Kdo bude chtít dávku, musí splňovat nově definované standardy bydlení. A mezi nimi také dbát na to, aby dodržoval „nařízená protiepidemická opatření“. Navrhuje to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v návrhu nové „superdávky“, který se nevyhýbá kontroverzím. Bod, který dává vzpomenout na řadu diskutabilních represivních nápadů v době pandemie covidu, vychází podle resortu ze zkušeností sociálních pracovníků.
Návrh nové sjednocené sociální dávky má výrazně zjednodušit administrativu i vytvořit motivační systém, který by žadatele nutil aktivně shánět práci. A také by mohl navýšit výdaje na dávky o dalších osm miliard. Problém je, že to ministerstvo práce neví, jaký byl byl výsledek nového opatření. Návrh nabízí odhad dopadů od ušetření pěti procent současných výdajů až po jejich růst o téměř polovinu. Přesně vyčíslení podle resortu není možné, Národní rozpočtová rada však volá po tom, aby se odhad alespoň zpřesnil.
S přelomem čtyřicátých let se začne zvedat poměr důchodců ohrožených příjmovou chudobou. S nepříliš příznivou předpovědí přišla předběžná zpráva o stavu důchodového systému, kterou po krachu jednání s opozičním hnutím ANO zveřejnil Pražský hrad. Dosud vládou neschválená a předběžná verze pravidelného reportu nastiňuje vývoj důchodů pro příští generace. Zpráva uvádí, že se tempo stárnutí populace oproti dřívějším předpokladům ještě zrychluje.
Nejprve ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tvrdilo, že se nebude zajímat o detaily transakcí na účtech lidí, odmítalo i to, že změny systému dávek míří k prolamování bankovního tajemství. Nyní je vše jinak a k detailům o platbách žadatelů se má stát dostat i v případě návrhu nové „superdávky“, která se může týkat téměř milionu lidí. Kritika se od organizací hájících lidská práva přesunula k oficiálním institucím. Mezi dalšími se tak proti návrhu ostře ohradil Nejvyšší soud, nad návrhem se podivuje i Česká národní banka.
Už několikátá novela zákoníku práce má – alespoň v některých ohledech – přinést flexibilnější pracovní trh. Má tak jít opačným směrem než změny v posledním roce, které ho naopak přitvrzovaly. Jedním z navrhovaných vstřícných kroků k zaměstnavatelům je prodloužení zkušební doby, tedy „testovacího“ období, které umožňuje snadné rozvázání pracovního úvazku.
Česko dlouhodobě trpí nedostatkem pracovníků. Nyní by však podnikatelé mohli dostat alespoň částečně opravdu „čerstvou“ sílu. Ministr práce Marian Jurečka navrhuje v novele zákoníku práce novinku, která má v době letních prázdnin umožnit práci 14letých dětí i dalších nezletilých. Zaměstnavatelům mají umožnit vykrývat letní výpadky pracovní síly. Z návrhu pak vyplývá i to, v jakých konkrétních profesích by se mohli dětští pracovníci uplatnit.
Důchod pobírají v průměru skoro o dekádu méně, zdraví jim drží kratší dobu. Muži se v současnosti nedokáží dostat ani ke kýženým 21,5 roku pobírání důchodu, které si v průměru představuje do budoucna udržet ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vkrádá se tak otázka, zda by vlastně nebylo spravedlivější, kdyby se u nich věk odchodu do důchodu naopak zkracoval. Je to ale v praxi tak jednoduché?
Vláda dnes schválila návrh zákona s reformou penzí. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj se díky změnám podaří udržet schodek rozpočtu kolem jednoho procenta HDP. Důchodová novela počítá s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzi ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí.
Ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dává svými kroky opět za pravdu kritikům. I nový návrh sjednocené „superdávky“ obsahuje paragraf prolamující bankovní tajemství, prováděcí vyhláška pak opět nařizuje bankám vydávat detaily o transakcích klientů úřadům práce. Nová dávka se má přitom týkat téměř milionu lidí. Spojovat má pod sebou příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Ministerstvo nyní tvrdí, že svůj dva týdny čerstvý návrh upraví.
