Berlínská policie zvýšila počet hlídek v historickém centru města. Reagovala tak na páteční útok, při kterém byl na Muzejním ostrově ubodán 20letý Syřan. Prezidentka policejního sboru německého hlavního města Barbara Slowiková Meiselová uvedla, že nedovolí kriminalizaci míst hojně navštěvovaných turisty. Loni policie v téměř čtyřmilionové metropoli zaznamenala téměř deset útoků nožem denně.
Tvrdý střet turistů s ilegálními migranty se odehrál na pobřeží řeckého ostrova Gavdos. Na sociálních sítích se objevilo dramatické video, kde skupina turistů vlastními silami zabránila přistání lodě s migranty. Malé plavidlo s desítkami osob z Libye se v sobotu pokusilo dostat na oblíbenou pláž Sarakiniko, ale rekreanti se postavili proti a loď odtlačili zpět do moře, píše britský deník Daily Mail.
O víkendu v Londýně vyvrcholilo léto britských protiimigračních protestů. I když zuří hádky o přesný počet demonstrujících – úřady tvrdí, že se zúčastnilo do 150 tisíc lidí, organizátoři, že přes milion –, je nepochybné, že šlo o velkou masu nespokojených. Důležitější je ale hádka o významu celé akce. Jednalo se o bezprecedentní sdružení rasistů a xenofobů? Nebo o sešlost vlasteneckých Britů, kteří přišli vyjádřit své znepokojení nad směřováním země? Je nepochybné, že v britské společnosti se cosi děje.
Maďarsko za posledních deset let zabránilo vstupu do Evropy více než 1,1 milionu nelegálních migrantů s využitím vlastního hraničního plotu a policejních sil, uvedl v rozhovoru pro TV2 hlavní bezpečnostní poradce maďarského premiéra György Bakondi. Navzdory tomuto úsilí Maďarsko neobdrželo politickou ani finanční podporu, „ani dobré slovo“, z Bruselu, pouze kritiku a pokuty za blokování nelegálního vstupu, zdůraznil Bakondi.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), německou civilní kontrarozvědku, nově povede Sinan Selen. Rozhodl o tom ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že Selen jako istanbulský rodák bude prvním šéfem této tajné služby, který se nenarodil v Německu. V 90. letech stál v čele BfV Hansjörg Geiger, který se v roce 1942 narodil v Brně, město však tehdy bylo pod německou okupací.
S komunisty nikdy, jen pokud by nezbývala jiná možnost, jak zastavit „progresivisty“ – pak klidně i s marťany, uvedl v pořadu Echo Prime Pavla Štrunce europoslanec Filip Turek. Motoristé jdou podle něj do voleb s představou „ukončit Fialu a pohlídat Babiše“. „Budeme chtít otevřený spor v EU ohledně Green Dealu a emisních povolenek pro domácnosti,“ řekl k podmínce angažmá Motoristů v příští vládě.
Podle informací deníku Bild připravuje německá vláda zásadní krok a obrat v migrační politice. Spolkové ministerstvo vnitra pod vedením Alexandra Dobrindta (CSU) chystá rozsáhlé deportace afghánských občanů zpět do jejich vlasti. „Tyto návraty mají probíhat častěji, jednodušeji a ve větším měřítku než dosud,“ uvedl list s odvoláním na vládní zdroje. Od roku 2021 proběhly jen dva takovéto vyhošťovací lety, kterými bylo vypraveno celkem 109 Afghánců, z většiny pachatelů závažných trestných činů.
