Tag: Poslanecká sněmovna

Články k tagu

Vondráček: Končíme 21. října, článek 66 bude aktivovat až nová sněmovna

Končící předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) by byl s aktivací článku 66 ústavy o přechodu pravomocí prezidenta opatrný. Měla by to podle něj udělat případně až nová Sněmovna, která bude odrážet rozložení sil po nedávných volbách. Řekl to České televizi (ČT). Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pondělí oznámil, že podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) není prezident Miloš Zeman ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti.

Prezident se podepsal sám vlastní rukou, řekl Vondráček po návštěvě nemocnice

Prezident Miloš Zeman je schopen vykonávat prezidentský úřad. Hospitalizace není důvod pro převod jeho pravomocí. Uvedl to předseda sněmovny Radek Vondráček poté, co navštívil hlavu státu v Ústřední vojenské nemocnici. Také informoval o tom, že prezident podepsal rozhodnutí o svolání zasedání nové Sněmovny na pondělí 8. listopadu. Vondráček se s prezidentem bavil o povolební situaci. "Pan prezident mi pouze řekl, že se můžu spolehnout na to, že bude originální," řekl Vondráček ČT.

Zeman svolá zasedání Sněmovny na 8. listopadu

Prezident Miloš Zeman svolá zasedání nové Sněmovny na pondělí 8. listopadu. Po dnešní schůzce s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem řekl dosluhující předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO), který na stejný den potom svolá také ustavující schůzi. Zeman je od neděle v Ústřední vojenské nemocnici. Vondráček uvedl, že je o prezidentově zdravotním stavu informován, může ale jen obecně uvést, že se lepší.

Možná nastane i žravá varianta

Povolební Salon Echa se skládá ze dvou částí: v první hledáme odpověď na otázku, proč výsledky dopadly tak, jak – v některých ohledech překvapivě – dopadly. Druhá část se zabývá nejbližší budoucností: funkcí ve sněmovně, rolí prezidenta nebo politickou budoucnosti Andreje Babiše a jeho hnutí. Pozvání přijali dosluhující předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) i dva dosud opoziční, ale brzy už vládní poslanci Marek Benda (ODS) a Petr Gazdík (STAN).

Po komunistech

Naši komunisté konečně odcházejí tam, kam předpověděl Marx, že se odebere buržoazie – na smetiště dějin. Poprvé za dobu existence naší republiky se nedostali do parlamentu. A, soudě z pohledu na jejich aktiv, je slušná naděje, že se už do něj nedostanou. Znamená to víc než jen konec těch už značně opotřebených vtipů, jako byl například ten v první větě tohoto textu. Nejdříve je ale namístě ohlédnutí. KSČM byla české specifikum. Přinejmenším v zemích V4 takové komunisty neměli.

Koalice dohaduje vládní program a posty. Zemanovu možnému pověření Babiše navzdory

Strany koalice Spolu a uskupení Pirátů a STAN již začínají vyjednávat o bodech do programového prohlášení. Pro Echo24 to potvrdila první místopředsedkyně klubu ODS Jana Černochová, podle které se žádná jména na konkrétní ministerstva zatím neřešila. Strany už mají ve sněmovně zvolené předsedy klubů a jejich zástupce. Hned několik stran svým výběrem překvapilo, zejména hnutí ANO, které do čela největšího klubu schválilo současnou ministryni financí Alenu Schillerovu před dlouholetým předsedou Jaroslavem Faltýnkem.

Volby jako loterie. Stačilo málo a sněmovna by vypadala jinak

V letošních volbách propadlo pod pětiprocentní hranicí přes milion hlasů. Ačkoliv jde o rekordní číslo, podle analytiků to je však spíše nahodilá situace a stačilo velmi málo k úplně jinému obrazu Poslanecké sněmovny. Tu opanovaly silnou většinou opoziční koalice, ovšem i díky tomu, že těsně pod pětiprocentní hranicí skončila ČSSD i Přísaha. K postupu jim přitom stačilo pár tisíc hlasů, zásadní roli pak sehrála i vyšší volební účast.

Faltýnek končí. Klub ANO ve sněmovně povede Schillerová

Sněmovní klub hnutí ANO nově povede nynější vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová. Informaci České televize potvrdil zdroj z frakce, jejíž členové se v úterý sešli na první schůzi po víkendových volbách. Schillerová vystřídá dlouholetého předsedu poslanců ANO Jaroslava Faltýnka. Ten uvedl, že už nechce mít politickou perspektivu a také to, že hnutí ANO počítá s tím, že bude v opozici.

