Tag: Ústavní soud

Články k tagu

Problém Polska? Nikoliv. Všech

V kauze rozhodnutí Soudního dvora EU o polském Ústavním soudu jde o polský Ústavní soud až v úplně poslední řadě. Mnohem podstatnější jsou obecné dopady rozhodnutí, které představují další krok v rámci zrychlujícího trendu centralizace Unie. Ve čtvrtek 18. prosince Soudní dvůr EU vydal rozsudek ve věci stížnosti, kterou Evropská komise podala v roce 2023 na rozhodnutí polského Ústavního soudu z roku 2021. V něm – řečeno ve velké zkratce – potvrzoval nadřazenost polské ústavy předpisům EU.

Expert na ústavní právo Bartoň se stal ústavním soudcem, jmenoval ho Pavel

Vysokoškolský pedagog a odborník na ústavní právo Michal Bartoň se stal ústavním soudcem. Do funkce jej dnes na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Devětačtyřicetiletý Bartoň nahradí u Ústavního soudu (ÚS) profesora občanského práva Josefa Fialu, kterému tuto středu vypršel desetiletý mandát. Pavel v projevu ocenil, že nově sestavený Ústavní soud funguje jako tým, ačkoliv ho společně se Senátem sestavil ze silných osobností.

Polský ústavní soud není nezávislý, ani nestranný, zní verdikt Soudního dvoru EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, ani nesplňuje požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v dnešním rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise, podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS).

Že se Beneš zasloužil o stát, platí i nadále. Ústavní soud smetl žádost na zrušení zákona

Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh na zrušení zákona, podle kterého se druhý československý prezident Edvard Beneš zasloužil o stát. Plénum se návrhem věcně nezabývalo, protože jej podal spolek, který k tomu neměl oprávnění, zjistila dnes ČTK ze stručného usnesení v databázi soudu. Zrušení zákonů nebo jejich částí mohou přímo navrhovat jen prezident a skupiny poslanců či senátorů, za specifických okolností pak obecné soudy nebo další navrhovatelé.

Musí prezident jmenovat Filipa Turka, kdyby na něm Babiš a Motoristé trvali?

Andreje Babiše, předsedu ve volbách vítězného ANO, trápí potenciální koaliční partneři, se kterými chce vládnout. Poté, co v pátek večer oznámil, které straně připadnou jaké resorty, se kvůli kauze jemu připisovaných rasistických výroků pod tlak dostal bývalý europoslanec a nově poslanec Parlamentu ČR Filip Turek (nestr. za AUTO), potencionální adept na post ministra zahraničí, jak sám prohlásil. Pověření o vyjednávání samo o sobě není dané ústavou, jedná se o zvyklost.

Proč STAN zvažuje, že měl mít více poslanců? Rozebíráme rozdělování mandátů v ČR

Hnutí STAN zvažuje žalobu na volby, zástupcům totiž přijde, že místo pěti poslanců ANO a dvou lidovců měli být zvoleni dva zástupci SPD, dva Starostové a po jednom zástupci měla dostat ODS, Motoristé a Piráti. V čem má tkvět chyba? V systému přepočtu hlasů na mandáty, který je poměrně nový. Nicméně i tak máme jeden precedent: Žalobu na mechanismus podala už po minulých volbách koalice PirSTAN, neuspěla.

Zmrazení platů v justici smetl Ústavní soud. Tepal vládu, stát teď musí doplatit stovky milionů

Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu dnes zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy do hmotného zabezpečení soudců. Stát musí platy zpětně dorovnat, podle odhadu ministerstva spravedlnosti jde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení. Základna měla podle standardního výpočtového mechanismu překročit 130.000 korun, vláda ji ale s ohledem na rozpočtové úspory pro letošek stanovila na 121.685 korun.

Strach není řešení

Poslední dny zbývají do sněmovních voleb, jejichž význam víc než kdy dříve určují zásadní geopolitické změny – především ty ve Spojených státech amerických, které jsou klíčovým spojencem Evropy. Přišly se zvolením Donalda Trumpa a odehrávají se ve třech rovinách: společenské, ekonomické a zahraničněpolitické. První dvě jsou poměrně jasně čitelné. Na prvním místě jde o zapuzení módní progresivistické ideologie a omezení vlivu politických neziskových organizací, jejichž nátlakové metody a tvrdý lobbing už byly ohrožením celého demokratického systému.

