Tag: migranti

Články k tagu

Rakušan: Česko za migranty zaplatí půl miliardy ročně. Pakt je fakticky kvóta, zní z ANO

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně. Vicepremiér to dnes uvedl v České televizi (ČT) v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Odmítl „strašení“ sumou 15 miliard korun. Předseda sněmovního ústavněprávního výboru Radek Vondráček (ANO) trval na tom, že povinná finanční pomoc v případě, že Česko nepřijme běžence, je fakticky kvótou.

Opozice dál řeší migrační zákon. „Je to největší ohrožení Evropy a života občanů,“ míní Babiš

Předseda ANO Andrej Babiš obsadil při dnešním sněmovním jednání řečniště zhruba na hodinu a mimo jiné se vrátil ke kritice migračního paktu EU. Později se migračním pravidlům opět věnoval také předseda poslanců SPD Radim Fiala. Jednání o podobě programu dnešního závěrečného dne řádné schůze nakonec trvalo více než tři hodiny. Babiš poukazoval na to, že čtvrteční mimořádné jednání o nových migračních pravidlech EU svolané z podnětu ANO trvalo jen 3,5 hodiny.

Migrace je největší zrada v dějinách ČR, hřímal Babiš. Eurokomisařka dává s paktem za pravdu Rakušanovi

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) označil během svého projevu ve sněmovně finální podobu migračního paktu za „největší zradu v novodobých dějinách České republiky“. Masová migrace je podle něj rakovinou, která rozkládá evropskou společnost. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová dala nicméně v interpretaci paktu a výjimky pro Česko za pravdu ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN). Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vystoupení k migračnímu paktu odpoledne přerušila.

Migrační pakt není dokonalý, přiznal Rakušan. Podle něj je však lepší než současný stav

Migrační pakt, o němž ve čtvrtek budou jednat poslanci na mimořádné schůzi vyžádané opozičním hnutím ANO, není podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) dokonalý, ale dává základ pro další opatření. Je tak lepší než současná neexistence přesných pravidel například ve sdílení informací či návratové politice, řekl Rakušan. „Nynější stav migrace v unii je neuspokojivý, vyžaduje racionální řešení, nikoli iracionální strašení,“ uvedl Rakušan s tím, že neřešená migrace povede k tomu, že se EU ocitne ve stavu faktického ohrožení.

Co najdeme v migračním paktu

Minulý týden Evropský parlament těsně odhlasoval tzv. migrační pakt. Málem bychom se o tom nedověděli, nebýt pokřiku opozice doma a ovšem blížících se eurovoleb, kdy o migračním paktu byli přinuceni v televizní debatě (CNN Prima News) diskutovat i lídři českých uskupení kandidujících do europarlamentu. Nad paktem není zjevně shoda v řadách vládní koalice, ačkoli vláda osobou ministra vnitra Víta Rakušana loni v létě pakt na rozhodující radě ministrů podpořila. Před dvěma měsíci, kdy se text lehce pozměněný z jednání s europarlamentem do Rady vrátil, už se jen zdržela hlasování.

Výjimka pro Česko, kterou nikdo neviděl. Rakušan trvá na tom, že ji v migračním paktu dojednal

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) tvrdil, že pro Česko platí v tzv. migračním paktu výjimka. Podle paktu schváleného Evropským parlamentem musí členské státy buď přijmout migranty, nebo odvést peníze do společného fondu. Podle Rakušana Česko přijalo velké množství uprchlíků z Ukrajiny, proto se ho platby netýkají. Žádná doslovná výjimka pro Česko ale zřejmě neexistuje, což tvrdí politici z několika stran. Rakušan ale na její existenci trvá. Podle svých slov na síti X vše vysvětlí ve čtvrtek na mimořádné schůzi Sněmovny.

Fico odmítl nový migrační pakt. „Toto není ta solidarita“

Slovenský premiér Robert Fico v úterý odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Opatření v podobě převzetí části běženců nebo finanční či materiální pomoci pro země zasažené přílivem migrantů označil před novináři za diktát, nejde podle něj o solidaritu. "Toto není ta solidarita, o které jsme hovořili, že každá země má mít možnost se sama rozhodnout, jak pomůže," řekl Fico ke schválené úpravě. Přirovnal ji k dřívější myšlence zavedení kvót pro povinné přerozdělování migrantů mezi členské země evropského bloku.

