Tag: Evropská komise

Články k tagu

Výbor Kongresu viní EU z cenzury před volbami. Ve zprávě figuruje i Slovensko

V tomto týdnu publikovaná zpráva Justičního výboru americké Sněmovny reprezentantů s názvem „Hrozba zahraniční cenzury, část II“ na straně 17 tvrdí, že Evropská komise „vyvíjela tlak na platformy, aby cenzurovaly obsah před národními volbami“ v několika evropských zemích. Konkrétně na Slovensku, v Nizozemsku, Francii, Moldavsku, Rumunsku, Irsku a rovněž před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024. EU to odmítá.

Evropská komise shledala TikTok návykovým designem v rozporu s nařízením DSA

Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom dnes informovala v tiskovém sdělení. Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání (tedy že videa nikdy nekončí), dále automatické přehrávání (kdy se další video spustí samo), tzv. push notifikace.

Evropská komise „agresivně“ cenzuruje obsah na internetu, uvádí nejnovější zpráva americké Sněmovny

Nová zpráva Justičního výboru americké Sněmovny reprezentantů „odhaluje desetiletou kampaň Evropské komise za cenzuru amerických projevů“. Píše se to v textu k této zprávě na stránkách výboru. Již v samotném názvu zprávy se dokonce hovoří o „cenzuře globálního internetu“ ze strany komise vedené Ursulou von der Leyenovou. Komise podle zprávy především tlačila sociální sítě, „aby cenzurovaly agresivněji“ obsah například o Covidu-19 či masové migraci.

Další Slovák v Epsteinových spisech? „Nikdy jsem s ním nebyl v kontaktu,“ říká eurokomisař Šefčovič

Balík dokumentů Jeffreyho Epsteina obsahoval i několik zmínek ohledně vysoce postaveného slovenského politika a eurokomisaře pro obchod a hospodářskou bezpečnost Maroše Šefčoviče. Ten ale odmítá, že by byl jakkoli v kontaktu se sexuálním delikventem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Jeho jméno se v těchto dokumentech objevilo v souvislosti s jeho kandidaturou na prezidenta Slovenska v roce 2019, píše bruselský deník Politico.

EK schválila pátou platbu pro Česko ve výši 614 milionů eur z fondu obnovy

Evropská komise dnes schválila pátou žádost Česka o platbu ve výši 614 milionů eur (zhruba 15 miliard Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. EK o tom informovala v prohlášení. Pátá platba z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility) je zaměřena na projekty týkající se cenově dostupného bydlení, udržitelné mobility či železniční infrastruktury. Česko by peníze mělo dostat v březnu.

Byrokratická smršť v EU. Místo omezení měla iniciovat EK vloni téměř 1 500 nových předpisů

Plánované omezení byrokracie v EU skončilo fiaskem, píše německý list Bild. Namísto snížení počtu nařízení došlo podle deníku v roce 2025 k opravdovému „legislativnímu šílenství“. Evropská komise pod vedením předsedkyně Ursuly von der Leyenové loni iniciovala 1456 právních aktů, což je nejvíce od roku 2010. Ukazuje to dosud nezveřejněná studie hospodářského svazu Gesamtmetall, o které informuje deník WELT am SONNTAG.

Weber chce sloučit vedoucí struktury EU do jedné funkce. Sám nevylučuje, že by se stal „všemocným prezidentem“

Šéf Evropské lidové strany Manfred Weber navrhuje reformu vedoucí struktury EU vytvořením jedné funkce „všemocného prezidenta EU“, jak píše list Politico. Podle Webera by k tomu mohlo dojít po evropských volbách v roce 2029 a to jakousi "fintou", přitom sám se z potenciální kandidatury nevylučuje. Funkce předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady by měly být sloučeny, aby EU mohla na globální scéně vystupovat jednotně, uvedl ve středu Weber.

