Všechny dobré věci jednou končí – dokonce i Mlečná dráha. Zánik naší domovské galaxie se očekává až za čtyři nebo pět miliard let, kdy astronomové předpokládají její kolizi se sousední Andromedou. Nový výzkum podle serveru Popular Science však naznačuje jiný dramatický vývoj - Mlečná dráha by se mohla začít ničit zevnitř.

Spirální galaxie 2MASX J23453268−0449256, vzdálená téměř miliardu světelných let, je třikrát větší než Mlečná dráha. Stejně jako naše galaxie ukrývá ve svém centru supermasivní černou díru, ale zatímco Sagittarius A* v naší galaxii je relativně klidná, černá díra v J23453268−0449256 vypouští chaotické proudy energie dlouhé šest miliónů světelných let.

Tento objev, publikovaný 20. března v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, zpochybňuje tradiční představy o fungování galaxií. Podle běžných teorií by takové mohutné radioaktivní proudy měly spirální strukturu galaxie narušit, ale to se zde neděje. J23453268−0449256 si udržuje stabilní tvar se spirálními rameny, neporušeným prstencem hvězd a jasnou jadernou oblastí. "Tento objev není jen kuriozita – nutí nás přehodnotit, jak se galaxie vyvíjejí, jak rostou supermasivní černé díry a jak utvářejí své okolí," uvedl hlavní autor studie, astronom Joydeep Bagchi z univerzity CHRIST v Bangalore.

Co to znamená pro naši galaxii?

Jedním z klíčových faktorů přežití galaxie J23453268−0449256 je její schopnost tvořit nové hvězdy. Přestože je obklopena halem plynu vyzařujícího rentgenové záření, které by mohlo být základem pro vznik hvězd, energetické výtrysky černé díry brání tomuto plynu v ochlazení a kondenzaci do nových hvězd. I přesto galaxie hostí obrovské množství hvězd.

"Pokud může spirální galaxie nejen přežít, ale dokonce prosperovat v tak extrémních podmínkách, co to znamená pro budoucnost galaxií, jako je naše vlastní Mléčná dráha?" ptá se Bagchi.

Podobný scénář by mohl nastat, pokud by černá díra Sagittarius A* v Mléčné dráze začala pohlcovat hvězdu, mračno plynu nebo dokonce menší trpasličí galaxii. Tyto takzvané události slapového rozrušení (Tidal Disruption Even, TDE) byly pozorovány v jiných galaxiích a jsou mimořádně silné. V závislosti na směru těchto energetických výtrysků by mohla být jakákoli budoucí forma života na Zemi vystavena ničivým účinkům.

Pokud by se kosmické paprsky z černé díry Mléčné dráhy nasměrovaly přímo na naši Sluneční soustavu, mohly by způsobit obrovské škody – od stržení atmosféry planet až po genetické mutace a rozsáhlé vymírání podobné tomu, které postihlo dinosaury. Přesto astronomové věří, že Mléčná dráha v minulosti již takové radioaktivní výtrysky zažila, a pravděpodobnost jejich brzkého návratu je poměrně nízká.