Energetická krize dál tvrdě dopadá na české firmy. Podle posledních průzkumů se chystá kvůli nutným úsporám propouštět až pětina z nich. Abnormálně vysoké ceny plynu a elektřiny způsobují potíže zejména podnikům v energeticky náročných odvětvích, jako jsou pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštění by se mělo týkat hlavně administrativních pozic ve službách, dělnických nebo technických profesích.
Zvýšení mzdy ani jinou formu podpory kvůli rostoucí inflaci zatím nedostalo 61 procent zaměstnanců, 29 procentům firmy zvýšily mzdu nebo zavedly příspěvek na stravování či jinou formu zaměstnaneckých benefitů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Up Česká republika, takzvaného Barometru zaměstnanců, mezi tisícovkou respondentů z českých firem a organizací. Podle expertů musí lidé počítat s ním, že i kupní síla jejich úspor bude klesat.
Josef Středula po šíření zvěstí o své mzdě prozradil, že jako předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dostává měsíčně 110 000 korun. Reagoval tak na spekulaci, která kolovala po sociálních sítích. Ta bez zveřejnění jakýchkoli důkazů tvrdila, že šéf odborů za svou práci bere 420 000 korun měsíčně plus náhrady. „Tolik neberu ani za čtvrtletí,“ řekl Středula v úterý deníku Echo24, předtím než zveřejnil výši své mzdy.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a kandidát na prezidenta Josef Středula odmítá poslední zvěst o výši svého platu, která se objevila na sociálních sítích. Ta bez zveřejnění jakýchkoli důkazů hovoří o tom, že Středula za svou práci bere 420.000 Kč měsíčně plus náhrady. „Tolik neberu ani za čtvrtletí,“ řekl Středula deníku Echo24. Informace o údajné výši Středulova platu vydal známý anonymní účet @JaraEfko, který se vydává za účet poslance za ANO Jaroslava Faltýnka.
Energetická krize, inflace nebo nedostupné a zdražující suroviny sužují české firmy. Podle výrazné většiny z nich v zásadě znemožňují podnikání a ženou společnosti k propouštění zaměstnanců. Podle průzkumu agentury IPSOS 25 procent zaměstnavatelů už propouštět musela a každý třetí se k tomu ještě chystá. Firmy žádají snížení DPH, přímou podporu i snížení dopadu Green Dealu, zaměstnanci si situaci chtějí vylepšit alespoň žádostí o vyšší mzdu.
Vláda Petra Fialy (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tento týden oznámili řadu zásadních změn pro českou sociální politiku. Jednak se zvýší takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet příspěvku na bydlení, od října kvůli zdražování energií o 2000 až 4500 korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště se zvýší o 11 až 68 procent. Od ledna se také zvýší životní a existenční minimum.
Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce zavést program kompenzací pro firmy ze zpracovatelského průmyslu. Náklady odhaduje na 25 až 28 miliard korun. První návrh pomoci chce vládě předložit v září. Řekl to ve středu na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Vláda také přidala o 10 procent na platech všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno.
Vláda ustoupila tlaku odborů a rozhodla se od září přidat desítkám tisíc státních zaměstnanců navíc 10 procent. Celkově se tak zvednou platy zhruba 360 tisícům lidí. Někteří odborníci dlouhodobě varují před tím, že tak vláda sama přitápí pod kotlem inflace, která už i bez tohoto rozhodnutí míří v letošním roce k průměru přes 16 %. Odborový předák a prezidentský kandidát Josef Středula to označil za „těžký kompromis“.
Vláda se v úterý dohodla na navýšení platů jak zaměstnanců veřejného sektoru, tak ale i těch ve státní službě. Celkem jde o zhruba 365 tisíc lidí. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zvýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se nenašla. Podle ekonoma Lukáše Kovandy vytvoří tento krok nečekaně silný inflační tlak.
Zmrazené platy se od září zvýší nejen zaměstnancům veřejného sektoru, ale i ve státní službě. Zvednou se o deset procent. Dohodli se na tom dnes odboroví předáci s lídry vládních stran. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zavýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se dnes nenašla. Pro letošek se plat zmrazil úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím.
