Nůžky mezi cenami pohonných hmot v Česku se z historického pohledu mimořádně rozevírají. Benzin je v Česku nejlevnější od začátku ruské invaze na Ukrajinu, v průměru stojí 37,56 koruny za litr, dosud zlevňovala také nafta. Její průměrná cena 43,01 koruny za litr je nejnižší za posledních pět týdnů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty v Česku zlevňují zhruba od začátku července,
Benzin je v Česku nejlevnější od začátku ruské invaze na Ukrajinu, v průměru stojí 37,56 koruny za litr. Zlevňuje také nafta. Její průměrná cena 43,01 koruny za litr je nejnižší za posledních pět týdnů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty v Česku zlevňují zhruba od začátku července, s výjimkou konce prázdnin.
Pohonné hmoty dále zlevňují. Průměrná cena benzinu Natural 95 klesla v uplynulém týdnu pod 40 korun, je nejlevnější od začátku března. Ve středu se benzin Natural 95 prodával v průměru za 39,09 koruny za litr, před týdnem byl o 1,18 koruny dražší. U nafty nebyl pokles tak razantní, za týden zlevnila o 51 haléřů na 44,70 koruny za litr. Podle expertů by navíc cena benzínu a nafty měla dále klesat.
Zásoby kapaliny pro čištění výfukových plynů, takzvaného AdBlue, dochází. Alespoň to platí o jednom z největších výrobců této kapaliny, německé chemičky SKW Piesteritz, která patří do holdingu Agrofert. Firma uvedla, že výrobu AdBlue zastavila kvůli drahému plynu asi před dvěma nebo třemi týdny a zásoby postupně dochází. AdBlue je v Evropě a zemích přejímajících evropské emisní limity používaný obchodní název kapalného aditiva, využívaného technologií selektivní katalytické redukce,
Pohonné hmoty v uplynulém týdnu dál zlevnily, tempo zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic v ČR prodává v průměru za 45,82 koruny, před týdnem byl o 1,09 koruny dražší. Nafta zlevnila o 93 haléřů na 46,21 koruny za litr. Vyplývá to z údajů CCS, která ceny paliv sleduje. Navzdory poklesu jsou PHM v Česku stále výrazně dražší než před rokem. Loni v této době byl benzin zhruba o 12 korun na litru levnější, za naftu tehdy motoristé platili o 14,55 koruny na litru méně.
Kdo zchudne nejvíc? Ptala se moderátorka České televize Světlana Witovská odcházejícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka ve středu 22. června. Poté, co se bankovní rada naposled sešla k měnovému zasedání ve staré sestavě a nejspíš naposled na delší dobu zvedla úrokové sazby. „Ten, kdo má ve svém spotřebním koši nejvíc položek, které zdražují nejrychleji,“ odpověděl Rusnok. Těmi položkami, které všude v Evropě zdražují nejrychleji, jsou energie. Elektřina, plyn, teplo. U nás rostou jejich ceny rychleji než v jiných zemích, kde vlády ceny zafixovaly.
Analytici největší americké banky JP Morgan Chase & Co vystrašili svět svým černým scénářem, ve kterém předpovídají, že by v důsledku západních sankcí proti Rusku a jeho následné odvetě, mohly globální ceny ropy vyletět až na 380 dolarů za barel. V Česku by to znamenalo, že by pohonné hmoty zdražily až na 88 korun za litr. Západní země skupiny G7 vzhledem k válce na Ukrajině pracují na složitých sankcích, které by uvalily na ruskou ropu.
V Německu na tři letní měsíce snížili daň z pohonných hmot. Jde o podobné opatření, k jakému se v Česku uchýlila vláda česká. Rozdíl je v tom, že německá vláda otevřeně připouští, že čerpadláři v zemi promítli snížení daní do konečných cen jen ze zhruba 50 procent. Někteří němečtí ekonomové dokonce spočetli, že jen ze zhruba 30 procent (viz zde). Ministr hospodářství Robert Habeck proto volá po tom, aby se zamezilo kartelovému jednání největších provozovatelů čerpacích stanic v zemi.
Téměř každý den dochází k novému prolomení rekordní průměrné ceny za benzin. Řidiči si tak nemohou oddechnout od prudkého zdražování, které přinesla ruská invaze na Ukrajinu. Nepomohlo ani snížení spotřební daně, od které si vláda Petra Fialy slibovala plošné snížení až o 2 koruny za litr. Opak je ale pravdou a motoristé tak nyní tankují v průměru za 47,69 korun za litr. Za poslední týden se navíc cena zvýšila o 1,14 koruny.
