Letošní americké prezidentské volby nejsou jen o obou kandidátech, drobné lidské příběhy napříč Spojenými státy i u cizinců ilustrují rozmanitost americké společnosti a osobních motivací, které se za volbami skrývají.

Například Arizona, která v minulých volbách podpořila demokratickou kandidaturu Joea Bidena a Kamaly Harrisové, letos zažívá značný obrat v náladách některých voličů.

Georgian Marin, volič z města Surprise, přiznává, že jeho hlas v roce 2020 patřil demokratům, ale tentokrát se rozhodl pro Donalda Trumpa. Hlavním důvodem jeho změny je ekonomická situace, která ho tvrdě zasáhla. „Ekonomika je absolutně to hlavní, o čem přemýšlím,“ sdělil Marin CNN. Během Bidenova funkčního období totiž přišel o zaměstnání v hypotečním průmyslu, což ho přimělo přehodnotit politické preference.

„Jsem živým příkladem toho, jak lidé mohou změnit názor; prostě se řídíte důkazy… tím, co je přínosné pro vás a vaši rodinu. Biden pro mě a mou rodinu přínosem nebyl, alespoň ne doposud,“ dodal Marin s povzdechem.

Pro některé voličky naopak hrají roli i jiné hodnoty a otázky. Brittini Dominguezová, matka čtyř dětí z Arizony, uvedla, že volila s ohledem na svou dospívající dceru. „Musela jsem volit kvůli ní, protože nakonec, tohle je její život,“ svěřila se CNN. Ve volbě ji ovlivnila otázka ochrany práv na interrupci, což je téma, které Arizona řeší i na úrovni ústavních změn. Dominguezová se sice v minulých volbách přikláněla k Trumpovi, ale jeho kriminální odsouzení a jeho postoj k otázkám osobních práv ji přiměly své rozhodnutí přehodnotit.

„S Trumpem je to vždycky: ‚Buď to bude po mém, nebo bylo všechno zmanipulováno a já jsem oběť.‘ A to není v pořádku,“ kritizovala jeho postoj volička.

Texaský příběh bývalého Čecha

Daleko od arizonských debat se v texaském Jacksonville konala volební premiéra šestašedesátiletého Jana Veita, rodáka z pražského Žižkova a od loňského roku novopečeného amerického občana. Veit, který strávil většinu svého života v tradičně republikánském státě Texas, překvapivě podpořil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou. „Přestože nemám moc rád kandidátku, kterou jsem volil, je to pro mě jediná možnost, abych nějakým způsobem vyjádřil, že chci chránit demokracii tady,“ vysvětlil agentura ČTK.

Veit se obává, že Trumpův přístup k moci a jeho tendence využívat šedé zóny zákona by mohly narušit demokratické principy. „Trump nerespektuje zákony a rád se pohybuje v šedé zóně. Snaží se manipulovat systém tak, aby to pro něj bylo výhodné,“ varoval. Harrisovou sice považuje za nezkušenou a chybí mu u ní morální i politické kvality, které podle něj musí mít prezident, přesto ji považuje za menší zlo v porovnání s Trumpem.

Veit, který pracoval léta jako inženýr v automobilovém a těžařském průmyslu, se také zamýšlel nad celkovou změnou americké společnosti. „Země se za tu dobu změnila. Na rozdíl od minulosti ubylo slušnosti a převahu ve společnosti mají ti, kdo více křičí. Argumenty už nehrají roli, nakonec vyhrává ten hlučnější,“ posteskl si Veit.

Ačkoliv volil demokratickou kandidátku, paradoxně si myslí, že by případné Trumpovo vítězství mohlo přinést jistý druh vystřízlivění. „Možná by to bylo fakt lepší, protože bychom možná více vystřízlivěli. Protože alespoň podle mého názoru je to – podle jeho chování a rétoriky – absolutně nejhorší varianta, která se tady může stát,“ dodal Veit s úsměvem. Na texaské půdě, kde Trumpova podpora dosahuje přes 77 procent, jeho hlas sice zřejmě nebude mít významný vliv, ale pro něj samotného má symbolický význam, tvrdí.