Nová vláda může být brzo, otvírají se ale nová bojiště

Druhý dech Petra Fialy, o kterém jsme na tomto místě psali před dvěma týdny po první velké televizní debatě na Primě, byl mocný. Překonal nasazení nezničitelného mezka Andreje Babiše a přivedl koalici K3, tedy ODS, lidovce a TOP 09, k vítězství. K2, Piráti se Starosty, naopak zůstala za očekáváním volebních předpovědí, ale dostala dost, aby K3 a K2 měly pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně.

Začíná nová éra po Babišovi

Andrej Babiš těsně prohrál volby s koalicí Spolu vedenou předsedou Občanské demokratické strany Petrem Fialou. Porážku okamžitě uznal. Vítězi pogratuloval, jak se sluší. Dokonce ocenil jeho famózní finiš kampaně, kdy dokázal voliče mobilizovat k velmi vysoké účasti téměř 66 procent. K volbám do Poslanecké sněmovny přišlo nejvíc lidí za posledních dvaadvacet let. Vyšší volební účast byla naposled v roce 1998, kdy Miloš Zeman v čele sociální demokracie porazil Václava Klause v čele ODS.

Rezorty pro ODS: finance, obrana a spravedlnost. Do vlády míří i Bartoš a Richterová

Vyjednávání o nové vládě jsou v plném proudu. Podle zástupců vítězné koalice Spolu a koalice Pirátů a Starostů je sice zatím předčasné mluvit o tom, komu připadnou jaká ministerstva. Jistý je snad jen post premiéra, kterým bude Petr Fiala. Podle informací deníku Echo24 by se sestavení nemělo zbytečně protahovat. Andrej Babiš si údajně povolební situaci vyložil jako neschůdnou pro pokračování svého vládnutí a vzniku nového kabinetu nebude bránit. Ministerstvo financí by v nové vládě mělo připadnout ODS, stejně jako ministerstvo obrany a spravedlnosti.

Nová imunita. Trestní stíhání Babiše v kauze Čapí hnízdo bylo pozastaveno

Trestní řízení s premiérem Andrejem Babišem (ANO) bylo pozastaveno. Důvodem je, že získal opět poslaneckou imunitu, protože byl v sobotu zvolen jako poslanec dolní komory parlamentu. Do doby, než jej případně nová sněmovna znovu vydá k trestnímu stíhání, tak nemůže v kauze Čapí hnízdo nastat žádný posun. Spis kauzy Čapí hnízdo, který v létě státní zástupce vrátil policii k doplnění, je nyní zpět u dozorového státního zástupce Jaroslava Šarocha.

Do sněmovny se dostali Babišovi věrní. Nechybí kontroverzní Jermanová ani Faltýnek

V nové Poslanecké sněmovně, která vzešla z voleb o uplynulém víkendu, zasednou také věrní spojenci končícího předsedy vlády Andreje Babiše (ANO).Do dolní komory parlamentu se dostala například středočeská exhejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová nebo Jaroslav Faltýnek. Oba jsou opředeni kontroverzemi. Jaroslava Pokorná Jermanová už v Poslanecké sněmovně působila, byla dokonce v jejím vedení. Mandát ale složila poté, co se v roce 2016 stala středočeskou hejtmankou.

Jsme o jedno volební období pozadu

Vítězům z hnutí STAN a především z koalice Spolu je třeba pogratulovat, už proto, že před námi stojí těžší doby a před nimi státnická úloha. Musejí uzdravit státní rozpočet a udržet přitom společenský smír. Koalice Spolu před volbami tvrdila, že během čtyř let dokáže snížit strukturální schodek rozpočtu o nějakých 200 miliard korun ročně, zatímco méně ambiciózní PirátStan by za stejnou dobu schodek snížil o 100 miliard.

Jurečka: Předseda sněmovny nebude z opozice

Šéf KDU-ČSL a člen vítězné koalice SPOLU Marian Jurečka uvedl v rozhovoru v ČT, že obě koalice, které se dohodly na možném vytvoření většinové vlády, si budou nárokovat post předsedy sněmovny. Rovněž prohlásil, že ve vedení sněmovny nechtějí ani žádného představitele SPD. Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček v neděli zopakoval, že ANO, které i přes těsnou prohru ve volbách a největší počet získaných mandátů, by si v případě opozičního působení nárokovalo post předsedy sněmovny.