Česká národní banka v pátek zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání své bankovní rady, které se uskutečnilo předminulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku čeká přechod do mírné recese. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta. Recese může pokračovat i začátkem příštího roku.
Průměrná mzda v ČR včetně bonusů a odměn v prvním pololetí letošního roku činila 49.166 Kč, proti stejnému období loni tak výdělky zaměstnanců vzrostly o sedm procent. Proti prvnímu čtvrtletí činil nárůst čtyři procenta. Vyplývá to z dat platového portálu Profesia.cz, který shromažďuje údaje o platovém ohodnocení zaměstnanců v ČR. Vycházejí z odpovědí od více než 45.000 respondentů.
Platy hasičů a policistů na tarifech od ledna příštího roku vzrostou o deset procent. V Hřensku, kde hasiči už třetím dnem bojují s rozsáhlým požárem v národním parku, to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jde podle něj o koaliční dohodu. Na místě to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda o růstu platů ve veřejné sféře jedná s odbory, které žádají kvůli inflaci navýšení ještě v tomto roce. Před týdnem se zástupci vlády a odboráři dohodli na další schůzce v polovině srpna.
Odboráři se s lídry koaličních stran nedohodli na navýšení platů pro letošek kvůli vysoké inflaci. Budou hledat cesty jak přesvědčit vládu ke změně postoje. Po dnešním jednání s šéfy vládních stran to řekl místopředseda ČMKOS Vít Samek. Ministr práce a šéf vládních lidovců Marian Jurečka uvedl, že kabinet kvůli stavu rozpočtu prostor pro letošní přidání nevidí, je ale připraven navýšit platové tarify od ledna o pět procent.
Stálé zdražování potravin, elektřiny, plynu a ostatních věcí svádí pracovníky k žádostem o zvýšení mzdy. Pokud však platy a mzdy porostou naproti inflaci, zdražování jen tak neskončí. To je vzkaz analytiků na současný tlak odborů, které požadují kompenzaci růstu platů o inflaci. Před vysokým navyšováním mezd varuje také viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Podle ní je totiž možné, že bankovní rada bude muset agresivně jednat, pokud se lidem bude na podzim inflace kompenzovat právě zvyšováním mezd.
Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300.000 lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Znovu se sejdou 19. července. Tehdy by měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023, doplnil Jurečka.
U konce je doba, kdy státním zaměstnancům rostly platy daleko razantněji než v soukromém sektoru. Tento jev byl typický pro bývalou vládu Andreje Babiše, za které se štědře rozdávaly peníze státním zaměstnancům. Soukromý sektor přitom vydělává právě na státní zaměstnance. Mzdy ve firmách tak zřejmě letos porostou rychleji a už nyní nebude docházet k dalšímu rozvírání nůžek mezi platy )ve veřejném sektoru) a mzdami (ve firmách).
I když se na první pohled může zdát, že v období krize rostou mzdy i některým zaměstnancům platy, tak opak je pravdou. Češi v drtivé většině o peníze reálně přicházejí. Může za to vysoká inflace, která překonává i růst mezd. Poslední čísla Českého statistického úřadu totiž ukazují, že ačkoliv průměrná mzda narostla, tak pracovníci reálně o své peníze přišli.
Průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 Kč. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl za první tři měsíce tohoto roku meziročně o 6,6 procenta na 31.923 korun.
Neroztáčet inflační spirálu, udržet hospodářství a nepostupovat bezhlavě. To jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) kroky, se kterými jeho vláda vstupuje do vyjednávání s odbory. Ty pod vedením předáka Josefa Středuly totiž velmi tlačí na to, aby se zvyšovaly platy státních zaměstnanců. A to minimálně o inflaci. Jinak hrozí podle zástupců zaměstnanců demonstrace a protesty. Ekonomové přitom upozorňují, že přidávání by bylo současné chvíli nebezpečné, protože by zdražování nemuselo vůbec skončit.
