Zástupkyně pražského Autonomního sociálního centra Klinika Tereza Virtová musí zaplatit exekutorovi Ivo Luhanovi přes 290.000 korun jako odměnu za vyklizení budovy. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 3, informovala Česká televize (ČT). O nákladech na samotnou exekuci, které exekutor vyčíslil na téměř milion korun, bude soud ještě rozhodovat.
Justice by měla vést poskytovatele úvěrů k důslednému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém splatit svůj úvěr. Přelomové rozhodnutí Ústavního soudu pomůže řadě lidem od exekucí. „Soudy budou mít do budoucna v ruce silný argument vůči úvěrovým společnostem,“ řekl v rozhovoru pro Echo24 advokát Petr Němec. Lidé v exekucích podle něj již nejsou společností ostrakizováni jako dříve. Problém exekucí se stal celospolečenským tématem.
Úspěch seriálu Most! České televize poutá k městu stále větší pozornost. Po filmařích se nyní na sever Čech vypravili i poslanci, kteří se v rámci jednání sociálního a zdravotního výboru podívali i do vyloučených lokalit, včetně nechvalně proslulého sídliště Chanov. „Právě Most! je dnes díky úspěšnému seriálu jedno z nejznámějších měst v Česku. To, co na televizní obrazovce vypadá zábavně, je ale pro někoho denní realita. Našim úkolem by mělo být situaci změnit,“ uvedla po jednání v severních Čechách poslankyně Veronika Vrecionová.
O oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Rozhodla o tom v úterý Sněmovna, když odmítla senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila její poslaneckou verzi. Horní komora navrhovala tyto podmínky zrušit a otevřít tak možnost osobního bankrotu i nejchudším lidem. Předloha nyní poputuje k podpisu prezidentovi.
Oddlužovací zákon a jeho dvě verze můžou zapříčinit spory ve vládní koalici. Poslanci sociální demokracie totiž zřejmě podpoří senátní návrh oddlužovacího zákona. Důležité hlasování se odehraje v úterý, kdy se na stůl poslancům dostanou dva návrhy novely zákona, které řeší problémy s předlužením. Senátní návrh podporují také organizace pomáhající lidem v životní nouzi. Problémy s exekucí řeší v Česku přes 800 tisíc lidí.
Skupina aktivistů odpoledne sestoupila ze střechy bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici na pražském Žižkově. Řekl to zástupce Autonomního sociálního centra Klinika Arnošt Novák. Na střeše byla skupina čtyř lidí od minulého čtvrtka. Byli jediní, kteří budovu po zásahu exekutora neopustili. Nevyužívaný dům aktivisté obsadili v roce 2014. Na střeše zůstali na protest proti vyklizení domu, který patří Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). Správa chce budovu rekonstruovat a přestěhovat do ní své úředníky.
Téměř tři roky čekají statisíce dlužníků na oddlužovací změnu zákona označovanou některými poslanci jako novelu desetiletí. Od úprav si poslanci v dolní komoře parlamentu slibují, že lidem od dluhové pasti pomůže k snadnějšímu vyhlášení bankrotu. Podle kritiků však novinky přinesou pro dlužníky přísnější podmínky. Senát proto poslancům předlohu vrátil s vlastními úpravami, které odborníci podporují. Záležet tak bude na hlasech vlády Andreje Babiše, ze kterého vycházejí různé pohledy na oddlužovací zákon.
Budeme se mít letos opět dobře, česká ekonomika se bude moci opřít o spotřebu domácností, říká v rozhovoru pro deník Echo24 hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Růst mezd ale nemusí ustát některé subdodavatelské firmy, upozorňuje. „Subdodavatelé zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu a s jednoduchou výrobou jsou nejohroženější částí ekonomiky. Tito mohou mít problém ustát tlak na růst mezd a mohou zavírat výrobu,“ říká Helena Horská.
Čím více peněz si vydělají, tím méně jim reálně přistane každý měsíc na účtu. Absurdní situace se v České republice týká statisíců lidí, kteří mají jednu nebo více exekucí. Z jejich výplaty se jim každý měsíc strhává vše, co přesahuje nezabavitelné minimum. Mnoho lidí tak dobrovolně pobírá minimální mzdu, případně nepracuje vůbec – pouze v takových případech mají nárok na sociální dávky a další finanční příspěvky od státu.
