Nenápadně pokračuje boj mezi ministerstvem spravedlnosti a soudními exekutory, ale také boj o pravomoci jednotlivých státních útvarů. Ve sněmovně totiž leží pozměňovací návrh, který by nově umožnil celníkům vymáhat tzv. justiční pohledávky. Návrh připravilo ministerstvo spravedlnosti, ale podepsaný je pod ním poslanec Radek Vondráček (ANO). Podle opozice se přitom jedná o účelový přílepek, kterým resort spravedlnosti obchází legislativní proces. Rozšiřování pravomocí přitom opozice spojuje s nástupem bývalého šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachty do celní správy.

Změna, kterou Vondráček navrhuje, se týká vymáhání tzv. justičních pohledávek – tedy například pořádkových pokut, nákladů na řízení či soudních poplatků. Dnes mají totiž tuto pravomoc ty instituce, kde pohledávka vznikla, tedy například soudy či státní zastupitelství. Ty pro vymáhání často využívají soudní exekutory. Pokud ale návrh projde, nově bude pohledávky vymáhat celní správa.

Opozice to proto vnímá jako pokračující boj mezi resortem spravedlnosti a exekutory. „Je to další součást třídního boje ministerstva spravedlnosti se soudními exekutory,“ uvedl pro server Echo24 místopředseda ústavně právního výboru sněmovny Pavel Blažek (ODS). Ministerstvo spravedlnosti totiž v posledních měsících výrazně přitvrzuje svůj přístup k exekutorům – například jim snížilo odměny, řeší teritorialitu – což se logicky nelíbí exekutorům. A pokud by se pravomoc vymáhat justiční pohledávky dala celníkům, o práci by přišli právě exekutoři.

(Ne)návrh ministerstva spravedlnosti

Zajímavé na celé věci je i to, jakým způsobem se pravomoc vymáhat justiční pohledávky celní správou dostala do jednání. Je totiž přilepená ve formě pozměňovacího návrhu k novele, se kterou prakticky nesouvisí. I kvůli tomu zní kritika nejen z opozice, ale také z exekutorské komory. „Není to v pořádku, nemá to obdobou ani v zahraničí. A hlavně by se to tedy nemělo dělat pozměňovacím návrhem,“ uvedl pro server Echo24 další člen výboru Martin Plíšek (TOP 09). S tím souhlasí i Blažek, podle kterého je zřejmé, že změna vznikla na ministerstvu spravedlnosti a že byla podána jako poslanecký pozměňovací návrh zcela účelově.

Podle exekutorské komory tak dochází k obcházení legislativního procesu. „Jde o přílepek, který nesouvisí s obsahem původní předlohy. Přitom se na jeho tvorbě zcela zjevně podílela jak samotná celní správa, tak ministerstvo spravedlnosti. Obě instituce tak obcházejí řádný legislativní proces,“ uvedla serveru Echo24 Kateřina Zoubková z komory.

Ani Vondráček, ani ministerstvo spravedlnosti přitom nepopírají, že se resort ministra Roberta Pelikána (ANO) na poslaneckém pozměňovacím návrhu podílel. „Ta myšlenka vznikla na ministerstvu spravedlnosti, ale já se k tomu hlásím, protože opravdu na těch soudech na to v podstatě nejsou lidi, nejsou na to dostatečně připraveni kvalifikací, takže to vymáhání pokut a nezaplacených soudních poplatků moc nefunguje. Soudy by měly především soudit. Takže justice to uvítá,“ uvedl Vondráček, který je oficiálním autorem pozměňovacího návrhu.

„Ano, na přípravě tohoto pozměňovacího návrhu se ministerstvo spravedlnosti spolupodílelo, návrh podporujeme. Skutečnost, že pohledávky nejsou vymáhány centrálně jedním orgánem, vede k horší předvídatelnosti procesního postupu orgánů, k jeho nejednotnosti a také ke značné neefektivitě při vymáhání. Stávající systém je spojen i s relativně vysokou mírou nevymožení justičních pohledávek a také s poměrně vysokou zátěží pro justici,“ uvedl tiskový mluvčí resortu Jakub Říman.

Plíšek přitom v rámci kritiky přidává, že o rozšiřování pravomocí celní správy se nejvíce hovoří od doby, kdy do ní vstoupil bývalý šéf Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. „Je zřejmé, že si útvar pana Šlachty chce posilovat kompetence. Působí to jako přetahovaná mezi represivními složkami,“ uvedl Plíšek. S tím ale nesouhlasí Blažek.

Šlachta skončil u policie poté, co došlo k reorganizaci policie. Právě změny v elitních detektivních útvarech se staly loni v létě rozbuškou mezi vládní ČSSD a hnutím ANO. S reorganizací totiž přišel ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), šéf hnutí ANO Andrej Babiš to viděl jako cíl odstranit právě Šlachtu. Kvůli reorganizaci vznikla i sněmovní vyšetřovací komise, která ale Babišovy obavy nepotvrdila. Vedle toho se objevila podezření, že Šlachta byl s Babišem výrazně propojen, protože mu bývalý ministr financí měl dávat tipy.

Když došlo ke sloučení dvou útvarů, z nichž jednomu Šlachta šéfoval, rozhodl se řady policie opustit. Útočiště přitom našel právě v celní správě, která přitom spadá pod resort financí a tedy spadala také pod Babiše. Ve státní správě přitom skončili i někteří další policisté, kteří pod Šlachtou dříve pracovali. Kam se poděli Šlachtovi muži čtěte zde.