V Británii otevřou nový uhelný důl. Ne, nepíše se rok 1970. Britská vláda otevření schválila minulý týden. Je však stále i tak otázkou, zda se v něm opravdu těžit začne. Proti otevření se totiž vzedmula nebývale silná vlna odporu, jakkoli se o zahájení těžby plamenně diskutuje už od roku 2014, kdy byl projekt představen.
ANALÝZA: Evropská unie se v pátek dohodla na úrovni stropu na ruskou ropu vyváženou námořní cestou, plyne z informací agentury Bloomberg. Strop bude činit 60 dolarů na barel. V platnosti by měl být od tohoto úterý. K stropu se hlásí nejen EU, ale všechny země skupiny G7, jež jej rámcově schválily již dříve. Ačkoli je úroveň stropu níže, než činil dosavadní převažující návrh, cílící do pásma 65 až 70 dolarů za barel, zůstává z pohledu Ruska stále poměrně velkorysou.
Poslanci v pátek na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc. Vlastně tak končí jedna éra. Éra, již charakterizuje vyhrocená nedůvěra k podnikatelskému stavu, až jakási presumpce jeho viny ze strany celé řady politiků, tedy těch, kdož jsou z daní podnikatelů placeni.
Elon Musk, nejbohatší člověk planety, coby nový majitel Twitteru přikročil k opravdu masivnímu propouštění. Stávající i propuštění zaměstnanci si tak kladou otázku, zda bude platforma moci vůbec běžně fungovat, například co se moderace obsahu týče. První test přichází nyní. Spojené státy totiž už zítra čekají volby do Kongresu. Ve čtvrtek a v pátek Musk propustil více než polovinu zaměstnanců Twitteru. I když některé z nich až moc zbrkle – nyní žadoní o jejich návrat.
Renomovaná a světově významná agentura Fitch Česku v pátek večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor’s (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila předminulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl minulý týden listu Financial Times premiér země Eduard Heger. Podle Financial Times jde o dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize. Heger ovšem v té souvislosti žádá záchrannou pomoc Bruselu v řádu miliard eur, takže nelze vyloučit, že své výroky nadsazuje, aby zvýšil šance, že na evropské peníze dosáhne.
Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny. Nicméně právě zastropování, jak se včera ukázalo, nakonec zřejmě dozná změn, o nichž vládní politici před volbami raději takticky pomlčeli.
Fialovu vládu čekají v nejbližší době dvě zásadní dilemata. Kde jinde než v energetice. Kabinet se již poměrně záhy totiž bude muset rozhodnout, zda jako členská země EU podpoří sankci, kterou v pátek schválili ministři zemí skupiny G7 a jež by spočívala v zastropování cen ruské ropy vyvážené po moři.
Hlavním bojovníkem proti drahotě by zjevně rád byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. V poslední době byl u návrhu nebo realizace hned několika protikrizových či protiinflačních kroků. Spojuje je jedno: ač ministra dostávají do titulků médií, vesměs jsou nešťastné a chybí jim skutečné ekonomické a sociální opodstatnění.
České domácnosti platily letos v červenci za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Přitom ovšem Česko patří mezi největší vývozce elektřiny nejen v Evropě, ale dokonce na světě. Červencový index HEPI, který porovnává cenu energií pro domácnosti v jednotlivých evropských metropolích, hovoří jasně. Pražané platí po přepočtu dle parity kupní síly měny za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Index zahrnuje nejen země EU, ale také státy jako Švýcarsko, Norsko, nebo dokonce Rusko.
Cena emisních povolenek EU v pátek během obchodování vzrostla na nový absolutní rekord, 99,22 eura za kus. Nakonec obchodování uzavřela na úrovni 98,01 eura. Což je historicky nejvyšší uzavírací cena. Již v tomto týdnu cena povolenek zřejmě překoná psychologickou úroveň 100 eur za kus. Jedna povolenka představuje povolení vypustit do ovzduší ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého. Důvodem růstu cen povolenek je fakt, že elektrárny, teplárny, ale také velké podniky typu cementáren musí v rostoucí míře při své výrobě spalovat uhlí, nebo dokonce mazut.
Česká národní banka v pátek zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání své bankovní rady, které se uskutečnilo předminulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.
Po osmi měsících vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická. Otázkou tak je, proč jde kabinet do zbytečného rizika a hodlá najet na vlnu orbánovského populismu zavedením daně z mimořádného zisku. Problém schodkových veřejných financí totiž tato daň nevyřeší, to jej mnohem spíše vyřeší právě vysoká inflace.
V debatě o zavedení daně z mimořádných zisků zaznívá jedna zásadní nepřesnost, ba dokonce lež. Začala být totiž spojována s někdejší britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Ta prý počátkem 80. let zdaňovala mimořádné zisky bank nebo těžebních společností. Spojení daně s osobou „Železné lady“ – ikony konzervatismu – má vládním představitelům, zejména těm z ODS, dát argumentační munici. Až dosud se přece jakémukoli zvýšení daní úzkostlivě vyhýbali, věrni svému programu a předvolebním slibům.
Německo je na prahu humanitární krize. Právě hrozícím utrpením německého lidu zdůvodňuje Kanada výjimku ze svých protiruských sankcí a posílá do Ruska turbínu. Turbínu do plynovodu Nord Stream 1. Rusové totiž říkají, že bez ní nemohou Němcům posílat dost plynu. A bez dostatku ruského plynu může nastat právě ona humanitární krize. Přivést jednu z nejbohatších ekonomik světa na práh humanitární krize, to svede málokdo. Dvojice Gerhard Schröder a Angela Merkelová to ale zvládla.
