Kolem Země proletí v těchto dnech asteroid o velikost 40 až 100 metrů a nejblíže Zemi bude v sobotu večer. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Ta zároveň uvedla, že naší planetě kvůli tomu nehrozí žádné nebezpečí. Asteroid nazvaný 2023 DZ2 se k Zemi dostane nejblíže v sobotu ve 20:50 SEČ, a to na asi 168.000 kilometrů. To je asi polovina vzdálenosti Země od Měsíce.
Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila, napsal deník The Times.
Německo pošle Ukrajině tanky Leopard 2 a povolí to i spojencům, jako je Polsko, tvrdí server zpravodajského magazínu Spiegel. Kancléř Olaf Scholz, který to dlouho odmítal, se ke kroku podle serveru odhodlal po měsících zvyšujícího se tlaku ze strany koaličních partnerů i zahraničních spojenců a konzultacích se Spojenými státy. Země jako Polsko povolení Berlína k vývozu leopardů potřebují, protože jsou to tanky německé výroby.
Koncem ledna a začátkem února bude na severní polokouli možné vidět „zelenou kometu“ C/2022 E3 (ZTF), uvedla NASA. Naposledy v blízkosti kolem Země proletěla před asi 50 000 lety během poslední doby ledové. V této době kometu viděli předchůdci moderního člověka a Neandrtálci, uvádí Business Insider. Kometu, ledovou kouli pojmenovanou C/2022 E3 (ZTF), objevili astronomové v březnu 2022. Nikdy předtím ji neviděli, protože její oběh kolem Slunce trvá neuvěřitelně dlouho, oběžnou dráhu dokončí za desítky tisíc let.
"Potenciálně nebezpečný" asteroid 1998 HH49 se v roce 2023 významně přiblíží k planetě Zemi, bude k ní nejblíže od počátku záznamů a na dlouhou dobu. Takto blízko by se měl dostat zase v roce 2163. Informoval o tom server Newsweek. Poměrně velký asteroid, jehož velikost se odhaduje od 140 až do 320 metrů by nejblíže Zemi měl být mezi půlnocí a jednou hodinou ranní 17. října 2023. K Zemi by se měl přiblížit na vzdálenost zhruba 1,175 milionu kilometrů.
Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, se po 27 letech dočkal nové verze. Velkolepé sloupce prachu a plynů zachytil po svém předchůdci Hubbleově dalekohledu do detailu vesmírný teleskop Jamese Webba. Fotografie z hlubin vesmíru zveřejnily ESA a NASA. Na Webbův snímek Orlí mlhoviny, vzdálené od Země 6500 světelných let, s napětím čekali odborníci i laická veřejnost.
Obří planeta Neptun fascinuje vědce již od svého objevení a po více než třiceti letech se podařilo díky teleskopu Jamese Webba pořídit jeho nejjasnější snímky, na kterých jasně září pruh prstenců. Fotografie zveřejnila americká vesmírná agentura NASA s tím, že objekty nebyly vidět tak jasně od průletu sondy Voyager 2 v roce 1989. „Uběhly desetiletí, co jsme naposledy viděli tyto slabé, zaprášené prstence. Nyní je to poprvé, co je vidíme v infračerveném světle,“ uvedla vědkyně Heidi Hammelová.
V noci na sobotu vrcholí oblíbený meteorický roj Perseidy. Pozorování během maxima však letos zkomplikuje Měsíc, který bude pouhý den po úplňku. Perseidy nesou název podle souhvězdí Persea, odkud meteory zdánlivě vylétají. Na srpnové obloze mohou lidé pozorovat také jasné planety. Perseidy vrcholí v sobotu kolem třetí hodiny ráno, v době maxima je četnost roje zhruba 80 meteorů za hodinu. Pro sledování meteorů je třeba odjet daleko od světelného znečištění, ideálně do hor.
Během června se na noční obloze uskuteční vzácná nebeská show. Pozorovatelé oblohy dostanou vzácnou příležitost vidět všechny velké planety naší sluneční soustavy pohromadě i s Měsícem. Nejjasněji budou vidět 24. června. Toto vzácné zarovnání zahrnuje pět planet snadno pozorovatelných pouhým okem - Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Každá z nich je tak jasná, aby byla vidět i na světlem znečištěné městské obloze.
Vědci už ví, proč je Slunce horké – přesněji proč mnohem víc žhne krajní vrstva jeho atmosféry, než samotný povrch hvězdy. Takový objev může pomoct k mnohem přesnějšímu porozumění počasí ve vesmíru, které má vliv i na planetu Zemi. Nová teorie nám také může pomoct předejít milionovým škodám na vesmírných lodích. Novozélandští vědci vyvinuli novou teorii, proč je tzv. korona víc horká, než samotný povrch hvězdy. Jde totiž o nejvrchnější vrstvu sluneční atmosféry.
Na Hod boží vánoční se to konečně stalo: vesmírný teleskop pojmenovaný po bývalém šéfovi NASA Jamesi Webbovi úspěšně odstartoval z francouzského kosmodromu v Kourou. Raketa Ariane se osvědčila a dopravila svůj náklad na správnou dráhu, první překážka je tedy překonána. Zbývá pár desítek dalších překážek, protože obří dalekohled musel být pro dopravu do kosmu „poskládán“ a zase „rozložen“.
