Poslanci si odhlasovali, že o sporných změnách v důchodech budou hlasovat ve středu od 12:30. Pevný čas stanovila sněmovna podle návrhu koalice navzdory odporu opozice, která mluvila o totalitě. Důchodovou novelu schvaluje dolní komora ve třetím dějství. Ve středu a v pátek minulého týdne se poslanci k hlasování nedopracovali i s ohledem na delší vystoupení opozičních předáků.
Lidovci se v současném volebním obdobím pyšní největším poslaneckým klubem své moderní historie. Paradoxně ho však drží v době, kdy mají dlouhodobě poměrně mizivou podporu, alespoň z hlediska průzkumů volebních preferencí. V koalici Spolu už takto strana vstupovala do posledních sněmovních voleb, před kterými se pohybovala jako samostatný subjekt poměrně hluboko pod pětiprocentní hranicí. Předseda strany a ministr Marian Jurečka tehdy říkal, že čas řešit vlastní preference bude po volbách. O dva roky později jsou lidovci na dlouhodobém minimu.
Poslanci v pátek znovu nedokončili jednání o sporném vládním návrhu snížení valorizace důchodů. Většinu jednacího dne vyplnila vystoupení řečníků s přednostním právem i spory poté, co vládní koalice prosadila omezení řečnické doby na nejvýše dva desetiminutové projevy. Opozice zase způsobila rozruch, když zablokovala návrh jednat o penzích až do večera, poslanci tak museli ve 14 hodin skončit. V pátek také zazněly některé zajímavé hlášky, už tradičně stenografy zaměstnal expremiér Andrej Babiš.
Přesně před rokem premiér Petr Fiala ohlásil vládní ambici kompletně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ, která finišuje tendr na výstavbu nových bloků jaderných elektráren. Stát v ní nyní vlastní sedmdesát procent akcií a zbývající část se obchoduje na burze, kde je jedním z nejatraktivnějších titulů. Pro mnoho lidí byla právě rychle sílící akcie ČEZ investicí, která jim chránila peníze před inflací, nebo pojistkou na důchod. Kabinet teď poslal do sněmovny mimořádně kontroverzní zákon o přeměně společností, který mu fakticky dovoluje zestátnit ČEZ proti vůli ostatních vlastníků.
Poslanci v pátek pustili do dalšího kola projednávání takzvaný vládní úsporný balíček . Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování, a to i přesto že poslankyně hnutí ANO Margity Balaštíkové zpochybnila jedno z hlasování. Poslanci vládní koalice tak svou předlohu uhájili. Zamítnutí navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.
Sněmovna ani ve čtvrtek po víc než 22 hodinách nedokončila úvodní kolo debaty o vládním konsolidačním balíčku. Jednání přerušila o půlnoci a v pátek v něm pokračuje od 09:00. V diskusi vystupovali hlavně opoziční řečníci, kteří vládní plán na změny v daních kritizovali. Poslanec ANO Drahoslav Ryba konstatoval, že mu v návrhu zákona chybí prorůstové a protiinflační opatření. Podle jeho stranické kolegyně Jany Hanzlíkové dopadne negativně na mnoha úrovních téměř na všechny obyvatele.
Nečekaně ostře skončila ve středu večer celá debata o vládním úsporném balíčku – v průběhu jednání poslanecké sněmovny se totiž do sebe opřeli někdejší ministr financí Miroslav Kalousek a nynější místopředseda vlády Ivan Bartoš. Šéf Pirátů Kalouskovi připomněl léta staré video, během něhož bývalý předseda TOP 09 říkal Pirátům, že „jsou sice k….i“, ale pořád lepší než někdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Poslanci od středečních odpoledních hodin řeší takzvaný vládní konsolidační balíček, který přináší především daňové změny a škrty ve výdajích státu. U řečnického pultíku zazněla především kritika ze strany opozice, ale také řada ojedinělých hlášek. Řeč byla třeba o Pokémonech, galantnosti a stokoruně do státního rozpočtu. Sněmovna si odhlasovala, že bude jednat do půlnoci.
