Jaká je budoucnost kryptoměn?

Cenu má jen bitcoin, vše ostatní jsou shitcoiny

Jaká je budoucnost kryptoměn?
Cenu má jen bitcoin, vše ostatní jsou shitcoiny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Bitcoin už dávno není hračkou pro pár digitálně a finančně zdatných libertariánů. Výkyvy v jeho ceně jsou okamžitě hlášeny ve světových médiích. Téměř nemine týden bez zprávy o něm. Ať jde o tweety miliardáře Elona Muska, které hýbou kryptotrhy, žádosti zločinců dostat v bitcoinech výkupné, či oznámení Salvadoru, že bitcoin se stane zákonným platidlem. O užitečnosti či neužitečnosti bitcoinu a dalších digitálních měn diskutují ekonom a kryptoměnový analytik ze SatoshiLabs Josef Tětek, Marek Hudík z FPH VŠE a Centra pro teoretická studia UK a garant pro bankovnictví Pirátů Tibor Vansa.

Nakolik za kryptoměnami stojí anarchistická či libertariánská ideologie a nakolik je to nějaký plnohodnotný finanční prostředek nebo nástroj?

Tětek: Myslím, že co se nějaké politické filozofie nebo ideologie týče, tak tím byl bitcoin hnán dopředu hlavně v prvních letech. Vzhledem k tomu, že nyní je bitcoin starý asi dvanáct let, tak už nemůže jet jenom na té ideologii. Lidé museli objevit, že bitcoin je i něco víc než jen nějaký instrument pro libertariány. V první řadě to byla možnost přijímat globálně platby kdykoli odkudkoli, bez ohledu na regulace. V prvních letech to bylo používáno na Silk Road, na darknetovém internetovém tržišti. Toto využití v posledních letech téměř upadlo na nulu. V současnosti je asi 0,3 % současných transakcí používáno na nekalé aktivity. Hlavní roli v tom hrají podvody, není to už ani obchod s drogami. Proč lidé v posledních letech bitcoin využívají? Je jako uchovatel hodnoty. Je to totiž něco, kde je predikovatelná monetární politika, kde víme, že bude jenom 21 milionů bitcoinů, že už to nikdo nezmění. V konkurenci se státními měnami, kde vidíme, že monetární inflace může být nekonečná, bitcoin začíná být vnímán jako uchovatel hodnoty. To je nyní jeho hlavní funkce, částečně pak jako prostředník směny. 

Hudík: To, co je bitcoin, závisí na tom, koho se ptáte. On může mít všechny tyto role: může být jak vyjádřením ideologie, tak finančním nástrojem. Jediná definice bitcoinu z hlediska užití zřejmě nikdy nebude. Lidé ho budou používat na různé účely. Jsou lidé, kteří věří, že bitcoin jsou budoucí peníze. To se však zdá nepravděpodobné. Jednak není zřejmé, že má lepší charakteristiky než stávající peníze, a jednak existují ekonomické, technologické a politické překážky pro to, aby se bitcoin mohl stát penězi.

Vansa: Určitě to není jenom otázka ideologie, kryptoměny mají své praktické použití pro řadu uživatelů. Zároveň ale představují ideál jedné z ekonomických teorií a její monetární politiky. Vždy proto bude značná množina uživatelů, která je bude preferovat jako způsob uchování svých finančních aktiv právě z důvodu obliby této teorie.

V čem tedy vlastně je hodnota bitcoinu?

Hudík: Především ve víře, že se možná jednou stane penězi. Ve chvíli, kdy by lidé přestali věřit, že bude bitcoin někdy plnit některou z funkcí peněz, tak jeho hodnota klesne prakticky na nulu. Problém s bitcoinem a s kryptoměnami obecně však je, že je těžké vybudovat důvěru v to, že bude akceptován ostatními. Je to podobné, jako kdybyste vymyslel nový jazyk, o kterém chcete přesvědčit ostatní, aby ho začali používat. To je nesmírně obtížné. Nové měny čelí podobnému problému, protože také musí překonat tuto překážku – síťovou externalitu, jak tomu říkáme v ekonomii. Bitcoinu se do jisté míry tuto překážku podařilo překonat, proto se mu podařilo přežít. Je ale nepravděpodobné, že získá dominantní pozici.

