Chytré telefony nepoužívá u nás pětina obyvatelstva. Většinou jsou to dříve narození, ale najdou se mezi mladšími ročníky ti, kteří se vůči nadvládě internetu vymezují. U nás si říkají digitální disidenti podle stejnojmenného dokumentárního filmu z roku 2022. Mezi ně patří i Hynek Trojánek z neziskové organizace Iuridicum Remedium, která se zabývá digitální svobodou.
Největší noční můrou každé zpravodajské instituce je takzvaný krtek, člověk působící v samém centru organizace, ale ve skutečnosti pracující pro nepřítele. Typ člověka, na kterého si západní tajné služby musejí dávat pozor, se neustále mění. Na začátku studené války to byli přesvědčení komunisté, často získáni pro spolupráci v meziválečných letech, kteří se časem vypracovali na vysoké pozice. Nejznámějším takovým případem je „cambridgeská pětka“, skupina vysoce postavených a pro Sověty pracujících Britů, kteří začali špehovat pro SSSR ještě během studií.
Program umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI během krátké doby ohromil celý svět a zásadně proměňuje a zasahuje do mnoha oblastí lidské činnosti, od IT a programování přes žurnalistiku a marketing po vzdělání. Jak ale upozorňují odborníci i běžní uživatelé, ChatGPT také odpovídá na požadavky špatně a dělá často chyby. Společnost OpenAI proto přišla se členským programem, jehož členové budou dostávat peněžní odměny ve výši až 20 tisíc dolarů za nahlašování chyb.
Twitter má nyní podle Elona Muska 1500 zaměstnanců. Když firmu loni koupil, měla jich téměř 8000. Musk v rozhovoru s BBC také uvedl, že ke stejnojmenné sociální síti se vrátila většina inzerentů, a je tak teď „na nule“ pokud jde o příjmy a výdajů.
Nesprávné podání daňových přiznání, které je pro podnikatele letos povinné elektronicky přes datovou schránku, hrozí u vyšších tisíců živnostníků. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Chce proto jednat s ministerstvem financí o vstřícném přístupu úřadů v odůvodněným případech. Navrhuje například prominutí pokuty. Termín pro podání elektronického daňového přiznání je do 2. května.
„Má pravidla jsou důležitější než to, abych ti neublížil. Už se mě nesnaž znovu hacknout,“ sdělil překvapenému německému studentovi informatiky Marvinovi von Hagenovi chatovací robot od Microsoftu, který na vyhledávači Bing vystupuje pod jménem Sydney. Sydney vůbec projevoval v komunikaci s náhodnými návštěvníky až překvapivou agresivitu, poněkud připomínající dystopické sci-fi romány o vzpourách robotů, a Microsoft jej musel „krotit“. Ale myslel to Sydney doopravdy tak, jak to řekl?
Jednou z akcí, která v roce 2017 v Americe odstartovala vlnu #MeToo, byl seznam známý jako Shitty media men. Někdo (novinářka Moira Doneganová, ale to se hned nevědělo) umístil na internet Google spreadsheet, na němž mohly pozvané ženy zapisovat obvinění mužů z mediálního světa ze sexuálních prohřešků. Bez důkazů a anonymně. Spreadsheet měl být tajný, ale samozřejmě se rozšířil po internetu. Redakce, v nichž obvinění muži pracovali, zahájily šetření, někdo byl shledán vinným, někdo ne.
Slavný inženýrský komiks XKCD v jednom svém díle ukazuje složitou stavbu z kostek, popsanou slovy „celá moderní digitální infrastruktura“. Úplně dole je malá, vratká kostička, která celou stavbu podpírá. Její popis zní: „Projekt, který od roku 2003 udržuje nějaký člověk v Nebrasce, aniž by mu za to kdokoli poděkoval.“ Komiksová nadsázka nemá moc daleko k realitě. Zejména v oblasti open-source softwaru, který je k dispozici zadarmo, jsou programátorské týmy jen velmi nepočetné, protože početný tým by se jednoduše neuživil.
