Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.
Astronomům se poprvé podařilo pořídit detailní snímek hvězdy ve finálních fázích její existence, a to v galaxii mimo naši Mléčnou dráhu. Hvězda s názvem WOH G64, která se nachází 160 000 světelných let od Země ve Velkém Magellanově mračnu, je obklopena záhadným kokonem plynu a prachu. Tento úkaz představuje závěrečné stadium před její smrtí v ohromném výbuchu supernovy. Informoval o tom například deník The Independent.
Na Slunci opět probíhá intenzivní aktivita. Americká vesmírná agentura NASA nedávno zaznamenala obrovskou sluneční erupci, která nyní směřuje k Zemi. Tento výbuch patří mezi nejsilnější, jaké byly kdy zaznamenány, píše německý deník Bild. Podle americké Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) se mezi 3. a 5. říjnem očekává geomagnetická bouře.
Nová studie publikovaná v časopise Science přináší průlomová zjištění o původu asteroidu, který zahubil dinosaury. Výzkum ukázal, že šlo o tzv. C-typ asteroid, tedy uhlíkatý asteroid, který vznikl ve vnějších částech sluneční soustavy, za oběžnou dráhou Jupiteru. Před 66 miliony let došlo k události, která navždy změnila historii života na Zemi. Obří asteroid, o průměru 10 až 15 kilometrů, narazil do poloostrova Yucatán v Mexiku a způsobil katastrofu globálních rozměrů.
Ve čtvrtek večer proletí nebývale blízko Země jeden z největších asteroidů za posledních více jak 100 let. Asteroid 2011 UL21 má průměr 2 310m a v případě, že by dopadl na Zemi, mohl by to mít významný vliv na podnebí či život. Svou velikostí se tak řadí mezi tzv. "Planetární zabijáky." Evropská vesmírná agentura (ESA) ho, vzhledem k blízkosti průletu, označuje za potencionálně nebezpečný. Asteroid by při průletu 6,6 milionu kilometrů od Země měl být jasně ozářený a měl by být jasně vidět dalekohledem.
V pondělí brzo ráno si řada vesmírných nadšenců jistě ráda přivstane. Kolem čtvrté hodiny ranní těsně před východem Slunce by na obloze teoreticky mohlo být za příznivých podmínek k vidění až šest planet sluneční soustavy v řadě za sebou. Vzácný jev si na sociální sítích vysloužil přezdívku „Planetární přehlídka“. Astronomové však varují, že vzhledem k blízkosti planet ke Slunci jich bude vidět méně.
Lidé budou moci na obloze pozorovat meteorický roj eta Akvaridy, který svého maxima dosáhne v noci na pondělí 6. května. K pozorování budou letos ideální podmínky, protože měsíc nebude prakticky vidět a rušit oblohu svým svitem. Doporučuje se sledovat roj východním směrem od zenitu od třetí hodiny ranní do rozbřesku, kdy bude většina meteorů nejjasnějších. Informoval o tom Astronomický ústav Akademie věd ČR.
V sobotu 30. prosince v německém Bergedorfu zemřel uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety. Bylo mu 88 let. Na svém webu to dnes oznámila Česká astronomická společnost. Kohoutek objevil 75 planetek a pět komet, z nichž jedna po něm dostala jméno, přinesla mu světovou proslulost a inspirovala umělce. Kohoutek se ale zabýval hlavně planetárními mlhovinami, jejich objevováním, určováním jejich vzdáleností a fyzikálních parametrů. Do Německa emigroval v roce 1970 po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
V pátek začala astronomická zima. Krátce před 04:30 totiž vstoupilo Slunce do znamení Kozoroha a nastal zimní slunovrat, při kterém bude nejkratší den a nejdelší noc. Od této chvíle se však dny začnou zvolna prodlužovat až do letního slunovratu 20. června. Slunce je v době zimního slunovratu nejníže nad obzorem a začne se od jižního obratníku zvolna vracet zpět k rovníku. Zimní slunovrat obvykle nastává 21. či 22. prosince, velmi vzácně i 20. a 23. prosince. Noci kolem zimního slunovratu jsou velmi tmavé, protože Slunce se noří
Noční obloha je posetá světly hvězd, planet a dalších vesmírných těles. Vědci ale varují, že k nejzářivějším objektům na obloze viditelným ze Země teď patří i nový komunikační satelit BlueWalker 3. Jeho jasnost je tak velká, že narušuje práci astronomů, napsal server deníku The Guardian. Jasnost BlueWalkeru se průběžně mění v závislosti na tom, jak moc je rozložený. Ve své nejjasnější poloze se ale vyrovná hvězdám Prokyon a Achernar, které patří k nejjasnějším přírodním tělesům na obloze.
Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin. Zdá se, že exoplaneta je zahalena do kovových mraků z titanu a křemičitanů, které odrážejí většinu dopadajícího světla zpět do vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters. Odkazuje přitom na astronomy, podle kterých by taková exoplaneta nejspíš neměla vůbec existovat.
Američtí astronomové se poprvé stali svědky vesmírného úkazu, kdy hvězda pohltila kolem kroužící planetu. Objev představuje „chybějící článek“ v pochopení toho, co pravděpodobně potká v daleké budoucnosti i planetu Zemi. Informuje o tom deník The New York Times. Vědci náhodou spatřili plynnou planetu – podobnou Jupiteru, ale možná větší – která byla pohlcena stárnoucí hvězdou ZTF SLRN-2020 podobnou Slunci asi 12 000 světelných let od Země. Až dosud nikdo tento jev nezachytil přímo.
Nad celým Českem byla v noci z neděle na pondělí vidět polární záře. Nebývalý jev potvrdil Český hydrometeorologický ústav. Na sociálních sítích hlásili lidé záři například na Plzeňsku v Praze či v Havířově. Na sociálních sítích se objevila řada fotek. Nebývalý jev byl vidět letos už podruhé. Polární záře se v severních částech republiky objevila už v únoru. Polární záře je optický jev v atmosféře, který vzniká přibližně 80 kilometrů nad zemí vlivem slunečních větrů.
Kolem Země proletí v těchto dnech asteroid o velikost 40 až 100 metrů a nejblíže Zemi bude v sobotu večer. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Ta zároveň uvedla, že naší planetě kvůli tomu nehrozí žádné nebezpečí. Asteroid nazvaný 2023 DZ2 se k Zemi dostane nejblíže v sobotu ve 20:50 SEČ, a to na asi 168.000 kilometrů. To je asi polovina vzdálenosti Země od Měsíce.
Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila, napsal deník The Times.
Německo pošle Ukrajině tanky Leopard 2 a povolí to i spojencům, jako je Polsko, tvrdí server zpravodajského magazínu Spiegel. Kancléř Olaf Scholz, který to dlouho odmítal, se ke kroku podle serveru odhodlal po měsících zvyšujícího se tlaku ze strany koaličních partnerů i zahraničních spojenců a konzultacích se Spojenými státy. Země jako Polsko povolení Berlína k vývozu leopardů potřebují, protože jsou to tanky německé výroby.
Koncem ledna a začátkem února bude na severní polokouli možné vidět „zelenou kometu“ C/2022 E3 (ZTF), uvedla NASA. Naposledy v blízkosti kolem Země proletěla před asi 50 000 lety během poslední doby ledové. V této době kometu viděli předchůdci moderního člověka a Neandrtálci, uvádí Business Insider. Kometu, ledovou kouli pojmenovanou C/2022 E3 (ZTF), objevili astronomové v březnu 2022. Nikdy předtím ji neviděli, protože její oběh kolem Slunce trvá neuvěřitelně dlouho, oběžnou dráhu dokončí za desítky tisíc let.
"Potenciálně nebezpečný" asteroid 1998 HH49 se v roce 2023 významně přiblíží k planetě Zemi, bude k ní nejblíže od počátku záznamů a na dlouhou dobu. Takto blízko by se měl dostat zase v roce 2163. Informoval o tom server Newsweek. Poměrně velký asteroid, jehož velikost se odhaduje od 140 až do 320 metrů by nejblíže Zemi měl být mezi půlnocí a jednou hodinou ranní 17. října 2023. K Zemi by se měl přiblížit na vzdálenost zhruba 1,175 milionu kilometrů.
Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, se po 27 letech dočkal nové verze. Velkolepé sloupce prachu a plynů zachytil po svém předchůdci Hubbleově dalekohledu do detailu vesmírný teleskop Jamese Webba. Fotografie z hlubin vesmíru zveřejnily ESA a NASA. Na Webbův snímek Orlí mlhoviny, vzdálené od Země 6500 světelných let, s napětím čekali odborníci i laická veřejnost.
Obří planeta Neptun fascinuje vědce již od svého objevení a po více než třiceti letech se podařilo díky teleskopu Jamese Webba pořídit jeho nejjasnější snímky, na kterých jasně září pruh prstenců. Fotografie zveřejnila americká vesmírná agentura NASA s tím, že objekty nebyly vidět tak jasně od průletu sondy Voyager 2 v roce 1989. „Uběhly desetiletí, co jsme naposledy viděli tyto slabé, zaprášené prstence. Nyní je to poprvé, co je vidíme v infračerveném světle,“ uvedla vědkyně Heidi Hammelová.