Tětek: To přirovnání k jazyku je zajímavé. Ale to musí být něco jiného než třeba esperanto. Esperanto je top down vymyšlený jazyk, který něco usnadňuje, ale není zásadně lepší než ty dosavadní jazyky, co tady máme. Není třeba desetkrát lepší, takže lidé nebudou mít jinou možnost než to adoptovat. Myslím, že bitcoin oproti fiat penězům (peníze, jejichž hodnota je stanovená zákonem) přináší něco výrazně lepšího, co není v současnosti stáními penězi naplněno. To, že o monetární politice nerozhoduje nějaká bankovní rada. A ta monetární politika není ohýbaná podle nějakých ekonomických teorií a předpokládaných potřeb ekonomiky. Takže kdybychom to měli přirovnat k tomu jazyku, tak ten jazyk by musel být schopen vyjadřovat něco, co ty současné jazyky vůbec neumějí. Ta metafora zavání tím, že bitcoin je odsouzen k neúspěchu, protože umělé jazyky notoricky nejsou organicky přijímány.

Hudík: I kdyby byl nový jazyk nebo měna lepší, tak není jisté, že bude přijat, právě proto, že existuje bariéra ve formě síťové externality. Stále platí, že je třeba přesvědčit dostatečný počet lidí, aby nový jazyk nebo měnu začali používat. Navíc to, jestli je bitcoin lepší než současné peníze, není vůbec jisté. To, že je bitcoin decentralizovaný a že nemůže vést k hyperinflaci, je skvělá vlastnost, na tom se asi shodneme. Problém je, že měnová politika, která je do něj zabudovaná, není optimální. Neexistuje teorie, která by tvrdila, že růst peněžní zásoby, který se blíží limitu 21 milionů, je optimální měnová politika.

Tětek: Absolutní číslo je irelevantní v tomto případě.

Hudík: I kdyby šlo o jakékoli jiné číslo. Teorie neříká, že by se růst peněžní zásoby měl blížit nějaké pevně stanovené úrovni. Většina ekonomů se shodne, že měnová politika má dosahovat nízké a stabilní míry inflace. Existují různé názory na to, jak se měnová politika má provádět. Ale žádná teorie neříká, že měnová politika, která je zabudovaná do bitcoinu, je optimální. Současné peníze samozřejmě mají spoustu problémů, ale poptávka po změně je malá. Z historie zároveň víme, že aby lidé přešli na jiné peníze, míra inflace musí být hodně vysoká.

Tětek: Taky tu je asi miliarda lidí, kteří žijí ve víc než dvouciferné inflaci. My tady jsme velice privilegovaní. Máme relativně dobrou měnu, není to až takový shitcoin, dvě až pět procent inflace ročně je sice hodně, ale jinde jsou na tom mnohem hůř. Navíc máme další způsoby, jak se proti inflaci bránit. Máme přístup na kapitálové trhy, máme funkční bankovní sektor, funkční mezinárodní převody. Je však minimálně miliarda lidí na světě, co toto nemá. Nemá například přístup ani k dolaru. Myslím si, že pro ně je ta přidaná hodnota bitcoinu mnohem očividnější a akutnější než tady pro nás. 

Vansa: Za kryptoměnami stojí technologie blockchainu, která je velmi revoluční vynález, jehož budoucí aplikace se teprve hledají. Jeho vývoj je na začátku a je možné, že jednou zastará a najde se ještě něco lepšího. Bitcoin byl ale první a stejně jako dneska sbíráme stará auta, udrží se i jeho hodnota, i když už třeba nebude mít praktické využití. Myslím, že tyto dva druhy peněz budou vedle sebe spíše existovat, než aby jeden vytlačil druhý. 

Hudík: Já s tím souhlasím. Pokud bych si měl troufnout učinit předpověď, tak věřím, že bitcoin a případně i jiné kryptoměny tu s námi zůstanou. Budou využívané menšími komunitami, podobně jako máme mnoho jazyků používaných různými skupinami. Navíc je čím dál jednodušší používat víc než jednu měnu. Přínos kryptoměn vidím hlavně v tom, že technologie, které jsou s nimi spojeny, budou postupně integrovány do stávajícího systému.

Vansa: Poptávka po jiném druhu měny určitě je, protože v současné měnové situaci, která je špatná a úplně není jasné, jak z ní ven, tak vlastně bankovní domy ani úspory občanů nepotřebují a jejich zhodnocení je nulové. To, co je pro banky na jejich klientech nejcennější, jsou informace o jejich chování, ze kterého pak mohou odvozovat jejich rizikovost pro poskytování úvěrů. Přínos stablecoinů by proto mohl být v tom, že by jejich uživatelům umožnil mít plnou kontrolu nad tím, kdo má informace o jejich chování. 

