Rozpočtový mejdan a výdajové orgie. Opozice i odborníci kritizují schválený návrh rozpočtu
Vládou schválený rozpočet na rok 2020 vůbec podle kritiků nepočítá s tím, že by mohla ekonomika začít zpomalovat.
Vládou schválený rozpočet na rok 2020 vůbec podle kritiků nepočítá s tím, že by mohla ekonomika začít zpomalovat.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun.
Povinné výdaje rozpočtu vyplývající ze zákonů a smluv, tzv. mandatorní výdaje, by měly příští rok stoupnout o 7,3 procenta na 885,1 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálního návrhu rozpočtu, který bude v pondělí schvalovat vláda. Mandatorní výdaje tak tvoří více než polovinu celkových výdajů rozpočtu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro příští rok růst minimální mzdy zhruba o deset procent, tedy o 1350 korun na 14.700 Kč. Po dnešním jednání s odbory to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Platy ve veřejné správě by se podle sociálních demokratů měly zvýšit o 5,2 procenta. Odbory požadují růst minimální mzdy na 15.000 korun, o růstu dalších výdělků chtějí ještě jednat.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne růst platů ve veřejné sféře pro příští rok kolem tří procent místo dosud navrhovaných dvou procent.
Vlak, který se nevelkou rychlostí, přesto nezadržitelně sune kupředu, i když koleje končí na hraně propasti. Takový obraz vyvolá ve čtenářích aktuální verze státního rozpočtu na rok 2020.
Chyby při čerpání peněz z fondů Evropské unie vyčíslilo ministerstvo financí od vstupu Česka do EU v květnu 2004 na 38,4 miliardy korun. V kohezní politice, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, byly provedeny finanční opravy za 36,4 miliardy korun a u Společné zemědělské politiky za dvě miliardy korun. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Informace o tom, jak Finanční správa vyřídila upozornění Němců na smlouvu o reklamě mezi německým Agrofertem a Farmou Čapí hnízdo, žádala poslankyně TOP 09 a místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Ta se o vyřízení podnětu zajímala, protože podezření z trestného činu krácení daně v souvislosti s hospodařením farmy prošetřuje policie, berňák ale upozornění Němců z roku 2014 vyřídil bez vyvození nějakých důsledků. Nedozvěděla se ale nic „s ohledem na mlčenlivost“.
Během posledních týdnu si ministři docházeli ke správkyni pokladny Aleně Schillerové (za ANO) žádat o navýšení svých rozpočtů. Zatím si vyjednaly zvýšení výdajů o 17,5 miliardy korun proti červnovému návrhu státního rozpočtu.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před několika týdny navrhla státní rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Poté však přicházeli za správkyní pokladny jednotliví ministři a žádali o miliardy či alespoň stamiliony navíc, jako zatím poslední se s ní dohodla ministryně práce Jan Maláčová (ČSSD) na dalších 5,9 miliardách pro její rezort. Finance však nadále věří, že přestože ministrům Schillerová slíbila více než 17 miliard navíc, dokáží udržet plánovaný schodek.
Myšlenku ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na zvýšení důchodového věku by mohli podpořit zástupci opozice. Ochotni jednat o takové možnosti řešení systému penzí jsou například poslanci TOP 09 nebo Piráti. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) však takovou možnost považuje za nepřijatelnou, přestože prolomení hranice věku 65 doporučuje i analýza jejího ministerstva.
Aby mohla vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů po letních otřesech pokračovat, jsou nutné dvě věci. Musí projít nominace Lubomíra Zaorálka (ČSSD) na post ministra kultury a zároveň musí uspokojivě pokračovat jednání o rozpočtu. Ve středu to řekl předseda ČSSD Jan Hamáček. Zbývá ale dořešit „výbušný“ resort práce a sociálních věcí.
Kolik miliard navíc ministři za ČSSD získají od ministryně financí Aleny Schillerové pro své resorty v příštím roce, je stěžejní pro pokračování vlády ANO a ČSSD. V úterý „hádání“ ministrů ČSSD s Schillerovou o navýšení peněz vrcholí. Jednat o 11,7 miliardách navíc s Schillerovou bude jako poslední ze sociálně demokratických ministrů Jana Maláčová (ČSSD). Ta pro resort práce a sociálních věcí žádá ze všech ministrů ČSSD největší navýšení. Schillerová už ale v minulosti uvedla, že 11 miliard pro resort Maláčové je nereálné, bude chtít hledat kompromis.
Přestože ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před několika týdny navrhla rozpočet s 40 miliardovým schodkem, budou nakonec státní výdaje ještě vyšší. Správkyně pokladny totiž slíbila představitelům jednotlivých resortů ještě další miliardy, u kterých to ale nekončí. 11 miliard totiž požaduje i ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Schillerová tak bude jen těžko držet rozpočet s již tak dost vysokým schodkem, zvlášť když se očekává nižší růst HDP a stát má problém s výběrem daní.