V noci na sobotu vrcholí oblíbený meteorický roj Perseidy. Pozorování během maxima však letos zkomplikuje Měsíc, který bude pouhý den po úplňku. Perseidy nesou název podle souhvězdí Persea, odkud meteory zdánlivě vylétají. Na srpnové obloze mohou lidé pozorovat také jasné planety. Perseidy vrcholí v sobotu kolem třetí hodiny ráno, v době maxima je četnost roje zhruba 80 meteorů za hodinu. Pro sledování meteorů je třeba odjet daleko od světelného znečištění, ideálně do hor.
Během června se na noční obloze uskuteční vzácná nebeská show. Pozorovatelé oblohy dostanou vzácnou příležitost vidět všechny velké planety naší sluneční soustavy pohromadě i s Měsícem. Nejjasněji budou vidět 24. června. Toto vzácné zarovnání zahrnuje pět planet snadno pozorovatelných pouhým okem - Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Každá z nich je tak jasná, aby byla vidět i na světlem znečištěné městské obloze.
Vědci už ví, proč je Slunce horké – přesněji proč mnohem víc žhne krajní vrstva jeho atmosféry, než samotný povrch hvězdy. Takový objev může pomoct k mnohem přesnějšímu porozumění počasí ve vesmíru, které má vliv i na planetu Zemi. Nová teorie nám také může pomoct předejít milionovým škodám na vesmírných lodích. Novozélandští vědci vyvinuli novou teorii, proč je tzv. korona víc horká, než samotný povrch hvězdy. Jde totiž o nejvrchnější vrstvu sluneční atmosféry.
Na Hod boží vánoční se to konečně stalo: vesmírný teleskop pojmenovaný po bývalém šéfovi NASA Jamesi Webbovi úspěšně odstartoval z francouzského kosmodromu v Kourou. Raketa Ariane se osvědčila a dopravila svůj náklad na správnou dráhu, první překážka je tedy překonána. Zbývá pár desítek dalších překážek, protože obří dalekohled musel být pro dopravu do kosmu „poskládán“ a zase „rozložen“.
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavy, v sobotu po mnoha odkladech opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5. Všechny etapy a manévry vzletu proběhly bez problémů a teleskop se po 27 minutách letu osamostatnil, aby zamířil ke svému cíli.
Mezinárodní tým astronomů dnes zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT). O tomto úspěchu informovali vědci na řadě tiskových konferencí uspořádaných na více místech po světě. Fotografie zachycuje obří černou díru v centru galaxie Messier 87. Je na ní patrný jasný ohnivý kruh vytvořený světlem zahnutým intenzivní gravitací kolem černé díry, která je 6,5miliardkrát masivnější než naše Slunce, sdělili vědci.
Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe úspěšně dokončila první z plánovaných 24 obletů kolem Slunce a vydala se obkroužit hvězdu naší planetární soustavy podruhé. Informovala o tom na svém blogu americká vesmírná agentura NASA, podle níž je sonda plně funkční a všechny systémy pracují, jak mají.
Dvojice robotických aparátů, kterou v pátek vypustila na asteroid Ryugu japonská sonda Hajabusa 2, úspěšně přistála. Potvrdila to japonská vesmírná agentura JAXA, která již v pátek na základě telemetrických dat hovořila o přistání optimisticky. Potvrzení úspěchu včetně fotografií odeslaných roboty ale získala JAXA až nyní.
Astronomové z NASA zaznamenali na první svátek vánoční asteroid o velikosti autobusu, který v rychlosti vyšší než 34 000 km/h těsně minul Zemi. Asteroid, jehož velikost byla přibližně 7–15 metrů, prolétl kolem země ve vzdálenosti pouhých 224 000 km. Podle astronomů nás tedy jen „těsně minul.“ Za nebezpečnou vzdálenost považují vědci přibližně 7400 kilometrů od naší planety. Informuje o tom server Express.
Astronomové potvrdili, že záhadné vesmírné těleso, které minulý měsíc proletělo kolem našeho Slunce, skutečně pochází z jiné sluneční soustavy. Podle deníku The Guardian vědci k tomuto závěru dospěli po analýze oběžné dráhy objektu, které téměř s jistotou nemůže být dosaženo v naší sluneční soustavě.