Tětek: Já bych udělal malou poznámku, že jsem v této oblasti asi pět šest let a došel jsem k názoru, že nic kromě bitcoinu nemá smysl, protože všechno ostatní je centralizované. Ve všem máte trade-off. Bitcoin ho dělá v tom, že v základní vrstvě není možné s ním dělat příliš věcí, nejsou tam možné sofistikované smart kontrakty, je to relativně pomalé, relativně drahé. Platformy umožňující smart kontrakty zase dělají trade-off v tom, že jsou v zásadě centralizované. Zároveň jsou také docela drahé. Ta hlavní přidaná hodnota bitcoinu je podle mě v tom, že tu máme plnohodnotný finanční a platební systém, bez nutnosti nějakého centrálního správce, bez nutnosti nějaké clearingové autority.

Mluvil jste o tom, že zhruba miliarda lidí žije v zemích s hyperinflací. Zároveň ale například farmář ze Zimbabwe se k bitcoinu jen tak nedostane.

Tětek: No, možná dobrý příklad je spíš farmář ze Salvadoru, kde se před týdnem bitcoin stal zákonným platidlem. Zákon o tom začíná platit od září. Salvador je středoamerická, někdo by řekl banánová republika, se sedmi miliony lidí. Lidé tam používají bitcoin docela aktivně. Ono to tam nejde úplně top-down shora. Jde to tam spíš zespodu. Lidé používají Lightning Network, takovou platební nadstavbu nad bitcoinem. Jak jsem říkal, na základní vrstvě není bitcoin dobře použitelný třeba na menší transakce, protože jsou pomalé a drahé. Tato nadstavba Lightning Network umožňuje instantní platby za téměř nulové poplatky, a to je právě používáno v Salvadoru čím dál víc. Aplikace Strike, která je tam používaná, má desítky tisíc stažení během pár týdnů. Je tam iniciativa Bitcoin Beach, která vzdělává ohledně používání bitcoinu v běžném životě. Je to jedna z těch chudších zemí. Je tam vysoká penetrace mobilními telefony, jak bývá zvykem v těchto zemích. To je vlastně pro bitcoin, skrz tu Lightning Network, ideální prostředí. Protože nepotřebujete otvírat účty u prostředníka, nějaké banky. V Salvadoru, jestli správně tuším, tak asi 70 % lidí nemá bankovní účet. Potřebujete si akorát stáhnout aplikaci a prodávat zboží za bitcoiny, nebo dostávat remitence ze Spojených států. V Salvadoru je asi 20 % HDP z remitencí. To byl jeden z těch hlavních problémů, který bitcoiny řeší. Remitenční platby do Salvadoru stály 20 až 30 %. Protože to byly typicky desetidolarové částky, byl tam fixní náklad asi jeden dolar, nějaká procenta atd. S pomocí Lightningu je možné zasílat remitence v podstatě z celého světa do Salvadoru s nulaprocentním nákladem.

Hudík: Problém v Salvadoru však je, že lidé mají nejen možnost, ale přímo povinnost přijmout platbu bitcoinem.

Tětek: Naprosto souhlasím. Proto spíš mluvím o tom, co se tam děje z hlediska Bitcoin Beach a z hlediska remitencí než z hlediska toho, že prezident udělal z bitcoinu zákonné platidlo. To je zajímavost, ale jako libertarián nesouhlasím s povinností přijmout bitcoin.

Vansa: Ta povinnost je tam taky spíš naoko. Ten zákon má asi dvě stránky, a i když je v sedmém bodě uvedeno, že všichni tuto povinnost mají, tak v bodě dvanáct je napsáno, že pokud to technicky neumějí, tak bitcoin přijímat nemusí. V případě Salvadoru budí také pochybnosti, že den poté, co toto ohlásili, šel prezident požádat Mezinárodní měnový fond, jestli by mu nepůjčili nějaké ty miliardy dolarů. Není to standardní demokratická země, a že by prezident byl věrohodný příznivec tvrdé fiskální politiky, se říct nedá, spíš jde o pravý opak.

Jeden z vysoce postavených českých bankéřů, když jsem s ním mluvil, přirovnal bitcoin ke kokainu pro obyčejné klienty. Jak se na to díváte? Je investice do kryptoměn pro obyčejné lidi vysoce riziková záležitost? Je to ruleta?

