Pro Rusko jsou v mírových jednáních se Spojenými státy a Ukrajinou nadále tou zásadní věcí územní otázky, prohlásil v pondělí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentur. V pátek a v sobotu se v Abú Zabí konaly první rozhovory zástupců Ukrajiny, Ruska a USA o ukončení války na Ukrajině. Mluvčí Kremlu schůzku ocenil jako konstruktivní, ale varoval, že by bylo chybou od prvních jednání očekávat hned výsledky.
Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) považuje za zbytečnou provokaci Ukrajinců vůči českým občanům a hostitelské zemi rozvinutí několikametrové ukrajinské vlajky přes Karlův most v Praze. Akce, kterou pořádalo ukrajinské velvyslanectví v České republice, se konala v sobotu u příležitosti Dne jednoty Ukrajiny. Okamura dnes večer na síti X uvedl, že taková akce nepřispívá vzájemným vztahům obou zemí.
V Abú Zabí dnes odpoledne skončilo druhé kolo rozhovorů mezi Ukrajinci, Rusy a Američany. Podle agentury TASS "přineslo výsledky." Jednání byly „pozitivní“ a „konstruktivní,“ řekli ukrajinští představitelé. Další kolo rozhovorů se uskuteční v Abú Zabí příští týden, uvedl korespondent serveru Axios Barak Ravid. První setkání třístranné pracovní skupiny pro bezpečnostní otázky, kterého se zúčastnily delegace z Ruska, Spojených států a Ukrajiny, se uskutečnilo v Abú Zabí v pátek.
Rusové v noci znovu silně zaútočili na Ukrajinu. Odpálili 370 útočných dronů a 21 raket různých typů. Pod útokem se ocitly Kyjev a Kyjevská oblast, Sumská, Charkovská a Černihivská oblast. Uvedl to dnes podle agentury Unian ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v komentáři k nočnímu útoku. V důsledku útoku nejezdí metro v Kyjevě mezi z jednoho břehu Dněpru na druhý a město Černihiv je z velké části bez proudu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během Světového ekonomického fóra v Davosu ocitl před dilematem, zda přijmout mírový plán, který počítá s ukončením války výměnou za postoupení zbývající části Doněcké oblasti Rusku, píše italský deník Corriere della Sera s tím, že Kyjev by za tento ústupek mohl získat bezpečnostní záruky USA a balík na obnovu země v hodnotě 800 miliard dolarů. Jednání se podle účastníků nacházejí v závěrečné fázi
Jako velmi úspěšný hodnotí analytici veřejný úpis akcií zbrojařské společnosti Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada na burze v Nizozemsku. Nevylučují další nárůst její ceny, která ale podle nich může být v dalších dnech rozkolísaná. Akcie CSG dnes před 15:00 v první den obchodování na burze v Nizozemsku posílily o 29 procent na 32,2 eura za akcii. Vedle Amsterodamu se akcie CSG obchodují i na pražské burze na neregulovaném trhu Free Market, který není hlavním trhem burzy.
Ukrajina si klade nově za cíl „zabíjet 50 000 Rusů měsíčně,“ prohlásil nový ministr obrany Mychajlo Fedorov během setkání s médii. Píše o tom deník Kyiv Independent. Fedorov představil svůj plán pro ministerstvo obrany s tím, že má dvě priority. První z nich je „řízení“ rezortu. „Management musí být postaven na těch, kteří jsou schopni dosáhnout definovaných cílů. Pokud lidé neprokazují měřitelné výsledky, nemohou v systému zůstat,“ nastínil plánované personální čistky.
V Kyjevě je po ruských útocích nadále 60 procent města bez elektřiny a 4000 budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Kyjevský starosta Vitalij Kličko dříve uvedl, že z města během ledna kvůli krizi v energetice odešlo asi 600.000 lidí, tedy přibližně každý pátý obyvatel. „Ke dnešnímu ránu je v Kyjevě stále bez vytápění přibližně 4000 budov a téměř 60 procent hlavního města je bez elektřiny,“ napsal Zelenskyj na X.
Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, oznámil v úterý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zmínil v této souvislosti rozsáhlou vojenskou aktivitu, která se podle něj dotkla několika ukrajinských elektrických rozvoden, jež jsou životně důležité pro jadernou bezpečnost. Ukrajina má tři jaderné elektrárny, které jsou v provozu: Chmelnyckou, Rivnenskou a Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu.
