Ruské jednotky se s každým dalším týdnem invaze vyčerpávají, zatímco vojenská pomoc západních zemí napadené Ukrajině stále sílí. V bitvě o opětovné získání Donbasu a jižních oblastí sehraje podle vojenského analytika Lukáše Visingra klíčovou roli ukrajinské dělostřelectvo, to výrazně posílily dodávky ze zemí NATO. „Pouze Spojené státy oznámily, že pošlou Ukrajině 144 tisíc dělostřeleckých granátů, jen tento balík jim vystačí na několik dnů velmi intenzivní dělostřelecké palby,“ říká.

Veškerá pozornost se nyní upíná k začátku příštího týdne. Předpokládá se totiž, že ruský prezident Vladimir Putin učiní u příležitosti Dne vítězství nad nacismem, který slaví Rusko 9. května, zásadní prohlášení. Delší dobu se hovořilo o tom, že Putin bude chtít v tento symbolický den v nejlepším případě úspěšně završit své tažení směrem na západ, v tom horším před Rusy odprezentovat alespoň dílčí úspěchy své „speciální vojenské operace“.

Vyhlásí Putin válku Ukrajině?

Podle některých představitelů západních vlád by však za současného stavu mohl Putin (například během tradiční vojenské přehlídky na Rudém náměstí) spíše poukázat na eskalaci konfliktu a mohl by například formálně vyhlásit Ukrajině válku, na což doposud nedošlo. Umožnilo by mu to například nařídit plnou mobilizaci ruských záložníků a zvýšit odvody branců, kteří by posílili stávající invazní jednotky. Podle britských zpravodajských služeb nasadilo totiž Rusko od začátku invaze na už přibližně dvě třetiny veškerých svých pozemních sil. Zatím nicméně využívalo svých nejúčinnějších a odstrašujících prostředků, jako jsou třeba balistické rakety nebo plošné bombardování, jen velmi poskrovnu.

Rusko se zároveň snaží udržet kontrolu nad okupovaným jihem a východem země, aby některé regiony mohlo připojit ke svému území nebo na nich uspořádat referenda o vyhlášení samostatnosti, jako tomu bylo dříve v případě Doněcké a Luhanské lidové republiky. Značnou část populace okupovaných oblastí navíc tvoří etničtí Rusové. Rusko také nedávno odhalilo svůj plán vyhlásit u pobřeží Černého moře loutkový stát zvaný „Jižní Rus“.

Podle analytika a spolupracovníka redakce Lukáše Visingra by nicméně mohlo být pro Rusko obtížné dlouhodobě udržet tato území pod svou kontrolou. „Musíme rozlišovat dvě zcela odlišné věci, jedna je vést vojenské operace na nějakém území a věc druhá je ho okupovat a kontrolovat. Ruská praporní úkolová uskupení (BTG – battalion tactical group) jsou určená pro rychlý manévrový úder, mají za cíl vyrazit, zaútočit, proniknout do hloubky území nepřítele a způsobit mu ztráty. Potom se musí buď stáhnout, nebo počkat, až přijde pěchota, která bude území okupovat. BTG jsou obdobou německé pancéřové divize z druhé světové války, mají velkou palebnou sílu, jsou pohyblivé, ale pro účely okupace jsou naprosto nepoužitelná,“ vysvětluje Visingr.

Ukrajinci mají reálnou šanci, každým dnem sílí

Ruské jednotky se podle něj sice pokouší zcela odstřihnout „pomyslný ukrajinský výběžek“, ale tempo jejich postupu je „hlemýždí“. „Jde o jednotky kilometrů denně a jejich ztráty jsou obrovské. Pokud bude Rusko takto pokračovat, tak se ruská ofensiva v určitou chvíli zastaví, protože jednotky budou vyčerpané, a pak budou Ukrajinci v pozici, kdy budou moci zahájit velkou protiofenzívu. Lokální protiútok už zvládají, poměrně dobře se jim daří u Charkova. Pokud budou dál dostávat zásilky zbraní ze Západu, tak mají Ukrajinci reálnou šanci, že způsobí Rusům obrovskou vojenskou porážku a budou je schopni začít vytlačovat ze svého území,“ pokračuje.

V bitvě, která se nyní odehrává v oblasti Doněcké uhelné pánve (Donbasu), budou podle jeho slov nejdůležitější tanky, obrněná vozidla a dělostřelectvo. „Ruské dělostřelectvo je nepochybně silné, ale každým dnem slábne. Už vytahují techniku ze záložních skladů a ta je často v tristním stavu. Je také otázka, jestli mají dostatečné zásoby munice. Na druhé straně jsou Ukrajinci, kteří jsou každým dnem silnější, i přesto, že mají také nějaké ztráty. Pouze Spojené státy oznámily, že pošlou Ukrajině 144 tisíc dělostřeleckých granátů, jen tento balík jim vystačí na několik dnů velmi intenzivní dělostřelecké palby,“ dodává Visingr.

Podle listu Ukrajinska Pravda přišla ruská armáda za 68 dní od začátku invaze o téměř 24 tisíc mužů, 194 letadel, 155 vrtulníků a více než 1000 tanků a přes 2500 obrněných vozidel. Tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Jak Kyjev, tak Moskva své vlastní ztráty na technice a lidských zdrojích s největší pravděpodobností podhodnocují a naopak zveličují ztráty druhé strany.