Zmatky kolem zavedení daně z mimořádných zisků pokračují i v tomto týdnu a schválení takzvané windfall tax (WFT) se nadále odkládá. Nejprve vnesli chaos do návrhu, se kterým přišel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), Piráti, kteří do sněmovny přišli se svým návrhem, pozměňovací návrhy pak v úterý zveřejnili i zástupci TOP 09.
Slavná mimořádná daň, tzv. windfall tax, jejímž pomyslným otcem je šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a kterou se snaží prosadit ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), to podle očekávání nebude mít se schvalováním lehké.
Koaliční Piráti nakonec neuplatní svůj pozměňovací návrh, který by zavedl daň z mimořádných zisků už pro letošní rok. Ve Sněmovně to oznámil předseda pirátského klubu Jakub Michálek v rozpravě nad druhým čtením vládního daňového balíčku, do kterého chce vláda novou daň vložit.
Ve Sněmovně se objevily dva nové koaliční pozměňovací návrhy k návrhu na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Po Pirátech dnes předložili své návrhy i poslanci koaliční TOP 09. Předseda klubu Jan Jakob s poslancem Milošem Novým navrhují, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech by měla klesnout na 40 procent. Původní návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá se stabilní sazbou daně 60 procent. Předseda Jakob se stranickým kolegou Michalem Kučerou také navrhli zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout.
Renomovaná a světově významná agentura Fitch Česku v pátek večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor’s (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila předminulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Výroky představitelů vládní koalice o zavedení takzvané windfall tax tento týden rozhýbaly pražskou burzu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu ráno potvrdil informaci, že by měla být mimořádná daň zavedena retroaktivně už za tento rok, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to pak na tiskové konferenci po jednání vlády dementoval.
Nebývalý zmatek způsobila protichůdná vyjádření zástupců vládních stran během několika hodin. To způsobilo otřesy na pražské burze a dalo další vodu na mlýn opozici, která vládu kritizuje za proces přípravy mimořádného zdanění. A v příštím týdnu se zřejmě téma neočekávaných zisků dostane na plénum sněmovny. A kritika zaznívá i od Pirátů, kteří mimořádné zdanění už za letošní rok prosazují. Desítky miliard podle nich zůstanou v rukách „oligarchů“.
Sněmovna zřejmě schválí možnost předčasných penzí pro zdravotnické záchranáře až o pět let. Podle doporučení sociálního výboru by poslanci navíc měli pozměňovacím návrhem k vládní novele rozšířit nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě. Takzvané výchovné by měli od příštího roku dostávat i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu a nesplnili podmínku potřebné doby pojištění. Předčasné penze pro záchranáře přijali zákonodárci už v minulém volebním období s účinností od příštího ledna.
Německá vláda hodlá nastavit daň pro některé výrobce elektřiny, která zamezí téměř veškerým jejich ziskům z prodeje na spotovém trhu. Stát by tak mohl strhnout elektrárenským společnostem až 90 procent ze zisků. Výnosy z daně, která by byla zpětně zavedena od 1. března do 30. listopadu, mají být použity k dotování běžných spotřebitelů. Zároveň Německo plánuje zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a průmysl kvůli prudce rostoucím cenám energií.
Energetická krize dál tvrdě dopadá na české firmy. Podle posledních průzkumů se chystá kvůli nutným úsporám propouštět až pětina z nich. Abnormálně vysoké ceny plynu a elektřiny způsobují potíže zejména podnikům v energeticky náročných odvětvích, jako jsou pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštění by se mělo týkat hlavně administrativních pozic ve službách, dělnických nebo technických profesích.
Ve středu byl na pražské burze divoký den jako už dlouho ne. Akcie elektrárenské společnosti ČEZ a velkých bank prudce padaly. Ke dnu je poslala místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová, která si v úterý večer po jednání předsedů stran vládní koalice zatweetovala, že s napětím očekávaná daň z mimořádných zisků pro velké energetické, petrochemické firmy a banky se bude platit už ze zisků za letošní rok. Nikoli až za rok 2023, jak oficiálně předtím ohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ve středu ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok.
Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran. Novinářům to řekl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025.
Ranní útok Ruska sebevražednými drony si vyžádal v Kyjevě životy tří civilistů. Rusko tvrdí, že likvidovalo „armádní cíle a objekty energetické soustavy“. Nyní starosta města Vitalij Kličko odhalil identitu dvou zabitých: byl to mladý pár, muž a žena v šestém měsíci těhotenství. „Během pátracích a záchranných operací v obytné budově v centru, kterou zasáhl ruský dron, vytáhli těla tří mrtvých civilistů,“ napsal Kličko na síti Telegram.
Vláda uvalí daň 60 procent z mimořádných zisků na energetiky, rafinerie, doly a banky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek ohlásil detailní podobu dlouho diskutovaného opatření. Od roku 2023 budou novou daň platit zástupci všech zmíněných sektorů. Dani budou podléhat zisky, které překročí o více než 20 procent průměr zisků za roky 2018 až 2021. „Připravíme nástroje tak, aby ani jeden článek toho řetězce nevydělával na státním rozpočtu,“ uvedl ministr Stanjura na dotaz Týdeníku Echo.
Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.Daň z mimořádných zisků by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené se stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro odběratele.
Cenový strop na energie už Česká republika má, na pravidla pro mimořádné zdanění se ale stále čeká. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády řekl, že je potřeba počkat na rozhodnutí na úrovni Evropské unie. Právě tzv. windfall tax na firmy v energetice, která má z velké části přinést do rozpočtu peníze na pokrytí cenového stropu, je přitom předmětem ostré kritiky ze strany hnutí ANO v čele s bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou.
Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to ze středečního jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Mělo by jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.