Vládní KDU-ČSL po čase opět vyrukovala s návrhem, který vyvolal pozdvižení uvnitř koalice i mimo ní. Lidovci totiž v rámci zvýšení slevy na děti chtějí také zvýšit odvody na sociálním pojištění bezdětným lidem. Strhli tím ale lavinu kritiky, která přišla jak od koaličních partnerů, tak od jiných. Problém by navíc návrh podle všeho měl i z hlediska práva.
Lidovci opět stojí proti ODS v otázce uvolňování pravidel na pracovním trhu. Minulý rok se naopak nesl v duchu utužování pracovního práva pod taktovkou ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), zástupci ODS přitom slibovali v budoucnu jít opačným směrem a situaci „napravit“. Nyní se však v zásadní otázce lidovci opět staví proti a zkušenosti z předchozích dvou let vlády ukazují, že si dokáží prosadit i řadu kroků, které zřejmě tradičním voličům ODS zvedají obočí.
Zatím nejnovější spor ve vládní koalici má jméno odvody lidí na sociálním pojištění podle počtu dětí. Koaliční KDU-ČSL totiž oznámili, že budou prosazovat zvýšení sociálních odvodů bezdětným a snížení rodičům. Lidovci navíc chtějí vyšší daňové úlevy podle počtu dětí. Bez kritiky ale návrh vydržel jen chvíli – téměř vzápětí se vůči tomu ostře ohradili Piráti.
Ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prosadilo kontroverzní zákon s argumentací, že nikoho nebude zajímat, kolik a za co lidé komu platí. V následném návrhu prováděcí vyhlášky se však ukázal opak. Jak deník Echo24 dlouhodobě upozorňoval, organizace hájící právo na soukromí varovaly před možným zneužitím neurčitého vyznění předlohy, která navíc neprošla řádným zhodnocením dopadů na práva lidí.
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, nicméně nesouhlasí s konkrétním mechanismem navrženým vládou.
Hnutí ANO žádné vlastní návrhy důchodové reformy nemá. Jen blábolí a nechtějí říct lidem pravdu. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Bývalý premiér Andrej Babiš kontroval s tím, že vládní koalice lže. Hnutí podle jeho slov prezidentovi Petru Pavlovi v dopise vysvětlilo, proč se debaty nechce účastnit.
Prezident Petr Pavel se bude nadále snažit zprostředkovat jednání o důchodové reformě, nevyloučil kulatý stůl se zástupci tripartity a s odborníky. Mohl by se uskutečnit na přelomu května a června, řekl na tiskové konferenci. V pondělí se sešel pouze s vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Hnutí ANO minulý týden oznámilo, že se schůzky nezúčastní.
Prezident Petr Pavel se pokusil před časem vstoupit do jednání o změnách v důchodech. Jeho „moderování“ diskuze mezi vládou a opozicí však od první schůzky nedopadlo příliš pozitivně. Po posledním jednání hnutí ANO v čele s předsedou Andrejem Babišem popřelo výsledky jednání zmíněné na tiskové konferenci, nyní se podle Hradu hnutí rozhodlo další jednání rovnou zrušit.
Část pracovníků v Česku by od příštího roku mohla začít dostávat mzdu v eurech či jiné měně. Zaměstnavatelé by měli rodičům na rodičovské dva roky držet jejich pozici. Výpovědní lhůta by nezačínala až na začátku dalšího měsíce, ale hned od doručení výpovědi. Při pracovníkově pochybení by se zkrátila na měsíc. Prodloužit by se naopak mohly zkušební doby. Na brigády o letních prázdninách by mohli začít chodit už čtrnáctiletí. Změny z další připravované novely zákoníku práce představil v úterý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Koaliční lidovci si v nedělním průzkumu agentury Kantar odnesli tři procenta, čímž potvrdili, že jejich preference se dlouhodobě drží pod hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Stranou navíc také dlouhodobě mávají všemožné kauzy, z nichž poslední je "případ vylučování" bývalého předsedy Cyrila Svobody.
Po roce přiškrcování flexibility pracovního trhu má přijít vstřícný krok směrem k podnikatelům. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) připravuje další novelu zákoníku práce, která má umožnit rychlejší pohyb zaměstnanců na trhu práce. Od počátku však odmítá v dohledné době řešit návrh na výpovědi bez udání důvodu. „Zelenou“ u něj dostávají jiné návrhy. Ve vládě na tom však nepanuje shoda.
