Mezinárodní měnový fond (MMF) výrazně zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se podle něj zvýší letos o 2,3 procenta a v roce příštím o dvě procenta. Uvedl to dnes v podzimním výhledu globální ekonomiky. V jarním výhledu měnový fond uváděl, že na letošní rok čeká růst o 1,6 procenta a na rok příští o 1,8 procenta. Loni česká ekonomika vykázala růst o 1,2 procenta.
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 1,6 procenta, tempo růstu tak zrychlí z loňských 1,1 procenta. V jarním výhledu světové ekonomiky to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Je to výrazné zhoršení proti listopadovému výhledu, kdy MMF počítal na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst o 1,8 procenta. České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu ekonomiky o 0,3 procentního bodu na dvě procenta.
Argentina si v noci na dnešek zajistila nové financování od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) v celkové výši 32 miliard dolarů (707,8 miliardy Kč). Dalších 10 miliard dolarů pomoci pro Argentinu oznámila Meziamerická rozvojová banka (IDB), informovaly tiskové agentury s odkazem na prohlášení obou institucí. Světová banka označila nový podpůrný balík za "významné vyjádření důvěry" vládě. Argentinská centrální banka spolu s tím po letech částečně uvolní kurz pesa.
Nová americká cla na dovoz z mnoha zemí světa představují významné riziko pro světové hospodářství v době jeho omezeného růstu. Podle agentur Reuters a AFP to ve čtvrtek prohlásila šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Zároveň vyzvala země zasažené dovozními poplatky, které ve středu vyhlásil americký prezident Donald Trump, aby situaci dále neeskalovaly a jednaly s USA o snížení obchodního napětí.
Mezinárodní měnový fond po třech letech vrátí do Ruska. A to v rámci pravidelných konzultací, které byly po ruské invazi na Ukrajinu zastaveny. V rámci konzultací, činitelé fondu navštíví i Moskvu. Oznámil to ruský představitel při centrále fondu ve Spojených státech. Ukrajinské ministerstvo zahraničí už plánované konzultace, které mají proběhnout v září a říjnu odsoudilo jako legitimizaci ruského režimu, který invazí na Ukrajinu porušuje Chartu OSN.
Po letech otřesů včetně pandemie covidu a ruské invaze na Ukrajinu země přehodnocují své obchodní vztahy na základě ekonomických a bezpečnostních obav. Toky přímých zahraničních investic jsou přesměrovány podle geopolitických linií, některé země přehodnocují svou závislost na dolaru, píše se v analýze Mezinárodného měnového fondu, která byla zveřejněna v minulých dnech a o které také hovořila zástupkyně šéfky MMF Gita Gopinathová.
Mezinárodní měnový fond (MMF) mírně zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky. Podle jeho jarní prognózy se globální hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce zvýší o 3,2 procenta, přitom ještě v lednu fond letošní růst odhadoval na 3,1 procenta. Zatímco se podle MMF HDP České republiky v letošním roce zvýší o 0,7 procenta po loňském poklesu o 0,4 procenta. Prognóza pro Českou republiku je tak výrazně pesimističtější než dřívější odhady MMF i než výhled českého ministerstva financí.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová přirovnala současné Rusko k Sovětskému svazu. Alespoň co se týče struktury ruské ekonomiky, která se stále silněji orientuje na válečnou výrobu a snižuje spotřebu. Jinak však vyhlídky globální ekonomiky vidí pozitivně. Je přesvědčena, že světová ekonomika směřuje k takzvanému měkkému přistání. Tedy že se jí podaří vrátit se k nižší inflaci, aniž by se objevila recese včetně negativních dopadů na podniky a spotřebitele. Úrokové sazby se pak začnou snižovat přibližně v polovině roku.
Válečný konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy už má negativní dopady na ekonomiky sousedních zemí. Na investorském fóru v Rijádu to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Varovala také, že vyhlídky globální ekonomiky se mohou dál zhoršit.