Právo na soukromí bylo upřednostněno před veřejným zájmem, říká k aktuálnímu pokračování svého sporu s managementem zpěvačky Heleny Vondráčkové aktivista Jan Šinágl. Svým jednáním se však dostal do existenčních problémů – podle vlastních slov má už téměř rok a půl soudem obstavený dům, pozemky i konto v bance, k již uloženým pokutám nyní přibyla další. Zpěvačka je podle svého managementu vystavena urážení či pronásledování ze strany Šinágla po více než devět let.
Opoziční Piráti slibují „konec kšeftům s dluhy". Exekuce, kterých je dnes v Česku zhruba 900 tisíc, by se dle nich neměly hromadit a zavést by se měla místní příslušnost exekutora podle krajů. To by dle Pirátů, kteří předložili novelu exekučního řádu, narovnalo situaci, kdy si exekutora vybírá věřitel. Návrh Pirátů vítá Exekutorská komora ČR. Zároveň ale naznačuje, že by se měl přijmout zcela nový exekuční řád
Poslanci zřejmě budou měnit vládní návrh na zmírnění podmínek pro oddlužení lidí v dluhové pasti. Příslušný sněmovní podvýbor ve středu podpořil například pozměňovací návrh, podle kterého by dlužník nemusel splatit za pět let povinně alespoň 30 procent svých závazků, mohlo by to být i méně. Soud by ale musel uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Pozměňovací návrh Patrika Nachera a Taťány Malé kritizuje ODS, ale i Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
Ústavní soud (ÚS) ponechal v platnosti vyhlášku ministerstva spravedlnosti, která loni snížila některé příjmy exekutorů. Neúspěšný návrh na zrušení tří pasáží zákona podala skupina deseti senátorů. Ministerstvo nález přivítalo, novela vyhlášky podle úřadu neměla negativní dopad na systém exekucí ani vymahatelnost práva. Exekutorská komora rozhodnutí respektuje.
Rychlejším podání exekuce se finanční správa rozhodla bojovat s chronickými neplatiči. Exekuci v některých případech může podat už v rámci několika dnů. Nová praxe se týká hlavně těch, kteří mají dlouhodobě problémy s placením daním, ať už na dani dluží opakovaně, nebo se u nich v minulosti objevil problém s vymáháním. S informací přišel server iHNed.cz.
Kladenská huť Poldi půjde potřetí do dražby. Po dvou předchozích vydražitelé nezaplatili. Po třetím neúspěšném pokusu o běžné vydražení by následovala přísnější exekuční dražba. Rozhodli tak dnes zajištění věřitelé i věřitelský výbor. ČTK o tom informovala advokátní kancelář Žižlavský, která je insolvenčním správcem kladenské huti. Podnik je nyní v konkurzu.
Premiér Andrej Babiš před časem řekl, že chce řešit lichvu a inspirací mu je Slovensko. To před čtyřmi lety sáhlo k regulaci úroků a poplatků, za které půjčují nebankovní instituce. Zainteresované ministry Babiš požádal, aby přišli s návrhem řešení. Resorty, kterých se to týká, ale žádnou analýzu, návrh řešení ani jiný krok zatím nepodnikly. Zastropení ceny půjček ani není správné řešení, upozorňují odborníci.
Do složité situace ohledně rušení ubytoven se pustil prezident republiky Miloš Zeman. Při návštěvě Ústí nad Labem podpořil téma, které je ve městě velmi aktuální, tedy vyhlášení oblastí bez doplatků na bydlení. „Měli by zvednout zadky a jít pracovat,“ řekl o lidech z ubytoven. Místostarosta centrálního ústeckého obvodu Karel Karika však uvedl, že většina mužů na Klíšské ubytovně, která je jednou z končících, pracuje. Problémem jsou dle něj exekuce a sociální vyloučenost obyvatel. Město se pomocí stanovených zón snaží bojovat s chudobou a také s velkým množstvím přestupků.
Představa, že člověk je bezbrannou obětí a je ho potřeba chránit přes rozsáhlý pečovatelský stát před sebou samým, není výsadou levicových progresivistů, toužících regulovat, jak mají lidé mluvit a před jakými názory by je měl stát chránit.
Počet lidí, kteří mají exekuci na výživné ubylo. Loni exekutoři vymáhali alimenty na nezletilé děti od 3156 dlužníků, o rok dříve to bylo 3314 případů. Věřitelům pomáhá zejména zabavování řidičských průkazů. Podle statistiky Exekutorské komory má každý druhý neplatič alimentů pozastavený řidičák.
