Los Angeles se v úterý prohlásilo za "útočiště" pro migranty, což znamená, že federální migrační úřady nebudou moci počítat se spoluprací těch místních. Informuje o tom server BBC News, podle něhož se tak druhé největší americké město chystá na střet se zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem. Ten slibuje vyhostit na 11 milionů migrantů, kteří žijí ve Spojených státech bez potřebných dokumentů.
Některé berlínské čtvrti, ve kterých žijí lidé arabského původu se sympatiemi k teroristickým skupinám, nejsou pro židy a homosexuály bezpečné. V rozhovoru s berlínským deníkem Berliner Zeitung to připustila šéfka metropolitní policie Barbara Slowiková. "Existují oblasti, a v této věci musíme být upřímní, kde bych lidem, kteří nosí jarmulku nebo kteří otevřeně projevují homosexualitu, doporučila být ostražitější," řekla Slowiková.
Labouristická vláda v čele s Keirem Starmerem plánuje zavést sérii finančních dohod se státy s vysokou imigrací do Velké Británie podobně jako v minulosti italská premiérka Giorgia Meloniová. Tyto dohody by měly zahrnovat jak finanční tak materiální podporu partnerským zemím, aby efektivněji zastavily migraci u sebe doma. Inspiraci čerpají nejen z Meloniové, ale také z přístupu, který iniciovaly předchozí konzervativní vlády. Informují například The Times.
Vytáhl na ně smrtící zbraň. Bullshit, nepřeložitelné slovo, provokoval zjevnými hovadinami jako na estrádě a oni spadli do jeho pasti a napadali jej za nehorázné lži. „Haiťani v Ohiu chytají (k obědu) kočky a psy.“ Jeho přívrženci věděli, že kecá a tímto způsobem upozorňuje na příliv imigrantů. „Vyženu všechny nelegální přistěhovalce!“ Všechny? Jen těch starých a s dětmi je podle odhadu 10 milionů a žijí v Americe bez dokladů po léta. Už osm let na Trumpa levice hystericky útočí jako na šílence, usvědčeného zločince, fašistu a smrtelnou hrozbu demokracie. Čím víc ho však napadali jako nového Hitlera, tím víc prozrazovali svou vlastní demenci.
Vůdce nizozemské pravice Geert Wilders dnes v parlamentní debatě navrhl deportaci osob, které budou usvědčeny z násilností vůči izraelským fanouškům minulý týden v Amsterodamu. Výtržníky, které podle agentury AP označil za "Maročany", politik obvinil z toho, že "chtějí zničit Židy". Političtí konkurenti jeho rétoriku kritizovali s poukazem na to, že nepřispívá k uzdravení společnosti. Nizozemští poslanci odsoudili antisemitismus a shodli se na tom, že pachatelé násilí musí být dopadeni, odsouzeni a tvrdě potrestáni.
Americký miliardář Elon Musk, který má podle médií blízko k italské premiérce Giorgii Meloniové, vyzval k odstranění italských soudců, kteří odmítli prodloužit zadržení migrantů ve střediscích v Albánii. Uvedla to v úterý agentura ANSA. Musk se tak připojili k některým představitelům italské vlády, kteří soudce za rozhodnutí rovněž kritizovali. Kvůli sporům jsou dvě migrační centra v Albánii měsíc po zahájení činnosti prázdná.
Bezpečnostní složky spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko zabránily podle informací německého deníku Bild potenciální katastrofě. Ve středu 6. listopadu zatkli vyšetřovatelé sedmnáctiletého mladíka, který údajně plánoval teroristický útok na vánoční trh. Mladík, původem německý Turek, měl podle Bildu v úmyslu najet nákladním vozem do davu lidí a zabít co nejvíce návštěvníků. Záměr odhalily odposlechy a zachycené zprávy, které naznačují islamistický motiv.
Ve Stuttgartu v současnosti žije kolem 10 tisíc migrantů a kvůli omezeným možnostem ubytování, každý čtvrtý člověk zde žádající o azyl žije v hotelu. To vyjde město až na 100 euro (asi 2 550 korun) denně. Očekává se, že jen příští rok budou migranti stát město přes 55 milionů eur (1,4 miliardy korun) za přenocování, více než 20 milionů eur (510 milionů korun) pak vychází náklady za stravování.
Karavana 3000 migrantů, kteří putovali Mexikem s nadějí, že se dostanou do Spojených států, se ve čtvrtek zmenšila zhruba na polovinu původní velikosti. Mnoho z nich si po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách totiž není jisto svými vyhlídkami. Trump v kampani slíbil rozsáhlé deportace migrantů bez dokladů a opětovné zavedení urychlených deportací do Mexika.