Vansa: Já bych byl v doporučování investic do kryptoměn velmi opatrný, před nedávnem tu byl hoax, že Babiš nakoupil bitcoiny. Pak mi volaly babičky, které měly stále vkladní knížku a nikdy o investování neuvažovaly, jestli by přece jenom neměly koupit ten bitcoin. Myslím si, že tohle je zrovna oblast, kde v budoucnu bude regulace potřebná, aby se z toho nestal další podomní prodej hrnců. Pokud už, tak bych radil do toho investovat pouze peníze, které jsou postradatelné, a spíš na delší dobu než očekávat rychlý zisk. 

Tětek: Já mluvím o bitcoinu jako o dlouhodobých úsporách. A úsporami myslím, že jsem sám schopen to spravovat, sám si to držet. Nemusím důvěřovat žádnému správci, můžu to držet v bitcoinové peněžence. Spořím si do bitcoinu každý měsíc. Respektive dostávám část mzdy v bitcoinu a to jsou moje dlouhodobé úspory. Nedoporučuji bitcoin brát jako krátkodobou spekulaci nebo s tím nedej bože dělat day trading, protože tam lidé dlouhodobě ztratí kalhoty. Určitě je dobré, než člověk začne strkat nějaké peníze do bitcoinu, tak si aspoň nějak základně načíst, jak to funguje, že by si skutečně měl držet ty klíče sám. Pohybuje se tady hodně podvodníků, kteří se zaměřují na důchodce, nabízejí, že jim pomohou s investicí do těchto měn, když jim pošlou peníze, ale většinou je to prostě podvod. Těmto šmelinářům je jedno, co prodávají. V devadesátých letech to byly Harvardské fondy, pak to byly hrnce a teď jsou to falešné bitcoiny.

Hudík: Lidé by měli především investovat jen to, co mohou ztratit a diverzifikovat.

Tětek: U té diverzifikace záleží na tom, jak to myslíte, protože diverzifikovat do shitcoinů...

Hudík: Myslel jsem diverzifikovat svoje portfolio.

Tětek: Já beru jako shitcoiny, nebo říkejme tomu klidně altcoiny, všechno kromě bitcoinu. Z investičního hlediska diverzifikovat do altcoinů je nesmysl, protože je to hrozně provázané s bitcoinem. Když jde bitcoin nahoru, jdou i altcoiny často nahoru, když bitcoin padá, altcoiny padají ještě víc.

Jak moc hrozí regulace? Nejdále v tomto je, jestli se nemýlím, Čína, která kryptoměny zásadně omezila.

Tětek: V Číně jsou dlouhodobě zakázané kryptoburzy. Nedávno zakázali bankám a dalším finančním společnostem poskytovat finanční služby kryptoburzám a směnárnám, což mi přišlo zvláštní, vzhledem k tomu, že už to bylo dávno zakázané, ale asi tam ještě něco fungovalo. Teď se zdá, že tam zakázali těžbu, takže těžaři se přesouvají z Číny do Kazachstánu a dalších okolních zemí a i v Americe se začíná hodně těžit. 

Myslíte, že přijde tlak, řekněme centrálních bank nebo vlád, dostat bitcoin pod kontrolu?

Hudík: Ten tlak už existuje. Jde o snahy regulovat především burzy a poptávka po regulaci je i ze strany těchto burz. Regulace se primárně zaměřuje na omezení praní špinavých peněz a daňových úniků. Regulace bude nadále pokračovat, což je dobře z hlediska důvěry.

Tětek: Regulace bude vždy cílená na poskytovatele služeb okolo bitcoinu. Typicky je to směna z fiat měn do bitcoinu a zpět. Ale bitcoin jako protokol pro svou decentralizovanost regulovat nejde.

Vansa: Evropský parlament je v tomto celkem aktivní a teď vyšel draft směrnice MICA, upravující obchodování s kryptoměnami. Moje hlavní přání je, aby výsledné znění bylo víc škálovatelné, aby nezasáhlo malé vznikající projekty. Jinak si myslím, že i ze strany komunity je žádoucí postupně směřovat z šedé zóny do oblasti regulérních finančních operací.

Tětek: Ještě jednu poznámku. Když ta regulace bude až moc přísná, nebo některé země zakážou burzy a směnárny, tak bude možné směňovat bitcoin peer-to-peer. Třeba na Kubě nebo ve Venezuele, tam nefungují žádné směnárny, ale objem obchodů tam není malý a funguje to prostě na principu mobilních telefonů a aplikací, kdy si lidé napřímo předávají peníze a posílají bitcoiny. To je jedno z možných rizik, kdybych se na to díval z hlediska regulátora, že čím to přísnější je, tím víc poroste šedé obchodování s bitcoinem. 