Královéhradeckému spolku HK free s více než pěti tisíci členy hrozí zánik. Doléhá na něj exekuce daně z přidané hodnoty. Stojí za ní Finanční správa, která se rozhodla spolku dodanit členské příspěvky kvůli tomu, že členům poskytuje výměnou za členské příspěvky internetové připojení. Podle správy tedy není HK free spolek, ale podnikatelský subjekt.
Odpustit dluhy všem, kteří sedm let poctivě pracují a snaží se splácet, navrhuje ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Sněmovna pochybuje, jestli to není k dlužníkům příliš vstřícné. Přitom nejde o nic jiného než o zoufalý pokus zastavit brutální mechanismus, který rozšiřuje chudobu na stále širší okruh populace.
Téměř desetina Čechů a Češek nad 15 let má nějakou exekuci. Celkem je to 863 000 lidí a za poslední rok jich o zhruba 31 000 přibylo. Kolem 151 000 osob má pak přes deset exekucí. Situace se zhoršila ve 12 ze 14 krajů. Ukázala to aktualizovaná mapa exekucí, kterou sestavila Otevřená společnost. Představili ji na tiskové konferenci její autoři. Mapa nově zahrnuje i podrobnosti o věku dlužníků či četnosti exekucí.
Za zpronevěru asi 113 milionů korun a zneužití pravomoci úřední osoby stráví bývalý soudní exekutor Jozef Višváder 11 let ve vězení. Trest, který zahrnuje 8,5 roku, jež muži soudy v minulosti uložily za podobný skutek, ve středu potvrdil odvolací senát pražského Vrchního soudu. Rozhodnutí je pravomocné, žalobce může pouze podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Višváder dovolání neplánuje.
Nenápadně pokračuje boj mezi ministerstvem spravedlnosti a soudními exekutory, ale také boj o pravomoci jednotlivých státních útvarů. Ve sněmovně totiž leží pozměňovací návrh, který by nově umožnil celníkům vymáhat tzv. justiční pohledávky. Návrh připravilo ministerstvo spravedlnosti, ale podepsaný je pod ním poslanec Radek Vondráček (ANO).
Univerzita Karlova se po sedmi letech ozvala své bývalé studentce, po které nyní žádá zaplacení poplatku 14 tisíc za překročení běžné délky studia. K tomu musí zaplatit dalších 8 tisíc exekutorovi, kterého na ni univerzita poslala. Standardní dobu studování přitom studentka překročila pouze o dva měsíce, během kterých byla zapsána na jiné univerzitě, kam nikdy nenastoupila.
V průměru každý 11. člověk starší 15 let má v ČR nějaký dluh, a to v průměru 75 712 korun. Nejvíce dluhů zatížených exekucí mají Pražané, kde částka v průměru přesahuje sto tisíc korun. Ukázala to mapa exekucí, kterou na svém webu zveřejnili autoři z Otevřené společnosti a Ekumenické akademie. Mapa zachycuje situaci v krajích, okresech i obcích.
Sobotou nabývá účinnosti vyhláška ministerstva spravedlnosti, která snižuje náklady exekučního řízení. Minimální výše odměny exekutora bude nyní 2000 místo 3000 korun. Náhrada hotových výdajů exekutora se nově u všech dluhů bez ohledu na jejich výši sníží o polovinu, pokud dlužník zaplatí celý dluh ve stanovené lhůtě. Exekutorská komora se změnami nesouhlasí, označuje je za populistické a protiústavní.
Soudní exekutoři zabavili bankovní účty ruské nevládní organizaci Výbor proti mučení, ta chce však ve své činnosti dál pokračovat. Kvůli pronásledování nevládních organizací v Rusku ale nejspíš změní své právní postavení. Uvedl to ve středu šéf výboru Igor Kaljapin, který před třemi týdny převzal v Praze cenu Homo Homini za prosazování lidských práv.
Je adekvátní odsoudit člověka na dvanáct let za výstřel na exekutora, kterému se navíc nic nestalo? Otázka, kterou by si veřejnost nejspíše ani nekladla, pokud by se osmačtyřicetiletý Jaroslav Janota jako projev nesouhlasu s rozsudkem nerozhodl spáchat sebevraždu a nezanechal blog na rozloučenou. Jeho čin byl posouzen jako pokus o vraždu, za což je trest až ve výši 20 let. Podle kritiků však byl trest nepřiměřený a tvrdý.