Kdekdo rád poslouchá, že právě tyto volby jsou přelomové. Lze snést dost důvodů pro to, že tyto volby samy o sobě velký zlom nepřinesou. Fenoménem, který se tyčí nad americkou politikou posledních let, je Donald Trump. Trumpovy svérázné vlastnosti se nějakým zvláštním způsobem „našly“ se současnou dobou, ten fenomén má prostě svůj poločas rozpadu a mechanickými zásahy zvenčí, třeba volbami, ho lze ovlivnit jen omezeně.
Administrativa dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena se připravuje na možný masivní nárůst počtu migrantů, kteří se budou snažit dostat z Mexika do Spojených států, než v Bílém domě v lednu usedne nově zvolený prezident Donald Trump. Napsal to zpravodajský server NBC News s odvoláním na dva americké představitele a komunikaci migrantů ve whatsappových skupinách.
V politice se jedna událost často dá vyložit diametrálně odlišně, podle sympatií pozorovatele. Takže když na 200 spolupracovníků čtyř někdejších prezidentů za Republikánskou stranu letos v létě otevřeným dopisem podpořilo Kamalu Harrisovou, bylo to bráno jako další důkaz, že Donald Trump je nemožný, neudržitelný kandidát. Odvrací se od něj jeho vlastní strana!
Jsou dva způsoby, jak se dívat na Trumpovo volební vítězství. Ten první: Trump radikálně přestavěl americkou politickou scénu, daří se mu to, čemu se v americké hantýrce říká „realignment“. Buduje koalici založenou na pracujících a drobných podnikatelích, která maže rasové rozdíly a devalvuje příslušnost k elitám, definovaným vzdělanostními či kariérními milníky. Buduje takzvanou populistickou koalici či koalici dělnické třídy – to jsou technické termíny, jež mají v Americe svou tradici a nelze je chápat v doslovném významu.
V noci z úterý na středu, kdy vznikl tento text, vše naznačovalo na velký comeback Donalda Trumpa, který se nakonec potvrdil. Po čtyřleté pauze se bývalá hlava státu opět vrátí do Bílého domu. Jak to tedy Donald Trump dokázal? V roce 2002 dva američtí politologové Ruy Texeira a John Judis vydali knihu s názvem The Emerging Democratic Majority, tedy Nově se rodící demokratická většina. Argumentovali, že s rostoucím poměrem menšin, tedy hlavně Hispánců a černochů, je Demokratická strana předurčena ke světlým volebním zítřkům. Předpoklad stál na faktu, že menšiny tradičně volily demokraty. Tedy s jejich vzrůstajícím podílem bude růst i podíl demokratických hlasů.
Francouzský soud shledal vinnými 18 lidí v rozsáhlém procesu s pašeráckou sítí, která převáděla migranty přes Lamanšský průliv z Francie do Británie. Až 15leté tresty odnětí svobody vynesl dnes soud v severofrancouzském Lille pro členy převaděčské skupiny, z nichž většina byla irácko-kurdského původu. Síť v letech 2020 až 2022 z velké části kontrolovala převádění migrantů ze severní Francie do Anglie. Obžalovaní byli dopadeni v roce 2022 díky celoevropské policejní operaci.
V táboře pro migranty v přístavním městě Bari na jihu Itálie v pondělí večer vypukl protest proti podmínkám, které v zařízení panují, informuje agentura APA. Nepokoje trvaly asi tři hodiny a na místě musela zasáhnout policie. Protesty vyvolala zpráva o úmrtí jednoho migranta, který byl od neděle v nemocnici kvůli pokusu o sebevraždu.
Kvůli pobodání vlakového průvodčího v Itálii proběhne 5. listopadu stávka zaměstnanců železničního sektoru. Incident se stal na regionálním vlaku Janov Brignole–Busalla, kde byl průvodčí napaden dvěma migranty ze severní Afriky poté, co byli přistiženi bez jízdenek a následně vyvedeni z vlaku.
Při snaze se dostat z Afriky na Kanárské ostrovy zemřelo podle svědků 48 lidí. Napsala to v neděli agentura EFE. Dalších pět lidí utonulo při ztroskotání jednoho menšího člunu. Španělské námořnictvo během víkendu zachránilo v okolí Kanárských ostrovů nejméně 1500 lidí.
