Další plánované změny v pracovním právu vyvolaly nečekaný spor. Část ministerstev či zmocněnkyně vlády pro lidská práva tlačí na zavedení nové povinnosti pro podnikatele, kteří by měli povinně zveřejňovat nástupní mzdy při hledání zaměstnanců. Tento záměr si vláda Petra Fialy (ODS) sama schválila v rámci akčního plánu a je i součástí směrnice schválené za českého předsednictví v EU. Myšlenka opatření tkví v tom, že povinně zveřejněná výše mzdy či platu posílí vyjednávací pozici žen při pracovních pohovorech, případně může dlouholetým zaměstnancům ukázat, za jaké peníze nastupují jejich noví kolegové.

Ministerstva vedená STAN chtějí protlačit změnu již do nynější novely zákoníku práce. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) naopak na jaře oznámil, že implementaci směrnice nelze stihnout a záměr se zatím odkládá. Nyní však resort práce v připomínkách tvrdí, že se do přípravy změn brzy pustí. „MPSV v brzké době svolá pracovní skupinu s cílem zajištění transpozice směrnice o transparentnosti odměňování s ohledem na pracovněprávní problematiku a připraví návrh ve spolupráci se sociálními partnery,“ uvedl resort v připomínkovém řízení.

Zmiňovaná ministerstva však přišla s jinou myšlenkou: transpozice zmiňované směrnice je skutečně náročné připravit, zavést novou povinnost pro podnikatele tedy žádají mimo transpozici, zkrátka jen jako drobnou úpravu v nynější novele zákoníku práce. Ta má nyní zamířit na jednání vlády. „Na připomínce trváme a navrhujeme uvedené upravit již v rámci projednávaného návrhu zákona,“ trvá na svém ministerstvo vnitra.

Povinnost zveřejňovat mzdy či platy v pracovní inzerci má být dílčí částí řady změn, mezi nimiž vzbudila v minulém roce kontroverzi i do budoucna chystaná změna na právo zaměstnanců vědět, kolik berou na obdobné pozici kolegové. „Rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů v EU činí 13 procent v neprospěch žen. České ženy v roce 2021 vydělávaly v průměru o 6 500 Kč méně než muži. Výzkumy ukazují, že část tohoto rozdílu tvoří mzdová diskriminace, kdy ženy jsou za práci stejné hodnoty odměňovány hůře než muži. Směrnice na to reaguje a posiluje vymahatelnost práva na rovnou odměnu,“ píše se ve vládním akčním plánu, který vznikal v souladu s evropskou směrnicí, která byla schválena v rámci českého předsednictví Radě EU a která si klade za cíl narovnat rozdíly v odměňování mužů a  žen.

Akční plán pak konkrétněji uvádí, že možných způsobů zveřejňování mzdy v inzerátech je hned několik. „Může se jednat o minimální mzdu, mzdový či platový interval, základní plat či mzdu apod. Tato povinnost například platí na Slovensku, v Rakousku či v Anglii,“ uvádí vládní plán.

V připomínkách k nynější novele zákoníku práce se tak objevil požadavek, aby se už do nynější úpravy nová povinnost zanesla. „Zakotvení povinnosti zveřejňovat nástupní mzdu v inzerci může nejen ženám, ale i pracovníkům, kteří setrvávají delší dobu na stejné pozici a jsou často odměňování hůře než jejich noví kolegové, jejich situaci usnadnit,“ píše v připomínkách ministerstvo vnitra. Stejnou připomínku pak uplatnilo i ministerstvo školství. „Požadujeme do předkládaného návrhu vhodně doplnit povinnost zaměstnavatele zveřejňovat výši nástupní mzdy (nebo její rozpětí) v inzerci,“ stojí v připomínkách dalšího ministerstva.

Podle resortů pomůže nová povinnost napravit nerovnosti v odměňování bezprostředně po přijetí do zaměstnání. Zlepšit nerovnosti v odměňování má pak i explicitní stanovení nicotnosti tzv. doložky mlčenlivosti, která zaměstnance zavazuje k mlčení o mzdě. „Ačkoli je ujednání o mlčenlivosti o výši přijmu již dnes považováno za nicotné, z doporučení veřejného ochránce práv pro orgány inspekce práce vyplývá, že celých 75 % zaměstnavatelů mlčenlivost o mzdách vyžaduje nebo se (mylně) domnívá, že se na jejich zaměstnance vztahuje,“ dodává ministerstvo vnitra s tím, že i tato změna lze bez větších obtíží zanést už do nynější novely.

Ministr práce Marian Jurečka už v dubnu oznámil, že v této novele nebude implementovat směrnici EU o posílení zásad stejné odměny za stejnou práci, kterou mají členské státy uvést do praxe do 7. června 2026. Tehdy také dodal, že není jisté, jestli se to vůbec stihne do konce volebního období.

Podle směrnice je za dlouhodobým udržováním propasti ve výdělcích mužů a žen netransparentnost a jsou „zapotřebí závazná opatření“. Uchazeči by měli dostat informace o počáteční odměně a jejím rozsahu před přijímacím pohovorem a uzavřením pracovní smlouvy, a to třeba v inzerátu na volné místo. Zaměstnavatelé by se nesměli ptát, kolik člověk na předchozím místě vydělával. Měli by zpřístupnit také kritéria pro přidávání. Odměna se má stanovit podle objektivních hledisek, a to podle vzdělání, kvalifikace, odborné přípravy, úsilí, dovedností, odpovědnosti a pracovních podmínek. Pracovníci by měli mít možnost získat v podniku údaje o průměrné částce za stejnou práci podle pohlaví. Podobné kroky obsahuje i zmiňovaný český plán kroků na podporu rovného odměňování na roky 2023 až 2026, který vláda Petra Fialy schválila předloni před Vánocemi.