Návrh na povinné kvóty českých potravin v obchodech, který podporují někteří poslanci koalice i opozice, naráží nejen u politiků, ale také u velkých potravinářských firem, které jsou proti.
Návrh na 85 procent domácích potravin v obchodech se sice dostal k ledu, přesto stále hrozí, že projde lehčí kompromisní varianta. Hnutí ANO chce totiž dohodnout kompromis, který by byl pro komunisty i SPD vhodnější. Kritici ale nechtějí o žádných dohodách ani slyšet. Podle nich by bylo pro všechny nejlepší, aby pokus osekat zahraniční nabídku potravin předkladatelé stáhli a již nevytahovali.
Omezení zahraničních potravin a nařízení mít místo nich české produkty by nahrálo pouze velkým agropodnikům a potravinářům, ze kterých by těžil i holding Agrofert premiéra Andreje Babiše. Pokud by návrh z dílny většiny poslanců hnutí ANO a SPD prošel, tak by jistě zasáhla Evropská unie kvůli porušení jednotného trhu. Nejvíce by nařízení poškodilo malé zemědělce, kteří jsou už dnes svázaní obtížnou legislativou, která jim brání ve větší míře se zapojovat do prodeje svých produktů.
Řada rodičů stále čeká i v druhé polovině května na březnové ošetřovné, přesto se už dnes mohou velké zemědělské koncerny těšit na vyšší dotace a okamžitou pomoc.
Nápad části poslanců jak podpořit tuzemské zemědělce a potravináře cupují odborníci i politici.
V době, kdy budoucí prezident Masaryk chodil do školy, měla většina jeho vrstevníků zkušenosti s prací na poli. Zhruba polovina z nich mohla očekávat, že v zemědělství zůstanou po celý život. Byla to těžká dřina, robota. Jak v českých městech rostl výrobní sektor, hodně vesničanů utíkalo z nejisté existence zemědělce do pracovního poměru. Dokonce i tvrdá práce v ostravském uhelném průmyslu byla pro tehdejší mladé lidi přitažlivější než otročení na poli. Také proto, že výdělky v továrně byly vyšší a jistější. Nerozhodovalo o nich náladové počasí nebo škůdci.
Přes nekonečně vlekoucí se koronakrizi se pomalu začíná hovořit o problému, který může mít dalekosáhlejší následky než pandemie nemoci covid-19.
Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody.
Opatření v boji proti koronaviru mohou neblaze dopadnout na letošní sklizeň zemědělských produktů a do budoucna tedy i na cenu potravin. Pěstitelům všude v Evropě totiž chybějí pracovníci. Důvodem jsou právě opatření kvůli onemocnění COVID-19 včetně výrazného omezení pohybu lidí. Týká se to rovněž Česka. Ze zahraničních brigádníků je nyní v České republice jen zlomek obvyklého počtu.
Přestože srážky z minulého a počátku tohoto týdne částečně zvýšily průtoky ve vodních tocích, celkové zásoby vody jsou asi desetkrát nižší než vloni. Problémy dělá totiž nejen nedostatek sněhu, ale i minimální hladiny podzemních vod. Je pravděpodobné, že již během jara se vodní toky dostanou do stavu sucha, menší toky pak mohou vyschnout úplně. O nepříznivé situaci informovalo ministerstvo zemědělství.
Česko požádalo o smírčí řízení kvůli sankci za chyby v zemědělských dotacích. Žádost podaly české úřady minulý týden prostřednictvím českých diplomatů v Bruselu, zjistil server iROZHLAS.cz. Evropská komise chce totiž vrátit 1,16 miliardy korun.
Evropská komise schválila, že Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) proplatil většinu projektů pro holding Agrofert. Pochybnosti jsou u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun, řekl dnes novinářům ředitel SZIF Martin Šebestyán. Podle něj ze závěrů úterního jednání s EK nelze jednoznačně vyvozovat, zda je nebo není premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli Agrofertu ve střetu zájmů. Unijní exekutiva se k úternímu jednání nechce vyjadřovat.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyzvala k mezinárodní pomoci zemím východní Afriky, jejichž zemědělství devastuje invaze kobylek.
