Hnutí ANO se rozhodlo napadat zatím prakticky každou větší změnu týkající se důchodců u Ústavního soudu. Zatímco v případě zkrácení mimořádných valorizací vláda před soudem svůj krok obhájila, v řadě čekají dvě další rozhodnutí. To první z nich už přitom u Ústavního soudu čeká téměř devět měsíců, na začátku listopadu totiž hnutí ANO napadlo pozdější odchod do předčasných důchodů.
Slovenský premiér Robert Fico, na kterého byl na jaře spáchán atentát, po měsíci zveřejnil na svém Facebooku příspěvek, ve kterém uvítal dnešní rozhodnutí slovenského Ústavního soudu ohledně trestní novely. Zároveň vyzval mimo jiné bývalou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a opozici k omluvě za nenávistné projevy a organizování veřejných protestů v souvislosti se zmíněnou úpravou trestního práva, kterou jeho vláda prosadila.
Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě jmenoval Veroniku Křesťanovou místopředsedkyní Ústavního soudu (ÚS). Na postu nahradila Vojtěcha Šimíčka. Zároveň hlava státu jmenovala dva nové soudce ÚS, a to právníka a sociologa Jiřího Přibáně a Tomáše Langáška z Nejvyššího správního soudu.
Dnes prezident republiky jmenuje dva nové ústavní soudce –Tomáše Langáška a Jiřího Přibáně. Zatímco Langášek přichází z Nejvyššího správního soudu, instituce s trvale dobrou pověstí, a sporný není ani on, Přibáň sporný je. Respektive by měl být. Respektive by měl být pro ty senátory, kteří jsou spíše konzervativního založení.
Místopředsedkyní Ústavního soudu (ÚS) se po Vojtěchu Šimíčkovi stane Veronika Křesťanová (55). Prezident Petr Pavel ji jmenuje v úterý společně s novými soudci Jiřím Přibáněm a Tomášem Langáškem, jejichž nominaci minulý týden schválil Senát. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace Kanceláře prezidenta republiky. Šimíčkovo funkční období skončilo 12. června. Křesťanovou jmenoval Pavel ústavní soudkyní loni v srpnu.
Právník a sociolog Jiří Přibáň se bude moci stát novým ústavním soudcem, stejně jako Tomáš Langášek z Nejvyššího správního soudu. Senát ve středu jejich nominace podle očekávání schválil tak, jak mu to minulý týden doporučily jeho výbory ústavně-právní a pro lidská práva. Langášek v tajné volbě získal podporu 61 z 66 hlasujících senátorů, Přibáň obdržel 50 hlasů. Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Langášek u Ústavního soudu působil od roku 2003.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, a uzavřel tak letitý spor s vydavatelstvím Czech News Center kvůli užívání pojmu Pitomio na stránkách časopisu Reflex. Soud připustil, že výraz je hanlivý a může Okamuru urážet. "Ve veřejné či politické debatě jsou však i názory nadnesené a přehánějící ústavně chráněnými," stojí v usnesení. Vždy záleží na kontextu, v principu ale podobná karikatura politikova jména zakázaná není O výsledku řízení informovala mluvčí ÚS Kamila Abbasi.
Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty za kriminální činnost. Řekl to dnes v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) České televize. Opatření podle něj neplní preventivní funkci. Možnost uložit za jakýkoliv trestný čin peněžitý trest navrhuje ministerstvo spravedlnosti v novele trestního zákoníku, kterou v březnu rozeslalo do připomínkového řízení. Podle ministra Pavla Blažka (ODS) však úřad na základě odborných debat ještě udělá v návrhu úpravy.
Další podnět opozičního hnutí ANO k Ústavnímu soudu. Jeho představitel= ve středu ráno podali návrh na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce. Na tiskové konferenci to uvedla předsedkyně sněmovního klubu Alena Schillerová. Zrušení příspěvku na penzijní připojištění postihne podle dřívějšího vyjádření Asociace penzijních společností zhruba milion aktuálně spořicích penzistů, kteří kvůli tomu i se zhruba 150 miliardami korun odejdou ze systému.
Policie chybovala při částečném odložení kauzy exposlance TOP 09 Dominika Feriho. Ústavní soud (ÚS) zrušil odložení u jedné z pěti žen, které se na něj obrátily se stížností, policie se tedy musí k případu vrátit. Ostatním stěžovatelkám soud nevyhověl, odložení je tak definitivní. Ženy původně figurovaly v kauze jako potenciální oběti sexuálního násilí, Feri ale nakonec stanul před trestním soudem kvůli třem skutkům spáchaných na jiných ženách. Momentálně je Feri ve vězení.
