Prezident Českého hokeje Tomáš Král nechá o své budoucnosti po kauze odhalení spolupráce s StB, o níž v minulém týdnu informoval deník Sport, rozhodnout ve středu výkonný výbor ČSLH. Král, jenž šéfuje tuzemskému hokeji od roku 2008, ho svolal s tím, že hlasování bude tajné a proběhne bez jeho účasti. Řekl to na dnešní mimořádné tiskové konferenci v Praze.
Soud ve čtvrtek uznal čtveřici bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB) vinnými z toho, že při takzvané akci Asanace šikanovali disidenty a nutili je k emigraci. Karlu Hájkovi a Rudolfu Peltanovi uložil dvouleté podmíněné tresty, u Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka upustil od potrestání. Oba dva už dříve dostali za týrání odpůrců komunistického režimu nepodmíněné tresty 3,5 roku vězení, což předsedkyně senátu Olga Kalašová označila za dostatečné. Verdikt není pravomocný.
Premiér Andrej Babiš v pátek poté, co se objevila karta agenta StB Bureše, znovu popřel, že by kdy s komunistickou tajnou policií spolupracoval. Podle předsedy vlády estébáci běžně vedli na lidi složky, aniž by o tom věděli. Kauza jeho spolupráce s StB podle Babiše už nikoho nezajímá, novináři o něm jen neustále lžou, prohlásil. Premiér tak reagoval na dotaz médií, když v pátek ráno představoval s novým ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem očkovací centrum v pražském O2 Universu.
Slovenský Ústav paměti národa objevil ve svých sbírkách statistickou kartu, kterou zavedla StB na svého agenta Bureše. Ústav tuto archiválii může použít jako nový důkaz u soudu, u kterého se premiér Andrej Babiš brání nařčení, že byl agentem komunistické tajné policie. Agentem se Babiš podle záznamu na kartě stal „na základě dobrovolnosti“. Zprávu přinesl server Seznam Zprávy. Slovenský archiv kartu objevil při třídění kartoték. Statistická karta je významný objev, protože se její vytváření řídilo jasně danými pravidly.
Komunistické Československo se v 70. letech pokoušelo infiltrovat do prostředí britské královské rodiny. Plánovalo při tom využít kontakt na švagra britské panovnice Alžběty II., uvedl s odvoláním na zveřejněné dokumenty československé tajné služby StB britský bulvární deník The Sun. Buckinghamský palác informace nekomentoval.
Generál Petr Pavel, který rozpačitě neskrývá své prezidentské ambice, přišel s novou interpretací své komunistické minulosti a působením ve vojenské komunistické rozvědce. Generál na svých stránkách zveřejnil dobové dokumenty z archivu bezpečnostních složek a vše doprovodil rozsáhlým rozhovorem pro deník Blesk. Svou minulost nyní vysvětluje naivitou a přichází s tezí, že „nikomu neublížil“. Jeho tým pro tuto verzi získal historika Eduarda Stehlíka, Radek Schovánek byl mnohem rezervovanější.
Byl to největší český sportovec všech dob, ale také člověk, který měl strach z komunistického režimu.
Celkem osmnáct rekordů na delších tratích a pět olympijských medailí. Československá „ lidská lokomotiva“ a sportovní hrdina Emil Zátopek se nesmazatelně zapsal především trojnásobným vítězstvím na olympiádě v Helsinkách v roce 1952. Někteří historikové však upozorňují, že Zátopek, který v roce 1953 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ) a o rok později se také stal spolupracovníkem Vojenské kontrarozvědky (VKR), která spadala pod Státní bezpečnosti (StB), by neměl být představován jako morální vzor. Zátopkův životopisec Pavel Kosatík zase odmítá, aby se peripetie sportovní legendy vytrhávaly z kontextu a odváděly pozornost od „hnusu té doby“.
Po neúspěchu s návrhem církevních restitucí přicházejí komunisté s další provokací, tedy zrušením lustrační zákona. Ten měl v minulosti zakázat přístup bývalým estébákům či agentům do nejvyšších pozic ve státní zprávě a dalších institucí.
Poslední lednový den roku 1990 vydal tehdejší ministr vnitra Richard Sacher rozkaz, na jehož základě byly k 15. únoru téhož roku zrušeny všechny centrální útvary Státní bezpečnosti (StB).
Při zamítnutí žaloby nynějšího českého premiéra Andreje Babiše ve věci jeho evidence v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB jako jejího agenta pochybily slovenské soudy tím, že neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.
Jakoby symbolicky týden před 17. listopadem schválila česká vláda novelu zákona o policii a novelu trestního řádu, jimiž by se umožnilo používat některé informace získané tajnými službami při odposleších i v trestním řízení a u soudů. Poslanec ODS Marek Benda to označuje za nejvážnější zásah do fungování tajných služeb od roku 1989. Je fakt, že dosud se přísně odlišovala práce BIS (aby stát věděl) a práce policie (aby stát trestal).
Slovenské soudy se budou muset znovu zabývat žalobou nynějšího českého premiéra Andreje Babiše, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Na neveřejném zasedání o tom v úterý rozhodl příslušný senát slovenského ústavního soudu, který v podstatné části vyhověl Babišově ústavní stížnosti. Vyplývá to ze čtvrtečního oznámení ústavního soudu.