Ústavní soud slyší za verdikt o koalicích chválu. Jednal rychle a uklidnil situaci

Ústavní soud (ÚS) odmítl ve středu stížnosti strany Volt Česko, která se snažila dosáhnout zrušení registrace kandidátek hnutí SPD a uskupení Stačilo! kvůli tzv. nepřiznaným koalicím. Podle soudu mají strany svobodu rozhodnout, zda se označí jako koalice, či nikoli. Rozhodnutí padlo jednomyslně a krátce před volbami, což podle odborníků uklidňuje situaci a brání destabilizaci volebního procesu. Ústavní právníci verdikt očekávali a hodnotí jej pozitivně.

Ve znamení volné soutěže

Nejdůležitější slova, jež pronesl ve svém včerejším vystoupení předseda Ústavního soudu Josef Baxa, byla nepochybně tato:„V případě, že budou podávány stížnosti proti výsledku voleb k Nejvyššímu správnímu soudu a pokud by tam bylo argumentováno i tímto problémem (nepřiznaných koalic, pozn. aut.), tak bych si dovolil předvídat, že tento problém v tuto chvíli je vyřešen.“ I z toho, že rozhodnutí pléna ÚS bylo jednomyslné, vyplývá, že toto považovali soudci za noční můru, kterou je potřeba zažehnat. Právem.

Baxa: Ústavní soud odmítl stížnosti na skryté koalice, postup SPD a Stačilo! není protiústavní

Ústavní soud odmítl dvě ústavní stížnosti na údajné skryté koalice hnutí Stačilo! a SPD s jejími partnery. Uvedl to šéf ÚS Josef Baxa s tím, že s ohledem na zákony a politickou praxi není postup těchto subjektů protiústavní. Soud podle Baxy rozhodl o věci jednomyslně. Přiznané a skryté koalice mají mimo jiné po volbách zcela odlišné podmínky a je tak z ústavního pohledu možné k nim přistupovat jinak.

Ústavní soud musí rozhodnout: Co jsou koalice a zruší se část volebního zákona

Ústavní soud (ÚS) obdržel podnět strany Volt Česko, poukazuje na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Strana podala dvě ústavní stížnosti – jednu kvůli kandidátkám Stačilo!, další míří ke kandidátkám hnutí SPD. Žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části zákona o volbách do Poslanecké sněmovny, shrnuli v úterý právníci Voltu na tiskové konferenci v Praze. Obdržení podnětu předtím potvrdila Natálie Nechvátalová z odboru vnějších vztahů Ústavního soudu, soudce zpravodaje určí rozvrh práce ve středu.

Stížnost na nepřiznané koalice má na stole i Ústavní soud, rozhodne v řádu týdnů

Ústavní soud (ÚS) obdržel podnět strany Volt Česko, poukazuje na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. ČTK to bez dalších podrobností řekla Natálie Nechvátalová z odboru vnějších vztahů. Soudce zpravodaje určí rozvrh práce ve středu. Volt Česko dnes své argumenty představí na tiskové konferenci v Praze. Délku rozhodování ÚS nelze předjímat. Plénum v roce 2024 průměrně vyřizovalo návrhy za 243 dní, ve výjimečných případech ale soud rozhodne i v řádu týdnů, zvláště pokud je výsledkem jen odmítavé usnesení, a nikoliv obsáhlejší nález.

Ústavní soud odmítl Feriho stížnost v kauze znásilnění jako neopodstatněnou

Ústavní soud odmítl stížnost exposlance Dominika Feriho. Za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění dostal tři roky vězení. Soud stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou. Na usnesení, které vzešlo z neveřejného jednání, upozornila Česká televize (ČT) a je dostupné v soudní databázi. Feri (dříve TOP 09) uplatňoval řadu námitek, tvrdil, že jeho jednání nebylo trestným činem, že trvají pochybnosti o vině, že soudy nezjistily všechny okolnosti a pochybily při hodnocení důkazů.

Budou platit mandáty poslanců z (ne)koalic? K povolebnímu přezkumu dojde, říká právník Kysela

Dva rozsudky z poslední doby: Stačilo! (KSČM, SOCDEM a další) je dle soudu v Brně nepřiznanou koalicí, kandidátku hnutí ale verdikt nezrušil. A postup Stačilo! a SPD (dále též Trikolora, PRO a Svobodní) má za obcházení zákona kvůli nerovným podmínkám pro pravé a skryté koalice i jihočeský soud. Ani on však listiny nezrušil. Je systém zralý na změnu? A jak budou probíhat případné žaloby po volbách, které už avizovala strana Volt? Tím se zabývá v rozhovoru pro Echo24 ústavní právník Jan Kysela.

