K pokutě 3000 švédských korun (7360 Kč) byla ve Švédsku odsouzena mladá aktivistka Elin Erssonová, která loni v červenci v letadle bránila vyhoštění odmítnutého žadatele o azyl z Afghánistánu. Soud shledal ženu vinnou z porušení leteckého zákona. Informoval o tom švédský list Aftonbladet.
Přistěhovalci z Hondurasu a Nepálu podali žalobu k americkému soudu, podle níž administrativa prezidenta Donalda Trumpa neoprávněně ukončila ochranný program, který jim umožňuje žít a pracovat ve Spojených státech. Konec ochranného statusu by znamenal nucený návrat mnoha přistěhovalců do zemí původu i dělení jejich rodin. Obdobné žalobě loni vyhověl federální soud, který zrušení ochranného programu pro některé země dočasně zablokoval.
Novou debatu o účinnější deportaci trestaných žadatelů o azyl vyvolala v Rakousku vražda ředitele sociálního odboru, která se stala na západě země. Čtyřiatřicetiletý Turek, který je z násilného činu podezřelý, požádal v Rakousku začátkem ledna o azyl, uvedla agentura APA. Místní úřady azylové řízení zahájily navzdory tomu, že měl muž kvůli předchozí trestné činnosti časově neomezený zákaz pobytu na území celého schengenského prostoru.
Odsouzení českého šoféra Jiřího Sagana podkopává demokratické principy, myslí si to europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který věří v jeho nevinu a v případu řidiče odsouzeného za pašování migrantů se značně angažuje. V pondělí před francouzskou ambasádou protestovalo několik desítek lidí, kteří rovněž věří v nevinu Sagana a požadují jeho propuštění. Francouzský soud minulý týden zpřísnil z 18 měsíců na dva roky vězení trest pro českého řidiče, v jehož kamionu úřady našly loni v přístavním městě Calais skupinu Iráčanů. „Ten člověk je stoprocentně nevinný,“ řekl Zdechovský v rozhovoru pro Echo24.
Výzva třiceti intelektuálů, zveřejněná 25. ledna 2019 v několika největších evropských novinách, je zajímavou momentkou naší doby.
Itálie se o 47 migrantů, kteří jsou už 12 dní na palubě lodi Sea-Watch 3, podělí s šesti dalšími evropskými zeměmi. S odvoláním na italského premiéra Giuseppa Conteho o tom ve středu informoval italský list La Repubblica. Loď je teď poblíž sicilského přístavu Syrakusy. U italských břehů mohla zakotvit kvůli nepřízni počasí, běženci by se měli vylodit v nejbližších hodinách. Itálie loni v červnu uzavřela přístavy lodím humanitárních organizací.
Za nemístnou a nepřijatelnou označil dnes libyjský premiér Fáiz Sarrádž kritiku zemí Evropské unie, kterým se nelíbí podmínky v internačních táborech pro migranty v jeho zemi. Především státy, které žádné migranty přijímat nechtějí, nemají podle něj na kritiku právo, uvedla agentura APA. Sarrádž, jenž stojí v čele tripoliské vlády uznané OSN, byl v pondělí na návštěvě ve Vídni. Z Rakouska zamíří do Česka, kde se v úterý setká mimo jiné s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Italský zvláštní tribunál doporučil zahájit soudní řízení proti ministrovi vnitra Matteu Salvinimu kvůli jeho loňskému odmítnutí nechat vystoupit uprchlíky z lodi na Sicílii. Soud zamítl předchozí doporučení prokurátorů ministra obvinění zprostit. Konečné slovo k tomu, zda Salvini stane před soudem, bude mít Senát. Salvini na twitteru na výrok reagoval slovy, že je šokován. Hrozí mu až 15letý trest.
S kritikou na adresu Francie nešetří italský místopředseda vlády Luigi di Maio. Předseda vládního Hnutí pěti hvězd se pustil do země galského kohouta s tím, že podle něj ochuzuje a kolonizuje Afriku, a proto její obyvatelé kontinent opouštějí. Francie si komentáře italského vicepremiéra nenechala líbit a předvolala si italského velvyslance, aby slova di Maia vysvětlil. Informuje o tom server France24.
