Tag: ceny

Články k tagu

Indie dusí Rusko. Koupí jeho ropu, ale jen když zlevní hluboko pod tržní cenu

Indie je jedním z mála států světa, který je ochotný od začátku války na Ukrajině kupovat ruskou ropu. Přesto to vypadá, že tento obchod může Rusy vyjít draho. Indii totiž nestačí ani 30% sleva na ropu a požaduje, aby jí Rusko prodávalo „černé zlato“ za méně než 70 dolarů za barel, píše agentura Bloomberg. Cena ropy Brent přitom ve středu krátce před 11:00 SELČ vykazovala nárůst o 3,7 procenta zhruba na 108,80 dolaru za barel. Indie obhajuje požadavek obtížemi, kterým musí při obchodování se sankcionovanou zemí čelit.

Tykač nabízí státu levnější elektřinu z jeho uhelných elektráren. Prodal by ji mimo burzu

Stát by mohl od Pavla Tykače a jeho energetické skupiny Sev.en koupit levnější elektřinu vyrobenou v uhelných elektrárnách. Tykač totiž vládě nabídl, že by ji prodal elektřinu mimo burzu za mnohem výhodnější cenu, než jaká je nyní na trhu. Znamenalo by to, že by musel vzniknout státní obchodník s energiemi, o čemž mluvil v nedávném rozhovoru pro Echo24 i někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Způsob, jak se zahojit na drahé elektřině? Akcie ČEZu v energetické krizi rostou

Domácnosti i firmy jsou nyní rukojmí energetické krize. Ta postihu řadu rodin i podniků, které musí řešit drahé účty za plyn, elektřinu, ale také i PHM. Na pražské burze je však v poslední době znatelné, že některým společnostem krize pomáhá. Ať se to týká polostátní skupiny ČEZ kvůli drahým energiím nebo akciím Colt CZ, které těží z geopolitické situace na Ukrajině. Neboť energetická krize zřejmě vydrží v Evropě i ČR delší dobu, tak je pro některé investory výhodné nyní akcie ČEZu nakupovat.

Elektřina a plyn pro ty nejpostiženější. „Hrozí byrokratické peklo a ještě dražší energie“

Vláda patrně po kritice za to, že je nečinná v pomoci lidem s rostoucími cenami, přichází v posledních dnech s novými plány, jak domácnostem ulevit. Po kritizovaném pětitisícovém příspěvku na děti ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mluví také o zavedení speciálního energetického tarifu, tedy o levnějších energiích pro nejpostiženější domácnosti a také podnikatele. Právě podniky typu skláren nebo pekáren, které mají velkou spotřebu plynu a elektřiny, po finanční úlevě volají.

Fialovné do každé průměrné rodiny

Ceny elektřiny v Evropě se kvůli všem možným státním zásahům, prodávaným jako tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, dostaly do výšek ještě před pár lety nepředstavitelných.. Středopravicová vláda Petra Fialy od nástupu 17. prosince loni tvrdí, že vyřešení drahoty a prudkého zvyšování cen elektřiny je její prioritou. Že brzy představí řešení. Tajemně ani nenaznačuje. Premiér a ekonomičtí ministři jen stále dokola opakují, že řešení nebude plošné, ale adresné. Po čtyřech měsících a půl přichází místo plánu na řešení cen energií fialovné. Příspěvek 5000 korun na každé dítě do 18 let v rodinách, které mají hrubý příjem do jednoho milionu korun ročně.

Co odhalily kontroly marží: Řidiči jezdí na zlevněnou ropu ovšem se západními cenami

Na vystřelení ceny pohonných hmot po ruské invazi mohou i vysoké rafinační marže, nikoliv marže čerpacích stanic. Ukazují to data agentury Bloomberg, podle které v březnu rostly marže dvěma největším provozovatelům čerpacích stanic v České republice společnosti MOL a PKN Orlen. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy došlo až k desetinásobnému růstu rafinační marže, přičemž firmy odebíraly zlevněnou ruskou ropu.

Když přijdeme o ruský plyn, tak se z inflace jen tak nedostaneme. Ceny výrobců už teď lámou rekordy

Ceny výrobců nyní každý měsíc lámou rekordy a nejinak tomu bude v dalších měsících. Nárůsty cen se daly očekávat kvůli neustále zdražujícím materiálům a současnému válečnému konfliktu na Ukrajině. Přesto se do zdražování ještě přidává i vysoká cena elektřiny či plynu. Pokud by však mělo dojít k přerušení či omezení dodávek plynu z Ruska, tak by se inflace spolu s cenami výrobců posunula ještě výše. Už nyní je totiž jasné, že zdražování není ještě u konce a vrchol má teprve přijít.

