Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině ve čtvrtek odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka. Podle soudu, který případ začal projednávat v úterý, muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci. Informuje například deník The Guardian.
Ukrajinská armáda si pochvaluje dodávky francouzských houfnic Caesar. Zbraně, o jejichž nákupu uvažovala i česká armáda, nyní efektivně využívají ukrajinské ozbrojené síly na frontě. Dokazují to videa z posledních dní. Jedno z nich zaznamenává bleskový útok tří Caesarů proti ruským cílům vzdáleným 17 kilometrů. Informuje například francouzský France Info či U.S. Defense News.
Dobytí ospalého továrního města v průmyslovém srdci Ukrajiny je teď hlavním úsilím ruské invaze, jejíž spád se snaží ruský prezident Vladimir Putin obnovit po neúspěšném pokusu dobýt Kyjev. Pokud by se Rusku podařilo získat Severodoněck a přilehlý Lysyčansk na druhém, západním břehu řeky Severní Doněck, bude mít v rukou celou Luhanskou oblast – první z obou oblastí Donbasu, které Putin určil jako jeden z hlavních cílů svého tažení.
Ukrajinským obráncům, kteří se vzdali ruským silám v mariupolských ocelárnách Azovstal, hrozí trest smrti. Podle agentury RIA Novosti to uvedl ministr spravedlnosti samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Jurij Sirovatko. Na území ovládaném proruskými povstalci se podle něj nachází přes dva tisíce ukrajinských vojáků. „Rozhodne o nich soud. Za takové trestné činy je u nás v DNR nejvyšší forma trestu – trest smrti,“ řekl Sirovatko ruské televizní stanici Rossija-1.
Ruské jednotky při ostřelování města Severodoněck na východě Ukrajiny zabily dva civilisty a pět další zranily, informovala v pondělí agentura Reuters s odvoláním na gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje. Ten také uvedl, že ruská armáda po tvrdých bojích na okrajích města postoupila do jeho středu. Gubernátor si v pondělí také postěžoval, že Německo a Maďarsko zpomalují dodávky dalších zbraní na Ukrajinu.
Někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger by bez váhání Rusku obětoval nejen Ukrajinu, ale i Polsko nebo Litvu, uvedl v úterý poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Reagoval tím na Kissingerův proslov na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu, ve kterém bývalý šéf americké diplomacie naznačil, že by se Ukrajina měla vzdát části svého území.
Ukrajinské jednotky se stáhly z města Svitlodarsk, zatímco ruské síly postupují ve východním pohraničním regionu Donbas, kde se po třech měsících ruské invaze na Ukrajinu odehrávají nejprudší boje. Šéf vojenské správy ve Svitlodarsku Serhij Hoško v úterý podle ukrajinského webu Free Radio uvedl, že ruské síly vztyčily vlajku nad radnicí a provádějí hlídky, které kontrolují doklady místních obyvatel.
Rusko soustřeďuje síly k místním útokům a ruská armáda se spolu se separatistickými jednotkami nejspíše připravuje k novým pokusům o obklíčení ukrajinských vojsk u Severodoněcka a Lysyčanska. Rusové také posilují jednotky k obnově útoku ve směru na Záporoží, varuje ukrajinský generální štáb v pravidelné ranní zprávě o situaci na bojišti k ránu 90. dne války. Podle štábu nelze vyloučit, že se Rusové pokusí překročit Severní Doněc východně od Severodoněcka a Lysyčanska.
Ruské invazní síly odhalily v okupovaném a boji zničeném ukrajinském Mariupolu památník, který zobrazuje starou ženu se sovětskou vlajkou a má symbolizovat podporu Rusku ze strany místních. V Doněcké oblasti Rusové vyměňují názvy obcí na silničních ukazatelích. Upozornil na to portál Ukrajinska pravda. Do Mariupolu mimo to dorazili ruští poradci pro „integraci Mariupolu s Ruskem“ a připravují ve městě vojenskou přehlídku, která se 9. května tradičně koná v ruských městech
Ruské jednotky se s každým dalším týdnem invaze vyčerpávají, zatímco vojenská pomoc západních zemí napadené Ukrajině stále sílí. V bitvě o opětovné získání Donbasu a jižních oblastí sehraje podle vojenského analytika Lukáše Visingra klíčovou roli ukrajinské dělostřelectvo, to výrazně posílily dodávky ze zemí NATO. „Pouze Spojené státy oznámily, že pošlou Ukrajině 144 tisíc dělostřeleckých granátů, jen tento balík jim vystačí na několik dnů velmi intenzivní dělostřelecké palby,“ říká.
