Původní nápad motivovat lidi penězi ke vstupu do karantény či izolace má značné trhliny. Vyplatí se pouze lidem, kteří vydělávají méně než průměrný plat. Ministerstvo práce totiž přišlo s příspěvkem k nemocenské, místo navýšení samotné nemocenské. Zaměstnanci s vyššími příjmy tak stále nebudou mít motivaci, proč se dobrovolně hlásit hygieně a nahlašovat tak další kontakty.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová naznačila, že by důchodci mohli dostat ještě před podzimními volbami druhý jednorázový příspěvek. Už vloni před Vánoci dostali senioři 5000 korun, což státní kasu zatížilo zhruba 15 miliardami korun. Nynější „respirátorovné“ by ale mohlo vyjít ještě dráž, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Kabinet Andreje Babiše při představování restrikcí kvůli koronaviru pokaždé opakoval, že přijdou potřebné kompenzace a podpory. Jedním z nejznámějších slibů se pak stal výrok, že pomoc firmám bude činit 1,2 bilionu korun. V minulém roce se tomu ale tak nestalo a ze slíbené pomoci přiteklo 110 miliard v podobě kompenzací. Většina z celé sumy je pak ve formě úlev a odkladů plateb, které jednoho dne podnikatelé tak i tak zaplatí. Podle odborníků se pak podnikatelé masivní pomoci mohou dočkat letos, protože se blíží volby do Poslanecké sněmovny. To už ale může být pro řadu podniků pozdě.
Obálka s penězi se v posledních letech stává stále častějším dárkem a i letos by mohlo hotovost pod stromečkem najít přes padesát procent Čechů. Podle analytiků je za tím tradičně snaha vyhnout se nechtěným dárkům či mezigeneračnímu neporozumění, letos by však roli mohla hrát i snaha vyhnout se nákaze novým koronavirem.
Podnikatelé budou moci za říjen, listopad a prosinec získat od státu plnou náhradu komerčního nájmu. Na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády to ve středu řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Nyní mohli podnikatelé zasažení v souvislosti s koronavirem a vládními opatřeními žádat o příspěvek 50 procent na nájem. Zároveň by měl být program upraven tak, aby z něho už nebyly vyloučeny spřízněné osoby, uvedl Havlíček
Ministerstvo spravedlnosti přiznalo bývalému náměstkovi pražského vrchního státního zastupitelství Liboru Grygárkovi odškodné 480 000 Kč za nezákonné trestní stíhání. Také se mu omluvilo. Uvedl to server SeznamZprávy s tím, že Grygárek se chce o další peníze soudit. Vůči státu vznesl nárok na 3,5 milionu korun.
Zvýšení slevy na poplatníka, jak ho navrhli Piráti, je chyba a zničí to rozpočet. Alespoň to si myslí předseda vlády Andrej Babiš, který uvedl, že se jedná o duplicitní návrh ke zrušení superhrubé mzdy. Podle Babiše si zvýšení slevy vymyslel poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík „ze srandy“. Babiš uvedl, že zvýšení slevy na poplatníka naprosto zbytečně zatíží státní rozpočet.
Na politické scéně nastala paradoxní situace. Poslanci totiž schválili zmrazení platů politiků, jenže ty jim v příštím roce opět výrazně porostou. Po zrušení superhrubé mzdy a zvýšení tzv. slevy na poplatníka získá například řadový poslanec o více než 64 tisíc korun čistého ročně víc. Předseda sněmovny se může těšit dokonce na o téměř 100 tisíc korun více, než měl letos.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje Česku pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Stát by měl také zvážit placení části důchodu z daní. Posílit by se mělo spoření na stáří. Víc by měli začít do systému na penze přispívat živnostníci. Zkrátit by se měla povinná doba pojištění pro získání důchodu a zvednout penze lidí s nadprůměrným výdělkem. Uvádí to analýza k důchodové reformě, o kterou ČR loni OECD požádala. Dokument ve středu zveřejnilo ministerstvo práce.
Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Základní parametry rozpočtu ve středu v úvodním kole hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila Sněmovna. Rozhodla o jeho příjmech, výdajích, schodku a způsobu jeho vypořádání. Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování.
I když se vláda Andreje Babiše stále nedohodla na navýšení minimální mzdy, už nyní je jasné, že poroste i mzda zaručená. Ta z České republiky tvoří unikát, protože tím fakticky dochází ke kategorizaci osmi podob minimální mzdy. Podle odborníků je dělení práce na třídy ve 21. století k smíchu, přesto institut zaručené mzdy minimálně na příští rok zůstane. Ministerstvo financí totiž pro Echo24 uvedlo, že by bylo pro jeho zrušení, přesto by první krok muselo udělat ministerstvo práce ministryně Jany Maláčové. A ta si tuto mzdu spolu s odbory chválí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil ve Sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat od příštího roku zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů nad 48násobek průměrné hrubé mzdy sazbou 23 procent. Svůj návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, který by měla v úterý projednávat Sněmovna. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.