Distributoři léků hlásí, že jim státní nemocnice dluží za léky miliardu korun. Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL) o tom dnes informovala v tiskové zprávě a podle informací deníku Echo24 o tom už dříve napsala v dopise ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO). Nyní asociace vyzývá k rychlému řešení kritické situace.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se ve čtvrtek vypravil za ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), aby dle svých slov bojoval za rozpočet, který zajistí bezpečnost a umožní bojovat proti nelegální migraci. Vyjednal nakonec pouhých 253 milionů z požadovaných 1,5 miliardy. Jen o několik hodin dříve přitom ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) vylobboval 5 miliard pro SFDI. Schillerová však tvrdí, že rozhoduje především argumentace jednotlivých ministrů.
Zatímco se vládní strany hádají o dalším prohlubování státního dluhu, začíná se česká ekonomika bez ohledu na politické proklamace propadat. Český průmysl letos v červnu oslabil na nejhorší úroveň za tři roky. Průmyslová výroba po čtyřech měsících růstu v červnu meziročně oslabila o 3,8 procenta. Podepsal se na tom podle statistiků především pokles výroby motorových vozidel. Červnová čísla o průmyslové produkci přináší podle analytiků šok, který může být bodem zvratu pro budoucí vývoj české ekonomiky.
Vládnoucí koalice ještě ani nestačila dořešit nekonečný spor o ministra kultury a už má na stole další konflikt. Nedokáže se totiž dohodnout na rozpočtu. Místo skutečného jednání zaplňují členové vlády mediální prostor vzkazy, kde se navzájem osočují. Premiér Andrej Babiš (ANO) z dovolené v Turecku píše o rozhazovačné ČSSD. Naopak předseda ČSSD Jan Hamáček reagoval dopisem, ve kterém tvrdí, že je návrh rozpočtu nerealistický.
O konci superhrubé mzdy mluví vládní hnutí ANO už od roku 2013. Další pokus na její zrušení budou mít poslanci zřejmě na podzim, kdy chce vláda představit daňovou reformu. Ta kromě zrušení superhrubé mzdy bude obsahovat i devatenáctiprocentní daň z hrubého platu. Podobnou daňovou reformu navrhuje i opoziční ODS, která existenci superhrubé mzdy dlouhodobě kritizuje.
Skoro desetimiliardový schodek na konci července je jedním z nejhorších výsledků od ekonomické krize. Špatné plnění státního rozpočtu poznamenává fakt, že vypadl skoro dvacetimiliardový příjem z rozpočtu Evropské unie k programovému období let 2007 až 2013. V minulém roce přitom ve stejném období hospodařil stát s přebytkovým rozpočtem více než šestnácti miliard korun.
Sociální demokracie hledá další peníze, kterým by napumpovala svá ministerstva na příští rok.
Ministryně Alena Schillerová prokázala značnou vynalézavost při výběru toho, co bude zdaněno, i při vysvětlování, proč je to vlastně užitečná věc.
Sněmovní daňový balíček vyvolal u řady ekonomů a opozičních poslanců tvrdou kritiku. Stát totiž vyšší daní chce postihnout tabák, líh či hazard. Větší přísun peněz si stát slibuje i od vyššího poplatku za vklad do katastru nemovitostí, zdanění plynu u domácích kotelen či dluhopisů. Největší emoce však vyvolalo zdanění technických rezerv u pojišťoven, které si odkládaly peníze na horší časy. Podle poslanec ODS a ekonomického experta strany Jana Skopečka dojde ke snížení stability na finančním sektoru. „To nikdo normálně ekonomicky uvažující nemůže považovat za zdravé a bezpečné,“ řekl pro Echo24 Skopeček.
Na chystanou novelu daňového řádu, kterou připravuje ministerstvo financí, se valí další kritika. Vedle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) vadí plánované novinky také Podnikatelským odborům.
Pokud projde legislativním procesem novela daňového řádu, kterou připravuje ministerstvo financí, nebude už možné se s daňovým přiznáním beztrestně opozdit ani později zaplatit daň. Doposud se mohli plátci daně spolehnout na pětidenní pardon za pozdní podání daňového přiznání i zaplacení daně, novela to ale navrhuje zrušit.
Nečekaně stručně se vypořádalo ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Karla Havlíčka (za ANO) s připomínkováním novely daňového řádu. Novela, kterou připravilo ministerstvo financí, přináší zásadní změny. Ruší toleranční dobu pro nezaplacení daně a přináší reformu sankčního systému. Když ji v červnu připomínkoval Havlíčkův resort, neuplatnil žádnou zásadní připomínku a ve třech odstavcích pouze kritizoval jazykovou úroveň důvodové zprávy.
Kromě slovních přestřelek a vulgarit se poslanci při vyslovování o nedůvěře vládě přeli také o důchody.
Den a noc ve sněmovně, která zasedala v kuse plných sedmnáct hodin, přinesl řadu jen těžko uvěřitelných výroků.
Priority jsou důchodci, učitelé a investice. Takto shrnula ministryně financí Alena Schillerová rozpočtové priority, které budou obsaženy v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá také se schodkem 40 miliard jako ten letošní. Plnění státního rozpočtu za měsíc květen ale ukázalo, že schodek je už nyní 50 miliard. I přes kritiku opozice se předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) zhoršených čísel nebojí. „Jsme přesvědčená, že schodek 40 miliard bude dodržen,“ řekla v Otázkách Václava Moravce ČT šéfka výboru.
Snížení úroků, které za pozdní zaplacení daní platí daňoví poplatníci, a současně snížení úroků, které platí berňák za neoprávněné exekuční vymáhání.