Nejdřív několik příběhů z dnešní Británie. Příběh první. Ve skotském Dundee zhruba třináctiletá dívka vytáhla sekeru a velký nůž, aby sebe a svou kamarádku bránila před násilníkem na ulici. Muž celý incident natáčel na mobil. Jejímu hysterickému křiku kombinovanému se skotským přízvukem sice není moc rozumět, ale několikrát zopakovaná věta „Kurva, nesahej na mě“ je jasná. Dívka se okamžitě stala hrdinkou internetové pravice. Neohrožená mladá amazonka, která musí chodit ozbrojená, aby se ubránila chlípným migrantům (muž za kamerou mluví anglicky s cizím přízvukem a řekne pár slov cizí řečí), jelikož stát selhal.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa může ukončit dočasnou právní ochranu přibližně 430 000 migrantů z Kuby, Haiti, Nikaraguy a Venezuely žijících ve Spojených státech. V pátek o tom podle agentur AP a Reuters rozhodl odvolací soud, a zamítl tak žalobu zastánců práv přistěhovalců. Podle AP je to nejnovější zvrat v právním sporu o politiku předchozího prezidenta, která vytvořila nové a rozšířené možnosti pro lidi žít ve Spojených státech, obvykle po dobu dvou let s pracovním povolením.
Německá policie od začátku května do konce srpna odmítla vpustit do země na česko-bavorské hranici šest lidí, kteří požádali o azyl. V tiskové zprávě o tom informovalo mnichovské policejní ředitelství. Celkem eviduje odmítnutých žadatelů o azyl na bavorských hranicích 151. Bavorsko kromě Česka sousedí i s Rakouskem. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt nařídil zpřísnit kontroly na pozemních hranicích 7. května, den po svém nástupu do funkce.
Přestože byl syrský prezident Bašár al-Asad v prosinci 2024 svržen a odešel do exilu v Rusku, hromadný návrat syrských uprchlíků do vlasti se nekoná. V Německu dnes žije téměř milion Syřanů, avšak podle oficiálních údajů se jich od začátku letošního roku vrátily zpět jen necelé dvě tisícovky. Hlavní překážkou návratu zůstává válkou poničená infrastruktura, zhroucené hospodářství a přetrvávající pocit nejistoty.
Norsko v pondělí čekají klíčové parlamentní volby, které mohou zásadně proměnit tamní politickou mapu. O premiérské křeslo se utkají stávající premiér Jonas Gahr Støre z levicové Strany práce a Sylvi Listhaugová z opoziční Strany pokroku (FrP), která sází na tvrdou azylovou politiku, pravicovou ekonomickou agendu a prezentuje se mnohdy provokativní výroky. Podle listu Die Welt by se tak poprvé v historii severských zemí mohlo stát, že funkci premiéra obsadí kandidát vnímaný jako "pravicově populistický".
V rámci otřesů, které v uplynulých dnech postihl britský vládní kabinet, se do čela ministerstva vnitra dostala Shabana Mahmoodová, právnička, dlouholetá labouristická poslankyně a donedávná ministryně spravedlnosti ve vládě premiéra Keira Starmera. Její jmenování do nové role, v rámci které má mimo jiné vést boj s nelegální migrací, však v Británii vyvolalo značnou kontroverzi. Kritici ministryně připomínají zejména její bývalou účast na protiizraelských demonstracích.
Belgický ministr bezpečnosti a vnitra Bernard Quintin chce vyslat vojáky do bruselských ulic, aby bojovali proti stupňujícímu se násilí drogových migračních gangů. Podle serveru Politico se tento plán blíží ke své realizaci. „Armáda musí bránit celistvost země. Vojáci to obvykle dělají na našich hranicích nebo daleko za nimi. Ale boj proti drogové kriminalitě také spadá pod ochranu našeho státu,“ řekl Quintin deníku De Standaard. Belgický stát chce opět převzít kontrolu nad městem, které ovládají migrantské gangy.
Většina ze zhruba 475 lidí zadržených při razii amerických imigračních úřadů v rozsáhlém závodě jihokorejské automobilky Hyundai Motor ve státě Georgia byli Jihokorejci. Potvrdil to dnes jihokorejský ministr zahraničí Čo Te-jul. Dodal, že jihokorejský prezident I Če-mjong nařídil, aby se řešení této záležitosti věnovalo maximální úsilí. Podle ministra bylo mezi zadrženými více než 300 Jihokorejců. Ministr rovněž uvedl, že vláda již vytvořila speciální tým k řešení této záležitosti.