Česko poslední dny žije bojovými letouny L-159 ALCA. Prezident ČR Petr Pavel během návštěvy Kyjeva mluvil o tom, že by Česko mohlo tato letadla dodat na Ukrajinu, což se setkalo s odmítavou reakcí ze strany vlády Andreje Babiše (ANO). Poskytnutí těchto letounů přitom odmítla už i předchozí vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že Armáda ČR se těchto letadel nemůže vzdát. „Dodání letadel L-159 A by nijak zásadně neochromilo obranyschopnost České republiky, ale letadla by ani moc nepomohla Ukrajincům.
Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle státní agentury TASS. Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym v roce 2014. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě zároveň podle agentury Reuters řekl, že Washington ví, že Rusko nemá v plánu převzít kontrolu nad Grónskem.
Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl v úterý ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském leteckém útoku, který podle ukrajinských úřadů opět na řadě míst způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je v metropoli po nočním útoku bez tepla 5635 výškových budov a část města ležící na východním břehu řeky Dněpr nemá dodávky vody.
Vláda bude nejspíš dál zveřejňovat statistiky o uprchlících z Ukrajiny a výdajích na jejich podporu. Modely a výpočty o jejich přínosu Česku zřejmě už ale připravovat nebude. Vyplývá to z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) na dnešní tiskové konferenci po zasedání kabinetu. Podle údajů ministerstva práce z minulého volebního období zaplatili uprchlíci z Ukrajiny loni za tři čtvrtletí na odvodech a některých daních 23,2 miliardy korun.
Česká armáda potřebuje své letouny a neprodá je na Ukrajinu. Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámil, že o těchto letadlech rozhoduje armáda, nikoli Úřad vlády ČR. „Pan ministr obrany Jaroslav Zůna nám jasně řekl, že Armáda ČR tato letadla potřebuje a proto je nikomu neposkytne ani neprodá,“ uvedl Babiš po jednání koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů sobě. „Žádná letadla, která by armáda nepotřebovala, nejsou,“ uvedl.
Předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura odmítl, že by Česká republika měla Ukrajině darovat bojové letouny nebo že by se připravoval jejich prodej. Uvedl to v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Podle něj vycházely zprávy ukrajinských médií z nepřesné interpretace vyjádření prezidenta Petra Pavla během jeho návštěvy Kyjeva. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) se prezident zachoval jako slon v porcelánu.
Evropská unie pracuje na zásadní reformě pravidel pro rozšiřování unie, která by zavedením dvoustupňového modelu mohla výrazně urychlit přijetí Ukrajiny. Podle informací deníku Financial Times (FT) by tento krok mohl být klíčovou součástí budoucí mírové dohody o ukončení války. Kyjev by však musel výměnou za rychlost akceptovat dočasné a výrazné omezení svých rozhodovacích pravomocí.
Hrad vyvolává otázky. Prezident ČR Petr Pavel během návštěvy Kyjeva v pátek prohlásil, že Česko dodá na Ukrajinu nespecifikovaný počet bojových letounů. Neupřesnil ani o jaký typ strojů půjde. Podle dosavadních informací se zřejmě jedná o bojové bojové letouny L-159 ALCA určené pro výcvik pilotů z české dílny Aero Vodochody, kterým se říká „lovci dronů“, uvedla agentura Unian. To zaskočilo některé vládní činitelé.
Česká republika dodá Ukrajině stíhačky pro boj s ruskými bezpilotními letouny. Prohlásil to prezident Petr Pavel v pátek v Kyjevě. Pavel neupřesnil, o jaké letouny se má jednat, ale podle Ukrajinců je pravděpodobné, že má jít o lehké podzvukové bitevníky L-159 určené pro výcvik pilotů, uvedla agentura Unian. Prezident přitom mluvil i o dalších zbrojních dodávkách z Česka pro Ukrajinu. Jak by se letadla a zbraňové systémy financovaly, zprávy nezmiňují.
Ukrajinská delegace je na cestě do USA, kde ji čeká jednání o bezpečnostních zárukách a o poválečném rozvoji. Uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Velvyslankyně v USA Olha Stefanišynová později oznámila, že ukrajinská výprava bude jednat s americkými zástupci v sobotu v Miami na Floridě. „Pracujeme na dvou klíčových dokumentech – dohodách o bezpečnostních zárukách a ekonomické prosperitě Ukrajiny v celkovém objemu až 800 miliard dolarů (asi 16,7 bilionu korun),“ uvedla Stefanišynová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání v Kyjevě udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti Ukrajiny. Pavel dnes ráno přijel do Kyjeva poté, co ve čtvrtek zahájil ve Lvově svou celkově třetí návštěvu Ukrajiny v pozici hlavy státu. Kromě Zelenského se dnes sejde také s dalšími představiteli Ruskem napadené země.