Spotřební daň z nafty se během léta zřejmě zvýší o 1,50 koruny na litr. Vrátí se tak na úroveň před loňským červnem. Zvýšení daně schválila Sněmovna. Podle analytiků může litr nafty zdražit o 1,80 koruny. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ale chce kvůli nižším cenám a kvůli vyšším příjmům rozpočtu zvýšit sazbu daně už nyní. Snížení sazby daně loni navrhla vláda kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. Zvýšení sazby by mělo státu přinést za každý měsíc asi 800 milionů korun navíc.
Debata poslanců o vládním úsporném balíčku a zpomalení růstu důchodů se v úterý protáhla až do pozdních hodin. Sněmovna měla vzhledem k dlouhému řečnění opozice dlouho potíže dostat se vůbec ke schválení pořadu schůze, poté se zasekla na rozpravě o penzích. U řečnického pultíku se v průběhu dne prostřídali především představitelé opozice, kteří vládu Petra Fialy kritizovali za ledasco.
Asi tři a půl hodiny trvalo, než si poslanci v úterý schválili pořad schůze, na které se bude řešit velký vládní balíček a zpomalení valorizace důchodů. Úvodní kolo sněmovní diskuze opanovala opozice, která čas využila ke kritice vlády. Expremiér Andrej Babiš kupříkladu vyzval, aby kabinet Petra Fialy sepsal nové programové prohlášení a šel si znovu pro důvěru dolní komory. „Měli bychom jít domů, červenec, srpen, neplacená dovolená, a pak by měla vláda předložit nové programové prohlášení a požádat o důvěru,“ řekl šéf hnutí ANO.
Sněmovní debatu o velkém vládním úsporném balíčku hned v úvodu „ozdobil“ incident, při němž šéf SPD Tomio Okamura svou řečí natolik popudil koaliční poslankyně, že si před něj přišly stoupnout s vlajkou Evropské unie, aby mu daly najevo, že s ním nesouhlasí. Okamura totiž debatu využil ke kritice vlády a vládních politiků za to, že pomáhají Ukrajině a angažují se v EU. Předseda hnutí se také pohoršoval nad tím, že v tuzemsku vlají jiné než české vlajky, za což to hned začal schytávat od koalice.
Nevíme, co bude letos, ale začínáme řešit, co bude příští rok. Poslanecká sněmovna startuje projednávání zásahů do daní, důchodů a sociálních dávek, které před dvěma měsíci poprvé představila koaliční vláda Petra Fialy. Ty by spolu se škrty dotací a peněz na platy zaměstnanců státu měly snížit očekávaný schodek státního rozpočtu na příští rok o 84 miliard a na rok 2025 o 150 miliard korun. To má být výsledek všech těchto zásahů, kterým se ve veřejné debatě říká „konsolidační balíček“.
Poslancům na stůl míří jeden z nejdůležitějších zákonů za dlouhou dobu – v úterý se totiž ve sněmovně začne projednávat takzvaný ozdravný balíček, který přináší změny v daních z příjmu, nemovitostí nebo v systému DPH. Čeká se náročné jednání, opozice už dopředu avizovala obstrukce s tím, že vládní většina nejedná konstruktivně. Strany koalice zase hrozí tím, že ANO a SPD v případě průtahů zkrátí řečnický čas. Podle expertů je zároveň legislativní proces ve sněmovně právě tím prostorem, na který čekají nejrůznější zájmové skupiny.