Evropský migrační pakt, česká dvojakost

Když předevčírem večer běžela na CNN Prima News velká debata lídrů stran kandidujících do europarlamentu, bylo to aspoň v den, kdy se jedno z důležitých témat stalo. Ale i tentokrát se o něm, byť těsně, debatovalo ex post, takže jako obvykle. Evropský parlament pár hodin předtím odhlasoval migrační pakt, který před čtvrt rokem sám změkčil. Rozvolnila se ustanovení týkající se zadržování (detence) nelegálních migrantů na vnější hranici EU. Takže kromě sjednocování databáze, v níž budou ukládány biometrické údaje běženců, pakt přináší hlavně to, na co veřejné mínění v České republice a jinde ve střední Evropě reaguje jako býk na červenou

Dekolonizujme Španělsko

Diverzita je příkazem dne ve státní správě i v ekonomice, narazíme na ni všude, počínaje přáním ředitele naší BIS, aby jeho nástupkyně byla žena, a konče evropskou směrnicí CSRD definující informační povinnosti firem. Jak to dnes často bývá, tato přání a příkazy se neprezentují jen jako politické cíle, jimž stojí v cestě sveřepí mužští šovinisté. Jedním dechem se dodává, že to je zároveň dobré pro fungování organizací a pro byznys. Což se dokládá i studiemi.

Poláci a Maďaři se nepodvolí migračnímu paktu. Němci chtějí závazná pravidla a pořádek

Polsko podle premiéra Donalda Tuska nepřijme mechanismus Evropské unie pro relokaci migrantů, i když ho ve středu v rámci migračního balíčku schválil Evropský parlament. Podle očekávání se takto zachová i Maďarsko, jehož předseda vlády Viktor Orbán odpor k balíčku signalizoval. Změny v evropské migrační politice kritizovala také nezisková organizace Amnesty International, uvítaly je naopak německé ministryně zahraničí a vnitra, Annalena Baerbocková a Nancy Faeserová nebo český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Kdo nepřijme migranty, bude platit. Europarlament schválil migrační balíček

Europoslanci schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle, neboť podpora pro všech deset předpisů měnících unijní migrační a azylová pravidla nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas. Hlasování přerušili demonstranti svými výkřiky, takže schůze musela být na pár minut přerušena. Schválený balíček zahrnuje opatření, podle něhož země, které nepřijmou běžence, solidárně pomohou buď finančně, nebo materiálně.

VIDEO: Vyhrožovali mu smrtí za zapálený korán, teď byl kritik islámu nalezen mrtvý v Norsku

Uprchlík, politický aktivista a kritik islámu Salwan Momika, který před týdnem požádal v Norsku o azyl, byl ve stejné zemi v úterý nalezen mrtvý. Iránský rodák před rokem demonstrativně jezdil po Švédsku a pálil výtisky koránu, což vyvolalo rozsáhlou kritiku ze strany islamistů. Momika čelil nátlaku i výhružkám smrtí ze své domoviny, což se rozhodl vyřešit odjezdem ze země a požádat o norský azyl. Uprchlík z Iráku vedl irácké milice a bojoval proti Islámskému státu.

Migrační pakt bude, ani si toho nevšimnete

Co je pod radarem parlamentní debaty, to je čertem. Tento princip můžeme vztáhnout na středeční hlasování sněmovny, jímž vládní většina odmítla návrh uspořádat mimořádnou schůzi k migračnímu paktu EU. Pro mimořádnou schůzi hlasovali všichni přítomní poslanci ANO a SPD, zatímco ani jeden z přítomných poslanců pětikoalice ji nepodpořil. Tohle nebyla tradiční kočkovaná, kdy opozice v parlamentu využívá těžkostí ministrů, tak jako když tatáž sestava před třemi týdny marně svolávala mimořádnou schůzi ke kampeličce, v níž měl Petr Fiala nepřiznaný milion korun.

1,14 milionu žadatelů o azyl v EU. Je jich nejvíce od migrační krize

Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 1,14 milionu, tedy 18 procent, což je nejvíce od migrační krize z let 2015-2016. S odvoláním na dnes publikovanou analýzu Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) o tom píše agentura Reuters. Nové údaje podle ní posílí už nyní ostré debaty o migraci a krajně pravicových náladách před řadou místních a všeobecných voleb v řadě evropských zemí a před červnovými volbami do Evropského parlamentu.