I když se stát snažil srazit cenu pohonných hmot snížením spotřební daně, nyní dochází k boření nových rekordů cen benzinu. První milník padl v neděli, kdy průměrná cena benzinu dle dat společnosti CCS byla 47,31 korun za litr. K dalšímu prolomení došlo v úterý, kdy se cena zvýšila na průměrných 47,43 korun za litr. Světové ceny ropy však nadále rostou a řidiči mohou mít oprávněné obavy, zda se benzin nevyšplhá nad 50 korun za litr.
Dlouho očekávané snížení cen spotřební daně na benzin a ropu bylo během několika dní k ničemu. Nižší cenu po tomto kroku totiž smazala rostoucí cena ropy na světových trzích. Vládní pomoc od kabinetu Petra Fialy (ODS) je tak nyní řidičům k ničemu a navíc tento krok zatížil státní kasu o 4 miliardy korun.
I když Maďarsko zastropovalo cenu pohonných hmot, stát už z opatření částečně couvá. Maďarům totiž vadí, že na levnější benzin a naftu přijíždějí zahraniční řidiči a využívají výhod lacinějších paliv. Tamní vláda proto rozhodla, že levnější pohonné hmoty budou určené jen Maďarům a cizinci si připlatí. Dvojitá cenotvorba je však zřejmě v rozporu s jednotným evropských trhem, kterého je Maďarsko součástí. Zároveň se také ukazuje nevýhoda zastropování cen, které v České republice prosazoval například opoziční lídr hnutí ANO Andrej Babiš.
Poslední dva roky nám dávají tvrdou lekci, že nic není nemožné. Že to, co jsme považovali za tvrdou dystopii, která se může odehrát jen v komunistické Číně, se stane realitou v Evropě. Představa, že do restaurace, hotelu nebo letadla se bude moci vstoupit jen se speciálním covidovým pasem prokazujícím očkování působila jako z jiného světa. Pak se stala novou normou. Je to teprve pár týdnů, co v drtivé většině Evropy tato zdravotnická diktatura skončila.
Zdražování benzinu a nafty nekončí. Řidiči v posledních dnech mohou na čerpacích stanicích pozorovat, že ceny pohonných hmot znovu rostou. Znatelněji je to poznat u Naturalu 95, který se za poslední týden zdražil v průměru o korunu. Nafta naopak lehce zlevnila. Rozkolísaná cena je pak důsledkem globálních vlivů, jako je nejistota na burzovních trzích, oslabení koruny nebo uvolnění restrikcí v Číně spojené s koronavirovou nákazou. Dále se tak očekává, že ceny pohonných hmot půjdou ještě nahoru.
Cena benzinu v Česku čtvrtý týden v řadě výrazně vzrostla. Natural 95 od minulé středy zdražil o 1,05 koruny na průměrných 45,30 korun za litr. Naopak mírně zlevnila nafta, která se nyní prodává za průměrných 46,35 korun za litr, což je o devět haléřů méně než před týdnem. Vyplývá to z údajů CCS, která ceny sleduje. Benzin bude podle analytiků nadále zdražovat. Částečně pomoci by mohlo snížení spotřební daně o 1,50 koruny od června. Toto vládní opatření nicméně schytává kritiku.
Spotřební daň z nafty a benzinu se minimálně od začátku letošního června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Senát to ve středu schválil. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) senátorům řekl, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Na vystřelení ceny pohonných hmot po ruské invazi mohou i vysoké rafinační marže, nikoliv marže čerpacích stanic. Ukazují to data agentury Bloomberg, podle které v březnu rostly marže dvěma největším provozovatelům čerpacích stanic v České republice společnosti MOL a PKN Orlen. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy došlo až k desetinásobnému růstu rafinační marže, přičemž firmy odebíraly zlevněnou ruskou ropu.
Ještě před pár měsíci by tato zpráva zněla jako fake news. Dnes je to realita. A v evropských poměrech nic výjimečného. Ceny základních strategických surovin od plynu přes ropu k elektřině letí prudce vzhůru. Okamžitě se promítají do cen všeho dalšího zboží. Inflace by podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka už v dohledné době mohla dosáhnout 13 až 14 procent. Jiní ekonomové nevylučují horší čísla, kolem 16 procent.
Zamýšlené zastropování marží benzinových pump by bylo obrovským zásahem do trhu, který by slušel spíše socialistické zemi. Tak hodnotí ekonomové oslovení redakcí Echo24 návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který zvažuje zastropování cen na marže benzinových pump. Právě ceny čepracích stanic jsou v posledních týdnech hlavním tématem vládních i opozičních politiků. Důvodem je znatelný nárůst cen pohonných hmot v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
Vláda nejpozději na konci dubna rozhodne podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), zda bude regulovat od počátku května marže prodejců pohonných hmot. V kontrolách marží bude úřad pokračovat do 30. září, původně s nimi měl resort v plánu skončit ke konci tohoto měsíce. Ministerstvo nyní zpracuje cenový výměr na maximální marži, aby byl připraven. Stanjura to dnes řekl novinářům. Dodal, že vidí ještě prostor pro dohodu s obchodníky. Ministerstvo financí sbírá data od prodejců paliv zhruba od půle března.