Ministryně životního prostředí je neoblomná, odmítá prolomit limity těžby uhlí

Lidovecká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková na sjezdu KDU-ČSL v Ostravě řekla, že rozhodně odmítá jakékoli snahy o prolomení limitů těžby uhlí. Hovoří o tom někteří politici ohledně války na Ukrajině, která pravděpodobně způsobí další růst cen elektřiny, pohonných hmot a zemního plynu. Je třeba se ale podle ní velmi pečlivě rozhodnout, kterým směrem jít, co využít a jak si v nejbližších dvou až pěti letech nastavit dodávky plynu, nebo ho možná nahradit vodíkem.

Litr benzínu nejméně za 60 korun? Úplný zákaz ruského plynu by uškodil spíše Evropě než Moskvě

S rostoucím napětím mezi Západem a Ruskem kvůli válce na Ukrajině vyvstává otázka, zda se Evropská unie zcela odpojí od ruských energií. Před tím však paradoxně varuje americká ministryně financí Janet Yellenová, podle které by takový krok způsobil škody i globální ekonomice. Samy Spojené státy přitom k zákazu dovozu ruské ropy nyní přistoupily. Německo by v tomto případě spadlo do recese, cena ropy by vylétla až nad 170 dolarů za barel, což by vystřelilo ceny pohonných hmot v Česku minimálně na 60 korun za litr, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.

Za růstem marží je panika. Jejich nařizování by ale znamenalo návrat do socialismu

Státem nařizované marže obchodníků by byly krokem zpět do socialistické ekonomiky. Vláda Petra Fialy totiž začala sledovat ceny některých potravin, zda se u nich neobjevují vysoké marže. Ty však stanovují sami obchodníci s ohledem na tržní prostředí a také kvůli svým závazkům. Podobně vláda zkoumala marže benzinových pump u vysokých cen pohonných hmot. Poté, co se na přehnané zdražování nepřišlo, stát snížil spotřební daň na benzin a naftu.

Slevové akce v nemilosti. Ministr Nekula chce zklidnit ceny potravin

Velkou rozkolísanost cen vyřeší zákon o cenách, který by například limitoval slevové akce. Řekl to ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po čtvrtečním jednání se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků. Schůzka se konala poté, co ministr ve středu oznámil, že antimonopolní úřad (ÚOHS) začal minulý týden monitorovat ceny másla, vepřového a kuřecího masa a pečiva. „Všichni chceme zklidnit situaci kolem cen potravin, nechci regulovat trh, nechci nikoho postihovat, za resort zemědělství říkám, že zvedáme varovný prst,“ řekl.

Zchudneme. Vydělají na nás Putin a spol.

Celý vyspělý svět zažívá prudké zdražování. V růstu cen jsou ale i uvnitř Evropy obrovské, násobné rozdíly. My jsme zemí s třetím nejprudším růstem cen v celé Evropě. „Pozoruhodné je, že u nás prudce stoupají ceny i všeho dalšího zboží a služeb vedle energií a potravin. Stoupá i takzvaná jádrová inflace. To v jiných zemích není vidět,“ říká v rozhovoru ekonom Jan Švejnar, profesor mezinárodní ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Šunka s přirážkou 255 procent. Ministr Nekula poslal kontroly na obchodníky

Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Kontroly mají trvat nejméně tři měsíce, řekl novinářům ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po jednání s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou. Konkrétní mechanismus kontrol nechtěl komentovat. Ke kontrolám chce ministerstvo vedle antimonopolního úřadu přizvat také ministerstvo financí. Zaměřuje se především na čtyři skupiny potravin, a to máslo, drůbeží a vepřové maso a pečivo.