Zeman bude na tahu až za měsíc. Kdyby jmenoval Babišovu vládu, mohl by jednat mimo ústavu

Povolební situaci značně komplikuje postoj prezidenta Miloše Zemana. Ten už dříve prohlásil, že pověřením k sestavení vlády jmenuje lídra nejsilnější strany, a ne koalice. První na řadě by se tak místo předsedy ODS Petra Fialy stal znovu Andrej Babiš, jehož hnutí ANO skončilo na druhém místě. Ústavní právník a vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty UK v Praze Marek Antoš upozorňuje, že termín pověření k sestavení vlády z hlediska ústavy nic neznamená a ústavní kroky přijdou až se schůzí nové sněmovny.

Začíná éra po Babišovi

Kam s ním? ptal se na svém poslední předvolební titulní straně Týdeník Echo. Pryč, řekli voliči. Koalice Spolu složená z ODS, lidovců a TOP 09 zvítězila v parlamentních volbách s těsným náskokem před Andrejem Babišem. Získala zhruba o třicet tisíc hlasů víc než jeho spolek ANO. Ale hlavně má spolu s druhou předvolební koalicí K2 PirStan většinu 108 hlasů. Pohodlnou většinu na ukončení osmileté epizody vlády Andreje Babiše.

I volby můžou dopadnout dobře

Po dlouhých letech lze povolební komentář začít bez rozpaků větou, že tyto volby dopadly dobře. Jednak jistě tím, které uskupení zvítězilo. Ale taky tím, kolik se dostalo do Poslanecké sněmovny stran a jaké zůstaly za dveřmi, díky čemuž existuje jasná většina. Je všeobecně uznáváno, že nejlepší kampaňový tým má Andrej Babiš. Ale čeho dosáhl? Jako jediný uměl účinně provést negativní kampaň. Iniciativy vyzývající lidi, aby jich co nejvíce přišlo k volbám, přenechme aktivistům a umělcům.

Volby vyhrála koalice Spolu, s PirSTAN mají většinu, KSČM a ČSSD propadly. Zeman přijme Babiše

Volební vítězství slaví koalice Spolu, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Vládní hnutí ANO skončilo těsně druhé, koalice Pirátů se STAN třetí před hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD). Další strany se do Sněmovny nedostanou. Koalice dají ve Sněmovně většinu. Pod pěti procenty zůstaly dosavadní partneři ANO, tedy vládní ČSSD a KSČM, která menšinovou vládu podporovala.

Bude to drama až do noci, STEM odhaduje těsné vítězství ANO

Volby podle povolebního odhadu agentury STEM, který zveřejnila televize CNN Prima News, vyhraje hnutí ANO se ziskem 27,75 procenta hlasů, na druhém místě podle odhadu umístí koalice Spolu. Na třetím místě by měla s odstupem skončit další koaliců Pirátů a Starostů, se ziskem 15,01. Na čtvrtém místě by skončilo SPD se ziskem 10,01 hlasů. Zbylé strany by se podle nejnovějšího průzkumu do sněmovny nedostaly. ČSSD by zůstala těsně pod hranicí pro vstup, získala by 4,99 procenta. Přísaha by získala 4,73 procenta.

Volby jsou za námi. Volební účast vypadá vysoká, někde překonala i 70 %

Ve volbách do sněmovny hlasovalo na mnoha místech více než 60 procent oprávněných voličů. V některých malých obcích přišli k urnám všichni, zájem je naopak nízký ve vyloučených lokalitách. Z vyjádření krajských úřadů a radnic vyplývá, že účast mohla být vyšší než v minulých volbách před čtyřmi lety. Volby nedoprovázely žádné výraznější problémy, objevovalo se nedodržování povinného zakrývání nosu a úst kvůli koronaviru.

Z 5242 kandidátů uspěje jen 200. Rozhoduje se právě teď

Česko dnes druhým dnem volí do Poslanecké sněmovny. Možnost vybrat si své poslance mají lidé do 14:00. Informace alespoň o tom, které uskupení se do Sněmovny dostaly, by mohly být známy do večera. O přízeň voličů v letošních volbách usiluje více než 5242 kandidátů, které nominovalo 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Zvoleno ale může být jen 200 z nich, takže na jedno poslanecké křeslo připadá zhruba 26 uchazečů.

