Když v deset hodin britského času byl publikován exit poll, který přisuzoval konzervativcům obří většinu 86 hlasů, labouristé to shazovali tím, že jde pořád ještě jenom o průzkum a je potřeba počkat na opravdové výsledky. Pak chvilku po jedenácté večer přišel šok. Okrsek Blyth Valley, který vysílal labouristu do Londýna nepřetržitě od roku 1935, senzačně zvolil konzervativce. Bylo jasné, že levici čeká perná noc.
Staronový britský premiér Boris Johnson přislíbil Britům návrat sebedůvěry. Prohlásil to během sobotní návštěvy severovýchodu Anglie, která byla dosud baštou opozičních labouristů, ale ve čtvrtečních parlamentních volbách podpořila Johnsonovy konzervativce. Labouristický lídr Jeremy Corbyn nadále čelí kritice a výzvám, aby po volebním debaklu své strany okamžitě odstoupil. Ten ale rychlý odchod odmítá.
Konzervativci britského premiéra Borise Johnsona ve čtvrtečních parlamentních volbách získali absolutní většinu v Dolní sněmovně a podle analytiků je proto takřka jisté, že Spojené království v lednu 2020 opustí Evropskou unii.
Británie odejde z Evropské unie k 31. lednu příštího roku, již tomu nic nezabrání.
Boris Johnson, šašek, náfuka, lhář, nevěrník a politický génius, který se právě zapsal do panteonu britských konzervativních hrdinů.
V noci ze čtvrtka na pátek se tak může ukázat, že všechno je úplně jinak. Přesto volební kampaň ukázala jednu důležitou věc, a to, že všechny hlavní partaje mají velké problémy.
Britský premiér Boris Johnson hluboce lituje toho, že se mu nepodařilo dodržet slib a vyvést zemi z Evropské unie do 31. října. Řekl to v nedělním rozhovoru na stanici Sky News. Za své selhání se prý hodlá omluvit členům své Konzervativní strany. Zároveň jim ale slíbil, že pokud strana vyhraje prosincové volby, může být ohledně brexitu jasno už do Vánoc.
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dnes schválili návrh zákona o uspořádání předčasných voleb, které mají ukončit brexitový pat. Uskuteční se 12. prosince. Návrh zákona musí schválit ještě Sněmovna lordů, její souhlas se ale dá podle britských médií považovat jen za formalitu.
Členské státy Evropské unie se v pondělí dohodly na odkladu britského odchodu ze společenství do konce ledna 2020. Uvedl to na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk.
Boris Johnson oznámil, že britskému parlamentu navrhne uspořádat 12. prosince předčasné volby. Premiér to uvedl v rozhovoru s reportérkou stanice BBC. Souhlas s konáním voleb je podle něj podmínkou pro to, aby poslanci měli více času na debatu o prováděcím zákoně o brexitu. Vedení Dolní sněmovny večer ohlásilo, že debata a hlasování o nejnovějším návrhu ministerského předsedy se uskuteční v pondělí 28. října.
Pokaždé když už to vypadá, že nadešel rozhodující okamžik brexitu, tak celé snažení vyšumí.
Britská vláda pozastaví projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě a musí zrychlit přípravy na variantu brexitu bez dohody. Prohlásil to premiér Boris Johnson poté, co dnes dolní komora parlamentu odmítla vládní harmonogram pro schvalování zmíněného zákona. Zároveň řekl, že Británie "tak nebo onak" opustí Evropskou unii na základě dohody, kterou minulý týden uzavřel se zbytkem společenství.
Nejnenáviděnější politik současné Británie je zřejmě sir Oliver Letwin. Tento exkonzervativec, vyhozený ze strany poté, co sabotoval vyjednávací pozici Borise Johnsona, když hlasoval pro zákon zakazující brexit bez dohody (Bennův zákon), má za sebou politickou kariéru skládající se z jednoho průšvihu za druhým.
Jednání o dohodě mezi Británií a Evropskou unií opět zachvátil zmatek poté, co z britské strany odešly do Bruselu rovnou tři rozporuplné dopisy, které reagují na hlasování o dohodě v britském parlamentu. Předseda Evropské rady Donald Tusk oznámil, že dostal od britského premiéra Borise Johnsona dopis s žádostí o odklad brexitu (v celém znění zde). Podle BBC ale Boris Johnson dopis nepodepsal, naopak k němu připojil další, už podepsaný dopis, ve kterém označuje odklad brexitu za chybu. Třetí dopis pak napsal velvyslanec Británie při EU Tim Barrow a první dopis v něm označil za stanovisko parlamentu, nikoliv vlády.
Supersobota v Británii, která údajně měla být historická, historická není. Většina Dolní sněmovny si odepřela možnost hlasovat o dohodě, kterou s EU o brexitu vyjednal premiér Boris Johnson. Další hlasování snad bude už v pondělí. Pro pozorovatele mimo Británii jsou to technikálie v procesu, jejž nemají čas dopodrobna sledovat. Ale pozornost si zaslouží několikasettisícová demonstrace příznivců členství v EU, která ve stejnou dobu zaplnila centrum Londýna.
Dolní komora britského parlamentu na sobotním mimořádném zasedání neschválila návrh dohody o brexitu. Vláda premiéra Borise Johnsona utrpěla další parlamentní porážku a nyní bude zřejmě nucena dojednat se zbytkem Evropské unie další odklad britského odchodu z bloku. Strategie vlády nebyla po dění v Dolní sněmovně zcela jasná, když premiér prohlásil, že o odsunutí termínu brexitu vyjednávat nebude a že příští týden bude pokračovat ve snaze ratifikovat svou dohodu.