Kanada chce do roku 2021 přijmout milion přistěhovalců. Ve výroční zprávě to parlamentu oznámil kanadský ministr pro imigraci Ahmed Hussen. Pokud chce Kanada, kde žije necelých 37 milionů obyvatel, svému závazku dostát, znamená to, že do země každý rok počínaje letoškem přijde 333 000 imigrantů.
Matthias Matussek je autorem bestsellerů, které se v Německu přestaly recenzovat. Bývalý hvězdný novinář byl před třemi roky – přesněji řečeno od útoků v Paříži v listopadu 2015, které dal do souvislosti s politikou otevřených hranic Angely Merkelové – odložen na pomyslný pravý okraj společenského spektra.
Britská pobřežní stráž v úterý zachránila z vratkých člunů v Lamanšském průlivu 40 migrantů, včetně dvou dětí. Server BBC uvedl, že stráž je nalodila při pěti zásazích na různých místech. Někteří z nich byli podle BBC Iráčané, Íránci a Afghánci. "Máme důkazy, že za těmto ilegálními pokusy malých lodích přeplout Lamanšský průliv jsou organizované kriminální gangy," cituje BBC mluvčího ministerstva vnitra. Podle něj britské úřady úzce spolupracují s francouzskými partnery, aby dopadli členy těchto gangů, které "využívají zranitelné osoby a riskují jejich životy".
Loď se zhruba třemi stovkami migrantů, jež tento týden zachránila ve Středozemním moři španělská nevládní organizace Proactiva Open Arms, získala povolení přistát ve Španělsku poté, co ji odmítly přijmout Itálie, Malta a některé další země. Oznámilo to dnes španělské ministerstvo zahraničí.
Plavidlo španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms zachránilo v pátek v moři u Libye téměř 300 migrantů ze tří lodí, které se ocitly v nouzi. Organizace o tom informovala na Twitteru. Zatím není jasné, kam loď se zachráněnými migranty zamíří. V podobných případech z poslední doby středomořské státy vylodění migrantů odmítaly a spory mezi Itálií, Maltou a Španělskem často trvaly i déle než týden.
Valné shromáždění OSN většinou 152 hlasů potvrdilo globální pakt o migraci. Proti hlasovalo pět zemí, podle agentury AP to bylo Česko, Maďarsko, Izrael, Polsko a USA. Dalších 12 zemí se zdrželo. Český hlas proti paktu potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO).
Premiér Andrej Babiš (ANO) dává ruce pryč od rozhodnutí své vlády a svých ministrů podpořit globální pakt o uprchlících. Na Facebooku i v rozhovoru do pondělního Práva zdůrazňoval svůj postoj, kterým se staví do role odmítače migrantů i uprchlíků. Za názorový veletoč a alibismus jej v úterý kritizovala opozice a nakonec vysvětlovala postoj vlády k paktu hlavně koaliční ČSSD. Jejího ministra zahraničí Tomáše Petříčka nyní Babiš označil za toho, „kdo má naprosto jiný názor než on.“
Belgický premiér Charles Michel v úterý před poslanci oznámil demisi, neboť opozice navrhla vyslovit jeho vládě nedůvěru. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Michel vedl od minulého týdne menšinový kabinet, protože původní koalici předtím kvůli neshodám ohledně podpoření migračního paktu OSN opustila největší strana Nová vlámská aliance (N-VA).
Česko v pondělí podpořilo globální pakt OSN o uprchlících. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) odmítá, že by šlo o překvapení. Podle něj se na hlasování pro tento pakt v pondělí usnesla vláda. Premiér Andrej Babiš (ANO) se přitom staví do role odmítače tohoto dokumentu. „Můj názor je, abychom se ani k tomuto paktu nezavazovali,“ uvedl Babiš v pondělním Právu. Premiér podle ministra Petříčka však takto odmítavě mluvil jen sám za sebe. Vláda jako celek pakt o uprchlících podpořila.
Valné shromáždění OSN v pondělí drtivou většinou přijalo globální pakt o uprchlících, který rozšiřuje současný mezinárodní právní rámec o běžencích. Proti hlasovaly pouze Spojené státy a Maďarsko, Česká republika právně nezávazný dokument podporující mezinárodní spolupráci podpořila. V pondělí přijatá dohoda je odlišná od globálního paktu o migraci, o kterém bude Valné shromáždění hlasovat ve středu. Český premiér Andrej Babiš nesouhlasí ani s jedním paktem, přesto však český zástupce hlasoval pro pakt o uprchlících.
