Policisté moravskoslezského odboru cizinecké policie v posledních týdnech řešili tři případy neoprávněného čerpání humanitární dávky. Ta je určena cizincům s dočasnou ochranou, aktuálně především občanům Ukrajiny postiženým válečným konfliktem. Dva muži i jedna žena předkládali falešné nájemní smlouvy a pobírali peníze, na které neměli nárok – celkově způsobili státu škodu ve statisících korun.
Ukrajinští uprchlíci, kteří po vypuknutí ruské agrese našli v České republice útočiště, se stali důležitou součástí zdejší ekonomiky. Firmy proto apelují na vládu, aby jim umožnila delší setrvání a jistotu budoucnosti. Ministerstvo vnitra sice nabídlo možnost získat zvláštní dlouhodobý pobyt, který by mohl vést až k trvalému usazení, podmínky jsou ale nastaveny tak přísně, že je splnilo jen 15 tisíc lidí. To představuje necelá čtyři procenta ze zhruba 391 tisíc Ukrajinců, kteří v Česku žijí.
Incident s dronem, který v pondělí večer operoval nad budovami polské vlády ve Varšavě, má podle polského listu Rzeczpospolita nové rozuzlení. Jedním ze zadržených není, jak se původně informovalo, občan Běloruska, ale Ukrajinec. Policie i speciální složky nyní prověřují okolnosti celé události. „Před chvílí Státní bezpečnostní služba zneutralizovala dron operující nad budovami vládní čtvrti (Parkowa) a Belwederem. Zadrženi byli dva občané Běloruska. Policie vyšetřuje okolnosti incidentu,“ uvedl v pondělí večer premiér Donald Tusk.
Norsko vytvořilo ve východním Polsku rozsáhlý tábor pro výcvik ukrajinských vojáků, který vedou norští instruktoři. Jak informuje norská televize NRK, výcvikové středisko s názvem Camp Jomsborg, které se nachází v zalesněné oblasti, je jedním z největších táborů svého druhu, jaké kdy Norsko zřídilo. Už jsou zde stovky norských vojáků. Ti ale nemají jen cvičit Ukrajince, ale dostávat zkušenosti od Ukrajinců. Výcvikový tábor je součástí operace Legion, jejíž součástí jsou i dodávky zbraní a vybavení na Ukrajinu.
Speciální jednotka ukrajinské vojenské rozvědky HUR v neděli úspěšně zasáhla ruský protiletadlový raketový systém (komplet) 9K317M Buk-M3. S oznámením přišla sama ukrajinská rozvědka na síti Telegram. Zprávu sdílela i ukrajinská média, ruské úřady se zatím nevyjádřily. Úspěšný úder byl dle rozvědky proveden poblíž vesnice Oleksandrivka na dočasně okupovaném území Záporožské oblasti. Zároveň z jejího vyjádření vyplývá, že by se pro Rusy mohlo jednat o zvláště drahou ztrátu.
Tragická smrt 23leté ukrajinské uprchlice Iryny Zarutské, která byla ubodána bezdomovcem ve vlaku v Severní Karolíně, zasáhla širokou veřejnost. Její otec Stanislav Zarutskyj se však kvůli válečnému stavu na Ukrajině nemohl zúčastnit posledního rozloučení se svou dcerou, jelikož je mužem ve věku branné povinnosti, informovaly weby Daily Mail nebo UNN. K vraždě Iryny se vyjádřil i její přítel. Kritizoval americkou soudkyni, která před brutálním činem propustila vraha Iryny, recidivistu Decarlose Browna na svobodu.
Smrt ukrajinské uprchlice Iryny Zarutské, která byla 22. srpna brutálně ubodána ve vlaku v Charlotte v Severní Karolíně, vyvolala v USA stejně silnou vlnu emocí jako vražda konzervativního influencera Charlieho Kirka. Spoluzakladatel miliardové společnosti Intercom Eoghan McCabe uvedl, že nechce, aby byla Zarutská zapomenuta a nabídl půl milionu dolarů umělcům, kteří v amerických městech vytvoří takzvané muraly, tedy malby na zdech budov.
Vražda 23leté ukrajinské uprchlice Iryny Zarutské, která byla 22. srpna 2025 brutálně ubodána bezdomovcem Decarlem Brownem Jr. ve vlaku v Severní Karolíně, se stala v posledních dnech hlavním tématem americké politické scény. Ačkoliv se incident odehrál již před více než dvěma týdny, zveřejnění otřesného videozáznamu z bezpečnostní kamery způsobil veřejný rozruch a vyvolal vášnivou debatu o kriminalitě, politice a rasových otázkách.
Ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Bodnar vyzval polskou vládu, aby umožnila zavedení ukrajinštiny jako druhého cizího jazyka podle vlastního výběru do polských škol. Argumentuje přitom ruštinou, která se v Polsku vyučuje ve více než dvou tisících školách. Informuje o tom ukrajinský veřejnoprávní server Suspilne. Velvyslanectví Ukrajiny v Polsku podpořilo plán pro dva programy pro výuku ukrajinštiny jako druhého cizího jazyka na základních a středních školách polského vzdělávacího systému.