Některé země zvažují zavedení vlastních kryptoměn. Třeba Bank of England tuto možnost zkoumá. Je toto také nějaká snaha, jak to dostat pod kontrolu?

Hudík: Stávající finanční instituce se snaží přijmout některé technologie, které vznikly v oblasti kryptoměn. Digitální měny emitované centrálními bankami jsou příklad přenosu těchto technologií. Díky tomuto přenosu bude výhoda bitcoinu oproti státním penězům nižší. Šance, že bitcoin nahradí současný systém státních peněz, se tím tudíž sníží.

Tětek: Já si myslím, že tyto CBDC, Central Bank Digital Currencies, to je taková ta rtěnka na praseti. Protože to nijak nemění monetární politiku a to, co je čím dál víc vnímáno jako problematické, že se vytvoří 30 % veškerých dolarů během jednoho roku, že v podstatě v současných penězích není možné spořit, protože inflace je vyšší než úrokové sazby. To, že touto měnovou politikou se nafukují dluhové bubliny v podstatě ve všech sektorech. Možná bych se ještě podíval na to, jakým způsobem bude fungovat první CBDC, v Číně. Tam to plánují spustit příští rok při olympiádě. A vypadá to docela orwellovsky. Tam není žádný prostor pro soukromí, pravděpodobně to bude provázeno i zrušením hotovosti, což je jeden aspekt státních peněz, který nabízel nějakým způsobem soukromé transakce. Jeden z prvků tohoto čínského CBDC je také expirace té měny. To znamená, že když dostanu výplatu, tak ji musím třeba do šesti měsíců utratit, třeba i v určitých sektorech, tím to ztrácí roli uchovatele hodnoty. 

Chci se zeptat na roli nejrůznějších cheerleaderů ve světě kryptoměn. Narážím hlavně na Elona Muska, který jediným tweetem dokáže zahýbat hodnotou bitcoinu.

Tětek: Myslím, že Elon Musk už ztratil relevanci a teď už s ničím hýbat nebude.

Hudík: Tento jev lze pozorovat i u jiných aktiv obchodovaných na finančních trzích. V tomto bitcoin není nijak specifický.

Tětek: Ronaldo zase hýbe s hodnotou Coca-coly. A navíc Ronaldo má větší relevanci k hodnotě coly než Musk k hodnotě bitcoinu. Musk nemá na nic vliv, kromě toho, že má prořízlou hubu. 

A jsou kryptoměny náchylnější k vnější manipulaci, třeba tím, že někdo takto vypumpuje cenu a pak to zase rychle prodá?

Hudík: Náchylnější než co?

Než standardní finanční nástroje. Třeba akcie.

Hudík: Kryptoměny jsou k manipulaci spíš náchylnější, protože jsou založeny jenom na důvěře, že zde nadále zůstanou. V případě akcií lze na rozdíl od kryptoměn mluvit o nějaké fundamentální hodnotě.

Tětek: Ale stejně je to podobné kasino jako shitcoiny. Dlouhodobě by akcie měly být obchodovatelné podle fundamentů, ale to se poslední dva roky neděje. Já bych zase odlišil bitcoin a kryptoměny. Mark Cuban, docela známý investor, se nyní dal na gambling se shitcoiny a stalo se, že jeden den propagoval na svém blogu nějaký projekt, ten šel z jednoho dolaru asi na šedesát. Pak se zjistilo, že to je podvod, že tam ti vývojáři zanesli nějakou chybu, nebo to sami vykradli, a spadlo to na nula dolarů. A i tak velký investor jako Mark Cuban se do toho nechal namočit. U bitcoinu se takovéto šílenosti už dávno nedějí, protože má mnohem větší kapitalizaci, asi 700 miliard dolarů, takže když už tam s tím někdo nějakým způsobem hýbne, tak je to třeba posun o deset procent. Není to 500 % nahoru a 90 % dolů. Pokud to chce někdo dělat, tak to dělá právě na altcoinech. Koneckonců, pokud měl Musk skutečně na něco vliv, tak na dogecoin. Projekt, který vznikl v podstatě jako vtip, a zatímco u bitcoinu, i kdybych mu přiznal veškerou aktivitu, která se stala za poslední měsíce, tak Musk mohl za to, že šel o 100 % nahoru a pak o 50 % dolů. A to si opravdu nemyslím, že za to může jenom Musk. Ale dogecoin udělal asi plus 1000 % a pak minus 70 %.

25. června 2021