Úroveň zdanění fyzických osob se musí vrátit na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Shodli se na tom ekonom a předseda Národní rozpočtové rady vlády Mojmír Hampl a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a kandidát na prezidenta Josef Středula v nedělních Otázkách Václava Moravce. Jinak hrozí podle Hampla rozvrat veřejných financí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v neděli prohlásil, že vláda chce zavést daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na tři roky, přičemž původně se mluvilo pouze o dvou letech. Daň by se týkala tří sektorů - energetiky, bankovnictví a rafinerie a v platnost by vstoupila 1. ledna 2023. Ministr to uvedl při nedělní debatě v Otázkách Václava Moravce. Daň z neočekávaných zisků by mohla částečně pokrýt výdaje státu spojené se zvládáním nárůstu cen energií a mohla by podle Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně.
Fialovu vládu čekají v nejbližší době dvě zásadní dilemata. Kde jinde než v energetice. Kabinet se již poměrně záhy totiž bude muset rozhodnout, zda jako členská země EU podpoří sankci, kterou v pátek schválili ministři zemí skupiny G7 a jež by spočívala v zastropování cen ruské ropy vyvážené po moři.
Premiér Petr Fiala (ODS) se nebrání debatě o zavedení daně z neočekávaných zisků v některých sektorech. Takzvaná válečná daň je podle něj jednou z forem solidarity, k nimž vláda může přistoupit. Řekl to v pondělí novinářům po zahájení porady velvyslanců ČR v zahraničí. Vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zvažuje zavedení daně ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví.
Člen vlády, předseda pirátů Ivan Bartoš, přišel se zajímavým pohledem na sektorovou daň u bank a pojišťoven. Navrhuje povinnost těchto institucí zainvestovat do výstavby nájemního bydlení. Vypadá to pěkně, sociálně, lidumilně, že? A vůbec se to netváří ani jako sektorová daň, ani jako daň z nadměrných zisků, ani „válečná“ daň, o které se v poslední době začalo mluvit. Až na to, že tohle všechno dohromady to ve skutečnosti je. Uvědomme si, že je úplně jedno, do jakého kabátu sektorovou daň oblékneme.
Bezprecedentní růst cen energií zvyšuje tlak na vládu, aby dopady na obyvatele tlumila. Ve hře jsou tak i kontroverzní řešení spočívající v mimořádných daních pro vybrané společnosti. Z nich by se pomoc lidem mohla platit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal tento plán nově nazývat válečnou daní. Konečné rozhodnutí padne až v září, resort financí však už nyní tvrdí, že zdanění mimořádných zisků je nevyhnutelné. Stále aktuální je také debata o dividendách z ČEZ, kde má stát hlavní podíl. Z nich se má totiž z velké části zaplatit chystaný úsporný tarif, tedy plošné slevy na energie.
Vláda Petra Fialy vážně zvažuje zavedení takzvané válečné daně, která by znamenala mimořádné zdanění neočekávaného zisku. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Opozice má proti válečné dani výhrady. Plán se nelíbí hnutí ANO, ani SPD. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že jde o čirý vládní populismus. „Jsem proti sektorové dani, tedy kdy se na nějaký sektor uvalí dodatečná daň. Vážně ale debatujeme zavedení něčeho, co bych nazval jako válečnou daň,“ potvrdil Stanjura ve vysílání CNN Prima NEWS.
Prudké zdražování a jedna z nejvyšších inflací v EU se dotýkají všech bez rozdílu. Zastavení růstu cen se jeví jako priorita, nesmí se však zapomínat na to, že problém z podstatné části způsobila rozhazovačná politika vlády Andreje Babiše. Každoroční deficit rozpočtu je obrovský a dnešní politické reprezentaci už nezbývá než navzdory krizi sáhnout k velmi nepopulárním krokům.
Po osmi měsících vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická. Otázkou tak je, proč jde kabinet do zbytečného rizika a hodlá najet na vlnu orbánovského populismu zavedením daně z mimořádného zisku. Problém schodkových veřejných financí totiž tato daň nevyřeší, to jej mnohem spíše vyřeší právě vysoká inflace.
V debatě o zavedení daně z mimořádných zisků zaznívá jedna zásadní nepřesnost, ba dokonce lež. Začala být totiž spojována s někdejší britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Ta prý počátkem 80. let zdaňovala mimořádné zisky bank nebo těžebních společností. Spojení daně s osobou „Železné lady“ – ikony konzervatismu – má vládním představitelům, zejména těm z ODS, dát argumentační munici. Až dosud se přece jakémukoli zvýšení daní úzkostlivě vyhýbali, věrni svému programu a předvolebním slibům.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se nechal slyšet, že vláda nehodlá zvyšovat lidem daň z příjmu ani DPH. Kabinet ale podle něj uvažuje o dočasném zdanění těch, kterým nečekaně a zásadně stouply zisky, jako jsou kupříkladu energetické firmy. Stanjura v rozhovoru deníku Právo také okomentoval návrh ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který nedávno prohlásil, že navrhne vyšší progresivní zdanění bohatších. To ministr financí odmítl s tím, že šlo o „nešťastné vyjádření“.
Účty za zboží a služby nám rostou čtvrtou největší rychlostí v celé Evropské unii. Oproti předchozímu roku jsou o 16 procent vyšší. Těm, kdo nedostali aspoň o tolik přidáno, se propadá životní úroveň. Co může s ničivou inflací udělat vláda? A co centrální banka, která má od července nového guvernéra, viceguvernérku a dva členy bankovní rady? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešel ministr financí Zbyněk Stanjura s členem Národní rozpočtové rady, bývalým viceguvernérem Mojmírem Hamplem a ekonomickým poradcem premiéra Štěpánem Křečkem.