Vláda ve středu schválila snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,50 koruny na litr. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS). Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ke snížení spotřební daně delší dobu vyzývali vládu mimo jiné dopravci, podle kterých dosavadní opatření vlády byla pro ně nedostatečná. Snížení spotřební daně bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) platné od 1. června do 30. září.
Řidiči si zlevňující paliva mohli vychutnat jen krátce. V minulém týdnu totiž došlo k dalšímu navyšování, i když ne tak razantnímu, jako tomu bylo na začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cena ropy v letošním týdnu začala poklesem a dá se tak očekávat, že v následující době zase zlevní. Cena je tak stále jako na houpačce a bude trvat delší čas, než se znovu ustálí. Na cenu má totiž kromě války také vliv i jednání OPEC, dohoda s Íránem, či oslabená česká koruna.
Pohonné hmoty opět prudce zdraží, a to zejména nafta, která je na burze v Rotterdamu v průměru nejdražší v historii. Důvodem je podle hlavního ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy zdražování ropy v důsledku války na Ukrajině. „V důsledku možné odvety Ruska za ně, například v podobě přerušení dodávek plynu či ropy do Evropy,“ uvedl Kovanda. Trh také zneklidňuje požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, aby platby Rusku za energie přicházely v rublech.
Kvůli zdražení pohonných hmot by mohlo podle zážitkových a cestovatelských portálů letos více Čechů strávit dovolenou v tuzemsku namísto cesty autem k moři. Slevomat odhaduje, že pobyt v Chorvatsku ve prospěch dovolené v České republice by si mohlo rozmyslet kolem 15 procent lidí. V každém případě se za současné situace dá očekávat, že lidé budou rozhodnutí o dovolených odkládat na poslední chvíli, podobně jako tak činili kvůli pandemii koronaviru. Vyplývá to z ankety ČTK mezi cestovatelskými portály.
Kontroly prodejních cen pohonných hmot českých čerpacích stanic zatím neprokázaly potřebu regulace. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo financí (MF). Podle prvních předběžných výsledků cenové kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen pohonných hmot převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze. Povinnost denních hlášení bude pokračovat.
Ceny pohonných hmot po prudkém zdražování začínají mířit dolů. Benzin i nafta přitom zlevňují rekordně, i když se zatím stále drží dost přes hranici 40 korun za litr. Pozvolné zdražování přicházelo již během března a akcelerovalo při ruské invazi na ukrajinské území. Od minulého úterý se ale cena ropy prodává na rotterdamské burze stále levněji a čerpací stanice klesající cenu začínají zohledňovat.
Ceny pohonných hmot začínají od vypuknutí invaze ruských vojsk na Ukrajině razantně klesat. Z neděle na pondělí se průměrná cena benzinu Naturalu 95 snížila o 54 haléřů na litr. Zlevňuje také nafta, která klesla o 35 haléřů. Důvodem je pokles ceny ropy na rotterdamské burze, ale také i tlak na zpracovatele, distributory a čerpací stanice. Pokles ceny však nezastavil politiky hnutí ANO, kteří tepou vládu za to, že nezastropovala ceny pohonných hmot.
Čerpací stanice od úterka musí státu denně hlásit, jaké měly průměrné prodejní ceny benzinu a nafty. Jedná se o jedno z opatření, které vydala vláda Petra Fialy kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Ty se navyšovaly od začátku letošního roku a akcelerovaly zejména poté, co ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. Ceny v České republice, ale také i v Německu, se vymykají ostatním evropským státům. Podle analytiků a některých politiků je to tím, že benzinky jdou s cenami uměle výše než by tomu bylo v jiných případech.
Nejistá situace na Ukrajině, inflace a také panika na burzách. To jsou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy příčiny, proč raketově roste cena pohonných hmot. Na burzách však v posledních dnech došlo k pádu cen ropy, přesto se zatím řidiči setkávají s vysokými cenami. V rozhovoru pro Echo24 Kovanda říká, že v současné době není důvod držet ceny nafty a benzinu tak vysoko.
S napětím očekávané zasedání vlády, na němž se měla hledat odpověď na prudké zdražování benzinu, nafty a v druhém sledu i dalších energií, porodilo myš. Prozatím se ani nebude odpouštět spotřební daň a DPH z pohonných hmot, ani se vláda neuchýlí k zastropování cen na benzinových stanicích. Místo toho ohlašuje dvě menší, byť vítané změny: zruší povinnost přimíchávat biosložky a načas vysazuje silniční daň pro vozidla do 12 tun.