Strana Volt Česko napadne u Ústavního soudu kandidaturu hnutí Stačilo!

Strana Volt Česko se obrátí na Ústavní soud kvůli kandidatuře hnutí Stačilo! do říjnových sněmovních voleb. ČTK to dnes řekl mluvčí strany Duy Hoang Do. Volt je přesvědčený, že Stačilo! je ve skutečnosti nepřiznanou koalicí a porušuje zákon. Krajské soudy ale všechny návrhy Voltu i dalších subjektů na zrušení registrací kandidátek zamítly, uvedlo ve středu ministerstvo vnitra. Rozhodnutí jednotlivých krajských soudů se podle strany Volt Česko liší a některé uznaly, že Stačilo! je ve skutečnosti koalicí.

Segregace Ukrajinců na školách? Musíme zohlednit i nejistotu českých dětí, odmítá kritiku Zajíčková

V Česku se opět rozběhla debata o opatření, které navrátilo možnost oddálit zápis dětí ukrajinských uprchlíků na základní školy. Takzvaný oddělený zápis reaguje na situaci dlouhodobě zanedbaných a napjatých kapacit základních škol zejména v Praze, kde už i před uprchlickou vlnou z Ukrajiny docházelo často k losování a přetlaku dětí ze spádových oblastí. Návrh už během projednávání vyvolal kritiku z řady míst, ta nyní ožila po iniciativě skupiny senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud.

Senátoři chtějí, aby ÚS zrušil oddělené zápisy dětí z Ukrajiny na základní školy

Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.

Soudkyně polského Ústavního soudu navrhuje rozdělení Německa, aby už neohrožovalo sousedy

Krystyna Pawłowiczová, soudkyně polského Ústavního soudu a bývalá poslankyně za nyní opoziční Právo a spravedlnost, zveřejnila v pátek na síti X příspěvek, v němž navrhla rozdělení Německa na menší, nezávislé státy. Podle ní by takové rozdělení trvale zabránilo tomu, aby Německo představovala hrozbu pro Polsko a další sousední země, upozornila televize Wpolsce24. Pawłowiczová se tak vyjádřila u příležitosti 81. výročí Varšavského povstání a jeho brutálního potlačení Němci.

Osvobození Vrabela z šíření poplašné zprávy je pravomocné

Osvobození Ladislava Vrabela z trestného činu šíření poplašné zprávy je pravomocné. Vyplynulo to z informací na justičním serveru infoSoud. Muž byl stíhán kvůli tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. Soud ho zprostil obžaloby na základě březnového nálezu Ústavního soudu (ÚS), podle kterého byl Vrabelův výrok spíše projevem politické povahy, který má navzdory prvkům dezinformace blíže k názorovému soudu či hodnocení než ke konstatování faktu.

Zatím ještě Německo je demokracie

Jistě jste si všimli, jak se u nás vládní strany – a vyniká v tom koalice Spolu – pro účely volební kampaně distancují od Slovenska a Maďarska. V této kampani se pracuje s předpokladem, že v Bratislavě a Budapešti sice dosud vládnou demokraticky zvolení politici, nicméně sklouzávají k autoritářskému modelu. Tato interpretace je podbarvena geopoliticky, totiž disentním pohledem premiérů Fica a Orbána na příčiny rusko-ukrajinské války. Takové Německo je dnes pod novým kancléřem Friedrichem Merzem hlavní protiruský jestřáb. A na rozdíl od nás postkomunistů má delší demokratickou tradici.

Střelba na fakultě v Praze nebyla teroristickým útokem, potvrdil Ústavní soud

Střelbu na filozofické fakultě v Praze nebylo možné za dané důkazní situace kvalifikovat jako teroristický útok, potvrdil Ústavní soud (ÚS). Odmítl stížnost otce jedné z obětí, který nesouhlasil s tím, že policie čin kvalifikovala jako vraždu, a nikoliv jako terorismus. Usnesení je dostupné v databázi soudu. Střelba měla být podle otce kvalifikovaná jako teroristický útok ze symbolických i preventivních důvodů.