Povinnost bank předávat úřadům práce informace o klientech dostává konkrétnější obrysy. Kdo bude žádat o některé dávky, měl by podle nového návrhu prováděcí vyhlášky počítat s tím, že banka úřadu musí na vyžádání poskytnout detailní výpis transakcí za poslední tři měsíce. Naplňují se tak některé dřívější obavy kritiků, kterým vadilo příliš široké a nezdůvodněné vymezení, které ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) „přilepil“ do zákona skrze pozměňovací návrh.
Vláda se postavila neutrálně k návrhu dvou poslanců ODS na zrušení zákazu maloobchodního prodeje ve vybraných státních svátcích, informoval na síti X vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Postoje stran k návrhu se před jednáním vlády rozcházely, když lidovečtí ministři se zrušením zákazu nesouhlasili, naopak členové vlády za TOP 09 a ODS ho podporovali. Zákon nyní dostane k posouzení Sněmovna.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) plánuje podat pozměňovací návrhy do novely zákoníku práce z dílny ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), které mají vést k flexibilnějšímu pracovnímu trhu. Týkat by se to mělo i výpovědí bez udání důvodu. Jurečka už dříve avizoval, že tato možnost pro něj není téma.
Předsednictvo lidovců se v úterý distancovalo od výroků a postojů bývalého předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody. S návrhem na jeho vyloučení dnes plánoval nejužší vedení oslovit místopředseda lidovců a ministr životního prostředí Petr Hladík. Svoboda dopoledne řekl, že ho zatím nikdo ze spolustraníků nekontaktoval. Předseda strany Marian Jurečka oznámil, že se tématem ještě bude zabývat širší vedení strany.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce od nového roku spustit zásadní změnu sociálních dávek. Vzniknout má jednotná „superdávka“, která pokryje dosavadní čtyři. Kromě zjednodušeného procesu žádostí i vyřizování má zavést také nové povinnosti, složitější pravidla i majetkové kontroly. Změna se podle odhadů může týkat téměř milionu lidí. Čtyři dávky sice zmizí, vniknou místo nich ale čtyři parametry, které budou dávku určovat.
Poslanci se vrátí k danění dohodářů. Změny, které ještě nestihly vstoupit v platnost, se mají odložit a upravit. Ve hře jsou tak nyní dvě varianty. V obou případech dojde k tvrdšímu zdanění dohod, zatímco ale současná úprava je podle podnikatelů i daňových poradců v praxi víceméně neproveditelná, nový návrh přichází s jednodušším systémem. Zatímco zaměstnavatelům sníží administrativu, pro dohodáře bude znamenat ještě nižší limity.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) definitivně v aktuálně připravované novele zákoníku práce nenavrhne výpovědi bez udání důvodu. Pro ministra Mariana Jurečku (KDU-ČSL) se nejedná o aktuální téma. Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila toto opatření přijmout v rámci snahy o nastartování trhu práce. Jde ale prý jen o kapku v moři.
Vládní důchodová reforma, či přesněji řečeno parametrické změny v současném důchodovém systému, stojí na třech základních krocích: pozdějším odchodu do důchodu, tvrdším zdanění práce a sníženým růstem důchodů. Jde o rovnici, která vychází z neutěšených demografických předpokladů o stárnutí populace a pokud se má změna pohybovat v současných parametrech systému, není příliš kam jinam „sáhnout“. Vzniká však z minulosti dobře známá situace.
Někteří politici v České republice hrubě zasahují do slovenských vnitrostátních záležitostí. Podle slovenského premiéra Roberta Fica (SMER-SD) je na čase, aby si na Hradě uvědomili, že Praha už není hlavním městem Československa. Uvedl to v neděli ve videu, ve kterém shrnul postoje své vlády k zahraniční politice a událostem posledních dnů. Fico také řekl, že v poslední době se stále více hovoří o vyslání západních vojáků na Ukrajinu a že to bere vážně.
Návrh změn v penzích je kompletní a v příštích týdnech má doputovat na vládu. Už od příštího roku tak může začít platit řada změn vyvolávajících kontroverzi, navyšování hranice důchodového věku, snižování vlivu zásluhové části na výši důchodů či vymezení takzvaně náročných profesí. Opatření mají zbrzdit varovně narůstající výdaje, zlepšit postavení důchodkyň i motivovat seniory k trávení delšího času v práci. O změny penzijního systému se však čeká tvrdý boj opozice či odborů