Jourová končí na UK. Hlásí návrat do Bruselu, do české politiky se nechystá

Bývalá dlouholetá eurokomisařka Věra Jourová skončí v pozici prorektorky Univerzity Karlovy poté, co začátkem února ve funkci nahradí Milenu Králíčkovou Jiří Zima. Pro Echo24 uvedla, že její další kroky budou směřovat vesměs do zahraničí, včetně ročního nespecifikovaného projektu v Bruselu. Má ale jít o odbornou, nikoliv politickou práci. Do české politiky se podle svých slov nechystá.

EK zahájila vyšetřování platformy X kvůli „svlekacím fotografiím“

Evropská komise (EK) zahájila nové vyšetřování americké internetové platformy X miliardáře Elona Muska, a to podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Vyšetřování souvisí se skandálem, kdy chatbot s umělou inteligencí Grok na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Komise o tom v pondělí informovala ve svém sdělení. Americký podnik je podezřelý, že řádně neposoudil a nezmírnil rizika spojená se zavedením své umělé inteligence na on-line platformě.

Lidovci v Bruselu trestají „rebely“. Deset europoslanců doplatilo na nepodporu Leyenové

Frakce Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu sáhla k bezprecedentnímu kroku a uvalila sankce na více než deset svých europoslanců. Důvodem je jejich postoj při hlasování o vyslovení nedůvěry Evropské komisi vedené Ursulou von der Leyenovou. Mezi potrestanými je i sedm zástupců maďarské opoziční strany Respekt a svoboda (TISZA) v čele s Péterem Magyarem. Rebelové na půl roku ztratí právo vystupovat jménem frakce a vést práci skupin na nových legislativních dokumentech

Von der Leyenová ustála další pokus o vyslovení nedůvěry

Evropská komise (EK) vedená předsedkyní Ursulou von der Leyenovou podle očekávání ustála čtvrtý pokus o své odvolání. Návrh na vyjádření nedůvěry nezískal v Evropském parlamentu (EP) dostatečnou podporu. Pro hlasovalo 165 poslanců EP, proti bylo 390. Navrhovatelé z řad frakce Patrioti pro Evropu a dalších pravicových skupin v EP návrh odůvodňovali podpisem obchodní dohody se skupinou latinskoamerických států Mercosur.

Von der Leyenová čelí opět hlasování o nedůvěře, Lidovci chtějí trestat své neposlušné poslance

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová bude počtvrté čelit pokusu o vyslovení nedůvěry. Stejně jako při předchozích pokusech jsou i tentokrát Patrioti pro Evropu, kteří nedůvěru navrhují, bez šance na její prosazení. Evropští lidovci (EPP), tedy mateřská frakce von der Leyenové, si pojistila hlasy svých europoslanců tím, že schválila opatření, že případě chování v nesouladu se stanoviskem frakce by europoslancům hrozil postih.

Evropská komise chce vyřadit rizikové dodavatele z kritických odvětví. Huawei se proti návrhu důrazně ohradil

Evropská komise navrhla postupně vyřazovat komponenty a zařízení od vysoce rizikových dodavatelů v kritických odvětvích. Vyplývá to z návrhu aktu o kybernetické bezpečnosti. Krok unijní exekutivy ihned zkritizovala čínská společnost Huawei, která by měla být mezi dotčenými firmami. Opatření je reakcí na nárůst nejrůznějších kybernetických a ransomwarových útoků a rostoucí obavy ze zahraničního vměšování, špionáže a závislosti Evropy na dodavatelích technologií mimo EU.

Západ přestal být vzorem i nadějí

Je zřejmé, že musíme vyvrátit veškeré pochyby o duševním zdraví šéfky Komise, které byly v poslední době tak nemístným a necitlivým způsobem vloženy do prostoru. Von der Leyenová je příčetná až mrazivě. Mě z ní opravdu mrazí. Až o šest set procent má vylétnout podpora už tak přefinancovaných politických neziskovek, počítá ve svém návrhu pro příští evropský rozpočet Evropská komise. Taková velkorysost myslím může malinko znejistit i ty, kteří si na rozdíl třeba ode mě nemyslí, že vhodná, racionální, ba dokonce spravedlivá podpora organizací tohoto typu se má limitně blížit nule.