Dobré využití ústavního soudce

Ze všech větví moci, jež vymezuje ústava, je myslím nejméně chápána moc soudní. Moc výkonná je jasná. Vždy tu byla a je nějaká „vrchnost“, která rozhoduje a nařizuje. Diktatura, stát oholený na minimum, je v podstatě moc výkonná. Moc zákonodárná je také ještě jasná. Parlament je, ať už v dobrém, nebo ve zlém, dobře viditelný, lidi chápou, že ho volí a že je tam vládní většina a opozice. Snad až překvapivě dobře je chápána centrální banka, snad proto, že lidi intuitivně chápou, že politici, kterým nevěří, by mohli měnu zničit. A naši centrální bankéři svým vystupováním dávají najevo, že nejsou politici.

Do důchodu v 67 letech. Reforma finálně platí: jak se to dotkne penzí

Ústavní soud rozhodl o poslední stížnosti týkající se důchodové reformy a ta má tak nyní skutečně finální podobu, tedy alespoň do podzimních voleb. Stížnost přitom mířila na hlavní balík penzijní reformy, toto rozhodnutí tak stvrzuje dvě ze tří nejsilnějších opatření, která mají srazit výdaje penzijního systému. A zatímco mírné oddalování penzijního věku pocítí lidé až za několik let, druhé stvrzené opatření mohou pocítit už od příštího roku. Nově přiznané penze se totiž začnou pomalu snižovat.

Ústavní soud zamítl návrh ANO na zrušení důchodové reformy

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců hnutí ANO na zrušení důchodové reformy, jež kromě jiného postupně zvyšuje věk pro odchod do důchodu. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň. Růst věkové hranice odchodu do důchodu soud nepovažuje za extrémní. Nikdo ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.

Zvyšování důchodového věku může skončit dříve, než začne platit. Rozhodnutí padne za pár dní

Zrušit celý hlavní balík důchodové reformy, nebo alespoň dílčí části jako zcela zásadní odklad věku pro odchod do penze. O to usiluje ve své už několikáté stížnosti k Ústavnímu soudu opoziční hnutí ANO. Na rozdíl od předchozí stížnosti, kde se na stanovisko soudu čekalo rok a půl, vynesou ústavní soudci verdikt už po třech měsících od podání stížnosti. Ta míří mimo jiné také na kontroverzní úpravu předčasného důchodu pro tzv. rizikové profese.

Je velmi nebezpečné hovořit o selhání státu a justice kvůli jednomu rozhodnutí, míní šéf Ústavního soudu Baxa

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa pokládá za nebezpečné hovořit o selhání státu nebo justice na základě jednoho rozhodnutí nebo toho, že se někomu takové rozhodnutí nelíbí. Řekl to v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize. Politická a právní kultura se podle Baxy zhoršuje a ve veřejném prostoru padají stále silnější výroky. Řekl také, že pokud si někdo myslí, že ústavní soudci nebo soudci správních nebo jiných soudů někomu fandí, je to omyl.

Gumový paragraf o „cizí moci“ děsí právníky. Padne na novináře i aktivisty, apelují na Ústavní soud

Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc znovu rozvířil veřejnou debatu. Trojice významných nevládních organizací – Institut H21, Iuridicum Remedium a Otevřená společnost – podala k Ústavnímu soudu společné stanovisko, v němž žádá zrušení této právní úpravy. Podle nich je nově zavedený trestný čin vágní, nebezpečný a ohrožuje samotné základy svobody projevu a právní jistoty v demokratickém státě.

Má i Česko hájit ústavu proti Bruselu? Verdikt z Varšavy vyvolal vlnu emocí

Rozhodnutí polského Ústavního soudu z 10. června, které označilo určitý výklad unijního práva za protiústavní, znovu rozvířilo debatu o rozdělení pravomocí mezi Bruselem a členskými státy. V centru sporu stojí otázka, kdo smí rozhodovat o energetickém mixu členských států EU – tedy například o podílu uhlí, jádra nebo obnovitelných zdrojů – a zda mají jednotlivé státy právo tato rozhodnutí vetovat. Reakce českých europoslanců na verdikt jsou výrazné a rozdělené.

ANO chce dát emisní povolenky k Ústavnímu soudu

Opoziční hnutí ANO zvažuje, že se kvůli emisním povolenkám pro dopravu a vytápění domácností obrátí na Ústavní soud. Uvedl to Karel Havlíček. Podle aktuálních plánů by měl systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit, platit od roku 2027. Místopředseda hnutí Karel Havlíček pro týdeník Echo uvedl, že hnutí půjde do střetu s Evropskou komisí. Vláda Petra Fialy (ODS) dříve avizovala snahu odložit zavedení nových emisních povolenek.