Český prezident Petr Pavel druhým dnem pokračuje v návštěvě Ukrajiny. Vlakem ráno přicestoval do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se dnes měl setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země, která se už skoro čtyři roky brání ruské ozbrojené agresi. V Kyjevě se dnes ráno podle ukrajinských zdrojů ozývaly výbuchy a starosta Vitalij Kličko informoval, že protivzdušná obrana sestřeluje nepřátelské drony.
Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. S náměstkem ministra zahraničí Oleksandrem Miščenkovem hovořil mimo jiné o tom, jak může vypadat vzájemná obranná pomoc, například v oblasti protidronové obrany.
Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský šéf Kremlu Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
Změny mobilizačního systému ukrajinských ozbrojených sil budou mezi prvními úkoly Mychajla Fedorova, nového ministra obrany země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi. Po setkání s ním to ve středu na síti X uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinských médií spolu hovořili také o potřebě nového přístupu v otázkách technologického vybavení armády, systému mobilizace a především ochrany ukrajinského vzdušného prostoru.
Předseda jedné z parlamentních frakcí Nejvyšší rady Ukrajiny (parlamentu) měl podplácet poslance při hlasování o konkrétních návrzích zákonů. Informovala o tom v úterý v noci tisková služba Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU). Ukrajinská média později uvedla, že se jedná o frakci Baťkivščyna a bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou. Případ dál zřejmě rozloží ukrajinskou politiku a moc prezidenta Volodymyra Zelenského, který čelí v těchto dnech několika neúspěchům při změně vládního kabinetu.
V noci na úterý provedlo Rusko sérii masivních útoků na Kyjev, Kyjevskou oblast a řadu regionů Ukrajiny, přičemž odpálilo několik sérií raket typu šahíd, balistických střel a střel s plochou dráhou letu. Pod útokem byly také Oděská, Dněpropetrovská, Žytomyrská oblast a předměstí Charkova. Od rána nejde elektřina na řadě míst v Kyjevě na levém břehu Dněpru, odpoledne postihly výpadky proudu i pravý břeh řeky. Uvedl to generální ředitel společnosti YASNO Serhij Kovalenko.
V Evropské unii žilo loni v listopadu 4,33 milionu ukrajinských válečných uprchlíků, kteří mají dočasnou ochranu. Nejnovější čísla zveřejnil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Nejvíce utečenců před ruskou agresí na Ukrajině přijaly Německo, Polsko a Česká republika, která poskytuje dočasnou ochranu více než 390.000 lidí. Ve srovnávání s koncem října 2025 se celkový počet osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou v listopadu zvýšil o 30.615.
Dokud je náboženství v plné síle, netoleruje kacíře. A tak jako by za středověku nemohl být panovníkem otevřený ateista, dnes v české vysoké politice nemá nárok geopolitický pochybovač, píše Daniel Kaiser. Nejnovějšího poklesku, který ho z pohledu českého twitteru teď už navždy diskvalifikoval z vlády, se Filip Turek dopustil v Kyjevě. Před obytným domem, který několik hodin předtím zasáhl ruský dron, odpovídal na otázky českého novináře: Ano, je to tragédie, samozřejmě by neměli umírat civilisté. Pak na doplňující otázku zmínil, že kromě jiného k tragédii války „vedla špatná zahraniční politika“ supervelmocí, tj. rozšiřování NATO.
Ruský exprezident Dmitrij Medveděv se na internetu znovu vysmíval evropským politikům, kteří uvažují o budoucím vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Svůj nejnovější příspěvek zamířil především na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v uplynulých týdnech opakovaně prosazoval možnost přímého evropského zapojení do budoucího zajištění ukrajinské bezpečnosti. Medveděv naznačil, že evropští vojáci by se v případě svého nasazení na Ukrajině stali cílem útoků ruských ozbrojených sil.
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News okomentoval svoji oficiální cestu na Ukrajinu, kterou podnikl tento týden. Smyslem české delegace prý bylo ukrajinské straně otevřeně vysvětlit pozici a priority nové české vlády a objasnit budoucí přístup k Ruskem napadené zemi.Zástupci předchozí vlády Ukrajincům podle Macinky „mazali med kolem úst“ a líčili jim, že český vztah k Ukrajině je „sluncem zalitý“.