Na jaře 2017 vyšla v magazínu City Journal zdařilá esej Christophera Caldwella, šéfredaktora časopisu The Weekly Standard, která do určité míry vysvětluje původ Hnutí žlutých vest, minimálně tedy v první fázi protestů, než se staly prostředkem k vyjádření nespokojenosti všech nad vším. Několik volných citací:
Belgický premiér se zlobí, že Visegrádská skupina blokuje společné azylové právo pro EU. Vyloučit je za to ze Schengenu je asi ten nejbizarnější možný nápad.
Tisíce lidí v sobotu demonstrovaly ve Vídni a v Římě proti vládám, jejich součástí jsou pravicoví populisté. Demonstranti kritizovali především restriktivní migrační politiky rakouské a italské vlády. V rakouské metropoli se demonstrace konaly při příležitosti prvního výročí vzniku rakouské vládní koalice lidovců (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze a protiimigračních svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho.
Tím, že tvrdohlavě odmítají projevit byť minimální solidaritu v migrační otázce, otevírají státy visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) debatu o tom, zda by měly setrvat v schengenském prostoru. Na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie to v pátek řekl belgický premiér Charles Michel, informoval místní list Le Vif. Země EU se podle očekávání na vrcholné schůzce neshodly na reformě azylového systému.
Většina Němců považuje integraci přistěhovalců za správnou věc, jen málo jich má ale dojem, že se tento proces v Německu ubírá správným směrem. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění institutu INSA, který byl zveřejněn a který se věnuje tématům přistěhovalectví a integrace. Podle aktuálního průzkumu považuje 57 procent dotázaných integraci cizinců za správnou věc. Jen dvě procenta z nich má ale za to, že pokračuje velmi dobře. O něco více lidí (16 procent) ji hodnotí jako spíše dobrou.
Země Organizace spojených národů v marockém městě Marrákeši formálně přijaly pakt o migraci, informovala agentura AFP. Podle ní se konference účastní přes 150 zemí, Česká republika a několik dalších zemí podle očekávání zastoupena není. Globální pakt, který má být definitivně potvrzen na Valném shromáždění OSN 19. prosince, totiž, ač právně nezávazný, vyvolal v předchozích měsících v řadě zemí vzrušené debaty a kritiku.
Belgický premiér Charles Michel v sobotu pozdě večer oznámil, že jeho vládu opouští největší koaliční strana, Nová vlámská aliance (N-VA). Ta nesouhlasí s rozhodnutím premiéra podepsat příští týden globální pakt OSN o migraci, ke kterému se odmítá připojit několik zemí včetně Česka. Kabinet bude pokračovat jako menšinová vláda, sdělil Michel podle dnešních informací belgických i zahraničních médií.
Neziskové organizace Lékaři bez hranic (MSF) a SOS Mediterrannée oznámily, že zastavují pátrací a záchranné operace lodě Aquarius, která ve Středozemním moři pomáhala migrantům mířícím do Evropy. Informovala o tom agentura AFP.
Jak se zrodil globální pakt OSN o migraci? Kdo ho psal, úředníci, nebo politici? Čím je důležitý? Bude závazný i pro Českou republiku? V Salonu Týdeníku Echo hledali odpovědi právník Pavel Hasenkopf, Jan Schroth z pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a poslanec ODS Marek Benda. (Proti Bendovi měl původně usednout i poslanec Pirátské strany, než na poslední chvíli zjistil, že vlastně má být na Islandu.)
V pondělí a v úterý bude svět v Marrákeši přijímat podivuhodný dokument známý jako migrační pakt. Jeho autoři a příznivci vytvářejí dojem, že pakt je dobrý, protože je nezávazný. Asi i dítě pochopí, že na této argumentaci něco nesedí.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) promrhal v Ugandě miliony dolarů, které byly určené na řešení největší současné uprchlické krize v Africe. Interní auditor odhalil praxi přemrštěného fakturování, podvodů a nedodržování předpisů, která agentuře způsobila velké finanční škody. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters. Čerstvá zpráva interního auditora OSN uvádí, že v Ugandě docházelo k manipulacím s počty uprchlíků, které byly uměle zvyšovány, aby agentuře i ugandské vládě přiteklo více finančních zdrojů.