Konečnou verzi auditu o zemědělských dotacích pro firmu českého premiéra nikdo z Bruselu neposlal. Pokud náhodou do Prahy přišly nějaké papíry, pak šlo jen o nějaké podklady k diskusi, která ještě zdaleka není u konce. Tak odbyl ministr zemědělství Miroslav Toman minulý týden informaci, že má k dispozici audit, podle kterého střet zájmů Andreje Babiše ovlivnil také agrární dotace pro holding Agrofert. Nejde o běžné tajnůstkářství. Babišův zemědělský střet zájmů se stal ohniskem sporu o jeden z největších dotačních programů na světě, evropskou podporu zemědělství známou pod zkratkou CAP. Šedesát miliard eur ročně se bude rozdělovat podle toho, jak kauza českého premiéra dopadne, a to je o důvod víc, proč závěry evropských auditorů tajit.
Desítky tisíc zemědělců s traktory v úterý na protest proti stále přísnějším pravidlům na ochranu životního prostředí zablokovaly centrum Berlína.
Slepice měla nezvyklé jméno Orel a čekal ji stejný osud, jaký zdejší zemědělský komplex připravil v uplynulých deseti letech čtyřiceti milionům jejích kolegyň. To znamená, že pár dnů po vylíhnutí byla z umělé líhně přemístěna do odchovny, kde strávila čtyři měsíce, a pak zamířila do klece na velkofarmě. Tam s jedenadvaceti dalšími slepicemi trávila třináct měsíců na prostoru 1,5 m2 a snášela vejce. Pak už zbývala cesta na jatka.
Německo zažívá krušný start nového pracovního týdne. Tisíce nespokojených zemědělců se opět po měsíci vydaly do ulic a svými traktory blokují ulice velkých měst, ale i klíčové meziměstské tahy.
Mít vlastní zahrádku zejména ve velkých městech není zrovna levná záležitost.
Ve většině zemí střední a východní Evropy si unijní zemědělské dotace v neprůhledném prostředí rozděluje hrstka mocných, kteří mají styky, napsal v neděli v rozsáhlé reportáži americký list The New York Times (NYT). Podrobně v ní zejména rozebírá, jak systém zemědělských dotací podle něj zneužívá maďarský premiér Viktor Orbán. List dále uvádí, že největším příjemcem zemědělských dotací v České republice je premiér Andrej Babiš. V Bulharsku a na Slovensku stojí zemědělské dotace za přebíráním půdy mafiánským stylem.
Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby zemědělci dostali v příštím roce v národních dotacích 3,8 miliardy korun, stejně jako letos. Vyplývá to z ministerského materiálu, který má ČTK k dispozici. O přerozdělení peněz rozhodne v pondělí vláda. Nejvíce peněz, přes miliardu korun, by mělo jít na zlepšování podmínek v chovech hospodářských zvířat.
Brambory se během letošního roku staly s lehkou nadsázkou exkluzivní potravinou. Cena kila šla kvůli loňskému suchu mnohdy k 30 korunám. Brambory byly nejdražší v historii. To se však týkalo i jiných potravin. Například cibule stála i přes 40 korun. S podzimem však bramborářská krize pomalu končí, což vede ke snižování cen. Brambor však stále není dostatek, aby se ceny vrátily do původních hodnot.
Sucho či eroze jsou v posledních letech neustále viditelnějšími problémy. Stále jasněji se ukazuje, že nešetrné zemědělské hospodaření má výrazný dopad na životní prostředí. V dobách komunismu bylo potřeba dostat vodu z krajiny, tam dnes ale chybí. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) proto představil studii, jak konkrétními kroky upravit krajinu v povodí vlašimské Blanice, aby nedocházelo k zemědělskému znečišťování řek a voda zůstávala v krajině.