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavy, v sobotu po mnoha odkladech opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5. Všechny etapy a manévry vzletu proběhly bez problémů a teleskop se po 27 minutách letu osamostatnil, aby zamířil ke svému cíli.
Mezinárodní tým astronomů dnes zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT). O tomto úspěchu informovali vědci na řadě tiskových konferencí uspořádaných na více místech po světě. Fotografie zachycuje obří černou díru v centru galaxie Messier 87. Je na ní patrný jasný ohnivý kruh vytvořený světlem zahnutým intenzivní gravitací kolem černé díry, která je 6,5miliardkrát masivnější než naše Slunce, sdělili vědci.
Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe úspěšně dokončila první z plánovaných 24 obletů kolem Slunce a vydala se obkroužit hvězdu naší planetární soustavy podruhé. Informovala o tom na svém blogu americká vesmírná agentura NASA, podle níž je sonda plně funkční a všechny systémy pracují, jak mají.
Dvojice robotických aparátů, kterou v pátek vypustila na asteroid Ryugu japonská sonda Hajabusa 2, úspěšně přistála. Potvrdila to japonská vesmírná agentura JAXA, která již v pátek na základě telemetrických dat hovořila o přistání optimisticky. Potvrzení úspěchu včetně fotografií odeslaných roboty ale získala JAXA až nyní.
Astronomové z NASA zaznamenali na první svátek vánoční asteroid o velikosti autobusu, který v rychlosti vyšší než 34 000 km/h těsně minul Zemi. Asteroid, jehož velikost byla přibližně 7–15 metrů, prolétl kolem země ve vzdálenosti pouhých 224 000 km. Podle astronomů nás tedy jen „těsně minul.“ Za nebezpečnou vzdálenost považují vědci přibližně 7400 kilometrů od naší planety. Informuje o tom server Express.
Astronomové potvrdili, že záhadné vesmírné těleso, které minulý měsíc proletělo kolem našeho Slunce, skutečně pochází z jiné sluneční soustavy. Podle deníku The Guardian vědci k tomuto závěru dospěli po analýze oběžné dráhy objektu, které téměř s jistotou nemůže být dosaženo v naší sluneční soustavě.
Vědci objevili u vzdálené trpasličí hvězdy obří planetu, která by podle teorie formování planet neměla existovat. Informovala o tom v úterý britská Královská astronomická společnost (RAS), která se odvolává na odbornou zprávu astronomů Warwické univerzity ve střední Anglii.
Teleskopy Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile detekovaly první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování přitom naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd, což je dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Observatoř o tom v pondělí informovala na tiskové konferenci ve svém sídle v Garchingu u Mnichova.
To bude těsné. Je velký jako dům a ve čtvrtek ráno, 12. října, jen těsně mine Zemi – o pouhých 44 tisíc kilometrů. To je zhruba třiapůlkrát tolik, kolik činí průměr naší planety. Vzdálenost mezi Zemí a Měsícem je jen devětkrát větší – zhruba 400 tisíc kilometrů, píše magazín Der Spiegel.
V pondělí je první jarní den. V 11:28 nastane jarní rovnodennost, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Od tohoto okamžiku se den bude prodlužovat až do letního slunovratu, který připadá na 21. června. Meteorologové očekávají, že začátek jara budou provázet příjemné teploty kolem 15 stupňů. Velké lyžařské areály však budou otevřeny až do konce března, některé i do Velikonoc.
Astrofyzici se těší lepším zítřkům. Nedávný objev sedmi planet podobných Zemi vyvolal v jejich řadách diskuzi, jak budou dále zkoumat vesmírná tělesa v soustavě TRAPPIST-1. Díky nové generaci přístrojů, jako jsou například dalekohled E-ELT (Evropský extrémně velký dalekohled) či především kosmický teleskop JWST (Vesmírný dalekohled Jamese Webba), bude podle astronomů možné pátrat nejen po vodě, ale i po důkazech existence života na těchto planetách.
Astronomové objevili ve vzdálenosti 40 světelných let od Země unikátní soustavu se sedmi planetami, z nichž tři leží v takzvané obyvatelné zóně. Ve středu to oznámila Evropská jižní laboratoř (ESO) a NASA s tím, že nalezený systém je rekordní nejen co do počtu planet, které se velikostí podobají Zemi, ale má také nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Za určitých podmínek by voda mohla být na všech sedmi planetách.
Dnes v noci bude na obloze k vidění takzvané polostínové zatmění Měsíce. Svého maxima dosáhne v sobotu v 01:44, kdy bude úplněk vypadat, jako by jeho horní okraj překrýval tmavý kouř. K normálnímu vzhledu se Měsíc vrátí zhruba po 40 minutách. Neobvyklý jev mohou lidé pozorovat pouhým okem.
Lidé na celém světě měli od nedělního večera a po celý dnešek unikátní příležitost sledovat největší úplněk za téměř 70 let. Neobvykle velký a jasný byl Měsíc nejlépe viditelný, když nastala noc v Asii. Postupně se mohli kochat pohledem na přirozeného souputníka Země i obyvatelé dalších částí planety, včetně Ameriky, Evropy a Afriky. Někde, jako například v Londýně nebo ve Varšavě, ale radost z podívané kazily mraky.