V dolní komoře britského parlamentu dopoledne začalo první sobotní zasedání od roku 1982, na němž vláda premiéra Borise Johnsona předkládá ke schválení upravený návrh dohody o podmínkách brexitu. Předseda vlády doufá, že půjde o moment, který přinese rozuzlení vleklé snahy Británie opustit Evropskou unii. Situaci mu ale kromě parlamentní aritmetiky komplikuje pozměňovací návrh, který by schválení dohody mohl pozdržet.
Někde v Londýně dost možná Theresa Mayová mlátí hlavou o stůl. Slavně vyjednaná „nová“ brexitová dohoda je totiž v mnoha ohledech identická s tou, kterou třikrát předložila parlamentu – a ten ji třikrát odmítl.
Členské země Evropské unie se shodly, že alternativní podoba tzv. irské pojistky, kterou tento týden předložila Británie, nepovede k uzavření nové brexitové dohody. Podle britských médií to uvedl mluvčí Evropské komise. Nizozemský premiér Mark Rutte v sobotu šéfovi britské vlády Borisu Johnsonovi sdělil, že pro sedmadvacítku je nepřijatelná taková dohoda, která by vytvářela celní hranici v Irsku. Johnson na twitteru zopakoval, že jeho z EU odejde 31. října.
Členské země Evropské unie se shodly, že alternativní podoba tzv. irské pojistky, kterou tento týden předložila Británie, nepovede k uzavření nové brexitové dohody. Podle britských médií to v pátek večer uvedla Evropská komise. Britský premiér Boris Johnson na twitteru zopakoval, že jeho země evropský blok opustí 31. října, a podle deníku The Daily Telegraph doufá, že dojednání dalšího odkladu brexitu by zabránilo Maďarsko.
Boris Johnson znovu dokázal, proč je politický génius i matlák zároveň. Je to skvělý politik pro volební kampaň, úctyhodný rétor, který se nebojí dělat si legraci z kohokoliv, i ze sebe. Schopnost vyhrávat předvedl, když dvakrát zvítězil v levicovém Londýně a při vedení kampaně pro brexit. Zároveň ho však provází pověst chaotika, jenž když se dostane k moci, není ji schopen vykonávat efektivně.
Británie předala Evropské komisi dlouho očekávaný písemný návrh na změny v brexitové dohodě. Týkají se takzvané irské pojistky, která je součástí textu. Londýn podle agentury Reuters navrhuje odstranění tohoto problematického bodu, kvůli němuž dohoda opakovaně neprošla dolní komorou britského parlamentu.
Británie chce učinit kompromis a do Bruselu posílá konstruktivní a rozumné návrhy na řešení problému kolem hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Na sjezdu své Konzervativní strany to ve středu prohlásil britský premiér Boris Johnson, který slíbil, že na irské hranici ani poblíž ní za žádných okolností nevzniknou kontroly. Ministerský předseda doufá, že zbytek EU také učiní ústupky, neboť Británie podle něj z unie na konci října vystoupí „ať se stane cokoli“.
Konzervativci britského premiéra Borise Johnsona by nyní ve volbách porazili opoziční labouristy o 12 procentních bodů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Opinium, který v neděli zveřejnil nedělník The Observer. Třetí liberální demokraté těží z podpory zastánců setrvání v Evropské unii.
Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě britského premiéra Borise Johnsona by se mohlo uskutečnit v nadcházejícím týdnu. Podle BBC to dnes řekl poslanec za Skotskou národní stranu (SNP) Stewart Hosie. Vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn uvedl, že poslední rozhovory s opozičními stranami byly produktivní a že vznik přechodné vlády je den ode dne pravděpodobnější.
Britský Nejvyšší soud v úterý vynesl historický rozsudek. Rozhodl, že předseda vlády Boris Johnson jednal nezákonně, když požádal královnu o odročení parlamentu. Premiérova rada Její Výsosti je tak neplatná a nemá efekt. Parlament může být okamžitě svolán na žádost jeho předsedy. Rozsudek je brán jako další z mnoha střetnutí ohledně brexitu. Ve skutečnosti na britských politických reáliích mnoho nezměnil, může mít však nedozírné následky do budoucna.
Britská média podporující vládní konzervativce se dnes pohoršují nad úterním bezprecedentním rozhodnutím nejvyššího soudu, který vynucenou přestávku v zasedání britského parlamentu označil za nezákonnou a od počátku neplatnou. Tážou se, kdo vlastně vládne Spojenému království, a některá tvrdí, že cílem verdiktu je překazit brexit. Ostatní listy naopak zdůrazňují chaos v kabinetu a píší o ponížení ministerského předsedy Borise Johnsona, jenž byl nucen zkrátit pracovní pobyt v New Yorku.
Nejvyšší soud Spojeného království dnes rozhodl, že pětitýdenní přestávka v zasedání britského parlamentu, kterou si vynutil premiér Boris Johnson, je nezákonná. Rozhodnutí o ukončení zasedání ve druhém zářijovém týdnu a zahájení nového zasedání 14. října bylo od počátku neplatné, uvedla předsedkyně soudu Brenda Haleová. Parlament podle ní může nyní podniknout kroky k tomu, aby se opět sešel. Podle britských médií je verdikt další velkou porážkou Johnsona před plánovaným odchodem Británie z Evropské unie. Termín brexitu je 31. října, tedy za 37 dní.
Odchod Británie z Evropské unie je „tragickým momentem pro Evropu“.
Britský premiér Boris Johnson je "opatrně optimistický" při hodnocení možnosti, zda se podaří uzavřít brexitovou dohodu s Evropskou unií. Řekl to v pátek na setkání s místními lidmi v severoanglickém Rotherhamu. V pondělí se Johnson poprvé ve funkci premiéra setká s dosluhujícím předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a také s hlavním brexitovým vyjednavačem EU Michelem Barnierem.