Některé potraviny a pochutiny musejí urazit dlouhou cestu, aby se dostaly na pult supermarketů v centrální Evropě. Jednou z takových je třeba indický čaj. Rozvojová organizace Oxfam ukázala na vysoké marže supermarketů a bídný výdělek producentů na případu jednoho balení indického assamského čaje (50 sáčků). Zatímco supermarkety v Německu ho nabízejí na 2,80 eur (72 korun), pěstitel kdesi v daleké Indii dostane pouhé 4 centy (1 koruna). Informuje o tom server Spiegel Online.
Patem skončilo místní referendum v Bělé u Staré Paky na Semilsku k výstavbě velkokapacitního kravína za 100 milionů korun. Pro i proti hlasovalo v sobotu po 84 voličích, účast byla 76,4 procenta. Referendum je platné, bez výsledku a není pro zastupitelstvo závazné, uvedla obec na svém webu. Společnost DS Agro Libštát, která chce kravín stavět, vnímá výsledek tak, že se odpůrcům projekt nepodařilo zastavit.
Stovky až tisíce zemědělců vyrazily v úterý na svých traktorech k sídlu vlády do nizozemského Haagu, aby demonstrovaly proti nevlídnému obrazu svého živobytí v médiích a ze strany některých politiků i proti slabému vedení resortu vládou. Jsou podle svých slov neprávem vykreslováni jako znečišťovatelé ovzduší nebo ti, kdo týrají zvířata. Informují o tom obsáhle nizozemská média i německá Deutsche Welle. Pokud nebude vláda reagovat, hrozí obsazením mezinárodního letiště Scheveningen.
Odškodnění pro zemědělce za škody způsobené hrabošem by mělo zaplatit ministerstvo životního prostředí, domnívá se předseda sněmovního zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO).
Krajský soud v Brně dal za pravdu zemědělci Bohumíru Radovi ve sporu s podnikem Agro Jevišovice z holdingu Agrofert. Rada se jako majitel firmy Agro Boskovštejn soudí o neplatnost výpovědi podnájemní smlouvy na zhruba 1000 hektarů polí na Znojemsku, kterou dostal začátkem roku 2014 a která ukončovala podnájem k 30. září 2017. Okresní soud ve Znojmě Radovu žalobu loni zamítl, krajský soud ale ve středu vyhověl jeho odvolání a spor vrátil okresnímu soudu. ČTK to řekla mluvčí krajského soudu Eva Angyalossy, rozsudek okresního soudu poskytl ČTK Rada.
Komunisté v dobách masivního rozvoje zemědělství potřebovali dostat vodu z krajiny. Využívali k tomu „drenážní“ (nebo meliorační) systémy, tedy jakési skryté odvodňovací kanály či trubky. Dnes však voda v krajině naopak chybí a úprava těchto systémů se jeví jako možná nejúčinnější způsob boje proti suchu. Problém je, že často neexistují ani žádné mapy, kde všude se meliorační systémy nacházejí. Úpravou se zabývá především Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. „Řešme příčiny, nikoliv následky,“ upozorňuje ústav, kde se problému věnuje Petr Fučík.
Ve středních Čechách jsou žně již u konce, v jiných částech země zemědělci sklizeň dokončují a začínají bilancovat. Výnosy jsou podle zemědělců dobré. Zatímco loni činil průměrný výnos sklizených obilovin ve Středočeském kraji kolem 5,3 tuny na hektar, letos je téměř 5,8 tuny z hektaru. Podle Agrární komory ČR bude celorepublikově sklizeň obilovin průměrná v porovnáním s posledním desetiletím, horší situace je u řepky.
Zanedbával jsem na tomto místě zpravodajství o facebookových aktivitách předsedy KSČM a místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa – ke škodě své i čtenářů. Názorů má totiž hodně a formuluje je pronikavě. Před časem na sebe výrazněji upozornil vyjádřením, v němž naznačoval souvislost mezi vyšší cenou vepřového a zrušením prasečáku v Letech. Ale to už je dávno – začátkem srpna, podle internetové časomíry někdy v pravěku. Vojtěch Filip si od té doby taky našel nové téma, boj proti hrabošům.
