Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku zpomalila meziroční růst na 4,5 procenta z 5,5 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Mezičtvrtletně stoupl hrubý domácí produkt o 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad. Analytici odhadovali meziroční růst v průměru o 4,5 až pět procent a mezičtvrtletní o 0,7 procenta.
Členské země Evropské unie ze střední a východní části unie dohánějí v bohatství západní členy. Ekonomické rozdíly se však prohlubují mezi severem a jihem. Vyplývá to podle agentury Reuters ze studie připravené pro zasedání ministrů financí EU Centrem pro studium evropských politik (CEPS).
České veřejné finance, tedy hospodaření státu, měst, obcí, krajů a všech veřejných institucí, loni skončily v přebytku 80,6 miliard korun. Při rekordním růstu ekonomiky, rekordních útratách domácností, vynášejících rekordní daně, při rekordně nízké nezaměstnanosti a solidním růstu platů je to přirozené.
Veřejné finance skončily loni v přebytku 1,59 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek činil 80,6 miliardy korun. Uvedl to ve středu Český statistický úřad. Předloni byly veřejné finance v přebytku poprvé, a to 0,73 procenta HDP. V předchozích letech byly v deficitu.
Statistici vylepšili už předtím velmi dobré výsledky ekonomiky v loňském roce. Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla dokonce o 5,5 procenta. Do tohoto tempa jí pomohlo především to, že lidé rekordně utrácí. A hodně sahají do úspor a rezerv.
Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí rostla rychleji, než byl dosavadní odhad statistiků. Hrubý domácí produkt meziročně stoupl o 5,5 procenta a proti předchozím třem měsícům se zvýšil o 0,8 procenta. Za celý loňský rok ekonomika posílila o 4,6 procenta. Zpřesněné informace v úterý zveřejnil Český statistický úřad (CSÚ).
Příští rok lze očekávat zpomalení růstu mezd v České republice. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Ideální by podle něj bylo, kdyby mzdy rostly podobně jako reálné HDP země, tedy rámcově kolem čtyř procent. Průměrná hrubá mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2017 poprvé překonala 30.000 korun, meziročně vzrostla o osm procent na 31.646 korun. Reálně po zahrnutí inflace měsíční výdělek vzrostl o 5,3 procenta. Tuzemská ekonomika ve stejném období zrychlila růst na 5,2 procenta.
Česká ekonomika ve 4. čtvrtletí loňského roku zrychlila meziroční růst na 5,2 procenta z 5,1 procenta v předchozím čtvrtletí. Zpřesněný odhad zveřejnil v pátek Český statistický úřad (ČSÚ), předběžný počítal v posledním kvartálu se zvýšením o 5,1 procenta. Mezičtvrtletně zůstal růst na 0,5 procenta. Za celý loňský rok pak hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 4,5 procenta.
Praha byla v roce 2016 sedmým nejbohatším regionem v Evropské unii, hned za Bratislavským krajem. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Nejbohatší byl podle Eurostatu Londýn, kde hrubý domácí produkt (HDP) v přepočtu na hlavu představoval 611 procent celounijního průměru.
Česká národní banka pro letošní i příští rok zlepšila odhad vývoje veřejných financí. Letos očekává přebytek 1,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a příští rok 1,8 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, kterou v pátek zveřejnila ČNB. Za loňský rok ČNB počítá s přebytkem 1,6 procenta.
Německý hrubý domácí produkt (HDP) v loňském roce stoupl o 2,2 procenta. Je to nejrychlejší růst od roku 2011. Na tiskové konferenci v Berlíně to ve čtvrtek uvedl německý statistický úřad. Rekordního výsledku podle jeho předběžných údajů dosáhly veřejné finance, které skončily v přebytku 38,4 miliardy eur (980 miliardy korun).
Praha je bohatší než Vídeň a mnohem bohatší než Berlín. Eurostat, statistický úřad EU, přinesl nový žebříček nejbohatších regionů Unie. Srovnává v něm bohatství jednotlivých evropských regionů podle HDP na hlavu v paritě kupní síly.
Ekonomický růst ČR ve třetím čtvrtletí 2017 byl zcela v souladu s prognózou České národní banky, a to v meziročním i mezičtvrtletním vyjádření. Uvedl to v pátek ředitel sekce měnové Tomáš Holub. Hrubý domácí produkt podle pátečních údajů Českého statistického úřadu stoupl meziročně o pět procent a mezičtvrtletně o 0,5 procenta.
