V sousedním Rakousku v neděli skončil ostře sledovaný souboj o úřad spolkového prezidenta. Ve volbách zatím jasně vede kandidát podporovaný stranou Zelených Alexander Van der Bellen, kterému předběžné odhady přisuzují 53,3 % hlasů. Van der Bellen tak poráží svého pravicového protikandidáta Norberta Hofera a podle tamních médii je už jasné, že se stane novým rakouským prezidentem. Hofer už uznal porážku.
Naše jižní sousedy čeká 4. prosince, tedy tento víkend, reparát prezidentských voleb. V těch – jak známo – 22. května zvítězil bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen naprosto těsným rozdílem šesti desetin procentního bodu (50,3 % : 49,7 %) nad kandidátem Svobodných (FPÖ) Norbertem Hoferem.
Francie je zemí, kde jsou lidé zvyklí nespokojenost projevovat hodně otevřeně. Své názory se na rozdíl od Britů, Američanů nebo Němců nestydí otevřeně přiznat v obavách, že za ně budou kádrováni. Šéfka Národní fronty Marine Le Penová už dávno není v médiích hlavního proudu a mezi elitami, které udávají tón veřejné debaty, ostrakizovaná.
Francie bude příští rok volit prezidenta ještě ve výjimečném stavu, který v zemi panuje od loňských islamistických masakrů. To výrazně změnilo atmosféru. Země proslulá bezstarostností, frivolností a požitkářstvím se uzavírá do sebe. Čím dál víc lidí má pocit, že mizí tradiční francouzský styl života.
Velká část české společnosti je, zdá se, fascinována prezidentem Milošem Zemanem, ať už v dobrém, nebo ve zlém. Za něco málo přes rok se bude konat druhá přímá volba českého prezidenta. Vrstva společnosti začala vybírat své kandidáty, zájem stát se hlavou státu už potvrdil textař a podnikatel Michal Horáček.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v Hospodářských novinách kritizoval Zemana za účast na shromáždění „xenofobní sekty“, od Zemana se distancovali i jeho podporovatelé jako Zdeněk Škromach či Jaroslav Foldyna. Přinese to prezidentovi přesto politické body, nebo se bude radovat spíše někdo jiný? O tom diskutovali v Salonu Týdeníku Echo současný mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, mluvčí premiéra Zemana z let 1998–2002 a v letech 2009–2012 místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, sociolog z agentury Median Daniel Prokop a iniciátor akce „Červená karta pro Zemana“ Martin Přikryl, majitel reklamní agentury Jandl.
Ne sport, ale politika nemá logiku, dalo by se říct při pohledu na výsledek polských prezidentských voleb. Vítězství Andrzeje Dudy, tak trochu politického benjamínka, nad seriózně působícím, žádné skandály netropícím a o generaci starším Bronislawem Komorowským je možná překvapivé, ale nikoliv nelogické.
Existuje typ, který je očividný homo politicus, jenž by nemohl v životě dělat nic jiného, a zároveň z něj nemáme ani v nejmenším pocit, že by něco obětoval – politikaření je prostě jeho živel a někdy může dosáhnout rozměrů skutečné politiky.