Dnes, když jsme se stali epidemií koronaviru nejzasaženější zemí Evropské unie, která má jako jediná zavřené školy, to působí dost mimo čas a prostor. Právě v těchto dnech ale vláda Andreje Babiše finišuje s plánem, jak chce utratit český podíl z historicky prvních společných dluhopisů Evropské unie v celkové hodnotě 750 miliard eur (19,5 bilionu korun, částka třiapůlkrát vyšší než výkon celé české ekonomiky za rok). Na rozdělení peněz se poistoricky nejdelším summitu dohodli lídři zemí Unie 21. července. A přestože se oficiálně deklarovalo, že smyslem je pomoc zemím nejvíc zasaženým epidemií koronaviru, což byly v té době Itálie, Španělsko a Francie, peníze se dělí podle úplně jiných pravidel.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Tisícům lidí, kteří si letos zaplatili dovolenou, se nyní honí hlavou, co mají dělat v případě, že byl zájezd zrušen.
Cena zlata se v pondělí vyšplhala na rekordní maximum v blízkosti 1945 dolarů (zhruba 43 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí obavy z negativních hospodářských dopadů koronaviru a z rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Investoři považují zlato za bezpečné útočiště v období nejistoty.
Kvůli strachu z koronavirové nákazy a následnému vypnutí ekonomiky ze strany státu požadují firmy a lidé po státu již půl miliardy korun.
Desítky milionářů ze Spojených států a šesti dalších zemí vyzvaly vlády, aby zvýšily zdanění bohatých a získané peníze využily k financování programů, které si vyžádala pandemie nemoci covid-19. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Česká ekonomika v 1. čtvrtletí klesla meziročně o dvě procenta, potvrdil v úterý Český statistický úřad (ČSÚ) svůj předběžný odhad ze začátku června. Proti předchozímu čtvrtletí byl HDP nižší o 3,4 procenta.
Devadesát upaličkovaných srdíček předal Klub paličkování ve Fulneku zdravotníkům z blízké nemocnice v Bílovci. Tři měsíce po vypuknutí epidemie dostali tamní lékaři a sestry odměnu za to, že stáli „v první linii“ boje proti neznámé nákaze. V této chvíli však nelze vyloučit, že upaličkovaná srdíčka a jiné pozornosti budou pro tuzemské zdravotníky jedinou odměnou. Vážně hrozí, že přijdou o část svých platů, případně že se jejich nemocnice a ordinace zruší.
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1610 korun více než před rokem.
Skupině PPF stoupl v roce 2019 čistý zisk o 16 procent na 26,7 miliardy korun (jednu miliardu eur).
Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 157,4 miliardy korun z dubnových 93,8 miliardy korun. Loni ke konci května byl schodek 50,9 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Letošní květnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci května nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 95,4 miliardy korun.
Předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta od konce dubna nevlastní podíl v advokátní kanceláři Jansta, Kostka. Bude v ní však dále působit jako advokát. Informoval o tom řídící společník kanceláře Jakub Kotrba, který nyní vlastní 46procentní podíl. Většinový podíl, 51 procent, získal podle Kotrby Tomáš Chrenek, který v kanceláři jako advokát pracuje od roku 2015. Jansta spolu s dalšími lidmi čelí stíhání v kauze rozdělování sportovních dotací.
Vláda sice inzeruje, že by se ošetřovné pro živnostníky kvůli uzavřeným školám či zařízením sociálních služeb mohlo zvýšit ze 424 na 500 korun na den, ale současně stát ještě nedokázal vyplatit ani polovinu ošetřovného za březen.
Německo dá na podporu ekonomiky, těžce zkoušené dopady epidemie způsobené koronavirem, nejméně stovky miliard eur (biliony Kč).
Za chaotické považují někteří odborníci i zástupci podnikatelů kroky vlády, které mají vést k postupnému otevírání obchodů a zprovozňování služeb.
Česká republika má za sebou více než měsíc se zavedeným stavem nouze.
Jaká je cena lidského života? Ta otázka zaznívá ve veřejné debatě docela často, užívána je ale především řečnicky, také aby ilustrovala vlastní absurditu. Život je přece ta nejvyšší hodnota, nijak nevyčíslitelná, neměřitelná, kdo by ji chtěl převádět na nějaké jednotky (třeba na peníze), dokládá tím jenom svou necitelnost, snad i zvrácenost. Hodnotu života lze vyvažovat pouze nutností zachránit životy jiné – lékař se v krizové situaci musí rozhodnout, koho léčit a koho ne, udělá to a nenese kvůli tomu vinu, velitel obětuje životy skupiny vojáků, aby zachránil životy skupiny větší, a podobně. Platit životy druhých za nějakou jinou „komoditu“ se zdá nepřípustné, aspoň na rétorické úrovni. V reálu může hodnotu života něco jiného převážit, moc se o tom ale nemluví, asi je to tak rozumnější. A kdo to zkusí, může se dostat na hodně tenký led.
Tvrdá vládní opatření o uzavření obchodů a firem nadále trvají a citelně se podepisují na jejich chodu. Kritická situace panuje v oblasti maloobchodů, kde podnikatelé musí nadále platit nájem jako za normálního provozu. O zmírnění a narovnání podmínek se snaží iniciativa retailů v obchodních centrech a retail parcích, která požaduje zmírnit tvrdé dopady na firmy. Potíže totiž nemají pouze malé firmy, ale také přední český výrobce sportovního a outdoorvého oblečení Alpine Pro. Podle zakladatele a většinového majitele společnosti Václava Hrbka nynější krize nepoleví ani po zmírnění vládních opatření.
