Donald Trump je známý kritikou „černých pasažérů“ v NATO a tvrzením, že může ukončit válku na Ukrajině během jediného dne. Jakkoli je mnohé jeho výroky během kampaně nutné chápat s určitou nadsázkou, Trump je známý svou nepředvídatelností a s jeho návratem do Bílého domu můžeme v americké zahraniční politice pozorovat dramatické změny.
Jsou dva způsoby, jak se dívat na Trumpovo volební vítězství. Ten první: Trump radikálně přestavěl americkou politickou scénu, daří se mu to, čemu se v americké hantýrce říká „realignment“. Buduje koalici založenou na pracujících a drobných podnikatelích, která maže rasové rozdíly a devalvuje příslušnost k elitám, definovaným vzdělanostními či kariérními milníky. Buduje takzvanou populistickou koalici či koalici dělnické třídy – to jsou technické termíny, jež mají v Americe svou tradici a nelze je chápat v doslovném významu.
Spojené státy stojí na pokraji autoritářského stylu vlády, jaký ve své 248leté historii ještě nezažily, píše v komentáři liberální list The New York Times (NYT) po vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Naproti tomu server konzervativní televize Fox News jeho výhru nad demokratkou Kamalou Harrisovou vnímá jako vítězství Američanů, které opustily elity a Demokratická strana.
Kamala Harrisová měla teoreticky všechny předpoklady pro to, aby se svým ambicemi na prezidentský úřad v USA uspěla. Žena a osoba afroamerického a jihoasijského původu, mající možnost oslovit menšiny a další, dvojka „obhajujícího“ šéfa Bílého domu Joea Bidena. Přesto volby, očekávané jako jeden z nejvýznamnějších politických střetů posledních let, podle všeho skončí jasným vítězstvím Donalda Trumpa a posílením republikánské kontroly nad Senátem. A zahraniční média už spekulují o tom, co se vlastně přihodilo.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít pro Evropu zřejmě hluboké ekonomické a politické důsledky. Už jeho první období v letech 2017 až 2021 totiž přineslo poměrně významné zásahy do mezinárodních obchodních vztahů, včetně zavedení cel na dovoz oceli, hliníku a dalších výrobků, což zasáhlo i evropské exportéry. Navzdory vřelým gratulacím evropských politiků se tak podle mnohých rýsuje také možná destabilizace transatlantických vazeb.
Republikánský kandidát Donald Trump zvítězil v prezidentských volbách, v nichž porazil současnou demokratickou viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Získal již více než 270 nutných hlasů volitelů. Vrací se tak do Bílého domu a stane se 47. prezidentem Spojených států. Může počítat také s podporou Senátu, kde republikáni podle projekcí po čtyřech letech také převezmou kontrolu. Čeká se ještě na výsledek Sněmovny reprezentantů, kde však zřejmě také vyhrají republikáni.
Termínové kontrakty na americké akcie posilují, vzhůru zamířil i americký dolar a bitcoin stoupl na nový rekord. Investoři sázejí na to, že republikán Donald Trump zřejmě vyhrál prezidentské volby ve Spojených státech. Evropské akcie už tak nadšené nejsou.
Donaldu Trumpovi, který velmi pravděpodobně zvítězil v amerických prezidentských volbách, postupně k vítězství gratulují světoví státníci. Mezi prvními byl například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, přidal se také izraelský premiér Benjamin Netanjahu, indický premiér Narendra Modi či český ministerský předseda Petr Fiala (ODS).
Vztahy mezi Českou republikou a novou administrativou Bílého domu po zvolení Donalda Trumpa 47. americkým prezidentem mohou na nejvyšší úrovni komplikovat nediplomatické výroky Petra Pavla, které v minulosti pronesl na Trumpovu adresu. V roce 2022 řekl, že na něj Trump působil jako „odpudivá lidská bytost“. Těsně před volbami v USA tento výrok znovu zvedl i Pavlův externí poradce, bývalý diplomat a lobbista Petr Kolář.
„Čeká nás zlatý věk Ameriky. Děkuju.“ S těmito slovy vystoupil Donald Trump krátce po osmé hodině středoevropského času před své příznivce. Podle predikcí se drtivou pravděpodobností stane americkým prezidentem a porazí viceprezidentku Kamalu Harrisovou. V projevu ocenil také geniálního Elona Muska a uvedl, že chce překonat spory, které Ameriku v posledních čtyřech letech rozdělovaly. Mluvil také o nutnosti zapečetit hranice.
Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle projekcí televize Fox News porazil demokratku Kamalu Harrisovou v klíčové Pensylvánii, která má 19 volitelů. Stejné médium o chvíli později prohlásila Trumpa za vítěze celých voleb se ziskem 277 z potřebných 270 volitelů. Harrisová má prý průběžně 226. Další velká americká média Trumpa zatím za vítěze neoznačila.
Doufal jsem, přál jsem si to, ale nedovolil jsem si výsledek amerických voleb odhadnout. V redakci Echa máme na americkou politiku několik autorů, kteří ji sledují pečlivěji, hlouběji a jsou kompetentnější. Jejich pohled najdete na následujících stránkách našeho týdeníku, jehož vydání jsme o den posunuli, i když nám stále ještě budou chybět data pro detailnější analýzu vítězství Donalda Trumpa. Volba amerického prezidenta totiž také významně ovlivní Evropu, a tedy i Českou republiku, i když v našem případě spíš symbolicky a s velkou ozvěnou.
Nejbohatší muž světa Elon Musk už se těší na Donalda Trumpa v Bílém domě. Na „vlastní“ sociální síti X sdílel meme, na kterém sám stojí v Oválné pracovně a k tomu napsal, že lidé už si mají zvykat, že se tam Trump vrátí. Musk by měl podle amerických médií hrát vlivnou roli v Trumpově administrativě.
Americký exprezident Donald Trump zvítězil v prezidentské volbě v klíčovém státě Georgia, kde před čtyřmi lety těsně prohrál, uvádí agentura AP a přední americké televizní stanice. Podle deníku The New York Times (NYT) je nyní téměř jasné, že republikánský politik získá druhý mandát v Bílém domě. Trump se chystá vystoupit před příznivci, viceprezidentka Kamala Harrisová chce promluvit až po volební noci.
První odhady volebního modelu New York Times Election Needle se přiklání k vítězství Donalda Trumpa. Podle odhadů má Trump už více než 81 % šanci na vítězství. Podle modelu se může opakovat situace podobná posledním volbám, kdy vyhrál Donald Trump – tedy že republikán získá většinu volitelů (296:242). Při první predikci měla demokratka Kamala Harrisová získat většinu hlasů voličů (+0,3 %).
Několik málo hodin po uzavření prvních volebních místností hlásí republikánský kandidát Donald Trump první velký úlovek – slunečný stát, Floridu. Z pohledu volitelů se jedná o třetí největší stát v USA, Trump zde pravděpodobně získá 30 volitelů. Donald Trump navyšuje nad Kamalou Harris náskok na více než deset procentních bodů. Při sečtení více než 90 procent hlasů vede Trump s přibližně 56 procenty, Harrisová získává kolem 43 procent.
Letošní americké prezidentské volby nejsou jen o obou kandidátech, drobné lidské příběhy napříč Spojenými státy i u cizinců ilustrují rozmanitost americké společnosti a osobních motivací, které se za volbami skrývají.
Výhrůžky bombovými útoky se dnes dotkly volebních místností v několika amerických státech, informoval Federální úřad pro vyšetřování (FBI), podle něhož řada z nich zřejmě pochází z ruských e-mailových adres. Žádná z těchto hrozeb zatím nebyla označena za věrohodnou. FBI neuvedl, o jaké státy jde, ale podle serveru listu The New York Times o výhrůžkách informovali činitelé nejméně tří států - Georgie, Maine a Severní Karolíny.
Těsnější to být nemůže – tak lze shrnout poslední predikční model slavného amerického analytika a statistického experta Natea Silvera, který proslul svými přesnými předpověďmi výsledků minulých prezidentských voleb v USA. Silver doslova pár hodin před letošním kláním mezi demokratickou kandidátkou Kamalou Harrisovou a republikánem Donaldem Trumpem provedl ještě jednu simulaci. „Když říkám, že letošní prezidentský závod je tak blízko 50/50, jak je to jen možné, nepřeháním,“ uvádí ve svém příspěvku na Substacku.
Američané v dnešních volbách rozhodují, jestli se příští hlavou státu a první prezidentkou v dějinách USA stane demokratka Kamala Harrisová, nebo zda se do Bílého domu po čtyřech letech vrátí republikán Donald Trump. Volební místnosti jsou už otevřené ve všech 50 amerických státech, pozornost je ale upřena především na sedm klíčových, které sehrají rozhodující roli. Část výsledků bude známá v noci na středu, na ty konečné se ale možná bude čekat i několik dnů.
