Babiš a spolupráce s StB

Babiš v seznamech agentů StB zůstane, rozhodl Štrasburk

Babiš a spolupráce s StB
Babiš v seznamech agentů StB zůstane, rozhodl Štrasburk

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Evropský soud pro lidská práva odmítl žalobu českého premiéra Andreje Babiše (ANO) na Slovensko ve sporu o evidenci ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB). Informaci webu Respekt.cz v úterý potvrdil Babiš. Předseda vlády dodal, že spor nekončí. Pokračovat podle něj bude na Slovensku. Na evropský soud se Babiš obrátil letos v létě, podle Respektu soud 20. listopadu rozhodl o nepřijatelnosti stížnosti.

Babiš tvrdí, že je veden jako agent StB neoprávněně, a zažaloval kvůli tomu dříve slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Slovenské soudy daly nejprve Babišovi za pravdu, verdikty ale zrušil ústavní soud.

Na evropský soud se premiér obrátil, když neuspěl s dovoláním k nejvyššímu soudu. „Pravda je na mojí straně a jsem přesvědčen, že spor vyhraji, protože jsem nikdy žádnou spolupráci nepodepsal,“ uvedl v úterý Babiš.

Informace o odmítnutí Babišova podání by se na stránkách měla objevit během několika týdnů, soud již ale rozhodl. „Ano, takovou informaci mám. Usnesení nyní studují právníci. Právníci se vyjádřili, že spor nekončí a bude pokračovat na Slovensku, kde jsem několikrát soud vyhrál a ústavní soud ho z nepochopitelných důvodů zrušil,“ uvedl Babiš.

Slovenská zástupkyně u Evropského soudu pro lidská práva Marica Pirošíková sdělila, že o výsledku Babišovy stížnosti nemá žádné informace. Odkázala na štrasburský soud. Pokud totiž soud zamítne stížnost z formálních důvodů nebo ji při předběžném přezkoumání označí za zjevně neopodstatněnou, slovenská vláda stížnost ani nedostane kvůli případnému vyjádření a nedozví se, že byla zamítnuta. Podle Pirošíkové takovým způsobem končí většina stížností.

Zrušení verdiktů v případu odůvodnil slovenský ústavní soud tím, že byly podle něj chybně založeny na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří nebyli zproštěni mlčenlivosti. Zpochybnil i věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali v Babišův prospěch. Podle ústavního soudu také neměl být žalovanou stranou Ústav paměti národa.

Evropský soud pro lidská práva zřídila Rada Evropy, což je mezinárodní organizace nezávislá na EU. Obracet se na něj mohou občané zemí Rady Evropy, kteří se domnívají, že některá z členských zemí porušila jejich lidská práva. Rozhodnutí soudu nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi. Soud může pouze konstatovat, že stát porušil při posuzování kauzy konkrétní lidská práva, a nařídit mu zaplacení odškodnění stěžovateli a soudní výlohy.

Krycí jméno „Bureš“

Podle zveřejněných dokumentů z archivu slovenského Ústavu paměti národa byl Babiš evidován jako důvěrník StB od roku 1980 a o dva roky později se měl stát agentem s krycím jménem „Bureš“. Toto krycí jméno se objevuje hned ve dvanácti svazcích StB.

Spor se táhne již od roku 2012, kdy Babiš podal žalobu na Ústav paměti národa, přičemž ji soud začal v následujícím roce projednávat. V roce 2014 dal Babišovi za pravdu nejprve Okresní soud Bratislava I. Na jeho podporu tehdy u soudu vystoupil i Július Šuman, tedy údajný Babišův nadřízený pracovník z StB. Kromě něj se soudu účastnili další dva tehdejší pracovníci StB, kteří Babiše taktéž podpořili. Ústav paměti národa se proti nepravomocnému rozhodnutí odvolal, což nejprve zamítl odvolací soud, a později také v neprospěch ústavu rozhodl Nejvyšší soud Slovenské republiky. Ústav však následně uspěl u Ústavního soudu, který v říjnu 2017 předchozí rozhodnutí soudů zrušil kvůli procesním vadám. Ten totiž zpochybnil důvěryhodnost bývalých příslušníků StB, kteří vypovídali v Babišův prospěch, a navíc podle soudu neměl být ústav žalován.

Žalobu českého premiéra začátkem roku 2018 zamítl i Krajský soud v Bratislavě, což mělo za následek Babišovo dovolání k Nejvyššímu soudu. To však bylo zamítnuto a český předseda vlády tehdy řekl, že zažaluje Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

, , tk