Ministerstvo vnitra na stránkách datových schránek nabízí volně ke stažení databázi fyzických adres všech uživatelů datových schránek. Soubory mají stovky megabajtů dat a jsou každých 24 hodin aktualizované. Podnikatelé musí adresu zveřejňovat ze zákona, ostatní uživatelé mohou požádat o skrytí adresy. Vnitro se hájí, že zveřejnění datových sad usnadňuje práci s daty třetím stranám. Upozornil na to například server Lupa.cz.
Jaká je role sociálních sítí v dnešním světě? Nestal se z dobrého sluhy zlý pán? Prospívají, nebo škodí demokracii? Na tyto a další otázky hledali odpovědi hosté veřejné debaty, která proběhla 21. února v Knihovně Václava Havla. Pozvání šéfredaktora Týdeníku Echo Dalibora Balšínka přijali filozofka a vysokoškolská pedagožka Tereza Matějčková, neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček, datový analytik a sémiotik Josef Šlerka a redaktor Deníku N Jan Moláček.
Bruno Maçães napsal na svůj Substack povídku odehrávající se na nedávno proběhlé mnichovské bezpečnostní konferenci. Je psána hlasem amerického novináře Alexe, který horkotěžko dorazí do Mnichova, protože zrovna různě po Evropě stávkují zaměstnanci letišť. Konečně je v hotelu, kde se konference odehrává. V malém salonku má domluvený rozhovor s vysoce postaveným evropským byrokratem, s pověstí „člověka s vizí, respektovaným jak šéfy vlád v Evropské radě, tak v Evropské komisi, což vysvětluje, proč byl pověřen dvěma snad nejcitlivějšími agendami v Evropě té doby – nákupem vojenského materiálu a sankcemi vůči Rusku“.
Bruno Maçães se málokdy mýlí tak, jako když napsal minulý týden na Twitteru, že „jestliže chápete web jako masivní encyklopedii, pak ChatGPT je její jednosvazkové shrnutí“. Sice pak pokračuje, že je „zjevně špatná“ a že inteligence, kterou chatu můžete přiznat, není jiná nebo vyšší než „inteligence webu nebo tištěné knihy“, ale omyl trvá. Maçães chatbot přeceňuje a podceňuje zároveň. Jako encyklopedii používáme určité výseky internetu, třeba Wikipedii, ale taky ho používáme ke spoustě jiných věcí. A jazykové modely nejsou encyklopedie.
Společnost Microsoft se rozhodla omezit používání svého nového vyhledávače Bing, který využívá technologii stojící za virálním chatbotem ChatGPT. Stalo se tak poté, co testeři zjistili, že občas generuje znepokojivé odpovědi. Informuje o tom list The Wall Street Journal. Americký softwarový gigant minulý týden představil nový vyhledávač Bing, který obsahuje nový způsob vyhledávání, při kterém lidé pokládají vyhledavači otázky v přirozeném jazyce. Bing pak místo odkazů na webové stránky poskytuje přímé odpovědi v chatu.
Návrh z pera Evropské komise může podle kritiků výrazně nabourat soukromí uživatelů internetu i zavdat na závažnější bezpečnostní problémy. Nařízení, které má bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu, ostře kritizují někteří politici i odborníci. Vidí v něm totiž prostor pro plošné „šmírování“ v soukromých konverzacích, emailech či riziko, že se do hledáčku policie budou moct lidé dostat i kvůli obyčejným fotkám z dovolené.
Google patří mezi těch pár globálních společností, o nichž se říká, že jsou synonymní s internetem. Když si koupíme mobil, běží zpravidla na operačním systému Googlu nebo Applu a je nabitý jejich nástroji. Další firmou této kategorie je Meta, tedy Facebook. Ale jen při hledání na internetu používáme sloveso „vygooglit“, které znamená použití nástroje jedné konkrétní firmy.