Hrůza ve Vídni. Afghánec zabil nožem v nevěstinci tři prostitutky, pak se před policií skrýval v křoví

K hrůzné trojnásobné vraždě prostitutek došlo v pátek ve vídeňském nevěstinci, konkrétně v ulici Engerthstrasse. Obětmi mají být Asiatky, jejichž přesná identita zatím není známá. Podezřelým je sedmadvacetiletý Afgánec. Informace o vraždě uvedla státní policie v pátek večer. Policie zřejmě nelegálně vedený nevěstinec, který se navenek tvářil jako masážní salon, prohledala po oznámení svědka. Svědek si totiž všiml stop krve před domem. O zprávě informuje německý Bild.

Mimořádná schůze k migračnímu paktu. „Je to pozvánka pro migranty,“ řekla Schillerová

Opoziční hnutí ANO požádalo o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k unijnímu migračnímu paktu a nelegální migraci. ČTK o tom informovala předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Vláda by podle ní měla dolní parlamentní komoře vysvětlit "otočku o 180 stupňů". Česko se nakonec rozhodlo při hlasování o unijním migračním a azylovém paktu zdržet, oznámila vláda před dvěma týdny.

„EU mi nařídila vítat migranty,“ tvrdí bývalý šéf Frontexu. Teď kandiduje za stranu Le Penové do EP

„Tvým úkolem je migranty v Evropě vítat, protože přichází za láskou,“ řekla údajně bývalému šéfovi Frontexu Fabrici Leggerimu eurokomisařka Ylva Johanssonová. Ten, po neshodách s Evropskou komisí a po obvinění, že klame komisi a je špatným manažerem, v roce 2022 ve funkci po sedmi letech skončil. Nyní kandiduje do europarlamentu na třetím místě za Národní sdružení, kterému šéfuje Jordan Bardella. Dříve vedla stranu Marine Le Penová.

Nejoptimističtější scénář: Po kolapsu Ukrajiny by do EU mohlo dorazit dalších 10 milionů lidí

Pokud by se po pokračujících ruských útocích a ekonomických problémech Ukrajina zhroutila, německá vláda předpokládá, že východoevropskou zemi opustí dalších zhruba deset milionů lidí. V rámci tohoto scénáře by naprostá většina uprchlíků zamířila do západní Evropy, jednou z cílových zemí by bylo Německo. List Welt am Sonntag se o těchto analýzách dozvěděl z bezpečnostních kruhů a od zasvěcených poslanců.

Ozbrojený Íránec ve Švýcarsku zajal 14 cestujících a strojvůdce. Policie ho zastřelila

Smrtí pachatele skončilo čtvrteční drama, při němž muž ozbrojený sekerou a nožem ve vlaku ve Švýcarsku zajal 14 cestujících a strojvůdce a téměř čtyři hodiny je držel jako rukojmí. S odvoláním na policii o tom informuje agentura DPA, podle níž byl 32letý pachatel íránským žadatelem o azyl. Motiv jeho činu zatím není známý. Muž cestující zajal na regionální vlakové lince mezi obcemi Baulmes a Yverdon-les-Bains v západní části Švýcarska nedaleko hranic s Francií.

Státy EU se shodly na migračním balíčku. Češi se zdrželi, proti bylo Maďarsko a Polsko

Zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek shodli na konečné podobě migračního balíčku, potvrdily diplomatické zdroje. Češi se při hlasování zdrželi, jak to již dříve avizovala česká vláda. Dnes odsouhlasený postoj států bloku je definitivní, akt ale musí ještě formálně schválit Evropský parlament, stane se tak nejspíš na jeho plenárním zasedání v dubnu. Vyjednavači europarlamentu a členských zemí EU se na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku shodli loni v prosinci.

Česko se při hlasování o migraci a azylu v EU zdrží. Vládě se nelíbí nová podoba paktu

Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu Evropské unie zdrží. Po jednání vlády to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová podoba návrhu je podle něj pro ČR horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví. Zdůraznil, že pokud by byl pakt přijat, neznamená to, že by Česko mělo povinnost přijímat migranty. V novém návrhu podle Kupky přibylo byrokracie.

Taková malá občanská válka

Imigrační krize a různé související kongresové plány a kompromisy tvoří už aspoň čtyři desítky let jakýsi soundtrack americké politiky – člověk si není jistý, jakou mu má věnovat pozornost. Je to teď vážnější? Začněme zajímavým detailem z rozhovoru, který vedl nedávno web Politico s veteránem amerických politických průzkumů Markem Pennem, jehož jméno zná každý už od jeho práce pro Billa Clintona. Hlavním tématem rozhovoru byly šance pro případného třetího, nezávislého kandidáta v prezidentských volbách.