Italská vláda se příští týden chystá poslat další migranty do svých dvou uprchlických center v Albánie, a to navzdory verdiktu soudu, který minulý měsíc nařídil první skupinu běženců z Albánie poslat do Itálie. Agentura ANSA v sobotu napsala, že loď italského námořnictva Libra vyplula ze sicilského přístavu Messina a v příštích dnech se chystá nalodit běžence, kteří se pokusí z Libye či Tuniska dostat do Evropy.
V berlínské čtvrti Lichtenberg má být v příštím roce otevřena velká azylová ubytovna v bývalém hotelu Berlin City East. Tři výškové budovy mají poskytnout přístřeší až 1200 migrantům. Mají tak ulevit přeplněnému přijímacímu centru na bývalém berlínském letišti Tegel. Již v listopadu by mělo do budov dorazit prvních 740 migrantů.
Nizozemská vláda deklaruje zaujmout tvrdý přístup vůči migrantům v Evropě. V pátek představila návrhy, jejichž součástí je mimo jiné možnost deportace syrských uprchlíků zpět do částí země, které budou prohlášeny za bezpečné. Kritici však varují před nebezpečím takového postupu, píše server NL Times.
Navzdory jasnému nesouhlasu německého kancléře Olafa Scholze (SPD) a ministra financí Christiana Lindnera (FDP) s financováním soukromých operací ve Středozemním moři pokračuje Annalena Baerbocková, ministryně zahraničí za Zelené, ve finanční podpoře těchto operací, které obešla pomocí jednoduchého triku. Proti tomuto financování se postavil také Spolkový sněm.
Londýn je opět v zajetí protestů. Hlavním městem Británie prochází davy "za patriotismus" organizované Tommym Robinsonem. Zároveň centrem prochází i protiprotest proti "rasismu a fašismu". Sám organizátor protestů Tommy Robinson je od pátku ve vazbě a část protestujících ho označuje za politického vězně.
Nizozemsko od konce listopadu začne s hraničními kontrolami, oznámil premiér Dick Schoof. Kabinet chce také zpřísnit pravidla pro žadatele o azyl nebo prohlásit část Sýrie za bezpečnou oblast, uvedly zahraniční tiskové agentury. Čtyřčlenná vládní koalice o nové migrační politice vyjednávala několik dní a závěry dnes Schoof představil na tiskové konferenci.
Portugalské hlavní město Lisabon čelí vlně nepokojů a násilností poté, co policie v neděli zastřelila třiačtyřicetiletého imigranta z Kapverdských ostrovů. Nepokoje podle portugalských médií vyvolali mladí výtržníci z chudších čtvrtí. Policie už ve středu zatkla tři osoby a informovala o zhruba šesti desítkách incidentů. Situaci řeší portugalská vláda, která formu protestů označila za nepřípustnou.
Nizozemsko kvůli omezení migrace plánuje na konci listopadu zavést hraniční kontroly, jak to učinilo Německo. S odvoláním na vládní zdroje o tom informovala nizozemská stanice RTL, opatření musí ještě schválit strany vládní koalice. Krok přichází ve dnech, kdy obnovení hraničních kontrol oznámila i Francie, Rakousko či Dánsko.
Cizinecká policie má za sebou honičku jako z filmu. U česko-rakouských hranic na jihu Moravy dostali policisté informaci o vozidle s migranty. To následně pronásledovali až do Rakouska. Převaděč v osobním vozidle měl devět migrantů. Během nebezpečné honičky se vyhnul policejním pásům a dalším překážkám. Nakonec se zapojil i policejní vrtulník a vozidlo tři policejní auta zastavila na poli.
Palestinci z města Chán Júnis, které se nachází v jižní části pásma Gazy, pašují své příbuzné do Evropy. Jen v Berlíně je nyní přes 300 členů arabské rodiny Barbakhů a jejich počet stále roste. Jak se do Berlína dostávají, není jasné. Jejich aktivity zahrnují schvalování Hamásu na protiizraelských protestech, napadání politiků a novinářů a v neposlední řadě šíření nenávistných výroků na účet Německa na sociálních sítích.
Italská vláda v pondělí schválila dekret, který jí má umožnit pokračovat v projektu center pro migranty v Albánii navzdory pátečnímu verdiktu soudu, který plán zakázal. Premiérka Giorgia Meloniová obvinila soudce z politické zaujatosti, informovala agentura AFP. Dekret vstupuje v platnost okamžitě.
Soud v Římě podle agentury ANSA nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních 12 migrantů, které úřady poslaly do nových migračních center v Albánii. Soud dospěl k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a proto nesplňují podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. „Justiční levice pomáhá té parlamentní,“ uvedla na sociálních sítích strana Bratři Itálie premiérky Giorgii Meloniové.