Řecký parlament ve středu schválil přísná pravidla pro odmítnuté žadatele o azyl, kterým tak budou hrozit i tresty vězení od dvou do pěti let, pokud v Řecku zůstanou po stanovené lhůtě. Nový zákon také počítá s vysokými pokutami pro migranty, kteří do země vstoupí nelegálně. Informovala o tom místní média, podle nichž ale může být nová legislativa napadena u soudu kvůli porušení mezinárodních konvencí o právech uprchlíků.
Velkou Británii znovu zachvátily protiimigrační protesty. Ale letos je situace jiná než loni v létě. Vláda i policie tehdy rázně proti násilným demonstracím zakročily, nyní je ale nedoprovází rabování a vypalování, takže se úřadům jeví jako bezpečnější. Táhnou se již několik týdnů a nezdá se, že by nějak utichaly. A zatímco loni s protesty chtěl být spojován málokdo, letošní mírnější podoba má mnoho zastánců v médiích i v politice. Epicentrem dění je nyní předměstí Londýna Epping, kam úřady do jednoho z hotelů umístily migranty čekající na vyřízení žádostí o azyl.
Zhruba dvě stovky Afghánců vyzvaly v dopise německého kancléře Friedricha Merze, aby jim umožnil přesídlit do Německa. Skupina, v níž jsou podle vlastních údajů soudci, státní zástupci, umělci či lidskoprávní aktivisté, už dříve dostala příslib, že bude moci do Německa vycestovat, Merzova vláda ale program pomoci Afgháncům pozastavila, informovala dnes agentura DPA. V pondělí Německo přijalo poprvé od nástupu nové vlády v květnu let s Afghánci, kteří se do programu zvláště ohrožených dříve dostali.
Moře vlajek, zejména bílo-červené svatojiřské kříže symbolizující Anglii, ale i společný Union Jack. Tak vypadají veřejná místa od začátku léta ve Spojeném království. Nově se vlna protestu přelila i v rámci britského Commonwealthu, konkrétně do Austrálie. I zde se lidé halí do státní vlajky. Demonstrující mluví o patriotismu a hrdosti, jejich odpůrci ale tvrdí, že vzýváním národnosti se – v době vyhrocené imigrační situace – dopouštějí rasismu.
Krátce před komunálními volbami v Severním Porýní-Vestfálsku německý kancléř Friedrich Merz na celostátním sjezdu své strany propagoval svou reformní politiku. Zmínil úspěchy v rámci migrační politiky a apeloval na změnu v sociálním systému, píše německý list Die Welt. Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) ve svém projevu zopakoval požadavek na hluboké reformy a také škrty v sociálním systému.
Německá policie zadržela neúspěšného žadatele o azyl z Iráku pro podezření, že strčil šestnáctiletou dívku pod projíždějící nákladní vlak. Původně přitom policie měla celý případ za tragickou nehodu. Tragédie se odehrála zhruba před dvěma týdny na nádraží ve městě Friedland a sám podezřelý tehdy policisty na místo přivedl. Jakoukoli spojitost s nehodou ale odmítl a policie ho po výslechu nezadržela. Vše se změnilo poté, co na dívčině těle nalezli specialisté mužovu DNA.
Německá policie od rána pátrala po dvacetiletém Ismailu Alhaj Husseinovi, který měl v drážďanské tramvaji brutálně napadnout amerického občana a pořezat mu obličej nožem. Incident se odehrál poté, co se mladý muž z USA zastal ženy napadené v tramvaji. Jeden z pachatelů již skončil ve vazbě, druhý byl stále na útěku. Po několikahodinovém pátrání se hledaný Hussein nakonec sám vzdal policii, která ho neprodleně zatkla. Informoval o tom deník Bild.
Mezi příjemci německého sociálního příspěvku tzv. Bürgergeld jsou muži, kteří nosí jméno Mohammed. Vyplývá to z vládních údajů, které na základě parlamentní interpelace zveřejnil deník Bild. Původně vláda uváděla, že nejčastěji se příjemci dávek jmenují Michael, následovaní Andreasem, Thomasem a Danielem. Ve statistice ale byly jednotlivé varianty jmen vedeny odděleně – například Thomas a Tomas nebo Mohammed a Mohamed. To zkreslilo výsledky, upozornil Bild.