Sedmnáctého listopadu zpřístupnila stanice HBO ambiciózní a nákladný šestidílný seriál Bez vědomí režírovaný Ivanem Zachariášem (Pustina). Komplikovaný příběh pojednávající mimo jiné o střetu velmocenský tajných služeb v těsně předrevoluční a porevoluční Praze.
Dovolil bych si připojit k článku „Různé druhy komoušů“ několik poznámek.
Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) od svého vzniku prověřoval stovky bývalých příslušníků Státní bezpečnosti (StB), které podezříval z nezákonného výkonu služby. Odsouzeno bylo dosud asi 20 lidí, a to zejména kvůli akci Asanace, jejímž cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění republiky. Na dotaz ČTK to uvedla ředitelka ÚDV Eva Michálková.
Premiér Andrej Babiš si na tradiční tryzně v Terezíně, která každoročně připomíná památku obětí nacistické perzekuce, dělal letos předvolební kampaň. Seniorům podle svědků sliboval zvýšení důchodů a vyzýval je, aby mu pomohli zatočit „s hajzlama Pirátama“. Z toho důvodu požádala skupina mladých skautů a skautek předsedu vlády o společný snímek a namísto obvyklého „sýr“ při focení zakřičela „StB“. „Proto to provedli, že toto se nedělá,“ vysvětluje jednání skautů Anna Kučerová.
Český premiér Andrej Babiš se prostřednictvím ústavní stížnosti snaží na Slovensku zvrátit rozhodnutí tamních soudů, které loni v obnoveném líčení zamítly jeho žalobu, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Slovenský ústavní soud sdělil, že stížnost přijal k dalšímu řízení. V dlouholeté kauze jeden ze senátů ústavního soudu již jednou rozhodl v Babišův neprospěch.
Premiér Andrej Babiš (ANO) stáhl žalobu na slovenský deník Nový Čas a na někdejšího příslušníka komunistické tajné StB Jána Sarkocyho. Ten v Novém Čase hovořil o tom, že Babiš s StB spolupracoval. To český premiér dlouhodobě popírá a hodlá se kvůli tomu „soudit až do smrti“. O Babišově ústupku informuje slovenský Denník N.
Z orgánů Evropské unie se valí na premiéra Andreje Babiše jedna špatná zpráva za druhou. Krátce poté, co unikl materiál právníků Evropské komise, který konstatuje jeho střet zájmů, odmítl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku jeho stížnost na Slovensko ve sporu o evidenci ve svazcích StB. Rozhodnutí štrasburského soudu je konečné. Babiš ale avizoval, že soud bude pokračovat na Slovensku.
Evropský soud ve Štrasburku odmítl jako „nepřijatelnou“ stížnost českého premiéra Babiše na Slovenskou republiku zjevně se týkající rozhodnutí tamní justice o oprávněnosti jeho registrace jako spolupracovníka StB.
Evropský soud pro lidská práva odmítl žalobu českého premiéra Andreje Babiše (ANO) na Slovensko ve sporu o evidenci ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB). Informaci webu Respekt.cz v úterý potvrdil Babiš. Předseda vlády dodal, že spor nekončí. Pokračovat podle něj bude na Slovensku. Na evropský soud se Babiš obrátil letos v létě, podle Respektu soud 20. listopadu rozhodl o nepřijatelnosti stížnosti.
Policie nebude moci nyní stíhat poslance KSČM Zdeňka Ondráčka kvůli jeho výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. Sněmovna ve středu Ondráčka ke stíhání nevydala, jak už dříve doporučil mandátový a imunitní výbor.
Sněmovní mandátový a imunitní výbor ve středu začal projednávat policejní žádost o vydání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. Případ se týká Ondráčkových výroků vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. Výbor debatu po zhruba 45 minut dlouhém jednání přerušil do 25. září, na kdy byli pozváni vyšetřovatel případu a státní zástupce. Poslanci do té doby mají příležitost nahlédnout na policii do spisu.
Historik Petr Blažek se neomluvil za slova o vyhazovu badatele Radka Schovánka z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v souvislosti s jeho svědeckou výpovědí proti Andreji Babišovi v kauze premiérovy spolupráce s StB. Vyzvalo ho k tomu vedení ústavu, omluvit se měl dle ÚSTR do 31. července. Za svými slovy si ale Blažek stojí. „Omluva není na místě. Mé vystoupení je plně v souladu s listinou základních práv a svobod. Moje kritika ani nemířila na vedení ústavu, ale na Andreje Babiše,“ řekl. ÚSTR nyní zvažuje další postup.
Žaloba Slovenska, kterou předseda vlády Andrej Babiš v polovině června podal u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, nebude řešena přednostně. Premiér mohl požádat o její přednostní zkoumání, nevidí k tomu ale důvod. Na informaci upozornil server Seznam zprávy. Babiš prostřednictvím žaloby bojuje proti rozhodnutí slovenské justice o tom, že měl za minulého režimu spolupracovat se Státní bezpečností. Opírá se v ní především o rozhodnutí slovenského Ústavního soudu, který podle něj přesáhl své pravomoci.