Poslanci Evropského parlamentu schválili rezoluci týkající se Ukrajiny a jejího členství v Evropské unii. V usnesení ocenili úsilí Kyjeva o posílení demokratických institucí a vyzvali Evropskou komisi, aby co nejrychleji zahájila jednání o otevření prvních vyjednávacích kapitol přístupových rozhovorů, a to za předpokladu, že Ukrajina dokončí započaté reformy. Poslanci zároveň Ukrajinu žádají, aby urychlila reformy v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření.
Tento týden uběhlo 86 let od začátku druhé světové války. Dne 1. září 1939 se německá vojska převalila přes polské hranice a začal Hitlerův pokus o ovládnutí Evropy. O dva dny později Francie a Británie vyhlásily válku Německu, čímž konflikt přerostl v celokontinentální záležitost. Zároveň nedávno uběhlo 80 let od formálního ukončení této nejničivější války v dějinách, 2. září 1945 Japonsko podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. V Evropě je ze zřejmých důvodů asijská část druhé světové války přehlížena.
V ukrajinském hlavním městě Kyjevě na Náměstí Nezávislosti se dnes večer konala velká protivládní demonstrace. Důvodem je návrh zákona schválený v prvním čtení ukrajinským parlamentem, který zpřísňuje trestní odpovědnost vojáků za neuposlechnutí rozkazu. „Tohle je velmi špatný nápad. Přístup ‚zvýšit trest a tím zlepšit disciplínu' nefunguje. Přístup k vojákům je už tak extrémně nespravedlivý,“ uvádí jedna ze spoluorganizátorek protestů.
Ukrajina rozšiřuje zbrojní spolupráci se svými spojenci, píše deník Politico. Společnost Fire Point otevře továrnu v dánském Vojens, kde se nachází i letecká základna s flotilou stíhaček F-16. Podle ministra obrany Troelse Lunda Poulsena půjde o „pomocnou ruku Ukrajině v jejím boji za bezpečnost“. Jedná se o historicky první případ, kdy ukrajinský výrobce zbraní zahájí činnost v zemi NATO. Nový závod má začít fungovat do prosince a bude se zaměřovat především na výrobu raketového paliva.
EU bude diskutovat o možnostech, jak rychleji jednat v otázkách zahraniční politiky. V současnosti je pro většinu rozhodnutí nutná jednomyslnost a Maďarsko se v posledních letech stavělo proti mnoha opatřením ve prospěch Ukrajiny a proti Rusku, píše agentura Bloomberg. Evropské země zkoumají dosud nevyužité právní možnosti, jak postupovat na základě kvalifikované většiny namísto jednomyslnosti, vyplývá z dokumentu, který má k dispozici agentura Bloomberg
Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov dnes podle agentury TASS oznámil, že ruské jednotky „osvobodily“ většinu Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti na východě Ukrajiny. Zatímco Kreml prezentuje tato území jako „osvobozená“, ukrajinské úřady je definují jako okupovaná agresorem a navíc potvrzují pokračující útoky ruských sil na civilní infrastrukturu a ztráty mezi obyvatelstvem.
Ukrajinský generální štáb dnes ráno informoval, že při dronovém útoku jeho vojska zasáhla rafinérii v Krasnodaru na jihozápadě Ruska. Tento podnik, odkud byly hlášeny výbuchy a požár, se podle Kyjeva podílí na zásobování ruské armády pohonnými hmotami. Ukrajinské drony znovu zasáhly také rafinérii v Syzrani v Samarské oblasti a v jejím okolí vypukl požár, uvedl generální štáb s tím, že následky požáru se upřesňují.
Ve Lvově byl zastřelen bývalý předseda ukrajinského parlamentu Andrij Parubij, bylo mu 54 let. Pachatel zatím zůstává neznámý. Na síti X to potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. SBU a Národní policie zahájily vyšetřování. Zelenskyj označil vraždu za „hrůznou“ a vyjádřil soustrast rodině a přátelům politika. „Byly mobilizovány všechny potřebné síly a prostředky k vyšetření a dopadení vraha,“ napsal na Telegramu.
Ukrajinské síly během noci zasáhly v Brjanské oblasti na západě Ruska stanici, která slouží k přečerpávání nafty pro ruská vojska, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Stanici u obce Najtopoviči, schopnou přečerpat přibližně 10,5 milionu tun nafty ročně, označil za strategický objekt, který zasáhly jednotky raketových vojsk a bezpilotních systémů ve spolupráci se speciálními silami armády a tajné služby SBU.
Na Národním muzeu (NM) v Praze už není vlajka Ukrajiny. Ustoupila propagaci výstavy unikátních fosilií předků člověka Lucy a Selam, které do Česka zapůjčila Etiopie. Na průčelí historické budovy Národní muzea nyní propagují tuto výstavu, která tam bude do 23. října, informovala mluvčí NM Kristina Kvapilová. Na sundání vlajky upozornily Parlamentní listy, podle kterých si to vymínila etiopská strana.