Poslanci v pátek kvůli sporům o evropské migrační dohodě navzdory očekávání neschválili zvýšení spotřební daně z motorové nafty na původní úroveň. Ta měla stoupnout už od srpna, a to o 1,5 koruny na litr. Nižší daň na naftu i benzin platila od loňského léta, kdy ji kabinet Petra Fialy prosadil jako úlevu kvůli loňským vyšším cenám pohonných hmot, které rozhýbala válka na Ukrajině. Problémem ale je, že státu tak každý měsíc utíkala asi miliarda, vzhledem k nejisté situaci v dolní komoře parlamentu je ale otázkou, kdy ke schválení dojde.
Poslaneckou sněmovnu čeká v létě náročné jednání o tzv. ozdravném balíčku, který by se měl začít projednávat zřejmě 11. července. Kvůli tomu se poslancům zřejmě výrazně zkrátí letní pauza, šéfka klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová dokonce uvedla, že žádné sněmovní prázdniny nebudou. Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) deníku Echo24 řekla, že jednání budou kvůli avizovaným obstrukcím opozice velmi dlouhá.
Páteční jednání sněmovny zpočátku ovládl spor o nové evropské migrační dohodě. Řečniště asi na hodinu ovládl expremiér Andrej Babiš, který se opřel do vlády Petra Fialy za to, že schvaluje dohodu, jež je podle něj „skandální a mířící proti bezpečnosti Česka“. Šéf hnutí ANO také předvedl své obvyklé řečnické schopnosti, když hovořil o tom, jak v Evropě jedl bagety a bránil migraci. Dolní komora nakonec kvůli sporům o migračních pravidlech schůzi ukončila, k hlasování o zákonech se tak nedostala.
Poslanecká sněmovna dala ve čtvrtek zelenou návrhu zákona o manželství pro všechny, novelu občanského zákoníku totiž zákonodárci ani nezamítli, ani nevrátili k přepracování. Legislativa se tak posunula do takzvaného druhého čtení, v němž se k zákonu budou vyjadřovat jednotlivé výbory dolní komory parlamentu. Redakce níže přináší shrnutí toho, co poslanci řešili během rozpravy. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková považuje některé výroky za zraňující.
Sněmovna ve čtvrtek dala šanci navrhovanému uzákonění manželství i pro stejnopohlavní páry. Poslanecká novela občanského zákoníku odolala návrhům odpůrců na zamítnutí i vrácení předkladatelům k přepracování, což se obecně chápe jako mírnější způsob zamítnutí. Předlohu teď dostanou k posouzení členové ústavně-právního výboru a komise pro rodinu. Budou na to mít čtyři měsíce místo obvyklých dvou. Novela může doznat změn. O různých novelách pro stejnopohlavní sňatky jednají poslanci od roku 2018.
Na vybraných úsecích dálnic bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině. Nepůjde o plošné zvýšení, týkat se to bude jen nových a modernizovaných úseků, kde to dovolí úřady. Zjednoduší se také systém trestných bodů pro řidiče. Místo nynějších pěti skupin trestných bodů budou jen tři kategorie. Některé pokuty se zvýší. Počítá s tím vládní novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Musí ji ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Sněmovna přerušila krátce po úterní půlnoci na návrh vládní koalice úvodní debatu o česko-americké smlouvě o obranné spolupráci. Dohoda čelí kritice opozičního hnutí SPD. Poslanci hnutí se snažili její projednávání zbrzdit už při schvalování programu nynější schůze, které trvalo skoro osm hodin. Poslanci budou v projednávání smlouvy pokračovat od dnešních 15:00. Odročení navrhl a prosadil předseda poslanců ODS Marek Benda.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý na setkání s ruskými vojáky na kremelském náměstí v Moskvě uctil minutou ticha piloty, kteří zahynuli o víkendu ve snaze zastavit tažení ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti na Moskvu. Putin prohlásil, že vojáci a představitelé dalších silových struktur o víkendu ochránili zemi před rozpoutáním občanské války a zabránili obětem mezi civilními obyvateli. Současně dnes ráno u Minsku před osmou místního času přistálo soukromé letadlo zakladatele ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina
Sněmovna v úterý zahájí projednávání česko-americké smlouvy o obranné spolupráci. V úvodním kole se očekává kritika dohody od poslanců opozičního hnutí SPD. Naopak v poslaneckém klubu opozičního hnutí ANO má ujednání většinově podporu. Ještě před schválením programu schůze, která začíná odpoledne, se očekávají obvyklé opoziční snahy o jeho změny. Obrannou smlouvu se Spojenými státy schválila vláda letos v dubnu.
