Strach z nekončícího zdražování a dříve nemyslitelných cen všeho od potravin po energie se uhnízdil v hlavě většiny Čechů. Ti proto často bez rozmyslu nakupují, protože sázejí na to, že brzy bude ještě hůř. Zvrácení fenoménu utrácení a ukotvení inflačních očekávání je tak podle převládajících názorů odborníků prioritou. Proto jak mezi politiky, tak na trzích vzrůstají obavy z toho, jak bude vypadat měnová politika pod vedením nového guvernéra Aleše Michla, který v těchto dnech usedá do čela České národní banky, a který se netají tím, že krocení inflace restriktivním zvyšováním úrokových sazeb mu není vlastní.

Problému vysoké inflace se věnoval i seminář v Poslanecké sněmovně. Toho se zúčastnili jak někteří koaliční poslanci, tak ekonomové. Mezi účastníky však měli být i někteří členové bankovní rady, ať ti dosluhující, tak ti noví. Ti ale do debaty nedorazili a odmítli se v současné situaci k měnové politice vyjadřovat. Pozvání odmítl i Michl, setkání si ovšem ujít nenechal, nečekaně se totiž jako divák objevil v publiku.

Na jeho účast během debaty opakovaně upozorňovali například místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) či někdejší viceguvernér a již brzy šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Michl se však do debaty ani jednou nezapojil a celou dobu jen poslouchal. Vyslechl si tak i přemítání nad nebezpečím politizace centrálních bank, které překračují svůj mandát. Hlavním posláním ČNB je péče o cenovou stabilitu.

ČNB od podzimu úrokové sazby rychle zvedá, ač někteří tvrdí, že se zvyšováním začala pozdě, protože zvýšenou inflaci jsme měli již dříve. Zastánci zvedání sazeb jsou navíc toho názoru, že kdyby Česko vstoupilo do covidové doby s vyšší úrokovou mírou, mohlo ze situace vyjít lépe.

Aktuálně máme 16procentní inflaci, v rámci EU ji mají vyšší jen tři pobaltské země. Úrokovou sazbu zvýšila bankovní rada na svém poslední jednání ve starém složení na sedm procent, čímž jsme se mezi unijními zeměmi dostali na první místo. Nyní nás předběhli Maďaři, kteří mají sazbu 7,75 procenta.

Čekalo se přitom, že bankéři by „na rozloučenou“ mohli sazbu poslat ještě na vyšší hodnotu, aby vytvořili jakýsi polštář před příchodem Aleše Michla. Pouze on a další člen bankovní rady Oldřich Dědek opakovaně hlasovali proti dalšímu zvyšování sazby a Michl veřejně vystupoval s tezí, že navyšování nepomůže, protože inflace je primárně nákladová, takže ji ČNB svými nástroji nezkrotí. „Problém je, že většina inflace je nákladová a k nám dovezena, hlavně přes drahé energie. Jak jsme se doposud přesvědčili, nedá se rychle zkrotit přes razantní zvyšování úrokových sazeb,“ tvrdí Michl.

V tom se shoduje jak s Andrejem Babišem, kterému dělal několik let poradce, a který se spolu s někdejší šéfkou financí Alenou Schillerovou ohání výroky o tom, jak se „nebezpečně“ prodražují úvěry firmám i domácnostem. Stejně tak se shoduje s prezidentem Milošem Zemanem, který si ho do čela ČNB vybral. Právě Zeman při jmenování Michla přímo řekl, že k dalšímu zvyšování sazeb neexistují žádné důvody a měli bychom se inspirovat Evropskou centrální bankou, která má sazby na nule. Ta ale později avizovala, že k růstu sazeb přistoupí.

Když Michl řekl, že vrátit se k dvouprocentnímu inflačnímu cíli zabere asi dva roky, dal tím tedy najevo to, že po takto dlouhou dobu bude vysokou cenovou hladinu tolerovat. Koruna tehdy proto v reakci na jeho slova významně oslabila a centrální banka musela proto začít intervenovat. Trhy nyní bedlivě vyčkávají, jak bude vedení ČNB pod Michlem vypadat.

K dalšímu hlasování o sazbách dojde již v novém složení bankovní rady až v srpnu. Nově v ní zasednou i ekonomové Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Koruna po jejich jmenování sice znovu posílila, nelze však předvídat, jak budou noví členové hlasovat. Panuje shoda na tom, že představují „umírněný střed“, tedy ani jestřábi, ani úplné holubice, které by chtěly sazby rychle stlačovat dolů.

Na sněmovním semináři řečníci připomněli také nebezpečné chování Evropské centrální banky, která nyní pod vedením Christine Lagardeové otevřeně přiznává, že banka svůj mandát hodlá překročit a nebude sledovat jen stabilitu cen, ale také tzv. zelené cíle. Tedy že využije kapacity půjček a bude motivovat k bezuhlíkové ekonomice. „Vím, že to není součástí našeho mandátu. Vím, že to není náš primární cíl. Ale když to nezkusíme, nemůžeme uspět. Můžete se mnou počítat,“ prohlásila doslova guvernérka.

Lagardeová navíc nově připustila i to, že ECB začne souběžně zvyšovat klíčové úrokové sazby a do toho odstartuje program rozsáhlého odkupu dluhopisů na straně druhé. Dosud ECB vždy říkala, že nutným předpokladem zahájení zvyšování úroků je předchozí ukončení programu odkupu dluhopisů.