V Texasu přituhuje. Američtí pohraničníci navzdory Bidenovi odmítají odstranit ostnatý drát na mexické hranici

Federální Pohraniční stráž USA neplánuje z hranice s Mexikem odstranit zátarasy z ostnatého drátu, které navzdory postojům z Washingtonu nechal vystavět texaský guvernér Greg Abbott. Konflikt mezi Abbottem a administrativou prezidenta Bidena se zintenzivnil v posledních týdnech poté, co Texaská Národní garda, která spadá do guvernérovy kompetence, obsadila část hranice na řece Rio Grande a federálním pohraničníkům do oblasti zakázala vstup.

Jaké to je být migrantem. Člověk v tísni má nový kurz pro učitele

Migraci a tomu, jak toto téma bezpečně řešit ve výuce, se věnuje nový on-line kurz organizace Člověk v tísni. Kurz je určen především učitelům druhého stupně základních škol a učitelům středních škol. Cílem je dodat pedagogům dostatek znalostí, dat a faktických informací o mezinárodní migraci tak, aby se mohli těmto tématům bezpečně a nenásilně věnovat ve výuce. Kurzu se zájemci mohou zúčastnit zdarma, přihlásit se mohou na webu.

Sprcha pro Němce. Migranti financování sociálního státu neřeší. Naopak, způsobují díru 6 bilionů eur

Německý sociální stát slibuje svým občanům víc, než si může dovolit. Migrace, do které politici vkládali velké naděje vzhledem k rostoucím sociálním výdajům, tento problém neřeší, naopak. Jak ukazují nové propočty, znamená obrovskou finanční zátěž, kterou experti nyní vyčíslili na 5,8 bilionů eur. Vyplývá to z analýzy pro Nadaci tržního hospodářství, o které informoval v týdnu ekonomický deník Handelsblatt nebo server Junge Freiheit.

Plány na masové deportace v Německu. Scholz chce chránit všechny před fanatiky

Členové německého konzervativního spolku WerteUnion, zástupci pravicové Alternativy pro Německo (AfD) a příslušníci krajně pravicového hnutí loni v listopadu v Postupimi jednali o možnostech, jak z Německa vystěhovat miliony lidí s přistěhovaleckým původem. Tvrdí to investigativní skupina Correctiv, podle které se o utajené schůzce neměl nikdo dozvědět. Zpráva vyvolala na německé politické scéně pobouření, spolkový kancléř Olaf Scholz účastníky jednání označil za fanatiky s asimilačními fantaziemi.

EU stárne, potřebuje o milion legálních přistěhovalců ročně víc, řekla eurokomisařka

Evropská unie potřebuje o milion legálních přistěhovalců ročně víc, aby vyrovnala stárnutí své populace a měla dostatek pracovních sil. Prohlásila to eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová. Unijní země by podle ní zároveň měly efektivněji postupovat proti nelegální migraci. Do EU podle unijních statistik přichází okolo 3,5 milionu legálních přistěhovalců ročně. Podle Johanssonové je to však málo vzhledem k tomu, že populace v členských zemích stárne, což se negativně projevuje na pracovním trhu.

Německo čelí největší vlně ilegálních migrantů od roku 2015

Do Německa loni přišlo bez dokladů 127.088 lidí, což bylo o 38 procent více než v roce 2022 a nejvíce od roku 2015, kdy země a Evropská unie čelily migrační krizi. Dnes to s odvoláním na interní zprávu spolkové policie napsal deník Die Welt. Spolková policie zatím konečnou bilanci za rok 2023 nezveřejnila. „Počet nelegálních vstupů v roce 2023 překonal i krizový rok 2016, kdy spolková policie zaznamenala takřka 112.000 lidí, kteří přicestovali nelegálně,“ napsal Die Welt.

Počet žadatelů o azyl v EU letos překročí milion. Nejvíc chtějí do Německa

Počet žadatelů o azyl v Evropské unii letos překročí jeden milion. V rozhovoru s německou mediální skupinou Funke to uvedla šéfka Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) Nina Gregoriová. Během prvních deseti měsíců letošního roku vzrostl proti stejnému období loňska počet žádostí o 22 procent. Za měsíc říjen bylo nových žadatelů nejvíce za posledních sedm let. Informovala o tom dnes agentura DPA. Celkový počet bude „výrazně vyšší než milion“, uvedla ředitelka úřadu se sídlem na Maltě Gregoriová.