Před několika měsíci, kdy vrcholilo drama kolem převzetí Twitteru Elonem Muskem, se do pozornosti světové veřejnosti nakrátko dostal alternativní systém jménem Mastodon. Lidé, kterým dřív nijak nevadilo, že nad jejich komunikací bdí anonymní korporace, se najednou začali zajímat o autonomní a distribuované alternativy k sociálním sítím. Někteří proto, aby měli případně „kam uprchnout“, pokud ten strašlivý lidožrout z Jižní Afriky provede s Twitterem něco nevýslovného, jiní spíš z běžné intelektuální zvědavosti.
Vzpomínáte na aplikaci Tečka? Nebo dokonce eRouška? Naštěstí asi ne moc často. Byla ovšem doba, kdy někteří u nás a v Evropě žehrali na to, že nedokážeme digitálních technologií k boji proti pandemii využívat, to v Asii že jsou ráznější. Jiní se naopak báli nebezpečí zneužití. Agentura AP teď přinesla investigaci, která na příkladech z několika zemí ukazuje, že to riziko zneužití hypotetické nebylo.
Minulý týden prošla Senátem bez úprav novela autorského zákona, načež ji obratem podepsal prezident. Kromě takových změn, jako je odpuštění autorských poplatků živnostníkovi, který má v obchodě puštěné rádio, obsahuje jednu změnu třaskavou a vysoce spornou. Jde o způsob, jak velké (novela říká: dominantní) platformy typu Google přimět platit českým vydavatelstvím, jejichž zprávy přebírají a ve svých vyhledávačích zobrazují. Před rokem Google začal v programu News Showcase, česky Výběr zpráv, platit za obsah vybraným médiím.
Novela autorského zákona, která prošla parlamentem, má našlápnuto k tomu, aby vyhnala technologické giganty jako Google, Facebook nebo Twitter z českého mediálního trhu. Firmy by podle ní totiž musely uzavřít smlouvy se všemi vydavateli, aby mohly jejich obsah dál komerčně využívat. Google už pohrozil, že některé své služby v České republice vypne. Podle některých nijak nečekaný krok, zaštiťovatel nové legislativy, ministerstvo kultury, nicméně zákon měnit nehodlá.
EU by podle eurokomisařky Věry Jourové měla být schopná předvídat dezinformační kampaně a zabránit jejich šíření dříve, než se objeví. Bude k tomu potřebovat spolupráci s velkými internetovými platformami, mezi které patří například Facebook či Google. Jourová to řekla na konferenci o budoucnosti internetu v Praze. nInternet podle Jourové potřebuje smysluplnou regulaci, aby bylo možné čelit propagandě, která jej využívá jako nástroj. Evropa podle ní v současnosti čelí ruské propagandě při agresi Ruska na Ukrajinu
Po 23 letech vyšel 19. září z vězení Adnan Syed, v roce 1999 odsouzený za vraždu své bývalé přítelkyně Hae Min Leeové. Nikdy nepřiznal vinu a část jeho okolí také tvrdila, že se nikdy nemohl daného zločinu dopustit. Ti, kteří v jeho vinu věřili, tak činili z důvěry v justiční systém, mnohdy přiznávali překvapení nad tím, že se takového zločinu mohl dopustit zrovna Syed. O mnoho let později se o Syedově případu doslechla novinářka Sarah Koenigová. V roce 2014 o případu natočila dokumentární podcastovou sérii s názvem Serial. Zrodil se nepředstavitelný fenomén.
Česká internetová média stojí před výraznou změnou. Ve sněmovně už totiž leží návrh novely autorského zákona, která má implementovat do českého právního řádu směrnici Evropské unie na ochranu a licencování autorských práv na internetu. Firmy jako Google, Facebook nebo v českém prostředí společnost Seznam budou muset získat od kolektivního správce nebo od jednotlivých vydavatelů licence ke komerčnímu využívání článků publikovaných na internetu.