Americké ministerstvo obrany pozoruje v posledních dnech „nanejvýš minimální“ úspěchy ruské armády na východě Ukrajiny, řekl v pondělí médiím nejmenovaný vysoce postavený činitel Pentagonu. U Charkova se podle něj ukrajinským vojákům podařilo zatlačit invazní síly do vzdálenosti asi 40 kilometrů od města. Činitel také potvrdil dřívější informaci o výskytu ruského náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova na Ukrajině, situaci kolem jeho údajného zranění ovšem neobjasnil.
„Neustálé brutální bombardování, neustálé ruské útoky na infrastrukturu i obydlené oblasti ukazují, že Rusko chce tuto oblast zcela vylidnit,“ uvedl Zelenskyj. Za brutální označil i situaci v Charkově, kde se podle Zelenského podařilo ukrajinské armádě dosáhnout „významných taktických úspěchů“, aniž by je dále upřesnil. Z Mariupolu, který před válkou patřil mezi nejrozvinutější ukrajinská města, se podle něj stal „ruský koncentrační tábor pod širým nebem“.
Ruská vojska dál útočí na východě Ukrajiny s cílem ovládnout celý Donbas a udržet pozemní přístup na Krym, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním hlášení, ve kterém připustil dobytí několika obcí ruskými silami. Ukrajina si udržuje kontrolu nad většinou svého vzdušného prostoru, ruské síly neuspěly v snaze zničit ukrajinské letectvo či potlačit protivzdušnou obranu země, upozornila britská vojenská rozvědka.
Ve druhé fázi vojenské operace na Ukrajině, která již začala, má ruská armáda za cíl získat úplnou kontrolu nad Donbasem na východě země a nad jižní Ukrajinou. Podle agentury TASS to řekl zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev. Ovládnutí jihu Ukrajiny poskytne Rusku další spojení s Podněstřím, odkud přicházejí zprávy o pronásledování rusky hovořících obyvatel, prohlásil Minněkajev. Podněstří je separatistická proruská republika v Moldavsku.
Ruská armáda pokračuje ve zvyšování koncentrace svých vojsk na východní hranici Ukrajiny. Potvrdilo to dnes ráno britské ministerstvo obrany v pravidelném hlášení o aktuálním vývoji situace. Boje na Donbasu jsou podle ministerstva stále intenzivnější s tím, jak se ruské síly snaží prolomit ukrajinské obranné linie. Do bojů už se na ruské straně zapojili i žoldnéři. Podle britského Guardianu dostávají v přepočtu okolo 14 tisíc korun.
Ukrajinská armáda na východě země odrazila sedm nepřátelských útoků a zničila při tom několik desítek kusů ruské techniky. Uvedl to ukrajinský generální štáb. Ve městě Kreminna ale pokračují boje v ulicích, což znemožňuje evakuaci civilistů. Podle šéfa ukrajinské bezpečností rady Oleksije Danilova se ruským jednotkám podařilo prorazit obranu jen na dvou místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je do ofenzívy zapojena velká část ruské armády.
V oblasti ukrajinského Donbasu jsou zjištěné známky začátku ruské útočné operace. Informoval o tom v pondělí večer na Facebooku Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny. Pokračují raketové a bombové útoky okupantů na zařízení průmyslové a civilní infrastruktury. Hlavní úsilí ruské armády se soustředí na nastolení plné kontroly nad územím Doněcké a Luganské oblasti a udržení dříve okupovaného území. "Jsou patrné známky zahájení útočné operace ve Východní operační zóně.
Bitva o Donbas má definitivně rozhodnout o osudu Ukrajiny. Partyzánská válka končí, ke slovu se v příštích dnech dostanou těžké zbraně. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že rozhodující bitva na východě země bude připomínat 2. světovou válku, zapojí se do ní tisíce tanků, obrněných vozidel a letadel. Z oblasti na poslední chvíli utíkají poslední civilisté. Ruská vojska se už několik dní stahují z okolí Kyjeva a přeskupují své pozice.
Jihovýchod Ukrajiny se stal obětí masivního ostřelování a taktiky spálené země ze strany ruských vojáků a vojáků separatistických republik na Donbase. Zatímco v Mariupolu stále probíhají boje, několika tisícům lidí nezbylo nic jiného než odejít ze zničeného města do Ruska. V jiné cestě jim bránily okupační síly. Příběhy několika Ukrajinců, kterým se podařilo z filtračních „humanitárních“ táborů v Rusku dostat, popsalo své zážitky pro CNN. Situace v Mariupolu je už několik týdnů kritická.
Ruské ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že první fáze jeho vojenské operace na Ukrajině byla z větší části dokončena. Nyní se prý zaměří na úplné „osvobození“ Donbasu. Z oznámení se podle Reuters zdá, že Rusko mění strategii a zaměří se na skromnější cíle poté, co v prvním měsíci války narazilo na tvrdý odpor Ukrajinců a nedokázalo například obsadit hlavní město Kyjev. Prohlášení přišlo jen pár hodin poté, co samotní Ukrajinci oznámili, že se Rusům částečně podařilo vytvořit pozemní koridor od ukrajinské hranice ke Krymu.
Ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov obvinil Ukrajinu z toho, že chystala tento měsíc útok na Doněckou a Luhanskou oblast. Podle Lavrova na tuto skutečnost odkazují nové důkazy, které Rusko získalo z „osvobozených zemí“. Lavrov to oznámil na tiskové konferenci. Lavrov na tiskové konferenci také řekl, že Západ včetně Evropské unie podniká nebezpečné kroky, když „posílil dodávku smrtelných zbraní na Ukrajinu, zahrnující tisíce protiletadlových raketových kompletů MANDAP.“
Jak říká jeden můj známý, který na Ukrajinu léta jezdí jako vojenský diplomat: největší problém Ukrajinců je, že se často chovají jako Rusové. – Možná ale z tohohle lze nyní čerpat i naději, prostě budou se bránit a rvát, jako když se společně bránili v jedenačtyřicátém. Rusové udělali v tomhle obrovskou chybu. Ve strašlivém odhodlání nedat se jsou Ukrajinci jako oni – tím hůř pro ně, pro agresory.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo dokument, jde prý o originál tajného rozkazu svědčícího o tom, že Kyjev připravoval na březen útok na Donbas. Ukrajinská strana zatím na tuto zprávu nereagovala. Část Donbasu ovládají proruští separatisté. Ochranou ruského obyvatelstva v Donbasu Moskva mimo jiné ospravedlňuje svou nynější agresi vůči Ukrajině. Zřejmě ze stejného důvodu píší ruská média o ukrajinských biologických laboratořích, které měly pracovat pro Američany.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí popsal podmínky, za nichž je Rusko ochotno zastavit válku na Ukrajině, již rozpoutalo. Má mezi ně patřit uznání ruské anexe Krymu, uznání separatistických republik na východě Ukrajiny a také ústavní závazek napadené země nevstoupit do žádného vojenského bloku. Jeho slova se jistě nedají brát jako neměnná pravda ohledně smýšlení ruské vládnoucí garnitury a především prezidenta Putina, která bude stejně platit zítra, jako platí dnes (platí-li vůbec).
Lídři dvou separatistických oblastí na východě Ukrajiny podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jim pomohl odrazit agresi ze strany ukrajinské armády. Napsala to agentura Interfax. Peskov řekl, že šéfové Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin a Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik v dopisech Putinovi uvedli, že ostřelování ze strany ukrajinské armády způsobilo smrt mnoha civilistů a přinutilo mnoho lidí k útěku.
Ukrajinské úřady za poslední den zaznamenaly 96 případů ostřelování svého území ze strany separatistických regionů na východě země. Zemřel přitom jeden ukrajinský voják a dalších šest jich bylo zraněno, uvedl server RBK Ukrajina s odvoláním na armádu. Porušování příměří hlásí také zástupci povstaleckých republik, takzvaná Luhanská lidová republika informuje o třech mrtvých v důsledku ostřelování ukrajinských sil. Za předchozí den Ukrajinci zaregistrovali 84 incidentů.
Ukrajina je již jen krůček od plnohodnotné ruské invaze. V pondělí večer ruský prezident Vladimir Putin ohlásil, že uznává nezávislost separatistických oblastí, tedy Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Zároveň nakázal přesun ruských vojáků na území kontrolované separatisty, tedy na území, jež je mezinárodně považované za ukrajinské. Invaze tak v jistém smyslu již začala.
Rusko uznalo povstalecké republiky v Donbasu na Ukrajině v hranicích stanovených jejich ústavami, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Vyplývá to z úterního prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Mírové dohody z Minsku, které měly urovnat konflikt mezi separatisty a prozápadní vládou v Kyjevě a které stanovovaly stávající hranice povstaleckých republik, podle Putina již neplatí, za což podle něj nese vinu Kyjev.
Vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení. Myslí si to prezident Miloš Zeman, který dříve tvrdil, že žádná invaze na Ukrajinu ze strany Ruska nebude. Zemanovo stanovisko sdělil prostřednictvím Twitteru jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu, a naopak snižuje naději na diplomatické řešení," uvedl Zeman v prohlášení. Na rozdíl od jiných českých vládních i opozičních politiků i ostatních evropských státníků chování Ruska neodsoudil ani neoznačil za porušení mezinárodního práva.
Obě komory ruského parlamentu v úterý hladce schválily dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které se separatisty podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Informovaly o tom agentury. Putin výnosy uznávající nezávislost obou separatistických republik podepsal v pondělí, na základě smluv s jejich vůdci nařídil armádě, aby v regionech zahájila "mírovou misi". Z Kremlu zaznívá informace, že Rusko uzná za nezávislé i ty části „nezávislých“ republik, které nyní kontroluje Ukrajina.