Kauzu daňových úniků bývalého předsedy představenstva společnosti Amun.Re podnikatele Martina Shenara i počtvrté projedná stejný senát Městského soudu v Praze, který jej ve věci už třikrát zprostil obvinění. Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti Shenara a zrušil část rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který rozhodnutí potřetí zrušil a kauzu přidělil jinému senátu městského soudu. Podle rozhodnutí ÚS ke změně senátu ale nebyl důvod a vrchní soud porušil právo Shenara na soudní ochranu a zákonného soudce.
Soudci si žárlivě střeží svou nezávislost, takže by si jeden řekl, že při posuzování výše platů, jak jim ji stanovuje stát, budou postupovat obezřetně. Je to totiž takříkajíc provoz v obou směrech – jestliže by stát mohl saháním na platy teoreticky ohrožovat soudcovskou nezávislost, soudy by zase mohly zásahem ve prospěch vlastních platů zasahovat do pravomocí výkonné a zákonodárné moci.
Ústavní soud (ÚS) zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, byl to ze strany politiků vědomý neústavní zásah. Platy se ale zpětně dorovnávat nebudou. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Jiná je situace u letošního zmrazení soudcovských platů. Ústavní soud je rovněž označil za protiústavní. Soudci ale budou mít nárok na dorovnání platu od státu.
Ústavní soud rozhodl, že napříště na matrice úředně vedený muž může rodit děti, protože si může ponechat svou ženskou dělohu. Fajn, je to věc vkusu a elementární funkčnosti právního řádu. To je věc na jinou debatu.
Ústavní soud v Brně otevírá cestu pohlavnímu chaosu. Rozhodnutím pléna (12 : 3) končí na evropské poměry přísná praxe, kdy se pro změnu pohlaví vyžaduje chirurgický zákrok. Nově bude stačit „pouhé“ lékařské dobrozdání. Začne tedy záležet na jakémsi převažujícím názoru lékařského stavu. Je to otevírání dveří zmatkům, které panují v duších mnoha mladých lidí. Zprávy z terénu naznačují, že i v českých zemích se „genderová dysforie“, pocit, že duše sídlí ve špatném těle, na školách skokově rozšířila.
K přeměně pohlaví už nebude potřeba chirurgický zákrok, rozhodl Ústavní soud. Řada politiků, především z koalice SPOLU, zásah Ústavního soudu uvítala, někteří z nich označili dosavadní praktiky v této oblasti za středověké. Někteří politici však upozorňují, že po zásahu ústavního soudu budou muset řešit nově vůbec otázku změny pohlaví, protože nálezem soudu padá dosud daná jasná hranice.
Operace už nebude podmínkou úřední změny pohlaví. Současná právní úprava neobstála před Ústavním soudem (ÚS), který dvě sporná ustanovení zrušil s platností od poloviny roku 2025. Požadavek chirurgického zákroku a kastrace kvůli "statusové" změně pohlaví je v rozporu s lidskou důstojností, uvedl ÚS. Současný stav považoval za neudržitelný, upozornil na dlouhodobou nečinnost politiků. Nyní musejí projednat a přijmout novou úpravu.
Další prezidentské nominace na Ústavní soud, další pochybnosti. Petr Pavel v pondělí navrhl Senátu na ÚS poslat právníka a sociologa Jiřího Přibáně a soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Tomáše Langáška. Části členů horní komory se nicméně nelíbí, že s Langáškem by měl přijít další soudce, a to přímo opět z NSS.
Prezident Petr Pavel navrhl Senátu další dva kandidáty na obměňující se Ústavní soud – právníka a sociologa Jiřího Přibáně a soudce Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška. Pražský hrad to oznámil v pondělí na svém webu. Už v červnu totiž mandát skončí místopředsedovi ÚS Vojtěchu Šimíčkovi a soudci Tomáši Lichovníkovi. O kandidátech teď musí hlasovat senátoři, kteří mají na projednání nominací 60 dnů.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které bylo jako právnická osoba odsouzeno za smrt řidiče cisterny. Peněžitý trest činil milion korun. Na řidičův vůz spadl na Českolipsku strom, který byl podle znalců ve špatném stavu. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou, usnesení dnes zpřístupnili ve své databázi.
Slovenský ústavní soud pozastavil platnost části změn v trestním právu, které kritizovaly instituce Evropské unie, slovenská opozice i prezidentka Zuzana Čaputová. O jejich ústavnosti rozhodne později. Informovala o tom dnes slovenská televize Markíza. Podle listu Denník N se rozhodnutí ústavních soudců týká plánovaného snížení trestních sazeb a zkrácení promlčecích dob trestných činů, což patří ke klíčovým částem novely. List dodal, že soud naopak nepozastavil platnost ustanovení o zrušení elitního útvaru prokuratury, který by měl zaniknout 20. března.