Česko by mělo své předsednictví EU, které minulý týden začalo, využít k zahájení návratu k racionalitě v energetické oblasti. Premiér Fiala tedy hovoří spíše o energetické suverenitě, ale ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě. „Energetická suverenita“ je bezobsažný výrok, takový politický. Je líbivé vykřikovat tu o potravinové suverenitě, tu o suverenitě energetické. Ani jedno z toho není v praxi dosažitelné.
V bavorských Alpách v neděli začal summit zemí skupiny G7. Tato skupina sestává z klíčových ekonomik Západu. Těžko už jejím všem členům přisuzovat adjektivum „světově nejvýznamnější hospodářství“, jež jim bezesporu svého času náleželo. Taková Itálie, ač stále člen G7, už prostě nepředstavuje světovou ekonomickou špičku. Jde o přestárlou a předluženou ekonomiku, s dluhem kolem 150 procent HDP, kterou před bankrotem chrání tištění bilionů eur a manipulace s úroky v podání ECB, jeden ze zdrojů současné inflace nejen v eurozóně, ale také v ČR.
V Německu na tři letní měsíce snížili daň z pohonných hmot. Jde o podobné opatření, k jakému se v Česku uchýlila vláda česká. Rozdíl je v tom, že německá vláda otevřeně připouští, že čerpadláři v zemi promítli snížení daní do konečných cen jen ze zhruba 50 procent. Někteří němečtí ekonomové dokonce spočetli, že jen ze zhruba 30 procent (viz zde). Ministr hospodářství Robert Habeck proto volá po tom, aby se zamezilo kartelovému jednání největších provozovatelů čerpacích stanic v zemi.
Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém svém zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Čím je Fialově vládě Německo, resp. Uniper v oblasti dovozu ruského plynu, tím je jí Orbán v případě dovozu ruské ropy. Fialova vláda se tak opět tváří jako největší spojenec Kyjeva, ale přitom jí „zlý muž Evropy“ Orbán právě tahá pořádný trn z paty. Potajmu v koutku duše se dnes mnohým českým vládním politikům zjevně notně ulevilo. Brusel se totiž podvoluje hrozbě maďarského premiéra Orbána.
Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.
Česká národní banka minulý týden intervenovala za silnější korunu. Teprve podruhé v tomto miléniu. A současně tím také intervenovala proti svému (nadcházejícímu) guvernérovi. Poprvé v historii. Prodejem části devizových rezerv se totiž snaží zvrátit trend znatelného oslabování koruny, který nastal v souvislosti se středečním jmenováním „holubičího“ radního Aleše Michla guvernérem. ČNB o intervenci rozhodla na mimořádném zasedání své bankovní rady. Nezveřejnila objem své intervence, tedy velikost balíku deviz, které vrhla na trh.
Ale nalijme si čistého vína, propad ratingu Česku hrozí i proto, že nynější vláda se nezdráhá v některých zásadních věcech navazovat na Babišovu éru, skoro by se dalo říci, že se jí inspiruje. Vláda se tedy musí probrat. Může tisíckrát naříkat „tobabiš“, ale zodpovědnost je teď jen a jen na ní. Zhoršení ratingu agentury Fitch znamená, že by při dané výši dluhu musela o dost více platit na úrocích
Po více než pěti měsících „vysílání signálů“ se Fialova vláda vybarvuje. Nejen pod tíhou času, ale i atmosféry ve společnosti, která je zmlsána érou covidu. Během pandemie se poprvé v historii českých zemí dělo nevídané: lidé mnoha profesí a pozic nepracovali, přesto jim na dluh všech ostatních byla vyplácena mzda. Nejhlubší ekonomický propad od vzniku samostatné České republiky tak nedoprovodil žádný výraznější nárůst míry nezaměstnanosti. Do toho Babišova vláda přicházela s mimořádnými přilepšeními.
Pohled do nitra České národní banky: kdo je pro a kdo proti intervencím. Čeští centrální bankéři jsou momentálně rozhádaní. I to je jedno z vysvětlení nebývalého zářijového úkazu: zasedání bankovní rady České národní banky se zúčastnili jen čtyři z jejích sedmi členů. Tak nízký počet radních se při zasedání, na němž se může rozhodnout třeba i ukončení tolik diskutovaného umělého oslabování koruny, sešel naposledy před dlouhými šestnácti lety.
Americký ekonom Arthur Laffer, duchovní otec proslulé Lafferovy křivky, říká v londýnském exkluzivním rozhovoru pro Týdeník ECHO: „Od té doby, co Clinton opustil úřad, vydělal asi sto milionů dolarů. Za účast na konferencích, kde promlouvá. Můžu ho sledovat v televizi, je ho plné YouTube. Proč mu, k čertu, lidé stále platí tolik za nějaký omílaný řeči?!“
Hojně propíraný monacký úprk Petry Kvitové kromě jiného oživil i zájem o takzvané daňové ráje. Zajímavé přitom je, že Češi jsou zřejmě jediným národem na světě, který cosi jako „daňový ráj“ zná. Anglický výraz „tax haven“ totiž v doslovném překladu značí „daňový přístav“, případně „daňové útočiště“. K pozoruhodné ztrátě v překladu došlo zřejmě kdysi na počátku 90. let, v době překotného přejímání anglicismů, za současně probíhajícího, neméně kvapného přejímání kapitalismu.
Tuzemské hospodářství nám po delší době může dělat docela radost. V prvních třech měsících letošního roku zvýšilo meziročně svůj celkový výkon o 2,5 procenta. To je solidní číslo i přesto, že vychází ze srovnání s velmi mdlým prvním kvartálem roku 2013, kdy recese kulminovala.
