Americký prezident Donald Trump se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nesejde, dokud Moskva nepropustí zadržené ukrajinské námořníky a jejich plavidla. Novinářům to ve čtvrtek ve Washingtonu řekl bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Rusko na konci listopadu uvěznilo 24 Ukrajinců a zabavilo tři jejich lodě při ozbrojeném incidentu v Kerčském průlivu, který odděluje Černé a Azovské moře.
Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin před novináři prohlásil, že nařídil příslušnému sněmovnímu výboru připravit návrh vyznamenání ruských pohraničníků, kteří v neděli 25. listopadu „odvrátili narušení ruských hranic ukrajinskými vojenskými plavidly“. Příslušný návrh má být předložen ve středu, uvedla agentura Interfax. Ruští pohraničníci si podle Volodina vedli bezchybně, hrdinsky a efektivně splnili své úkoly při ochraně hranic, přičemž respektovali mezinárodní normy a pravidla.
Ukrajina během válečného stavu nebude vpouštět na své území ruské muže ve věku od 16 do 60 let, oznámil v pátek náčelník pohraniční služby Petro Cygykal. Výjimku mohou představovat pouze humanitární mise, jako jsou příjezdy na pohřby, dodal Cygykal podle listu Ukrajinska pravda.
Ukrajinští námořníci zadržení v neděli ruskými silami při incidentu v Kerčském průlivu byli přepraveni do Moskvy. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na dva obhájce 24 Ukrajinců, na které soud v krymském Simferopolu uvalil v uplynulých dnech dvouměsíční vazbu. „Byli přepraveni do věznice Lefortovo v Moskvě,“ sdělil agentuře advokát Džemil Temičev. Odvolal se přitom na informace od „advokátů v Lefortovu“, které je známou věznicí v ruské metropoli.
Ukrajinský ministr infrastruktury Volodymyr Omeljan ve čtvrtek obvinil Rusko, že zavedlo blokádu ukrajinských přístavů v Azovském moři – Mariupolu a Berdjanska. Prezident Petro Porošenko v novinovém rozhovoru vybídl Severoatlantickou alianci, aby do regionu poslala své lodě. „Nevím o tom, že by nyní platila nějaká omezení. Naopak víme o tom, že Kerčský průliv funguje normálně,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov citovaný agenturou Interfax. Nicméně dodal, že občas kvůli špatnému počasí může kerčský přístav, který průliv spravuje, plavbu regulovat.
Některé západní státy se mohly podílet na přípravě ukrajinské „provokace“ v Kerčském zálivu, která minulý víkend vyústila v zadržení tří ukrajinských vojenských plavidel a 24 ukrajinských námořníků. V moskevské televizi to ve středu večer řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. O které státy by mohlo jít, neuvedla.
Ruský soud v krymském Simferopolu ve středu poslal do vazby zbylých devět ukrajinských námořníků zadržených minulou neděli při incidentu v Kerčském průlivu. Patnáct jejich druhů soud na dva měsíce poslal do vazební věznice už v úterý. Tři z nich jsou se zraněními hospitalizováni ve vojenské nemocnici v Kerči. Jako poslední byli ve středu vzati do vazby kapitán vojenské lodi Berďansk Denys Hrycenko a kapitán vlečné lodi Jany Kapu Oleh Melnyčuk. Ve vězení je rovněž důstojník ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Drač.
Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem kvůli incidentu v Kerčském průlivu se vyhrocuje. Ruský prezident Vladimir Putin označil nedělní incident v Kerčském průlivu za provokaci, zosnovanou před ukrajinskými prezidentskými volbami, a to možná přímo prezidentem Petrem Porošenkem. Krize poznamenala i diplomatické vztahy s Ruskem. Berlín očekává, že Rusko propustí zadržené ukrajinské vojáky i lodě.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že by mohl kvůli nedělnímu incidentu v Kerčském průlivu zrušit plánovanou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, která se má uskutečnit okraj summitu G20 v Argentině. Prezident to řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnil list The Washington Post. Představitelé dvacítky největších ekonomik světa se v Buenos Aires sejdou v pátek a v sobotu.
Ruský soud v Simferopolu, správním středisku anektovaného Krymu, v úterý uvalil dvouměsíční vazbu na prvního ze 24 zajatých ukrajinských námořníků. Ti jsou kvůli nedělnímu incidentu v Kerčském průlivu obviněni z nezákonného překročení ruských hranic ve spiknutí a s hrozbou použití zbraní. Oznámila to agentura TASS, podle níž dotyčný námořník vinu u soudu nepřiznal. Ukrajincům hrozí až šest let v ruském vězení.
Prezident Miloš Zeman v úterý řekl českým novinářům v Jeruzalému, že ve sporu Ukrajiny s Ruskem sdílí stanovisko německé kancléřky Angely Merkelové, která se konflikt snaží zmírnit. „Chraň bůh, abych tím říkal, že chci být také zprostředkovatelem, to mi nepřísluší. Ale myslím si, že Angela Merkelová může být dobrou zprostředkovatelkou a budu přát její misi plný úspěch,“ řekl.
Na palubě ukrajinských plavidel, zadržených v neděli ruskými pohraničníky u Kerčského průlivu, byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z nich byl těžce zraněn, potvrdil v úterý šéf SBU Vasyl Hrycak citovaný agenturou Interfax-Ukrajina. V komuniké uvedl, že "jeden z ruských bitevníků použil proti ukrajinským člunům dvě neřízené rakety, v důsledku jeden z důstojníků SBU utrpěl těžká zranění".
Ukrajinský parlament po vzrušené několikahodinové debatě schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu v zemi po dobu třiceti dnů. Opatření vstoupí v platnost ve středu v 08:00 SEČ a potrvá do 27. prosince. Porošenko v parlamentu oznámil, že změnil své původní rozhodnutí vyhlásit válečný stav na celém území Ukrajiny. Platné bude místo toho jen v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal výnos, který v zemi na 60 dní zavádí válečný stav. O jeho uvedení v platnost budou odpoledne jednat ukrajinští poslanci na mimořádném zasedání. S odvoláním na oznámení úřadu prezidenta o tom informovala ukrajinská média.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko oznámil, že předloží parlamentu návrh na vyhlášení stanného práva v zemi kvůli sérii nedělních incidentů mezi ruskými a ukrajinskými vojenskými loděmi v Kerčském průlivu. Vyhlášení stanného práva by podle něj neznamenalo omezení občanských práv a svobod ani plnou mobilizaci.
Ukrajinské námořnictvo oznámilo, že ruské speciální jednotky zabavily v Černém moři tři její lodě, přičemž při incidentu utrpěli zranění dva členové ukrajinské posádky, uvedla agentura Reuters. Ukrajinci obvinili Rusy, že stříleli na jejich lodě. Ukrajinský prezident Petro Porošeniko kvůli situaci v oblasti svolal schůzku s velením armády a s představiteli dalších bezpečnostních složek, uvedly světové tiskové agentury.
Velmi zvláštní rozhovor o Andreji Babišovi mladším poskytl deníku Právo Petr Protopopov, který vystupuje jako jeho bývalý asistent. Protopopov se v rozhovoru staví do role velmi blízkého přítele, s nímž duševně nemocný Andrej Babiš mladší dobrovolně trávil čas a kterého vzal i na “výlet” na okupovaný Krym. To se přitom rozchází s verzí, kterou Andrej Babiš mladší poskytl televizi Seznam. V té říká, že byl na okupovaný Krym zavlečen nedobrovolně a že Protopopov zneužil jeho důvěru.
Problémy českého trhu práce pokračují. Firmám dnes podle Hospodářské komory chybí už 440 tisíc zaměstnanců, hlavně řemeslníci, kuchaři, řidiči nebo švadleny. Komora proto navrhla vládě, aby od Nového roku zdvojnásobila na 40 tisíc roční kvótu pracovníků v režimu Ukrajina. Řešení je to ale dočasné, dlouhodobým řešením je reforma školství, říká komora.
Krátce poté, co předseda opozičních Pirátů Ivan Bartoš označil cestu předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka do Ruska za důkaz vazalství, jede pirátský poslanec Vojtěch Pikal na Ukrajinu. Do země, která na východě Ukrajiny válčí s proruskými povstalci, české politické špičky poslední dobou téměř nejezdí. To se ale nyní mění, Pikal totiž jede na Ukrajinu z pozice místopředsedy sněmovny. Podle informací deníku Echo24 chce jet na Ukrajinu i sněmovní zahraniční výbor
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o uplatnění sankcí kvůli nepřátelským krokům Ukrajiny. Oznámila to ruská média s odvoláním na Kreml. Cílem má být „obrana národních zájmů“.