Bouřková mračna nad Atlantikem

Když na začátku prosince oznámila Evropská komise, že uvalí na sociální síť X pokutu ve výši 120 milionů eur, mohlo se na první pohled zdát, že nejde o nic zásadního či mimořádného. EU je ostatně uvyklá pokutovat americké technologické firmy s vyloženým gustem a představuje to pro ni i nemalý zdroj finančních prostředků – je smutnou vizitkou pro starý kontinent, že podle odhadů za rok 2024 dokonce penále zaplacená společnostmi ze zámoří převyšovala objem peněz, který v souhrnu odvedl na daních atrofovaný technologický sektor v Evropě jako celek.

Británie i Brusel přitvrzují proti Muskově síti X. Problémem je AI, která „svléká“ lidi

Kontroverzní „svlékací“ funkce chatbota Grok na sociální síti X přitahuje stále větší pozornost politiků i regulátorů v Evropě. Po vlně kritiky, že nástroj umožňoval digitálně upravovat fotografie skutečných lidí – včetně žen a dětí – bez jejich souhlasu, hrozí platformě další sankce, a v krajním případě i omezení či zákaz fungování. Síť X v mezidobí spornou funkci omezila, přístup k ní získají pouze majitelé prémiových, placených účtů.

Najednou nemůžete k vlastním penězům. Je to šok

Jednoho dne se Belgičan Frédéric Baldan probudil a zjistil, že mu budou zablokovány všechny bankovní účty. Bylo to loni v říjnu, kdy se blížila zahraniční vydání jeho knihy Ursula Gates. Ta je jakýmsi vedlejším produktem Baldanova souboje s předsedkyní Evropské komise. V dubnu 2023 na Ursulu von der Leyenovou podal trestní oznámení kvůli neprůhlednému vyjednávání s firmou Pfizer o dodávkách vakcín proti covidu-19, celkem za 35 miliard eur.

Cenzurovat vás budou v EU radikální levičáci. Přinášíme oficiální seznam „důvěrných“ udavačů

„DSA pošlapává nejzákladnější ústavní svobody – práva, která odlišují svobodné občany od tažných zvířat." Kdo teď kontroluje a cenzuruje sociální sítě? Podle belgického filozofa a zakladatele Hayekova institutu v Bruselu Drieua Godefridiho se jedná o řadu radikálně levicových organizací. Proč? Protože Evropská komise (EK) nově zveřejnila oficiální seznam „důvěryhodných oznamovatelů, kteří mají za úkol nahlašovat a požadovat odstranění příspěvků na základě (údajné) nenávisti a (tzv.) dezinformací.“

Il Foglio: Von der Leyenová by mohla být předčasně odsunuta do Berlína a objevit by se mohl Draghi

Zdá se, že vlivné evropské politické a finanční kruhy začínají sondovat případný předčasný odchod nepopulární šéfky Evropské komise, Němky Ursuly von der Leyenové. Jako jejího možného nástupce zmiňuje italský konzervativní a ekonomický deník Il Foglio bývalého šéfa Evropské centrální banky a italského premiéra a bankéře Maria Draghiho. List naznačuje, že se o tom ve vlivných kruzích diskutuje, i když je to zatím záležitost spekulací.

Evropský hloubkový přezkum Dukovan: roli může hrát i tlak z Francie

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou ČR plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise uvedla, že o tom má pochybnosti. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jde o standardní proces, výsledek očekává v první půli roku 2027. Havlíčkův předchůdce Lukáš Vlček (STAN) poukázal na silné tlaky, kterým čelí francouzský eurokomisař Stéphane Séjourné ze strany francouzské společnosti EdF.

EK zahájila šetření státní podpory pro dostavbu Dukovan, má pochybnosti o souladu s pravidly EU

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise v tiskové zprávě informovala, že o tom má pochybnosti. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.

