Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) zatím jeho mimořádnou schůzi k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) nesvolal. Nemá k takovému kroku zákonný podklad, jak stanoví sněmovní jednací řád, uvedl. Jednání původně ohlásil na páteční ráno. Premiér Andrej Babiš (ANO), jenž o svolání schůze výboru požádal, zmínil možnost, že se jednání neuskuteční.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí v podvečer setká s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Nevyloučil, že s hlavou státu probere i to, kdo povede Bezpečnostní informační službu (BIS) po skončení mandátu současného ředitele Michala Koudelky. Funkční období šéfovi rozvědky, kterého Zeman dlouhodobě kritizuje, vyprší v polovině srpna.
V době vyhrocených vztahů s Ruskem se nachází Bezpečnostní informační služba (BIS) v nejistotě. Řediteli Michalu Koudelkovi už za pár týdnů končí pětiletý mandát, vláda však řešení situace stále odkládá. Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyhýbá odpovědním, zda současného ředitele ponechá i nadále ve funkci, situaci mu pak neusnadňuje ostrá kritika BIS i jejího ředitele ze strany prezidenta Miloše Zemana, který může hrát pro Babiše podstatnou roli při podzimních volbách.
Prezident Miloš Zeman byl překvapený, když s ním přijeli premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) řešit kauzu Vrbětice a vyhoštění ruských diplomatů. Zprávu totiž BIS na Pražský hrad sice doručila s desetidenním předstihem, k prezidentovi se však dostat nestihla. Tvrdí to s odkazem na několik zdrojů obeznámených se situací Deník N. Prezident Miloš Zeman se po vypuknutí kauzy na týden odmlčel, k situaci se pak vyjádřil na CNN Prima News, kde tvrdil, že se o zprávě dozvěděl až 17. dubna.
Když jsme se v redakci zamýšleli, kdo by „po Vrběticích“ mohl zasvěceně pohovořit jak o tajných službách České republiky, tak o prezidentu Zemanovi, byl pro nás Vladimír Špidla první volba. Zemanův nástupce v úřadě premiéra (2002–2004) a posléze evropský komisař oslavil před několika dny sedmdesátku, přesto je pořád jednou nohou v politice. Radí ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové, současně je činný v think-tanku ČSSD, Masarykově demokratické akademii.
Přestože český premiér Andrej Babiš v podstatě nemá žádnou zahraniční politiku, ocitl se v posledních dnech v jejím zajetí. Musí balancovat mezi skutečností, že tu ruská rozvědka nejspíš provedla sabotážní akci, při které přišli o život dva lidé, snahou udržet si přízeň proruského prezidenta Miloše Zemana, tlakem západních spojenců a snahou nenaštvat své voliče. Andrej Babiš je sice bývalý člen KSČ a soudem uznaný agent StB, ale nikdy nebyl přirozeným ruským nebo čínským spojencem.
Česká veřejnost napjatě čeká na vystoupení prezidenta Miloše Zemana k současné česko-ruské diplomatické válce. Důvodů je mnoho: hlava státu jde na ruku Moskvy už delší dobu, ať už šlo o přítomnost ruských vojáků na Ukrajině, případ novičok či vakcínu Sputnik V. Se svým protějškem Vladimirem Putinem navíc udržuje přátelské vztahy. Po oznámení zapojení ruských tajných složek do vrbětického výbuchu se ale zdržel jakýchkoliv komentářů. Zeman kromě toho má s českými tajnými službami složitou historii a mnohokrát zpochybnil jejich práci.
Sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) se ve čtvrtek usnesla, že kontrarozvědka má informovat ústavní činitele striktně podle zákona. Novinářům to po jednání komise řekl její předseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Prezident Miloš Zeman podle Radiožurnálu žádá, aby mu zpravodajci dodali mimo jiné seznam ruských agentů v Česku a podrobnosti o jejich operacích.
