmínili například jihoamerické státy Mercosur nebo jihovýchodní Asii. Zároveň zvažují možnost evropských cel na čínské zboží. „Nebráním se férové konkurenci, ale pokud má někdo nefér výhodu, musíme ji neutralizovat,“ řekl Stanjura.