V Polsku byli zadrženi čtyři lidé kvůli požárům, které propukly v červenci ve Velké Británii. K podobnému incidentu došlo také v Lipsku. V obou případech vznikl požár v logistických centrech přepravní společnosti DHL, kde patrně předčasně vzplála zápalná zařízení v balících, jejichž cílovou destinací byly Spojené státy a Kanada. O obou incidentech informoval deník Echo24 v polovině října.
Oba dva prezidentští kandidáti těsně před volbou nové americké hlavy státu absolvovali poslední mítinky a projevy k voličům. Exprezident Donald Trump vystoupil v Severní Karolíně, v Pensylvánii a v Michiganu, zatímco Kamala Harrisová si pro závěr své kampaně vybrala Pensylvánii, která bývá označována za jeden z nejvýznamnějších klíčových států z hlediska volební matematiky.
Čeští politici v předvečer prezidentských voleb v USA vyjadřují podporu jednomu z kandidátů. Lídr hlavní opoziční strany Andrej Babiš (ANO) se jednoznačně přihlásil k podpoře republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Uvedl, že „věří jeho slibu, že ukončí válku na Ukrajině, protože když byl americkým prezidentem, žádná válka nebyla." Naopak například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že by „bez váhání volil Kamalu Harris“.
Ivanka Trumpová v předvečer amerických prezidentských voleb sdílela u příležitosti svých nedávných 43. narozenin na sociální síti X příspěvek s 19 životního ponaučeními. Svého otce, republikánského exprezidenta Donalda Trumpa, jenž nyní usiluje o návrat do Bílého domu, však dcera zlínské rodačky Ivany Trumpové, rozené Zelníčkové, nezmínila.
Upadající Evropu v čele se skomírající německou ekonomikou a špatnou politickou situací ve Francii by výhra republikánského kandidáta Donalda Trumpa poškodila mnohem více než jeho první volební období. Trumpova slibovaná tvrdá politika vedoucí k rozpoutání další obchodní války a uvalení vysokých cel oslabený kontinent ještě více destabilizují, píše server Politico. Evropští představitelé tvrdí, že jsou přijdou odvetné kroky, protože prý měli čas se připravit na „tvrdý úder“.
Kde svedou Američané nejtužší souboj o novou hlavu státu a kdy se dozvíme její jméno? Server Echo24 odpovídá na pět klíčových otázek spojených s volbou 47. prezidenta Spojených států. Ta začíná oficiálně dnes ve 12 hodin středoevropského času. V Bílém domě buď poprvé v historii zasedne žena, současná viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harrisová (60), nebo se do něj vrátí republikán Donald Trump (78).
Technici z deníku The New York Times vstoupili v pondělí do stávky – pouhý den před volbami ve Spojených státech. Stávku organizuje odborová organizace Times Tech Guild, která zastupuje více než 600 pracovníků odpovědných za technické zajištění digitálního provozu. Členové odborů plánují protestovat před sídlem společnosti každé ráno od devíti hodin. Informují i například Fox News.
Kandidáti na amerického prezidenta objížděli v neděli poslední mítinky před úterním volebním dnem. Viceprezidentka a kandidátka demokratů Kamala Harrisová v Michiganu, kde žije silná arabská komunita, řekla, že se buse snažit ukončit válku v Pásmu Gazy. Exprezident a kandidát republikánů Donald Trump pak tvrdil před svými příznivci, že narovná zemi. Řekl také, že v roce 2021 neměl odcházet z Bílého domu.
Republikánský kandidát na viceprezidenta J. D. Vance byl hostem podcastu Joea Rogana, podobně jako Donald Trump se s ním bavil tři hodiny. Nemůžu říct, že bych patřil mezi jeho fanoušky, rozhodně bych mu ale neupíral inteligenci. Projevil ji, myslím, když mluvil o motivaci stoupenců Demokratické strany a vůbec soudobých amerických velkoměstských elit. Podle něj ti lidé vyrůstali v době, kdy v americké společnosti existoval široký konsenzus a vysoká důvěra. Obojí je pryč a demokratické elity se snaží důvěru obnovit jaksi shora, společnosti ji vnutit, přivést ji k tomu, aby přijala jejich vnímání, hodnoty a společenské představy.
Americký občan Daniel Martindale, který údajně pomáhal ruským silám lokalizovat ukrajinské jednotky, se v sobotu objevil v Moskvě. Na tiskové konferenci oznámil, že žádá o ruské občanství. Martindale tvrdí, že byl do Ruska tajně přepraven speciálními silami poté, co po dobu dvou let poskytoval informace o ukrajinské infrastruktuře.
