Dvojice robotických aparátů, kterou v pátek vypustila na asteroid Ryugu japonská sonda Hajabusa 2, úspěšně přistála. Potvrdila to japonská vesmírná agentura JAXA, která již v pátek na základě telemetrických dat hovořila o přistání optimisticky. Potvrzení úspěchu včetně fotografií odeslaných roboty ale získala JAXA až nyní.
Astronomové z NASA zaznamenali na první svátek vánoční asteroid o velikosti autobusu, který v rychlosti vyšší než 34 000 km/h těsně minul Zemi. Asteroid, jehož velikost byla přibližně 7–15 metrů, prolétl kolem země ve vzdálenosti pouhých 224 000 km. Podle astronomů nás tedy jen „těsně minul.“ Za nebezpečnou vzdálenost považují vědci přibližně 7400 kilometrů od naší planety. Informuje o tom server Express.
Astronomové potvrdili, že záhadné vesmírné těleso, které minulý měsíc proletělo kolem našeho Slunce, skutečně pochází z jiné sluneční soustavy. Podle deníku The Guardian vědci k tomuto závěru dospěli po analýze oběžné dráhy objektu, které téměř s jistotou nemůže být dosaženo v naší sluneční soustavě.
Vědci objevili u vzdálené trpasličí hvězdy obří planetu, která by podle teorie formování planet neměla existovat. Informovala o tom v úterý britská Královská astronomická společnost (RAS), která se odvolává na odbornou zprávu astronomů Warwické univerzity ve střední Anglii.
Teleskopy Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile detekovaly první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování přitom naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd, což je dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Observatoř o tom v pondělí informovala na tiskové konferenci ve svém sídle v Garchingu u Mnichova.
To bude těsné. Je velký jako dům a ve čtvrtek ráno, 12. října, jen těsně mine Zemi – o pouhých 44 tisíc kilometrů. To je zhruba třiapůlkrát tolik, kolik činí průměr naší planety. Vzdálenost mezi Zemí a Měsícem je jen devětkrát větší – zhruba 400 tisíc kilometrů, píše magazín Der Spiegel.
V pondělí je první jarní den. V 11:28 nastane jarní rovnodennost, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Od tohoto okamžiku se den bude prodlužovat až do letního slunovratu, který připadá na 21. června. Meteorologové očekávají, že začátek jara budou provázet příjemné teploty kolem 15 stupňů. Velké lyžařské areály však budou otevřeny až do konce března, některé i do Velikonoc.
Astrofyzici se těší lepším zítřkům. Nedávný objev sedmi planet podobných Zemi vyvolal v jejich řadách diskuzi, jak budou dále zkoumat vesmírná tělesa v soustavě TRAPPIST-1. Díky nové generaci přístrojů, jako jsou například dalekohled E-ELT (Evropský extrémně velký dalekohled) či především kosmický teleskop JWST (Vesmírný dalekohled Jamese Webba), bude podle astronomů možné pátrat nejen po vodě, ale i po důkazech existence života na těchto planetách.
Astronomové objevili ve vzdálenosti 40 světelných let od Země unikátní soustavu se sedmi planetami, z nichž tři leží v takzvané obyvatelné zóně. Ve středu to oznámila Evropská jižní laboratoř (ESO) a NASA s tím, že nalezený systém je rekordní nejen co do počtu planet, které se velikostí podobají Zemi, ale má také nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Za určitých podmínek by voda mohla být na všech sedmi planetách.
Dnes v noci bude na obloze k vidění takzvané polostínové zatmění Měsíce. Svého maxima dosáhne v sobotu v 01:44, kdy bude úplněk vypadat, jako by jeho horní okraj překrýval tmavý kouř. K normálnímu vzhledu se Měsíc vrátí zhruba po 40 minutách. Neobvyklý jev mohou lidé pozorovat pouhým okem.
Lidé na celém světě měli od nedělního večera a po celý dnešek unikátní příležitost sledovat největší úplněk za téměř 70 let. Neobvykle velký a jasný byl Měsíc nejlépe viditelný, když nastala noc v Asii. Postupně se mohli kochat pohledem na přirozeného souputníka Země i obyvatelé dalších částí planety, včetně Ameriky, Evropy a Afriky. Někde, jako například v Londýně nebo ve Varšavě, ale radost z podívané kazily mraky.