Držitel Nobelovy ceny za fyziku John F. Clauser v minulých dnech označil klimatickou vědu za „masivní a šokující novinářskou pseudovědu“, která je podvodem globální elity a korupcí vědy. Echo24 o jeho prohlášení psalo zde. Nyní tento fyzik vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že mu týden před plánovaným vystoupením na půdě Mezinárodního měnového fondu bylo oznámeno, že jeho přednáška byla zrušena.
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky v letošním roce klesne o 0,5 procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. Uvedl to ve své jarní prognóze Mezinárodní měnový fond. Prognóza je v souladu s listopadovým závěrem pravidelné mise MMF v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,5 procenta.
Mezinárodní měnový fond schválil revoluční změny ve svých úvěrových pravidlech, které mu umožňují pomáhat zemím, které čelí výjimečně vysoké nejistotě, a otevírají tak cestu pro podporu válkou zmítané Ukrajině. Půjčka by měla mít hodnotu asi 15 miliard dolarů.
Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.
Mezinárodní měnový fond je něco jako věřitel poslední instance. Zasahuje v zemích, které se dostaly do krizí tak hlubokých, že už jim za udržitelnou cenu není ochoten půjčit. A úroky, za něž by dluhopisy dokázaly prodat, by dělaly jejich dluhy dlouhodobě neudržitelnými. Fond zpravidla zajíždí do rozvíjejících se, ekonomicky ne zrovna dobře spravovaných zemí. V Evropě zasahoval při dluhové krizi eurozóny v roce 2010 mimo jiné v Řecku, které se dostalo na hranici státního bankrotu.
Představitelé Ukrajiny zkoumají možnosti restrukturalizace ukrajinského dluhu, protože hrozí, že se možnosti financování válkou zničené země vyčerpají. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na tři informované zdroje. V jednání je však několik scénářů a rozhodnutí se očekává až koncem léta. Ukrajina má čas nejméně do 1. září, kdy podle agentury Bloomberg bude muset splatit 1,4 miliardy USD (33,1 miliardy Kč). Podle citovaných zdrojů rady a analýzy ohledně finanční a dluhové situace Ukrajině nabízí MMF.
Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta. Ve svém jarním výhledu to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). České ministerstvo financí snížilo v dubnu očekávaný růst na 1,2 procenta. Hospodářské vyhlídky se zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Pomalejší růst ekonomiky fond předvídá celosvětově.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně, uvedl fond v aktualizaci podzimního výhledu. Na příští rok MMF počítá se zpomalením tempa růstu na 3,8 procenta, což je však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu.
Zlaté rezervy České republiky se letos v červnu poprvé v tomto tisíciletí zvýšily. Ještě letos v květnu Česká národní banka držela 0,252 milionu troyských uncí zlata, ke konci června už to bylo 0,291 troyských uncí. Na navýšení zlatých rezerv upozornil web Zlato.cz. Jedná se o zásadní obrat v politice ČNB, která se doposud zlatých rezerv zbavovala. Podle odborníku roste v poslední době znovu význam zlata jako uchovatele hodnoty.
Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli epidemii nového typu koronaviru snížil odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 5,6 z dosavadních šesti procent, s nimiž počítal ještě v lednu.
Francie platí za speciální případ, zemi v dobrém i ve zlém lpějící na svých tradicích a vzdorující světovým trendům. Ale ve skutečnosti je to dnes trochu jinak. Existuje tradiční, málo se měnící Francie a pak existují části Francie a některé sektory její ekonomiky, které jsou plně globalizované – „amerikanizované“, jak říkají někteří francouzští sociologové, přičemž tím myslí totéž.
Tempo růstu české ekonomiky se bude v příštích několika letech držet v blízkosti 2,5 procenta. Předpovídá to Mezinárodní měnový fond (MMF) v tiskové zprávě ke konzultacím s Českou republikou. MMF již v polovině května při ukončení své každoroční mise v ČR předpověděl, že růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,5 procenta z loňských 2,9 procenta. Pracovníci fondu poté vypracovali konečnou zprávu, kterou ve středu potvrdila výkonná rada MMF.