Uvízli jsme v inflační spirále. Výrobci zdražují brambory, obilí, kovy, elektřinu

Meziroční růst cen výrobců zrychlil také v březnu. V zemědělství se ceny zvýšily o 27,2 procenta po únorovém růstu o 22,9 procenta. V průmyslu zrychlil růst na 24,7 procenta z 21,3 procenta a ve stavebnictví na 10,4 procenta z 9,9 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly v březnu meziročně vyšší o 4,9 procenta, zatímco v únoru o 4,3 procenta. Vyplývá to z revidovaných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Ceny piva a jídla zřejmě poletí nahoru. Náklady se mohou měnit každé dva týdny

Češi si budou zřejmě v příštích měsících muset zvykat na stále vyšší ceny jídla i pití v restauracích či hospodách. Od začátku roku není výjimkou zdražování až o dvacet procent, kromě jídla zdražuje například i řada pivovarů, což se výrazně projevuje do cen točeného piva. Podniky ke zdražování tlačí zejména zvýšené náklady, jejichž ceny se mohou měnit i několikrát za měsíc. Nejprve koronavirus, nyní mění návyky zákazníků prudký nárůst cen.

Vysoká cena zelených turbulencí

Poslední dva roky nám v ostrém světle ukazují, že svět je velmi nejisté místo a je potřeba počítat se vším. Výhledy do budoucna jsou najednou výrazně obtížnější než v klidných desetiletích, která máme za sebou. Horší je, že k té nejistotě a nevyzpytatelnosti stále víc přispívají politici. Metodou neustále se měnících plánů a pohyblivých cílů. Nejostřeji je to vidět v tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, známém jako Green Deal.

Socialistické přerozdělování drahou elektřinu nezastaví, musíme vyřešit příčinu, říká exšéf ČEZ Míl

Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z nejvýznamnějších příčin naší prudce rostoucí inflace. Vláda se zatím zdráhá podnikat větší zásahy do vysokých cen elektřiny a stále častěji zaznívá kritika evropského obchodování s touto komoditou. Jedním z těch, kdo poukazují na nefunkční trh postižený regulacemi, je někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Babišovo zastropování cen je nesmysl, zaplatila by to střední třída, řekl Fiala

Premiér Petr Fiala se vymezil proti zastropování cen pohonných hmot a základních potravin, které navrhl expremiér a šéf ANO Andrej Babiš. Znamenalo by to podle něj pomoc i lidem, kteří to momentálně nepotřebují. „Vydaly by se další peníze, které budeme muset jednou zaplatit. Ve výsledku bychom nikomu nepomohli. Situaci všech bychom zhoršili,“ domnívá se předseda vlády.

Přízrak státem kontrolovaných cen

Česko zažívá největší zdražování za více než dvacet let. To s sebou přináší démony, s nimiž jsme se už po roce 1989 nechtěli setkat. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula oznámil, že jeho úřad ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájí kontrolu marží u potravin. Mléka, másla, kuřat, vepřového a pečiva. Kontrola marží znamená kontrolu rozdílu mezi náklady, které firma na pořízení zboží má, a výnosy, jež za prodej zboží získá.

Děsivá meziroční inflace. V březnu zrychlila na 12,7 %, je nejvyšší od května 1998

Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta.

„Příští zimu bude v Německu chladno a draho.“ Od Putina k plně zelené energetice

Německo se od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu řadí mezi největší odpůrce radikálního odstřižení od ruského plynu, díky kterému proudí k Vladimiru Putinovi denně miliardové částky. Svou silnou závislost na plynu si Němci uvědomují, přišli proto s velmi ambiciózním plánem, jak se z ní vymanit. Nejde však o nic jiného než o ještě mnohem rychlejší energiewende, tedy přechod na zelenou energetiku fungující plně na obnovitelných zdrojích.

Zásilkovna v květnu podraží. Zvedne cenu doručení na pobočku o 10 korun

Logistická firma Zásilkovna zvýší od 2. května cenu doručování mezi fyzickými osobami na výdejní místo o deset korun na 79 Kč. Naopak doručení na adresu zlevní o šest korun na 109 Kč. Důvodem úpravy cen jsou hlavně rostoucí ceny pohonných hmot. Vyplývá to z údajů firmy. „Důvodem pro úpravu cen u služby Mezi námi jsou dlouhodobě se zvyšující ceny vstupů, zásadní navýšení ceny pohonných hmot a také požadavky na úpravu cen ze strany našich obchodních partnerů,“ řekl generální ředitel Zásilkovny Zdeněk Prchlík.