Evropská komise v tichosti navrhla prodloužení „dočasného“ chat control 1.0. Podle Gregorové ze strachu

Evropská komise v pátek navrhla prodloužit prodloužit výjimku z ePrivacy směrnice, která by měla skončit na začátku dubna příštího roku. Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) se Komise obává, že neprojde návrh nového systému na prolamování soukromé konverzace, tzv. Chat Control 2.0 a vytváří si polštář na dva roky na jeho zavedení. Evropské komise v pátek předložila návrh, který by prodloužil výjimku z ePrivacy směrnice.

Šéfka EK: Summit neskončí bez řešení pro Ukrajinu. Ruská aktiva jsou mrtvé téma, míní Orbán

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že ze začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy riziko nést všechny státy bloku. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že téma použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině je mrtvé.

Ministr Bednárik: Zmírnění zákazu spalovacích motorů je nedostatečné, je třeba ho zcela zrušit. Fiala ho vítá

Čeští i evropští politici reagují smíšeně na návrh Evropské komise na zmírnění zákazu prodeje automobilů se spalovacím motorem. Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik (za SPD) považuje návrh za nedostatečný. Podle něj by bylo vhodné opatření, které má v Evropské unii začít platit od roku 2035 zcela zrušit. Kritikou nešetří ani Německý svaz automobilového průmyslu, který ho označil za zklamání. Naopak bývalý premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí komise na síti X vítá.

Evropská komise navrhla jen částečné zmírnění zákazu spalovacích motorů, za přísných podmínek

Evropská komise pouze částečně zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, který dnes EK představila, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Podle deníku Handesblatt to budou muset ale výrobci kompenzovat, za což budou dostávat povolenky, neboli zelené kredity.

Komise zatím neuspěla, Belgie odmítla její kompromisní plán na použití ruských aktiv

„Až do summitu EU nebude žádná dohoda." Belgie v pondělí odmítla navrhované ústupky Evropské komise, které měly vést k odblokování použití zmrazených ruských aktiv v EU na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Patová situace podle bruselského listu Politico nadále pokračuje. Dohody se tak nejspíš nepodaří dosáhnout předem a řešení bude až na unijních prezidentech a premiérech, kteří se zúčastní summitu EU.

Osud spalovacích motorů či zmírnění emisních limitů, automobilky očekávají změny

Evropská komise má v úterý představit balíček opatření na podporu evropského automobilového průmyslu. Klíčovým bodem má být i zmírnění zákazu spalovacích motorů. Dalšími body má být změkčení pravidel o reportování emisí, daňové úlevy pro přechod firemních flotil na bezemisní vozidla, či podpora na vybudování ekosystému výroby baterií v Evropě. Komise o změnách jednala několik posledních měsíců s průmyslem i členskými vládami, minulý týden pak představení změn odložila.

Mluvčí Zacharovová doporučila Evropské komisi, aby „opustila planetu“

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová doporučila Bruselu, aby vydal prohlášení, v němž oznámí, že Evropská komise opouští planetu, „dokud tu zůstanou Rusové“. Diplomatka tak komentovala zprávy, že Evropská služba pro vnější činnost doporučila vyhýbat se akcím za účasti ruských diplomatů, konkrétně aby se evropští diplomaté vyhýbali fotografování s ruskými diplomaty, uvedla agentura TASS.

Babiš souhlasí s Belgií: EK musí najít jiný způsob financování Ukrajiny. Dluhy odmítá, „naše kasa je prázdná“

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, naše kasa je prázdná a každou korunu, kterou máme, potřebujeme pro naše občany. Uvedl to designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že se na postoji k financování Ukrajiny shodl s belgickým premiérem Bartem De Weverem, který se staví proti reparační půjčce ze zmražených ruských aktiv kvůli obavám z právních důsledků takového postupu. Moskva návrh označuje za zabavení či rovnou krádež ruského majetku.

Evropská komise chystá zrušení zákazu spalovacích motorů od roku 2035, potvrdil šéf EPP

Evropská komise (EK) příští týden předloží návrh změn, které zruší plán na zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Podle médií to dnes řekl šéf Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber. EPP je největší frakcí v Evropském parlamentu. Agentura DPA už ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje uvedla, že EK hodlá doporučit povolení registrací automobilů se spalovacím motorem i po roce 2035.