Německo už identifikovalo všechny osoby podezřelé z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v roce 2022. S odkazem na své zdroje to uvedly německé listy Die Zeit, Süddeutsche Zeitung a stanice ARD. Komando bylo podle nich složené ze sedmi lidí, všichni byli občany Ukrajiny. Německé úřady informace nepotvrdily. Podvodní potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Německa, v září 2022 u dánského ostrova Bornholm poškodily výbuchy.
Od nás to tak nevypadá, tady jsou Slovensko a Maďarsko v mediální nelibosti. Ale mezi těmito dvěma zeměmi a jejich společným sousedem na východě se děje něco nebezpečného. Ukrajina minulý pátek, už potřetí během deseti dnů, raketou nebo drony zasáhla ropovod Družba, tentokrát přečerpávací stanici Uneča poblíž rusko-ukrajinsko-běloruského trojmezí, pochopitelně ještě na ruské straně.
Ukrajinská vláda umožnila mužům ve věku od 18 do 22 let vyjíždět za hranice země, oznámila dnes premiéra Julija Svyrydenková. Po začátku ruské invaze a vyhlášení válečného stavu nesměli bez zvláštního povolení vojenských orgánů zemi opouštět muži od 18 do 60 let. "Týká se to všech občanů této věkové skupiny. Rozhodnutí se také vztahuje na muže, kteří z různých důvodů přebývají za hranicemi Ukrajiny," uvedla Svyrydenková.
V minulých dnech se horečnatě vyjednávalo o konci války na Ukrajině. Nejdřív se sešel americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem na Aljašce. Pak do Bílého domu zavítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doprovázený sedmi evropskými lídry. Nesly se zvěsti o možném setkání Zelenského s Putinem. O bojích o Ukrajinu jak na diplomatickém, tak na válečném poli hovoříme s politologem Branislavem Slantchevem z Kalifornské univerzity v San Diegu.
Zatím nebylo stanoveno žádné datum pro jednání mezi zástupci Ukrajiny a Ruska a je také zapotřebí upřesnit formát takových rozhovorů. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že koncem týdne bude Ukrajina o možných dalších jednáních s Ruskem jednat se zástupci Spojených států. Zelenskyj přitom zapochyboval o ochotě Moskvy k reálným ústupkům, které v rozhovoru se stanicí NBC zmiňoval americký viceprezident J.D. Vance.
Světoznámý americký režisér a scénárista Woody Allen v neděli vystoupil na filmovém festivalu v Moskvě, informují ruskojazyčná média. Dnes se proti tomu ohradilo ministerstvo zahraničí Ukrajiny, proti které Rusko tři a půl roku vede útočnou válku. Devětaosmdesátiletý Allen prostřednictvím videokonference vystoupil na festivalu Moskevský mezinárodní týden filmu v sekci Legendy světové kinematografie.
Mezi nejvyššími představiteli Maďarska a Ukrajiny se strhla slovní přestřelka kvůli ukrajinským útokům na ropovod Družba z posledních dnů, kterým Rusko dodává ropu Maďarsku a Slovensku. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v neděli vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přestal s výhrůžkami na adresu Maďarska a aby Ukrajina neohrožovala maďarskou energetickou bezpečnost.
Estonsko je připraveno zapojit se do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu vojenskou jednotkou o síle jedné roty, uvedl dnes podle agentury Reuters estonský premiér Kristen Michal. Rotu obvykle tvoří 100 až 250 vojáků, ale šéf estonské vlády na tiskové konferenci se svým finským protějškem Petteri Orpem v Tallinnu neupřesnil konkrétní počet. Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes prohlásil, že spojenci v alianci a Kyjev pracují na tom, aby zajistili, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou na takové úrovni, aby se Rusko už nikdy nepokusilo zemi znovu napadnout.
Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba, tentokrát v Brjanské oblasti na západě Ruska. S odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho o tom dnes informují tiskové agentury. Drony podle Brovdiho zasáhly přečerpávací stanici Uneča. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ráno na facebooku informoval, že dodávky ropy do Maďarska ropovodem Družba jsou opět přerušeny. Později oznámil přerušení dodávek i slovenský přepravce ropy Transpetrol.
Policisté v Itálii zatkli muže, který se měl podílet na výbuchu plynovodů Nord Stream. Oznámilo to německé spolkové státní zastupitelství. Zásah proběhl v noci na čtvrtek v provincii Rimini. Zadrženým je ukrajinský občan Serhij K, píše německý list Bild. Informovalo o tom rovněž německé generální státní zastupitelství. Muž je údajně obviněn z toho, že v září 2022 umístil výbušniny na plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 v blízkosti dánského ostrově Bornholm v Baltském moři.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 574 drony a 40 různými střelami, protivzdušná obrana zničila 546 dronů a 31 střel, uvedlo ukrajinské letectvo na telegramu s tím, že eviduje zásahy ruskými střelami a drony na jedenácti místech. Podrobnosti k zasaženým lokacím neuvedlo. Jeden člověk zemřel a dva utrpěli zranění kvůli ruskému útoku na západoukrajinský Lvov, uvedly úřady. Dalších 15 lidí bylo zraněno po ruském útoku na Mukačevo, píše server Ukrajinska pravda.