Lidé růst cen zvládnou. Mohou přestat kouřit či méně topit, míní ekonomové

Válečný konflikt na Ukrajině se ještě do české ekonomiky nestačil naplno propsat, už nyní ale přicházejí nepříliš optimistické výhledy na její citelný propad. Podle poslední prognózy ministerstva financí ekonomika nad očekávání zpomalí a inflace se letos v průměru vyšplhá nad 12 procent. Česko má přitom už nyní jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU. Ekonomové se však zatím stále neobávají toho, že situace bude pro lidi neúnosná a nejsou nakloněni razantním plošným opatřením, po kterých mnozí kvůli prudce rostoucím cenám zejména energií volají.

Za oběd v restauraci si připlatíte. Jídlo meziročně zdražilo o 15 korun

Oběd v restauraci v březnu podle společnosti Edenred meziročně zdražil asi o 15 korun na 156 korun. Nejdražší obědy byly v Praze, průměrná cena činila zhruba 175 korun. Jídlo může v důsledku vysoké inflace a dalších nákladů provozovatelů stravovacích zařízení dál zdražovat. Počet lidí, kteří šli v březnu do restaurace na oběd, poprvé od září 2020 překonal hranici 50 procent proti době před koronavirovou krizí. Růst spotřebitelských cen je v dalším období může od návštěvy ale odradit.

Nebezpečný přízrak nového socialismu

Ještě před pár měsíci by tato zpráva zněla jako fake news. Dnes je to realita. A v evropských poměrech nic výjimečného. Ceny základních strategických surovin od plynu přes ropu k elektřině letí prudce vzhůru. Okamžitě se promítají do cen všeho dalšího zboží. Inflace by podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka už v dohledné době mohla dosáhnout 13 až 14 procent. Jiní ekonomové nevylučují horší čísla, kolem 16 procent.

Cesta do pekla, ve kterém jsme už byli. Zastropování marží je nebezpečný krok

Zamýšlené zastropování marží benzinových pump by bylo obrovským zásahem do trhu, který by slušel spíše socialistické zemi. Tak hodnotí ekonomové oslovení redakcí Echo24 návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který zvažuje zastropování cen na marže benzinových pump. Právě ceny čepracích stanic jsou v posledních týdnech hlavním tématem vládních i opozičních politiků. Důvodem je znatelný nárůst cen pohonných hmot v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Stanjura dává prodejcům ještě šanci. O regulaci marží na benzinkách rozhodne do konce dubna

Vláda nejpozději na konci dubna rozhodne podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), zda bude regulovat od počátku května marže prodejců pohonných hmot. V kontrolách marží bude úřad pokračovat do 30. září, původně s nimi měl resort v plánu skončit ke konci tohoto měsíce. Ministerstvo nyní zpracuje cenový výměr na maximální marži, aby byl připraven. Stanjura to dnes řekl novinářům. Dodal, že vidí ještě prostor pro dohodu s obchodníky. Ministerstvo financí sbírá data od prodejců paliv zhruba od půle března.

Vláda rozhodla o snížení spotřební daně na naftu a benzin. Stanjura o maržích

Vláda ve středu schválila snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,50 koruny na litr. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS). Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ke snížení spotřební daně delší dobu vyzývali vládu mimo jiné dopravci, podle kterých dosavadní opatření vlády byla pro ně nedostatečná. Snížení spotřební daně bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) platné od 1. června do 30. září.

Účet za odpojení od energií z Ruska: Češi by v průměru zaplatili o 7600 korun víc

Kompletní odpojení od ruských energií by každého dospělého Čecha stálo průměrně 7600 korun za rok, celkem 66 miliard podle analytického týmu francouzské vlády. Uvedl to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu by EU chtěla sankce proti Rusku výrazně zpřísnit. Na pondělní tiskovce to řekl německý vicekancléř a zároveň ministr hospodářství Robert Habeck. Ruská ekonomika se již nyní potýká s negativními dopady sankcí.

Katastrofální situaci s hnojivy přiživuje jejich dovoz z Ruska. Odskáčeme to v cenách potravin

Ruská invaze na Ukrajinu má tvrdé dopady na život běžných lidí v Evropě. Rusko totiž drží státy v kleštích kvůli své ropě a plynu. Jako důsledek se zdražují běžné materiály ve stavebnictví, ale i v textilním či chemickém průmyslu. Rusko však díky svému levnému plynu křiví hospodářskou soutěž. Hovoří se dokonce o katastrofální situaci, kdy evropským firmám rostou náklady na výrobu hnojiv, močoviny i methanolu.