Svět kryptoměn zažil letos v únoru neočekávanou vzpruhu. Šéf automobilky Tesla a v té době druhý nejbohatší člověk na světě Elon Musk tweetoval, že jeho firma nakoupila kryptoměnu bitcoin za miliardu a půl dolarů. Zároveň oznámil, že Tesla začne přijímat platby za své vozy právě v bitcoinech. Cena měny vystřelila vzhůru o 20 %. Jenže co Musk nadělil, to zase sebral. O pár měsíců později, v půlce května, Musk obrátil.
Ve svém novoročním předsevzetí na rok 2018 se šéf Facebooku Mark Zuckerberg mimo jiné zavázal „hlouběji studovat pozitivní a negativní aspekty kryptoměn“. Byl to první signál, že se technologický gigant pouští do stále mladého světa digitálního oběživa. O čtyři měsíce později bylo oznámeno, že firma zakládá blockchainovou divizi. Blockchain je technologie považovaná za nutnou k provozování kryptoměny.
Kybernetická měna bitcoin v listopadu oslabila o 37 procent, což je nejhlubší propad od dubna 2011. Od začátku roku je bitcoin slabší o více než 70 procent a proti rekordu z konce loňského roku se propadl zhruba o 80 procent. Vyplývá to z údajů portálu CoinMarketCap.com.
Nečekanou pozornost na sebe strhl pirátský poslanec Tomáš Vymazal, který v poslaneckém bytě v centru Prahy těžil kryptoměnu. Na vše se přišlo kvůli vysokému účtu za energii. Vymazal své chování vysvětlil překvapivě tím, že hlavním motivem nebylo jeho obohacení, ale zima. V bytě prý bylo 16 stupňů a on si zařízením na těžbu přitápěl. Kancelář Poslanecké sněmovny ale tvrdí, že se v bytech normálně topí.
Na Islandu se v letošním roce spotřebuje více energie na tzv. těžbu bitcoinů a dalších virtuálním měn než kolik spotřebují domácnosti. Na provoz počítačů, které vytvářejí bitcoiny a další virtuální měny, je potřeba obrovské množství elektřiny a na ostrově s množstvím obnovitelných zdrojů energie si vytvořila svoji základnu řada firem zaměřených na virtuální měny, píše agentura AP.
Kryptoměny v pátek výrazně klesly a některé z velkých ztratily více než 20 procent. Hodnota největší z nich, bitcoinu, se pak propadla pod 8000 dolarů (více než 162 000 Kč) a vykázala nejvyšší týdenní ztrátu od roku 2013. K propadu přispívají snahy regulačních úřadů po celém světě výrazně omezit tyto měny, což nutí investory prodávat, píše agentura Reuters.
Jedna z největších japonských burz s digitálními měnami Coincheck přišla kvůli útoku hackerů o 58 miliard jenů (530 milionů USD/10,8 miliardy Kč). Pokud bude tato suma potvrzena, půjde o dosud největší krádež kryptoměn na světě, uvedl server BBC.
Grafické karty do počítačů, které lze použít pro takzvanou „těžbu“ kryptoměn jako například bitcoinu, jsou v řadě obchodů vyprodané. Poptávka po nich stoupla o stovky procent, zvýšily se i jejich ceny. V některých obchodech je také omezen jejich prodej na jeden či dva kusy na zákazníka, vyplývá z ankety mezi prodejci.
Švýcarský komoditní fond Tiberius Group hodlá vstoupit na trh kryptoměn. V červenci chce nabídnout první digitální měnu tiberius, neboli tcoin, krytou nejen drahými, ale také průmyslovými kovy, jako je hliník a měď. Oznámil to spoluzakladatel a šéf fondu Christophe Eibl.
Izrael a Estonsko zvažují zavedení vlastní kryptoměny. A to i přes nepříznivé prognózy finančních expertů, zejména po propadu bitcoinu v předvánočním čase. Jejich iniciátoři i představy se však vzájemně liší. Například Estonsko, které se dalo cestou digitalizace státní správy, by chtělo takzvaný estcoin zavést hlavně kvůli podnikatelům. Izraelská centrální banka chce zase zavedením vlastní kryptoměny docílit zrychlení plateb a množství peněz v oběhu.