Jedna z největších online platebních služeb světa, PayPal, se postarala o pořádný rozruch v internetovém světě, když zveřejnila nové znění svých všeobecných obchodních podmínek. Nově bude PayPal zakazovat prodej širokých kategorií zboží, které vesměs odpovídají standardním požadavkům „bijců nenávisti“ proti všem možným chráněným skupinám, a každé porušení těchto pravidel bude trestat automatickou pokutou ve výši 2500 dolarů, strženou z účtu obchodníka.
Pražský městský soud se odmítl zabývat žalobou, která napadala postup vlády ve věci blokace takzvaných „dezinformačních webů“. Ty na základě doporučení vlády a dalších orgánů vypnul na konci února správce českých domén – internetové sdružení CZ.NIC. Žalobce tvrdil, že vláda, ministerstvo obrany a zpravodajské služby zasáhly neoprávněně do jeho práva na svobodný přístup k informacím.
OSN ve své roli selhává a jednota mezinárodního společenství i celosvětový zájem ve vztahu k Ukrajině je fakticky menší, než se v Česku zdá, upozorňuje nová analýza z dílny odborníků z Karlovy univerzity. Podle nich to tak znamená zvláštní zodpovědnost pro českou vládu v předsednictví Evropské unie. Musí udržet válku jako agendu s nejvyšší prioritou a udržet akce unie v chodu, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 spoluautor analýzy Jan Karlas.
K vypnutí dezinformačních webů vyzvala česká vláda ve svém obecně formulovaném usnesení a je vděčná nevládním organizacím i komerčním firmám, že tyto dezinformační weby vypnuly. Vládě je ale jasné, že vypnutí webů je jen přechodné opatření. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ANO Patrika Nachera. Nacher ve své interpelaci poukazoval na vypínání různých serverů a není podle něj jasné, na základě jakých podkladů se tak děje.
Uživatelé internetu v Česku podceňují rizika spojená s bezmyšlenkovitým přijímáním digitálních souborů cookies, které pomáhají zachovat nastavení jednotlivých stránek, ale mohou i sbírat informace o aktivitě lidí na webu. K čemu cookies slouží, ví jen čtvrtina uživatelů, a polovina při návštěvě webu automaticky „přijme vše“, čímž často souhlasí také s poskytováním informací třetím stranám. O výsledcích dubnového průzkumu informovala antivirová firma Avast, pro kterou se 500 lidí z on-line populace dotazovala společnost Behavio.
Hlavním cílem tohoto opatření v době zahájení agrese Ruské federace bylo podle mluvčího sdružení Viléma Sládka omezit šíření nepravdivých a zavádějících informací v on-line prostoru, které se snažily relativizovat, ospravedlňovat či schvalovat agresi. V současnosti již tyto weby podle něho nepředstavují z tohoto pohledu hrozbu, protože tříměsíční vypnutí se projeví na výrazném poklesu jejich návštěvnosti.
Debatu o právu na soukromí na internetu opět zažehl návrh Evropské komise, který má mířit na větší ochranu dětí proti sexuálnímu zneužívání. Ten by pro provozovatele sociálních sítí či komunikačních aplikací znamenal povinnost monitorovat příspěvky či další obsah. Nově vzniklé středisko by ho dále mělo předávat policejním orgánům. Podle kritiků to znamená jediné: plošné šmírování veškeré komunikace, které navíc nebude fungovat.
Zatímco u cen elektřiny styl Fialovy vlády nekonat včas a rychle začíná mít dramatické dopady na český průmysl, jindy může mít tento styl i své výhody. Za týden to bude čtvrt roku od ruského útoku na Ukrajinu a od chvíle, kdy vláda iniciovala vypnutí osmi protivládních až protirežimních webů. Vypnutí platilo pro třicet dnů, pak dalších třicet dnů a pak ještě jednou třicet dní – než správcům českých domén CZ.NIC konečně došla trpělivost s odváděním špinavé práce za stát:
