Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle státní agentury TASS. Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym v roce 2014. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě zároveň podle agentury Reuters řekl, že Washington ví, že Rusko nemá v plánu převzít kontrolu nad Grónskem.
Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl v úterý ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském leteckém útoku, který podle ukrajinských úřadů opět na řadě míst způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je v metropoli po nočním útoku bez tepla 5635 výškových budov a část města ležící na východním břehu řeky Dněpr nemá dodávky vody.
Vláda bude nejspíš dál zveřejňovat statistiky o uprchlících z Ukrajiny a výdajích na jejich podporu. Modely a výpočty o jejich přínosu Česku zřejmě už ale připravovat nebude. Vyplývá to z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) na dnešní tiskové konferenci po zasedání kabinetu. Podle údajů ministerstva práce z minulého volebního období zaplatili uprchlíci z Ukrajiny loni za tři čtvrtletí na odvodech a některých daních 23,2 miliardy korun.
Česká armáda potřebuje své letouny a neprodá je na Ukrajinu. Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámil, že o těchto letadlech rozhoduje armáda, nikoli Úřad vlády ČR. „Pan ministr obrany Jaroslav Zůna nám jasně řekl, že Armáda ČR tato letadla potřebuje a proto je nikomu neposkytne ani neprodá,“ uvedl Babiš po jednání koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů sobě. „Žádná letadla, která by armáda nepotřebovala, nejsou,“ uvedl.
Předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura odmítl, že by Česká republika měla Ukrajině darovat bojové letouny nebo že by se připravoval jejich prodej. Uvedl to v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Podle něj vycházely zprávy ukrajinských médií z nepřesné interpretace vyjádření prezidenta Petra Pavla během jeho návštěvy Kyjeva. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) se prezident zachoval jako slon v porcelánu.
Evropská unie pracuje na zásadní reformě pravidel pro rozšiřování unie, která by zavedením dvoustupňového modelu mohla výrazně urychlit přijetí Ukrajiny. Podle informací deníku Financial Times (FT) by tento krok mohl být klíčovou součástí budoucí mírové dohody o ukončení války. Kyjev by však musel výměnou za rychlost akceptovat dočasné a výrazné omezení svých rozhodovacích pravomocí.
Hrad vyvolává otázky. Prezident ČR Petr Pavel během návštěvy Kyjeva v pátek prohlásil, že Česko dodá na Ukrajinu nespecifikovaný počet bojových letounů. Neupřesnil ani o jaký typ strojů půjde. Podle dosavadních informací se zřejmě jedná o bojové bojové letouny L-159 ALCA určené pro výcvik pilotů z české dílny Aero Vodochody, kterým se říká „lovci dronů“, uvedla agentura Unian. To zaskočilo některé vládní činitelé.
Česká republika dodá Ukrajině stíhačky pro boj s ruskými bezpilotními letouny. Prohlásil to prezident Petr Pavel v pátek v Kyjevě. Pavel neupřesnil, o jaké letouny se má jednat, ale podle Ukrajinců je pravděpodobné, že má jít o lehké podzvukové bitevníky L-159 určené pro výcvik pilotů, uvedla agentura Unian. Prezident přitom mluvil i o dalších zbrojních dodávkách z Česka pro Ukrajinu. Jak by se letadla a zbraňové systémy financovaly, zprávy nezmiňují.
Ukrajinská delegace je na cestě do USA, kde ji čeká jednání o bezpečnostních zárukách a o poválečném rozvoji. Uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Velvyslankyně v USA Olha Stefanišynová později oznámila, že ukrajinská výprava bude jednat s americkými zástupci v sobotu v Miami na Floridě. „Pracujeme na dvou klíčových dokumentech – dohodách o bezpečnostních zárukách a ekonomické prosperitě Ukrajiny v celkovém objemu až 800 miliard dolarů (asi 16,7 bilionu korun),“ uvedla Stefanišynová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání v Kyjevě udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti Ukrajiny. Pavel dnes ráno přijel do Kyjeva poté, co ve čtvrtek zahájil ve Lvově svou celkově třetí návštěvu Ukrajiny v pozici hlavy státu. Kromě Zelenského se dnes sejde také s dalšími představiteli Ruskem napadené země.
Český prezident Petr Pavel druhým dnem pokračuje v návštěvě Ukrajiny. Vlakem ráno přicestoval do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se dnes měl setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země, která se už skoro čtyři roky brání ruské ozbrojené agresi. V Kyjevě se dnes ráno podle ukrajinských zdrojů ozývaly výbuchy a starosta Vitalij Kličko informoval, že protivzdušná obrana sestřeluje nepřátelské drony.
Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. S náměstkem ministra zahraničí Oleksandrem Miščenkovem hovořil mimo jiné o tom, jak může vypadat vzájemná obranná pomoc, například v oblasti protidronové obrany.
Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský šéf Kremlu Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
Změny mobilizačního systému ukrajinských ozbrojených sil budou mezi prvními úkoly Mychajla Fedorova, nového ministra obrany země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi. Po setkání s ním to ve středu na síti X uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinských médií spolu hovořili také o potřebě nového přístupu v otázkách technologického vybavení armády, systému mobilizace a především ochrany ukrajinského vzdušného prostoru.
Předseda jedné z parlamentních frakcí Nejvyšší rady Ukrajiny (parlamentu) měl podplácet poslance při hlasování o konkrétních návrzích zákonů. Informovala o tom v úterý v noci tisková služba Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU). Ukrajinská média později uvedla, že se jedná o frakci Baťkivščyna a bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou. Případ dál zřejmě rozloží ukrajinskou politiku a moc prezidenta Volodymyra Zelenského, který čelí v těchto dnech několika neúspěchům při změně vládního kabinetu.
V noci na úterý provedlo Rusko sérii masivních útoků na Kyjev, Kyjevskou oblast a řadu regionů Ukrajiny, přičemž odpálilo několik sérií raket typu šahíd, balistických střel a střel s plochou dráhou letu. Pod útokem byly také Oděská, Dněpropetrovská, Žytomyrská oblast a předměstí Charkova. Od rána nejde elektřina na řadě míst v Kyjevě na levém břehu Dněpru, odpoledne postihly výpadky proudu i pravý břeh řeky. Uvedl to generální ředitel společnosti YASNO Serhij Kovalenko.
V Evropské unii žilo loni v listopadu 4,33 milionu ukrajinských válečných uprchlíků, kteří mají dočasnou ochranu. Nejnovější čísla zveřejnil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Nejvíce utečenců před ruskou agresí na Ukrajině přijaly Německo, Polsko a Česká republika, která poskytuje dočasnou ochranu více než 390.000 lidí. Ve srovnávání s koncem října 2025 se celkový počet osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou v listopadu zvýšil o 30.615.
Dokud je náboženství v plné síle, netoleruje kacíře. A tak jako by za středověku nemohl být panovníkem otevřený ateista, dnes v české vysoké politice nemá nárok geopolitický pochybovač, píše Daniel Kaiser. Nejnovějšího poklesku, který ho z pohledu českého twitteru teď už navždy diskvalifikoval z vlády, se Filip Turek dopustil v Kyjevě. Před obytným domem, který několik hodin předtím zasáhl ruský dron, odpovídal na otázky českého novináře: Ano, je to tragédie, samozřejmě by neměli umírat civilisté. Pak na doplňující otázku zmínil, že kromě jiného k tragédii války „vedla špatná zahraniční politika“ supervelmocí, tj. rozšiřování NATO.
Ruský exprezident Dmitrij Medveděv se na internetu znovu vysmíval evropským politikům, kteří uvažují o budoucím vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Svůj nejnovější příspěvek zamířil především na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v uplynulých týdnech opakovaně prosazoval možnost přímého evropského zapojení do budoucího zajištění ukrajinské bezpečnosti. Medveděv naznačil, že evropští vojáci by se v případě svého nasazení na Ukrajině stali cílem útoků ruských ozbrojených sil.
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News okomentoval svoji oficiální cestu na Ukrajinu, kterou podnikl tento týden. Smyslem české delegace prý bylo ukrajinské straně otevřeně vysvětlit pozici a priority nové české vlády a objasnit budoucí přístup k Ruskem napadené zemi.Zástupci předchozí vlády Ukrajincům podle Macinky „mazali med kolem úst“ a líčili jim, že český vztah k Ukrajině je „sluncem zalitý“.
Česko omezí vojenskou podporu Ukrajiny. Šéf hnutí ANO a staronový premiér Andrej Babiš v neděli prohlásil, že Česká republika nepošle vojáky na Ukrajinu a už nebude financovat vyzbrojování země. Na muniční iniciativu už nepůjde ani koruna ze státního rozpočtu. „Na Ukrajinu nepošleme žádné vojáky a už ani korun nepůjde na zbraně pro Ukrajinu,“ uvedl Babiš ve videu na sociálních sítích. Babiš připomněl i svůj vánoční telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron projednal s lídry parlamentních stran plán na možné nasazení 6000 francouzských vojáků na Ukrajinu po uzavření budoucí mírové dohody. Dohodu týkající se bezpečnostních záruk v rámci takzvané koalice ochotných odmítly podepsat Spojené státy. Lídr strany Reform UK Nigel Farage, který by podle aktuálních průzkumů mohl být příštím britským premiérem, varoval před vytvořením „novodobé britské armády na Rýnu“ a zpochybnil připravenost i vybavení britských sil.
Americký filantrop, spoludědic známé kosmetické firmy Estée Lauder a někdejší vlastník TV Nova Ronald Lauder získal ve čtvrtek spolu s konsorciem vedeným společností TechMet první americkou koncesi na těžbu lithia na Ukrajině. Píší o tom ukrajinská média a deník New York Times. Pokud dojde k těžbě, může to ale trvat dlouhé roky. V soutěži o produkci lithia v ložisku Dobro v Kirovohradské oblasti na Ukrajině získalo právo na těžbu konsorcium vedené irskou společností TechMet, informoval v pátek deník New York Times.
Předsednictvo hnutí Starostové a nezávislí (STAN) dnes oznámilo, že ve spolupráci se svým poslaneckým klubem navrhne odvolání Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovního Zahraničního výboru a Výboru pro evropské záležitosti. Jako konkrétní důvod pro tento krok namířený proti hlavní tváři Motoristů uvádí Starostové Turkovy výroky pronesené během oficiální návštěvy delegace ministerstva zahraničních věcí na Ukrajině.
V mrazivém Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla. Kyjevská elektrická soustava byla dnes odstavena kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. V Kyjevě nyní dosahují noční teploty okolo - 14 stupňů a přes den asi - 11 stupňů C. Z rozhodnutí společnosti Ukrenerho byly v Kyjevě a Kyjevské oblasti provedeny nouzové odstávky proudu. Problém byl nyní vyřešen a energetici pracují na obnovení dodávek elektřiny do ukrajinských domácností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg. Zelenskyj a Donald Trump plánují také na setkání v Davosu podepsat dohodu o „prosperitě“ a poválečné obnově Ukrajiny v hodnotě 800 miliard dolarů, píše The Telegraph.
Západ by měl být schopen poskytnout Ukrajině dostatečné bezpečnostní záruky na to, aby byly jistou alternativou k členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO). Českým novinářům to dnes na závěr své návštěvy Ukrajiny řekl ministr zahraničí Petr Macinka. Jeho tiskový briefing se měl původně konat na české ambasádě, delegace i novináři se ale museli přesunout do krytu. Důvodem byl nález neznámého balíčku před českým velvyslanectvím.
Návštěvou Ukrajiny chtěla nová česká vláda vyslat signál, že je pro ni důležité se s ukrajinskou stranou bavit a navázat co nejrychleji kontakty, řekl dnes v Kyjevě na tiskové konferenci po jednání se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou český ministr zahraničí Petr Macinka. Ukrajinská strana podle českého ministra udělala v jednáních o ukončení bojů velké ústupky a ukázala, že jí jde skutečně o mír a o konec války. Teď je to na ruské straně, dodal český šéf diplomacie.
Rusko ospravedlňuje noční útok raketou Orešnik něčím, co se nestalo, řekl dnes při návštěvě Kyjeva český ministr zahraničních věcí Petr Macinka. Moskva tvrdí, že novou nadzvukovou střelu použila v reakci na ukrajinský pokus zaútočit na konci loňského roku drony na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina. Macinka doufá, že nynější eskalace by mohla být posledním záchvěvem před koncem války.
Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake. Rusko v noci podniklo na Ukrajinu rozsáhlý útok, mimo jiné v Kyjevě a v západoukrajinské Lvovské oblasti. Agentury s odkazem na ruské ministerstvo obrany napsaly, že Rusko použilo i novou nadzvukovou střelu Orešnik.