Nový návrh vlády počítá s tím, že lidé, kteří budou chtít v době fixace předčasně splatit hypotéku, budou muset zaplatit poplatek navíc. Jeho výše má činit až dvě procenta z předčasně splacené části celkové výše úvěru. V praxi by tak mohli být lidé nuceni oproti současné situaci platit desítky tisíc korun navíc. Kontroverzní návrh se setkal s kritikou ekonomů, opozice i od některých členů stran vládní koalice.
Sněmovna odhlasovala vládní novelu o střetu zájmů přezdívanou "lex Babiš", která zpřísňuje a zakazuje politikům vlastnit média, přijímání dotací a investičních pobídek. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Výsledek dnešního hlasování rozohnil opozici, která jednání označila za "protiústavní" a chce zákon předložit Ústavnímu soudu.
Sněmovna odhlasovala vládní novelu přezdívanou "lex Babiš". Zákaz vlastnictví médií, přijímání dotací a investičních pobídek bude v zákoně o střetu zájmů zřejmě přísnější. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou či do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Sněmovna úpravy tzv. "lex Babiš" schválila pozměňovacím návrhem skupiny koaličních poslanců v čele s šéfem klubu Pirátů Jakubem Michálkem ve vládní novele, která mění organizaci ÚDHPSP.H.
Poslanecká Sněmovna bude ve středu projednávat zpřísnění zákona o střetu zájmů. Legislativu, které opozice přezdívá „lex Babiš“, chce vláda oproti současnému stavu ještě zpřísnit. Členům vlády či poslancům by zakázala být skutečným vlastníkem médií, což by dopadlo právě na předsedu hnutí ANO, který má ve svěřenských fondech zaparkovanou mediální skupinu Mafra. Podle novely by se členové vlády rovněž nemohli ucházet o dotace či investiční pobídky.
Po několika měsících útlumu se zdá, že se do Poslanecké sněmovny vrací expremiér Andrej Babiš, ať už jako téma, nebo samostatná osoba. Šéf ANO v úterý spolu s dalšími členy svého hnutí blokoval projednání vládní novely zákoníku práce, na programu je navíc legislativa, která zpřísňuje vlastnictví médií vrcholnými politiky a přezdívá se jí tak právě „lex Babiš“. Zpřísnění by se dotklo především jeho, protože má ve svých svěřenských fondech mediální skupinu Mafra a po schválení by ji musel prodat.
Sněmovna je středobodem politického dění v zemi, uvedl prezident Petr Pavel při své první návštěvě dolní komory parlamentu. Upozornil, že bez politických stran nemůže zastupitelská demokracie fungovat. Zároveň také upozornil poslance, aby mysleli i na hlasy voličů jejichž hlasy propadly, či vůbec nepřišli k volbám. Prezident Petr Pavel vystoupil před poslanci s krátkým projevem po 14. hodině. Na začátku upozornil ,že vystoupení považuje za vyvrcholení svých prvních 100 dnů ve funkci.
Před poslanci promluví v tomto týdnu prezident Petr Pavel. Sněmovna bude také dál projednávat zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů známého jako tzv. lex Babiš. Schvalování normy už několik měsíců brzdí opoziční hnutí ANO. Z podnětu zákonodárců tohoto hnutí se poslanci sejdou k debatě o reformě migračních pravidel Evropské unie. Čeká je hned čtveřice schůzí, z toho tři mimořádné.