Prezidentský kancléř Vratislav Mynář si loni ve své funkci vydělal 2,6 milionu korun hrubého. Zhruba tři čtvrtiny z toho tvořil jeho plat a zbývající čtvrtinu odměny. V tiskové zprávě o tom informovala organizace Hlídač státu. Sněmovní kancléř, kterým byl až do letošního jara Jan Morávek, si loni vydělal 1,7 milionu hrubého a z toho odměna tvořila 40.000 korun. Senátní kancléřka Jana Vohralíková si podle serveru loni vydělala 2,1 milionu hrubého.
Generální stávka nebo dokonce blokáda hlavního města. Tyto scénáře nevyloučil předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula po svém opětovném zvolení. Narážel tím na požadavky k navýšení minimální mzdy a zmrazených platů státních zaměstnanců. Odbory chtějí k minimální mzdě přihodit další dvě tisícovky kvůli vysoké inflaci, která se drží na dvouciferných hodnotách. Premiér Petr Fiala už připustil jednání o výši minimální mzdy.
Odbory pokračují ve střetu s vládou o navyšování platů ve státní sféře. Stávkovou pohotovost chtějí vyhlásit na úřadech práce s argumentem, že kromě vysoké inflace na nich nyní leží i výrazně navýšená agenda. To však zdaleka nevyvolává jen pochopení, ale i ostré reakce. Ty kritizují nepoměr platů a mezd v soukromé a státní sféře a připomínají, že za doby pandemie měli zaměstnanci ve státní sféře i nepoměrné jistoty. Před zvyšováním platů pak varují i odborníci, podle kterých to může situaci jen zhoršit.
Na požadavek odborářů z úřadů práce na zvýšení platů není teď podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) možné přistoupit. Přidat jen úředníkům na úkor jiných profesí nelze, možnosti rozpočtu pro plošný růst tarifů jsou omezené. Ministr to uvedl v tiskové zprávě. S odboráři, kteří se chystají 1. května vyhlásit stávkovou pohotovost, bude jednat příští týden. Představit jim chce konkrétní návrh řešení. Odbory si stěžují na přetížení úředníků a zmrazení platů, požadují ještě letos navýšení výdělků.
Pokud chcete další zdražování služeb a zboží, tak si řekněte o vyšší mzdu. Tak by se dal ve zkratce popsat vzkaz ekonomů, kteří varují před dalším navyšování mezd a platů kvůli vysoké inflaci. Stále větší počet zaměstnanců si totiž chodí říkat o přidání kvůli tomu, že se nyní vše zdražuje a obecně rostou nejrůznější náklady. Vyšší mzdy a platy ale přispívají k dalším cenovým nárůstům, které tak nemusí zdaleka skončit.
Lidé práci na dohodu využívají zejména jako formu přivýdělku, pro studenty jde ale mnohdy o jediný zdroj příjmu. Stát jim však odpustí odvody pouze v případě, pokud jejich měsíční výplata nepřesáhne deset tisíc. S čím dál rostoucí inflací se tak těmto lidem reálně snižují příjmy. Vláda nyní slibuje zvýšení těchto limitů, konkrétní částky si však koaliční politici zatím nechávají pro sebe. Část ODS navrhuje tento strop zvýšit skokově ze současných deseti až na 25 tisíc korun.
Takzvané náborové příspěvky mají přivést státu nové zaměstnance tam, kde nyní chybí. Nováčkům je nabízí armáda, policie i nemocnice, ve kterých chybí lékaři a sestry. Policisté v hlavním městě mohou získat až 150 tisíc korun navíc, dobře kvalifikovaní zájemci o práci u armády až 250 tisíc. Největší poptávka je však po zkušených lékařích, některé nemocnice se je snaží nalákat i na půlmilionové bonusy.
Bylo to tady někdy kolem roku 2018 nebo 2019. Pak to utichlo kvůli pandemii. A teď už znovu se to ozývá. Hlasy, že čtvrtá průmyslová revoluce vyřadí lidi z trhu práce. Tyhle hlasy se začaly s postupným ústupem strachu z pandemie ozývat čím dál hlasitěji. Lidé si vyzkoušeli, že do práce fyzicky nemusí, že pandemie vedla k ještě větší digitalizaci – a to bylo novým palivem pro staronový strach, že lidstvo hromadně přijde o práci.