Alespoň 19 mrtvých a desítky zraněných si podle předběžné bilance vyžádal výbuch a střelba ve škole v Kerči na anektovaném Krymu. Do budovy podle krymského premiéra Sergeje Aksjonova vpadl osmnáctiletý student čtvrtého ročníku Vladislav Rosljakov, který odpálil podomácku vyrobenou výbušninu a začal střílet po studentech a vyučujících. Posléze spáchal sebevraždu. Na místě zasahují vojáci speciálních vojenských služeb, záchranáři i policisté.
Dvě plavidla ukrajinského vojenského námořnictva proplula Kerčským průlivem mezi Krymem a ruskou pevninou. Oznámila to ukrajinská a ruská média. Při plavbě průlivem, který letos v květnu překlenul most spojující poloostrov anektovaný Ruskem s ruským Krasnodarským krajem, doprovázely ukrajinský armádní konvoj plavidla ruské pohraniční stráže. Lodní provoz v průlivu je pod kontrolou Ruska.
Rusko vážně zvažuje odchod z Rady Evropy kvůli trvajícím neshodám a protiruským postojům. Podle agentury TASS to v Petrohradu řekla předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková při setkání s předsedkyní Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) Liliane Mauryovou Pasquierovou. „Dozrává v nás vnitřní rozhodnutí odejít z Rady Evropy. Říkám vám to upřímně. Jestliže s tím Rada Evropy souhlasí, smíří se s tím, jestli pro ni účast Ruské federace nic neznamená, pak se to stane,“ sdělila Pasquierové šéfka Rady federace Matvijenková.
Zavraždit vůdce proruských separatistů v Doněcku Alexandra Zacharčenka údajně pomáhaly západní zpravodajské služby. Podle ruské televize RT to dnes tvrdil Denis Pušilin, který Zacharčenka v čele samozvané Doněcké lidové republiky nahradil. Zacharčenko přišel o život 31. srpna při výbuchu v restauraci v centru Doněcka. Vzbouřenci i Moskva hned z odpovědnosti za útok obvinili Kyjev, respektive ukrajinskou tajnou službu SBU.
Bomba, která v pátek v jedné restauraci v centru Doněcka zabila vůdce proruských separatistů Alexandra Zacharčenka, byla umístěna v jedné ze stojacích lamp či lustru v přísně střeženém podniku. Nemohla tam ale být nastražena bez přispění lidí z řad separatistů. Uvedl to v sobotu ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Zacharčenko utrpěl zranění hlavy, kterým v nemocnici podlehl. Jeho nástupce tvrdí, že dopadení podezřelí „potvrdili ukrajinskou účast na zločinu“. Kreml označil jeho smrt za „provokaci“.
Při výbuchu v Doněcku na východě Ukrajiny přišel v pátek o život jeden z hlavních vůdců proruských separatistů Alexandr Zacharčenko. Naposledy stál v čele neuznávané Doněcké lidové republiky, vyhlášené separatisty. Zprávy ruských médií oficiálně potvrdilo i povstalecké vedení, podle něhož Zacharčenko zahynul v důsledku „teroristického činu“
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v úterý ohlásil, že Kyjev zanedlouho vypoví základní smlouvu o přátelství a partnerství s Ruskem, která se podle šéfa státu dávno stala ruskou vinou anachronismem. Porošenko na poradě s ukrajinskými velvyslanci uvedl, že dal pokyn ministerstvu zahraničí připravit se na vypovězení této dohody.
Český miliardář Daniel Křetinský je blízko k ovládnutí velkého plynového naleziště na Donbasu. Naleziště je v rukách ukrajinské vlády, která má o schválení obchodu rozhodnout. Vládní komise již prodej doporučila schválit. O plyn měl původně zájem Shell, který však v roce 2014 kvůli válce na východě Ukrajiny z projektu vycouval. Píší Hospodářské noviny.
Pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámila, že na separatisty ovládaném území v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny poprvé odhalila moderní vojenské vybavení ruské výroby, přestože Moskva vždy popírala, že vojensky podporuje separatisty. Použití moderní ruské výzbroje v konfliktu, který si od propuknutí na jaře 2014 vyžádal přes 10.000 mrtvých, nyní potvrdil i nezávislý zdroj, uvedla agentura AFP.
Značnou pozornost ukrajinských médií vyvolala slova předsedy KSČM Vojtěcha Filipa o potlačení pražského jara v roce 1968. Šéf českých komunistů v rozhovoru pro britský list The Guardian nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
