Předseda hnutí ANO Andrej Babiš označil v komentáři pro Echo24 závěry summitu Evropské rady o klimatických cílech za „bruselský diktát“ a tvrdí, že Česko si nevyjednalo žádné výhody, zatímco Francie prý prosadila ochranu svého průmyslu. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) jeho tvrzení odmítá a poukázal na podle něj pozitivní výsledky vyjednávání ČR.
Změny v systému emisních povolenek ETS2, které před nadcházejícím summitem unijních lídrů navrhla Evropská komise, jsou podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše nesmyslné a alibistické. Babiš, který je v současné době na dovolené, to dnes řekl ve videu. Vyzval dosluhujícího premiéra Petra Fialu (ODS), aby v Bruselu odmítl „zelené šílenosti“, které podle něj komise navrhuje.
Lídři 19 unijních zemí včetně německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či českého premiéra Petra Fialy požadují, aby Evropská unie v zájmu zachování konkurenceschopnosti prověřila, omezila a zredukovala své předpisy. Představitelé unijních států to uvádí ve společném dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi. V třístránkovém dopise lídři připomínají loňskou zprávu bývalého guvernéra ECB Maria Draghiho o špatném stavu unijní konkurenceschopnosti.
Budeme moci stabilizovat ceny emisních povolenek? Možná ano. To alespoň vyplývá z posledního slyšení Evropské komise. Ta vyslyšela český požadavek na úpravu systému nových emisních povolenek ETS2 a představila konkrétní návrh změny legislativy, informoval na sociální síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík. Návrhy dnes ministrům na jednání v Lucemburku představil komisař pro klima Wopke Hoekstra. Jejich cílem je zejména stabilizovat cenu emisních povolenek.
Mezi premiérem a jeho nástupcem se kolem Green Dealu a klimatické politiky rozpoutala zvláštní soutěž: nepřou se o to, kdo bude v EU větší partyzán, kdo bude asertivněji hájit české zájmy, ale kdo byl v minulosti servilnější. Ještě několik týdnů budeme muset snášet přestřelky na linii Babiš–Fiala. Včera Andrej Babiš dosluhujícího premiéra Petra Fialu vyzval, ať teď na unijním summitu odmítne závazné klimatické cíle pro rok 2040.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil za směšné výzvy šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, aby Fiala příští týden na summitu lídrů zemí Evropské unie odmítl klimatické cíle do roku 2040. Fiala na síti X uvedl, že vláda klimatické cíle pro rok 2040 dlouhodobě odmítá, mimo jiné i díky tomu zatím nebyly schváleny. Babiš uvedl, že v případě schválení plánu hrozí definitivní škody pro budoucnost občanů, firem i živnostníků v Česku.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby příští týden na summitu lídrů zemí Evropské unie odmítl klimatické cíle do roku 2040. Zasedání Evropské rady v Bruselu pokládá Babiš, který vyjednává o vzniku příští vlády s SPD a Motoristy, za nejdůležitější pro budoucnost ČR. Nové cíle by podle něj mohly znamenat definitivní škody pro budoucnost občanů, firem i živnostníků v Česku.
Obyvatelé Hamburku v nedělním referendu schválili přísnější tzv. klimatické cíle. Druhé největší německé město by podle nich mělo být klimaticky neutrální už v roce 2040, tedy o pět let dříve, než původně radnice plánovala. Návrh na otestování základního příjmu naopak lidé neschválili. Hamburk má zhruba 1,9 milionu obyvatel a je městem a zároveň jednou z německých spolkových zemí. Pro přísnější klimatické cíle hlasovalo v neděli v referendu kolem 300.000 lidí, proti se jich vyjádřilo kolem 267.000. Účast v hlasování přesáhla 43 procent.
Je pozoruhodné, jaké obavy budí nová a dosud spíš malá strana Motoristé sobě. Prezident zkoušel Andreji Babišovi vymluvit, aby Filipu Turkovi dával ministerstvo zahraničí. V médiích hlavního proudu to bylo hbitě doprovozeno úvahami, že s ministrem zahraničí, na kterého jsou fotky, kde hajluje, a o kterém se i cizina brzy dozví, jak kdysi bil svou přítelkyni, se ve světě nikdo nebude bavit. To však není nic proti otevřenému dopisu vědců, kteří na budoucího premiéra apelují, ať Motoristům nedává resort životního prostředí.
Dopad zavedení systému emisních povolenek EU ETS 2 na domácnosti se bude lišit podle typu vytápění a využívání auta. Nejsilněji zasáhne vesnické domy vytápěné uhlím, kterým by se roční náklady i při zastropování cen povolenek mohly zvýšit o 23 400 korun. Zároveň se povolenky projeví i ve vyšší inflaci a zpomalení hospodářského růstu. Domácnostem by ale mohly nové náklady do určité míry kompenzovat programy ze Sociálního klimatického fondu, který bude využívat peníze vybrané z povolenek.
Ministerský předseda Saska-Anhaltska Reiner Haseloff (CDU) se domnívá, že pokud se chce Německo vrátit k hospodářskému růstu, jsou nezbytné zásadní úpravy současného harmonogramu energetické transformace. Premiér zpochybnil omezování těžby uhlí a obchodování s povolenkami. Pokud nedojde k zásadní změně v plánované tzv. klimatické neutralitě, obává se, že v Německu dojde k zániku celých průmyslových odvětví nebo jejich významných částí. Haseloff to řekl v rozhovoru s Welt TV.
Klimatická změna je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa největší podvod na světě. Ostatní země porušují předpisy o znečišťování životního prostředí, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP při proslovu na Valném shromáždění OSN. "Říkali, že globální oteplování zabije svět. Ale pak začalo být chladněji," uvedl americký prezident na adresu vědců. Pojem uhlíková stopa označil za "podvod vymyšlený lidmi se zlými úmysly".
V české společnosti podle zjištění agentury STEM rostou pochybnosti o závažnosti klimatické změny. Podíl lidí, kteří jsou o změně klimatu přesvědčeni a podporují kroky k jejímu řešení, za posledních pět let klesl z 34 procent na 28 procent. Respondentů, kteří jsou situací znepokojeni a berou problém vážně, je nyní 15 procent, v roce 2020 jich bylo 22 procent. Odpovídajícím způsobem roste podíl těch, kteří jsou vůči klimatické změně buď skeptičtí, nebo přímo kritičtí a zpochybňují, že za ni může člověk.
Povolenky čeká změna? Možná. Evropská komise se bude zabývat návrhem, který podala Česká republika a dalších 18 zemí EU, jenž má upravit, omezit a změnit systém emisních povolenek ETS2. Sdružení členských zemí podalo tzv. non-paper, jehož hlavním cílem je úprava a zlevnění cenového mechanismu povolenek. Eurokomisař pro klima a emise Wopke Hoekstry prohlásil, že se Evropská komise bude českou iniciativou zabývat a navrhne případné změny.
Česko nepodpoří žádný další cíl, který by ohrozil konkurenceschopnost a dostupné a spolehlivé dodávky energií, řekl premiér Petr Fiala (ODS) k odkladu schvalování unijního klimatického cíle pro rok 2040. Dánské předsednictví Rady EU plánovalo o plánu hlasovat při jednání ministrů životního prostředí tento čtvrtek. Česko záměr spolu s Německem, Francií či Itálií zablokovalo, uvedl Fiala po jednání vlády.
Státy Evropské unie zůstávají rozdělené ohledně klimatického cíle pro rok 2040, uvedli dnes podle agentur Reuters a AFP diplomaté. Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, chtělo v příštím týdnu schválit návrh Evropské komise (EK) na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990. Kvůli nedostatečné podpoře o něm ale nakonec budou muset jednat v říjnu na Evropské radě premiéři a prezidenti jednotlivých členských zemí.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhla zrušení vědeckého stanoviska, které ve Spojených státech dlouhodobě slouží jako základ pro předpisy regulující emise skleníkových plynů a boj proti změnám klimatu. Opatření navrhované Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) ruší prohlášení z roku 2009, podle kterého oxid uhličitý a další skleníkové plyny ohrožují veřejné zdraví a blaho, píše agentura AP.
Podle Světové zdravotnické organizace zahyne ročně v Evropě přes 175 tisíc lidí následkem horka. Pro srovnání, toto číslo je třikrát vyšší než každoroční počet obětí střelby ve Spojených státech. Podle epidemiologa Malcolma Mistryho z Londýnské školy pro hygienu a tropické lékařství působí častější vlny veder jako „tichý zabiják“, doléhají především na starší osoby a zasahují velká města napříč starým kontinentem – Milán, Barcelona, Paříž, Londýn a Řím jsou mezi nejvíce postiženými. Mnozí znepokojivé statistiky berou jako důkaz zhoubného vlivu klimatické krize a další podnět pro ještě horlivější úsilí o snižování emisí a dekarbonizaci.
"Zpoplatnění kondenzační stopy." Evropská unie připravuje nová pravidla, která by mohla zásadně ovlivnit leteckou dopravu, jak uvádí německý Welt. Pravidla by měla požadovat, aby se letadla vyhýbala oblastem, kde by mohly vznikat kondenzační stopy - bílé čáry za letadly, které často zůstávají dlouho viditelné na obloze. Tyto stopy údajně výrazně přispívají ke globálnímu oteplování, podobně jako emise oxidu uhličitého.
Spolupředseda německých Mladých Zelených Jakob Blasel volá po znárodnění tří velkých průmyslových a energetických firem, které označuje za největší původce emisí v zemi. RWE, Leag a Thyssenkrupp, který z části vlastní český miliardář Daniel Křetínský, podle něj systematicky ohrožují budoucnost lidstva ve jménu krátkodobého zisku. Pokud nezačnou samy jednat v zájmu klimatu, měl by zasáhnout stát – a převést je do veřejného vlastnictví, tvrdí s tím, že pouhá finanční pomoc po klimatických škodách nestačí.
Opoziční hnutí ANO se vymezuje proti novým klimatickým cílům Evropské komise (EK), jež navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Mělo by to devastující účinek na průmysl a životní úroveň obyvatel, řekl na dnešní tiskové konferenci předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček. "Evropská unie se řítí hlavou proti zdi. Místo aby zatáhla za ruční brzdu, tak přidává plyn," řekl Havlíček.
Česko nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle, jak ho dnes navrhla Evropská komise (EK). Je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). EK navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Některé státy včetně Česka měly výhrady, chtěly tento krok odložit. Některé státy včetně Česka měly výhrady, chtěly tento krok odložit.
Evropská komise navzdory výhradám některých členských zemí včetně Česka přitvrzuje ve svých snahách o zelenou ekonomiku a dekarbonizaci. Snižování emisí má podle dnešního návrhu komise ještě zrychlit. Už v roce 2040 by Evropa měla dosáhnout snížení emisí o 90 % oproti roku 1990. Návrh nyní míří do Evropského parlamentu a do Evropské rady. Předlohu kritizuje například francouzský prezident Emmanuel Macron, výhrady má i český premiér Petr Fiala.
Je to těžká práce, ale někdo ji dělat musí, komentuje setkání americký web Breitbart News. Za necelé dva týdny se na francouzskou Riviéru, konkrétně do města Nice, chystá až 10 000 účastníků klimatické konference, kterou OSN označila za další celosvětové setkání o „klimatické nouzi“. V oblíbeném letním letovisku účastníkům kulisu vytvoří luxusní hotely a prosluněné pláže.
Geoinženýrství Londýna. Slunce se stalo předmětem kontroverzních experimentů vědců, kteří uvažují o jeho umělém "zastínění", tedy snížení množství slunečního světla dopadajícího na Zemi, aby zpomalili globální oteplování. Povolení k experimentům by měla britská vláda vydat v rámci následujících týdnů. Britská vládní Agentura pro pokročilý výzkum a vynálezy (ARIA) oznámila, že vyčlení 50 milionů liber (1,48 miliardy Kč) na projekty v oblasti solárního geoinženýrství.
V oficiálních dokumentech Severoatlantické aliance se postupně mění jazyk týkající se klimatu či genderu. Server Politico s odkazem na několik zdrojů uvádí, že jde o snahu NATO vyjít vstříc americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který vytáhl do boje „diverzitě, rovnosti a inkluzi“ (tzv. DEI). Trump zároveň obratem po svém uvedení do funkce oznámil, že ruší Green Deal.
Jaké problémy trápí české mileniály a generaci Z? Mezi hlavními body je nákladné bydlení, klimatické změny, politická nestabilita, nebo globální napětí. Téměř polovina tuzemských mileniálů a více než třetina příslušníků generace Z považuje náklady na bydlení za svůj největší problém. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte, který zkoumá postoje mladých lidí k zaměstnání, společnosti i podnikání. Česká mládež v mezinárodním srovnání také méně věří, že firmy a podnikání mají pozitivní dopad na společnost.
Do Prahy přijel někdejší první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a pronesl fascinující slova o budoucnosti Green Dealu. Připomeňme, že tento nizozemský politik, aktuálně stojící v čele tamní koalice zelených socialistů, byl jakožto eurokomisař pro klima v letech 2019 až 2023 duchovním otcem stěžejního balíku nejtvrdších klimatických opatření Fit for 55. Spadá do něho zákaz výroby aut se spalovacími motory po roce 2035, stahování emisních povolenek z trhu a jejich rozšíření na vytápění a osobní dopravu nebo zavádění sociálního klimatického fondu.
Po dohodě mezi Unií, SPD a Zelenými o masivním finančním balíčku v hodnotě 500 miliard eur čelí předseda CDU Friedrich Merz ostré kritice. Největší kontroverzi vzbudilo rozhodnutí, že 100 miliard eur z celkových 500 miliard půjde přímo do Fondů pro klima a transformaci. V souvislosti s upravením dluhových pravidel by se také poprvé v historii mohla v německé ústavě objevit zmínka o cíli dosažení klimatické neutrality do roku 2045.
Německo by mohlo mít problém s financováním vlastní obrany. Němečtí Zelení oznámili svůj záměr zablokovat plán na uvolnění dluhové brzdy, který by měl umožnit rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury. Zelení, kteří jsou pravděpodobnými koaličními partnery berlínské vlády, se domnívají, že se nedostatečně investuje do ochrany klimatu a životního prostředí.