Za poslední měsíce podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) výrazně přibylo výhrůžek členům vlády a slovních útoků na ně. Výpady vůči ústavním soudcům po jejich stanovisku k valorizaci penzí odsuzuji, řekl Jurečka s tím, že případy předal policii. Předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že on i jeho kolegové čelí po rozhodnutí o loňském mimořádném zvýšení důchodů množství urážek a výhrůžek. Podotkl, že ho razance veřejné diskuse zaskočila.
Ústavní soud udělal pomyslnou tečku za dvěma „zdivočelými“ roky důchodového systému. Posvětili zkrácení poslední mimořádné valorizace podle původních pravidel. Vláda tak nemusí doplácet důchodcům rozdíly v penzích, což by jen za loňský rok znamenalo dvacet miliard. Mimořádné valorizace už do budoucna nahradil nově schválený systém. Jak ale upozorňovali někteří odborníci, paradoxně může být v konečném důsledku pro rozpočet ještě dražší. I tuto důchodovou novelu přitom stejně tak čeká projednávání u Ústavního soudu.
Advokát Milan Hulmák se bude moci stát novým ústavním soudcem. Senát s jeho jmenováním souhlasil tak, jak mu to doporučily jeho výbory. Hulmák u Ústavního soudu obsadí místo po Jiřím Zemánkovi. Patnáctičlenný tým ústavních soudců poté bude znovu kompletní. Hulmák v tajných volbách získal 51 ze 73 odevzdaných senátorských hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Advokát senátorům řekl, že se vynasnaží důvěru nezklamat.
Tři přehlasovaní ústavní soudci míní, že nebyl důvod schvalovat loňskou valorizační novelu ve stavu legislativní nouze. V odlišných stanoviscích se objevují také argumenty zranitelností důchodců. Vláda podle trojice soudců měla na očekávanou inflaci reagovat s větším předstihem. Pokud to nestihla, neměla už do valorizačního procesu zasahovat. Odlišná stanoviska neboli disenty tvoří součást středečního nálezu, kterým dvanáctičlenná většina soudu zamítla návrh poslanců ANO na zrušení zkrácení valorizace penzí.
Rozhodnutí Ústavního soudu ke zkrácené valorizaci penzí je podle premiéra Petra Fialy (ODS) důležité pro udržitelnost důchodového systému, veřejných financí a mezigenerační solidarity. Verdikt uvítal na síti X , argumenty vlády podle něho obstály. Soudci dnes zamítli návrh 71 poslanců opozičního hnutí ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů.
Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl návrh poslanců ANO na zrušení zkrácené valorizace penzí. Vláda loni v čase vysoké inflace jednorázově upravila valorizační mechanismus. Penze tak sice stouply, ale méně, než mohli senioři očekávat. Průměrný důchodce přišel zhruba o tisícikorunu měsíčně. Zkrácená valorizace penzí u ÚS obstála, důchodci si tak po dnešku finančně nepolepší. Soud zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů.
Vláda i opozice očekávají zásadní verdikt Ústavního soudu. Zatímco hnutí ANO cítí šanci zamířit na svou primární voličskou základnu mezi seniory, vládu v případě neúspěchu čeká zásek do rozpočtu v desítkách miliard i stamiliardové výdaje navíc do budoucna. O důchodcích se díky mimořádným valorizacím mluvilo jako o „vítězích“ inflace. S tím však přicházel i enormní růst důchodového schodku a vláda se tak rozhodla výrazně zasáhnout do poslední mimořádné valorizace v minulém roce.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost advokáta z Prahy, který neúspěšně zpochybnil dočasné zablokování některých českých webů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Důvodem zablokování, které trvalo čtvrt roku, byla obava vlády z šíření dezinformací. Muž si stěžoval na to, že kvůli blokací webů nemohl čerpat informace, které čerpat chtěl. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou, vyplývá z usnesení publikovaného v databázi soudu.
Ústavní soudci řeší otázku, která může výrazně zasáhnout rozpočet. Vláda může kvůli zkrácení mimořádných valorizací vracet důchodcům jen za minulý rok desítky miliard ušlých peněz. Další přitom „unikají“ i v letošním roce. Konkrétní důchodci tak mohou dostat několik tisíc a k tomu i výrazný nárůst důchodu do budoucna. Státnímu rozpočtu naopak hrozí stamiliardové výdaje navíc v následujících letech.