Česká ekonomika v letošním roce stoupne o 2,5 procenta. Vyplývá to z pravidelné zprávy mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v ČR, o níž zástupci fondu informovali na tiskové konferenci. Na počátku dubna MMF přitom ve svém pravidelném jarním výhledu World Economic Outlook uvedl, že letos očekává růst české ekonomiky o 2,9 procenta. Loni česká ekonomika stoupla o 2,9 procenta.
Tempo růstu globální ekonomiky zůstane letos i příští rok na loňských 3,7 procenta. Ve svém pravidelném podzimním výhledu World Economic Outlook to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Odhad je vyšší než růst z let 2012 až 2016, ve srovnání s jarní prognózou z dubna však fond výhled na letošní i příští rok snížil o 0,2 procentního bodu. Výrazně horší je výhled pro Česko: letos má tempo jeho růstu zpomalit na 3,1 procenta z loňských 4,3 procenta. Příští rok se dále sníží a dosáhne tří procent. V květnu přitom MMF odhadoval, že český hrubý domácí produkt letos vzroste o 3,7 procenta a příští rok zpomalí na 3,2 procenta.
Česká ekonomika letos podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) stoupne o 3,7 procenta. Příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 procenta. Vyplývá to z pravidelné zprávy mise Mezinárodního měnového fondu v ČR, o které zástupci fondu informovali na tiskové konferenci. Ve střednědobém horizontu by měla podle zprávy ekonomika růst zhruba o 2,5 procenta. Loni česká ekonomika stoupla o 4,6 procenta.
Růst světové ekonomiky letos dosáhne 3,9 procenta, tedy nejprudšího tempa od roku 2011. Mírně tak zrychlí z loňských 3,8 procenta. Ve své jarní prognóze to v úterý předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). V příštím roce by se měl hospodářský růst udržet na 3,9 procenta. Odhady fondu na letošní a příští rok tak zůstaly stejné jako v lednové aktualizaci výhledu.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil výhled růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. V obou letech počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,9 procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než předpovídal v říjnové prognóze. Vyplývá to z aktualizovaného odhadu, který v pondělí fond zveřejnil na úvod Světového ekonomického fóra v Davosu. Loni globální ekonomika podle odhadů MMF vzrostla o 3,7 procenta.
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek v zásadě schválil své zapojení do finanční pomoci Řecku v podobě půjčky 1,6 miliardy eur (41,8 miliardy Kč). Vyplacení peněz ale podmiňuje tím, že evropští věřitelé podniknou kroky ke zmírnění řeckého dluhu, a zajistí tak jeho udržitelnost. Šéfka MMF Christine Lagardeová uvedla, že dohodu Atén s evropskými věřiteli na plánu k obnovení udržitelnosti dluhu Řecka očekává v brzké době.
Střední a východní Evropa čelí v posledních letech stále větším ekonomickým potížím. Ty v konečném důsledku ohrožují politický pokrok dosažený bývalými komunistickými zeměmi v minulých desetiletích a vedou i k pochybám o výhodnosti členství v Evropské unii. Řekl to v úterý přední činitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) Poul Thomsen.
Česká ekonomika letos podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) zrychlí růst HDP na tři procenta. Táhne jej především domácí poptávka. Na tiskové konferenci to v pondělí uvedli zástupci fondu. Loni rostla ekonomika o 2,3 procenta.
Členské země Mezinárodního měnového fondu (MMF) v sonotu slíbily, že budou usilovat o snížení ekonomických nerovnováh ve světě. Jejich prohlášení nicméně neobsahuje dřívější závazek, že budou vzdorovat všem formám protekcionismu. Řada zemí se v poslední době obává protekcionistických tendencí nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten prohlašuje, že ochrání americký průmysl před zahraniční konkurencí, zejména před přílivem levného zboží z Mexika a z Číny.