Nebývalá volební účast. Tvořily se fronty, přišlo až 50 procent lidí

Větší zájem voličů než při sněmovních volbách před čtyřmi lety zaznamenaly v pátek některé volební komise. Volební účast se typicky pohybovala mezi 20 až 40 procenty. Některé okrsky ale v první den voleb hlásily, že odvoleno má už více než polovina registrovaných voličů. Volební místnosti se zavřely ve 22:00. V sobotu budou lidé vybírat budoucí poslance od 08:00 do 14:00. Velký zájem o sněmovní volby hlásí okrskové komise v Libereckém kraji. Dvě hodiny před uzavřením volebních místností se účast pohybovala kolem 40 procent.

Kroužkování zásadně ovlivní výběr stran v koalicích. Z kandidátek se tak může stát cár papíru

Kroužkování oblíbených kandidátů se může pro některé strany stát jedním z rozhodujících faktorů letošních voleb. Do Poslanecké sněmovny se hlásí hned dvě velké koalice, jejichž kanidátky obsahují nominanty z více stran. Očekává se tak, že občané budou ve velkém kroužkovat oblíbené kandidáty a osobnosti z jejich preferovaných stran. Nejvýrazněji mohou výsledky promluvit u koalice Pirátů a hnutí STAN. Starostové jsou totiž v regionech velmi oblíbení a jejich hnutí získává větší podporu oproti Pirátům.

V Česku odpoledne začnou volby do sněmovny

Voliči v Česku dnes odpoledne začnou rozhodovat o tom, jaké složení bude mít nová Sněmovna, a tím i budoucí vláda. Svými hlasy ovlivní také to, co přinesou příští zákony nebo jakou podobu bude mít státní rozpočet minimálně na příští rok. Určovat by to mohli zástupci 22 stran, hnutí a koalic. Práh dolní komory v roli poslanců překročí 200 z 5242 kandidátů. Volební místnosti se otevřou dnes ve 14:00 na téměř 15 000 místech, ve 22:00 se uzavřou. Hlasování pokračuje v sobotu.

Sliby nezarmoutíš

Už jen hodiny nás dělí od voleb, ve kterých se má rozhodnout o směřování naší země po další čtyři roky. Podpora tří nejvýraznějších hráčů – hnutí ANO, koalice Spolu a Pirátů se Starosty – se v posledních průzkumech pomalu vyrovnává. Zatímco ANO by muselo při hledání většiny ve sněmovně využít nejméně spojenectví s SPD a komunisty (ti posledně jmenovaní však nemají sněmovnu jistou), dvě opoziční koalice by si podle posledních čísel mohly se štěstím vystačit i samy. Ostatní drobné strany se drží na chvostu, i ty ale v případě úspěchu výrazně zamíchají kartami.

Poslanci si zmrazili platy. Senát je může snadno zvýšit

Platy vrcholných politiků a jejich náhrady možná zůstanou následujících pět let na letošní úrovni. Sněmovna dnes na mimořádné schůzi jejich zmrazení schválila zrychleně už v úvodním kole hlasy 133 ze 134 přítomných poslanců. Vládní platovou novelu nyní posoudí Senát. Pokud by nebyla přijata, odměny ústavních činitelů by od ledna vzrostly podle předběžných údajů zhruba o šest procent. Poslanci kývli na zmrazení platů vrcholných politiků krátce před sněmovními volbami.

Předvolební schůze: sněmovna řeší Bečvu, zmrazení platů i Babišův zámek

Během úterý čekají poslance rovnou dvě mimořádné schůze, řešit budou loňskou kauzu otrávené Bečvy a vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků. Podle předsedkyně TOP 09 Markétě Pekarové Adamové by se poslanci mohli zabývat i novou kauzou premiéra Andreje Babiše (ANO), který si podle zjištění novinářů koupil na francouzské riviéře zámek přes své offshorové firmy.

Změna volebního zákona je šancí pro malé strany. Babiš by v roce 2021 vládu nesestavil

Nový volební zákon přinesl rovnější příležitost pro menší strany, velkým stranám a koalicím naopak změna několik poslaneckých mandátů ubere. Pokud by se poslední sněmovní volby v roce 2017 konaly podle nových pravidel, současný premiér Andrej Babiš (ANO) by měl se sestavením vlády velké problémy. Jak by to tehdy dopadlo?