Polští poslanci v pátek drtivou většinou hlasů z vládní strany i opozice schválili zákon, který počítá se zvyšováním výdajů na obranu na úroveň nejméně 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2030. V současnosti Poláci vynakládají na armádu dvě procenta HDP, pro rok 2020 zákon počítá s obranným rozpočtem na úrovni 2,1 procenta HDP.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí rostla o 4,7 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zpřesnil srpnový odhad, kdy uváděl růst o 4,5 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt vzrostl o 2,5 procenta, což je také lepší údaj než 2,3 procenta v prvním odhadu. Vyplývá to z informací, které v pátek ČSÚ zveřejnil na svém webu.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku znovu zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v prvních třech měsících roku. Mezičtvrtletně pak ekonomika rostla o 2,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad. Výsledky překonaly odhady analytiků, kteří očekávali meziroční růst okolo tří procent.
Česká republika zažívá vrchol ekonomického růstu. Stoupá úplně všechno. V zemi má práci rekordní počet lidí. Po hubených letech růstu bez zvyšování mezd začaly konečně růst i platy. Státu se plní pokladna daněmi, což je při rekordní zaměstnanosti a solidním růstu přirozené.
Česká ekonomika letos podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) zrychlí růst HDP na tři procenta. Táhne jej především domácí poptávka. Na tiskové konferenci to v pondělí uvedli zástupci fondu. Loni rostla ekonomika o 2,3 procenta.
Občanští demokraté začínají představovat své volební hity. A projevují přitom dobré politické instinkty. Petr Fiala správně jako hlavní volební tahák vypichuje nízké příjmy.
Růst čínské ekonomiky v prvním čtvrtletí dosáhl nejrychlejšího tempa od roku 2015. Čínský statistický úřad dnes oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) se meziročně zvýšil o 6,9 procenta po nárůstu o 6,8 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Ekonomiku podpořily vyšší výdaje vlády na infrastrukturu a rozmach realitního sektoru. Zrychlení bylo překvapením pro analytiky, kteří předpokládali, že tempo hospodářského růstu zůstane na úrovni loňského čtvrtého čtvrtletí.
Když se firmě v boomu daří, má v zásadě tři možnosti, jak s rostoucími příjmy naložit.
Česká ekonomika loni rostla meziročně o 2,3 procenta a ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 o 1,9 procenta. Potvrdily to zpřesněné údaje o hrubém domácím produktu (HDP), které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti roku 2015, kdy HDP stoupl o 4,6 procenta, loni roční růst značně zpomalil. Podle ekonomů však loňský nižší růst neznamená obrat v příznivém vývoji ekonomiky.
Po čtyřech letech rekordní prosperity Českou republiku banka JP Morgan vyřadila z klubu bohatých vyspělých států. Už tři roky po sobě má totiž nižší příjem na obyvatele, než je laťka 20 tisíc dolarů.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta z listopadových 2,5 procenta. Pro loňský rok odhad úřad také zlepšil na 2,5 procenta z předchozích 2,4 procenta. Vyplývá to z v pondělí zveřejněné makroekonomické predikce ministerstva financí. V roce 2018 by měl ekonomický růst podle prognózy mírně zpomalit na 2,4 procenta.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí minulého roku vzrostla meziročně o 1,9 procenta, což je v souladu s předchozími odhady Českého statistického úřadu (ČSÚ) z listopadu a prosince. Šlo tak o nejpomalejší růst za dva a půl roku. Ve druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 2,6 procenta. První odhad loňského HDP statistici zveřejní 14. února.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,9 procenta, což je v souladu s předběžným odhadem Českého statistického úřadu (ČSÚ) z půlky listopadu. Šlo tak o nejpomalejší růst za dva a půl roku. Ve druhém čtvrtletí hospodářství posílilo meziročně o 2,6 procenta.
Ve vyspělém světě patříme k lidem, kteří jsou s ohledem na své výkony ochotni pracovat za velmi málo peněz. Kdyby firmy dávaly na platy tolik jako v Německu, rozdělily by za rok mezi zaměstnance navíc 500 miliard korun. To je bezmála polovina státního rozpočtu.
Životní úroveň ČR v poměru k původním 12 zemím eurozóny v příštím roce mírně poroste. Ministerstvo financí v makroekonomické prognóze počítá příští rok s růstem českého hrubého domácího produktu na obyvatele v poměru k eurozóně na 82 procent z letošních odhadovaných 81 procent. Česko tak na tom bude lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko či Slovinsko.