„Zvládneme to!“ zahlásila sebevědomě tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová, aby uklidnila Němce před enormní migrační vlnou. Slavné zvolání však dnes spíše straší německou politiku i společnost. V roce 2015 v Evropě kulminovala migrační krize. Tehdy na kontinent dorazilo podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) více než 1,1 milionu lidí, téměř 900 000 z nich zamířilo do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku.
Unie plánuje výrazně snížit výdaje na občanskou dávku (Bürgergeld), která v Německu dosahuje přibližně 52 miliard eur ročně. Podle představitelů CDU/CSU by lidé, kteří se práci vyhýbají, měli dostávat jen minimální podporu. CSU předseda Markus Söder a generální tajemník CDU Carsten Linnemann požadují, aby mnohem více příjemců občanské dávky nastoupilo do zaměstnání. Místopředseda frakce CDU/CSU Mathias Middelberg se přitom zaměřuje zejména na cizince ze Sýrie a Afghánistánu.
V Česku začínají platit změny v azylovém zákoně a v zákoně o pobytu cizinců. Jeden zpravodajský server je shrnuje takto: „V případě tří závažných přestupků během jednoho roku budou moci úřady od ledna 2026 odebrat cizincům ze třetích zemí povolení k pobytu. Pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl… Migranti budou nově procházet epidemiologickým vyšetřením. A policie či úřady budou smět k odhalení jejich totožnosti využít i informace z jejich mobilu. Zrychlit by se pak mělo i vyřizování žádostí o azyl.
Rozpadá se Británie? To je otázka, kterou si vážně klade řada komentátorů a pozorovatelů ostrovního dění. Pravda, stejnou otázku si kladli před deseti a více lety, ale tehdy se týkala především možnosti, zda Skotsko vyhlásí nezávislost. Nyní ale narůstá napětí napříč Británií, často napříč městy. Poslední projev tohoto napětí je rozvěšování britských a anglických vlajek na veřejnosti, následované rychlou reakcí úřadů, které je zase strhávají. Epicentra boje o vlajku jsou dvě, druhé největší britské město Birmingham a londýnská čtvrť Tower Hamlets.
V Drážďanech došlo o víkendu k brutálnímu útoku na mladého amerického turistu. Jednadvacetiletý muž z New Yorku se v noci na neděli zastal skupiny žen, které podle policie obtěžovali dva cizinci v tramvaji. Za svou odvahu zaplatil vážným zraněním – jeden z útočníků jej pořezal nožem do obličeje. Policie na místě rychle zasáhla a krátce po incidentu zadržela jednadvacetiletého syrského občana Majda A. Přesto byl po dvanácti hodinách propuštěn, protože se nepodařilo prokázat jeho přímou účast na napadení.
Deportovat až 600 tisíc žadatelů o azyl a vyčlenit dvě miliardy liber (56 miliard korun) na dohody se zeměmi, které by migranty přijímaly, chce vůdce britské protiimigrační opoziční strany Reform UK Nigel Farage. Na dnešní tiskové konferenci řekl také, že pokud uspěje v parlamentních volbách, výrazně navýší kapacitu detenčních zařízení v zemi. Podle pondělních statistik britských úřadů se počet migrantů připlouvajících na malých člunech letos proti loňsku zvýšil o 46 procent.
Spor o budoucí podobu chřadnoucí německé daňové a sociální politiky dostává nový rozměr. Berlínská vláda hledá a navrhuje nové možnosti, kde ušetřit. Mezi položkami k osekání výdajů se objevují mimo jiné i dotace pro tepelná čerpadla, příspěvky migrantům, nebo sociální dávky. Kancléř Friedrich Merz (CDU) tlačí na razantní škrty v sociálních výdajích, jeho straničtí kolegové neváhali přijít s receptem, který jako kdyby vypadl z programu levice: prosazují zvýšení daní pro bohaté.
