Bitcoin nadále citelně ztrácí na hodnotě. Nyní k tomu přispěla i Čínská centrální banka, která označila všechny kryptoměnové transakce za nezákonné. Uvedla rovněž, že tyto transakce musí být zakázané. Informovala o tom agentura Bloomberg. Podle ekonoma Lukáše Kovandy lze ale očekávat ještě větší pokles hodnoty. Centrální banka považuje za nezákonné rovněž poskytování služeb zahraničních kryptoměnových burz v Číně.
Salvador drží 400 bitcoinů, oznámil v pondělí – den před jejich zavedením jako oficiální národní měny – prezident země Nayib Bukele. Cena kryptoměny v reakci v pondělí večer přidala 1,49 procenta na 52 680 dolarů (1,1 milionu Kč) a poblíž této hodnoty setrvává i dnes ráno, kdy zákon o zavedení bitcoinu jako platebního prostředku v zemi vstoupil v platnost. Podle analytiků agentury Reuters by se cena bitcoinu teď mohla vydat do pásma 56 000 až 56 300 dolarů.
Za necelé dva týdny se Salvador stane první zemí, která přijme bitcoin jako oficiální národní měnu. A nikdo neví, co bude dál, upozornil list The Wall Street Journal (WSJ). Od 7. září se oficiálními měnami země stanou americký dolar a bitcoin. Vláda zbídačené země střední Ameriky hodlá za zavedení bitcoinu utratit 75 milionů USD (1,6 miliardy Kč). Plán počítá s tím, že každý, kdo se přihlásí k elektronické peněžence zvané Chivo, obdrží 30 dolarů.
Bitcoin už dávno není hračkou pro pár digitálně a finančně zdatných libertariánů. Výkyvy v jeho ceně jsou okamžitě hlášeny ve světových médiích. Téměř nemine týden bez zprávy o něm. Ať jde o tweety miliardáře Elona Muska, které hýbou kryptotrhy, žádosti zločinců dostat v bitcoinech výkupné, či oznámení Salvadoru, že bitcoin se stane zákonným platidlem.
Bitcoin a další kryptoměny v pondělí prudce klesají v reakci na rozhodnutí Číny rozšířit zátah na jejich těžaře do provincie S‘-čchuan. Bitcoin poprvé od 8. června klesl pod 33 000 USD a dostal se až na 32 288 dolaru (696 463 Kč). Spolu s bitcoinem zamířily dolů i méně známé digitální měny včetně kryptoměnové dvojky etherea, které se poprvé od 23. května dostalo pod hranici 2000 dolarů. Bitcoin krátce před 09:30 SELČ ztrácel na burze Bitstamp 7,2 procenta na 32 833,50 USD, zatímco ethereum odepisovalo 8,3 procenta na 2011,85 dolaru.
Svět kryptoměn zažil letos v únoru neočekávanou vzpruhu. Šéf automobilky Tesla a v té době druhý nejbohatší člověk na světě Elon Musk tweetoval, že jeho firma nakoupila kryptoměnu bitcoin za miliardu a půl dolarů. Zároveň oznámil, že Tesla začne přijímat platby za své vozy právě v bitcoinech. Cena měny vystřelila vzhůru o 20 %. Jenže co Musk nadělil, to zase sebral. O pár měsíců později, v půlce května, Musk obrátil.
Ve svém novoročním předsevzetí na rok 2018 se šéf Facebooku Mark Zuckerberg mimo jiné zavázal „hlouběji studovat pozitivní a negativní aspekty kryptoměn“. Byl to první signál, že se technologický gigant pouští do stále mladého světa digitálního oběživa. O čtyři měsíce později bylo oznámeno, že firma zakládá blockchainovou divizi. Blockchain je technologie považovaná za nutnou k provozování kryptoměny.
Kybernetická měna bitcoin v listopadu oslabila o 37 procent, což je nejhlubší propad od dubna 2011. Od začátku roku je bitcoin slabší o více než 70 procent a proti rekordu z konce loňského roku se propadl zhruba o 80 procent. Vyplývá to z údajů portálu CoinMarketCap.com.
Nečekanou pozornost na sebe strhl pirátský poslanec Tomáš Vymazal, který v poslaneckém bytě v centru Prahy těžil kryptoměnu. Na vše se přišlo kvůli vysokému účtu za energii. Vymazal své chování vysvětlil překvapivě tím, že hlavním motivem nebylo jeho obohacení, ale zima. V bytě prý bylo 16 stupňů a on si zařízením na těžbu přitápěl. Kancelář Poslanecké sněmovny ale tvrdí, že se v bytech normálně topí.
Na Islandu se v letošním roce spotřebuje více energie na tzv. těžbu bitcoinů a dalších virtuálním měn než kolik spotřebují domácnosti. Na provoz počítačů, které vytvářejí bitcoiny a další virtuální měny, je potřeba obrovské množství elektřiny a na ostrově s množstvím obnovitelných zdrojů energie si vytvořila svoji základnu řada firem zaměřených na virtuální měny, píše agentura AP.
Kryptoměny v pátek výrazně klesly a některé z velkých ztratily více než 20 procent. Hodnota největší z nich, bitcoinu, se pak propadla pod 8000 dolarů (více než 162 000 Kč) a vykázala nejvyšší týdenní ztrátu od roku 2013. K propadu přispívají snahy regulačních úřadů po celém světě výrazně omezit tyto měny, což nutí investory prodávat, píše agentura Reuters.
Jedna z největších japonských burz s digitálními měnami Coincheck přišla kvůli útoku hackerů o 58 miliard jenů (530 milionů USD/10,8 miliardy Kč). Pokud bude tato suma potvrzena, půjde o dosud největší krádež kryptoměn na světě, uvedl server BBC.
Grafické karty do počítačů, které lze použít pro takzvanou „těžbu“ kryptoměn jako například bitcoinu, jsou v řadě obchodů vyprodané. Poptávka po nich stoupla o stovky procent, zvýšily se i jejich ceny. V některých obchodech je také omezen jejich prodej na jeden či dva kusy na zákazníka, vyplývá z ankety mezi prodejci.
Švýcarský komoditní fond Tiberius Group hodlá vstoupit na trh kryptoměn. V červenci chce nabídnout první digitální měnu tiberius, neboli tcoin, krytou nejen drahými, ale také průmyslovými kovy, jako je hliník a měď. Oznámil to spoluzakladatel a šéf fondu Christophe Eibl.
Izrael a Estonsko zvažují zavedení vlastní kryptoměny. A to i přes nepříznivé prognózy finančních expertů, zejména po propadu bitcoinu v předvánočním čase. Jejich iniciátoři i představy se však vzájemně liší. Například Estonsko, které se dalo cestou digitalizace státní správy, by chtělo takzvaný estcoin zavést hlavně kvůli podnikatelům. Izraelská centrální banka chce zase zavedením vlastní kryptoměny docílit zrychlení plateb a množství peněz v oběhu.