Mezi prezidentem a ředitelem BIS vypukla otevřená válka, kdy se zatím vytahují jen mediální zbraně. A není to dobře. Konflikt doutnal několik let. Minimálně pět. To je doba, po kterou Miloš Zeman odmítá Michala Koudelku jmenovat generálem. Ten první se opírá o přátelské vztahy s Moskvou, ten druhý demonstroval podporu tajných služeb od spojenců z NATO, především od americké tajné služby CIA.
Prezident Miloš Zeman požaduje po Bezpečnostní informační službě (BIS) jména ruských špionů v Česku, uvedl s odkazem na tři důvěryhodné vysoce postavené zdroje Český rozhlas-Radiožurnál. Hlava státu podle něj chce po civilní kontrarozvědce také, aby doložila, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo jací Češi s nimi spolupracují. Podle expertů oslovených rozhlasem je takový požadavek neobvyklý a jeho splnění může ohrozit fungování BIS.
Ve válečných oblastech na Blízkém východě zemřeli dosud čtyři lidé, kteří se tam mezi lety 2012 až 2017 vypravili bojovat z České republiky.
Prezident Miloš Zeman podepsal rozkazy a rozhodnutí o jmenování nových generálů.
Prezident Miloš Zeman je už od 90. let proslavený politickými aférami spojenými s tajnými službami, které se vždycky nakonec ukážou jako blamáž. Kancelář prezidenta republiky nyní připravuje materiál, který se týká ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky. Bude argumentací, proč prezident Miloš Zeman nechce Koudelku povýšit do hodnosti generála. Zeman předá materiál premiérovi Andreji Babišovi (ANO) při nejbližší večeři. Prezident to řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes (MfD). Dodal, že by měl být Koudelka z čela BIS odvolán, ale vzhledem k blízkému vypršení funkčního období, to už považuje za bezpředmětné.
Ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku prezident Miloš Zeman ani napopáté nepovýší do hodnosti generála.
Chcete někoho zabít? Raději nechte mobil doma. Tedy pokud nemáte v úmyslu sprovodit ze světa někoho ze svých blízkých. V tom případě raději odvezte svůj mobil naopak co nejdál. To je aspoň ponaučení z amerických dokumentárních seriálů o opravdovém zločinu. Ve velkém procentu případů totiž policie přijde na pachatele tak, že porovná alibi podezřelých s polohou jejich mobilu v době vraždy. Většinou se ukáže, že někdo lže a byl v době zločinu na místě činu. To sice samo o sobě není dostatečný důkaz, ale zkušený vyšetřovatel již většinou dokáže z pachatele vymáčknout přiznání.
Portálem Seznam.cz uveřejněná nahrávka schůzky čerstvě vyhozeného ministra dopravy Kremlíka s advokátem Janouškem má už na první poslech dvě roviny.
Se svou chystanou novinkou zatím tvrdě naráží ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
nglický historik Norman Davies ve svém brilantním tlustopisu „Evropa – dějiny jednoho kontinentu“ poznamenává, že tajným službám se napříč historií připisovalo buď všechno, nebo se naopak jejich vliv popíral jako konspirační vidění světa. A že pravdu nemají ani ti, ani ti. Česká kontrarozvědka by chtěla, aby si občané osvojili spíš ten první pohled. Dá se tak usuzovat z veřejné části její výroční zprávy zveřejněné včera. Vynecháme kapitoly o terorismu, organizovaném zločinu nebo o tradičních levicových a pravicových extremistech (vesměs nic v nich není; opět – jde o veřejnou část) a zaměříme se na vliv cizích mocností na území České republiky, tedy Ruska a Číny (výslovně je zmíněn ještě Írán).
Bezpečnostní informační služba (BIS) v loňském roce potvrdila úmrtí jednoho z bojovníků, kteří odešli z České republiky, aby se připojili k teroristickým organizacím v Sýrii a Iráku.
V České republice v loňském roce operovaly všechny ruské tajné služby i čínští zpravodajci.
Soud v pondělí zprostil Janu Nečasovou (dříve Nagyovou), lobbistu Iva Rittiga i jeho právníka Davida Michala obžaloby v kauze údajného vyzrazení utajované informace Bezpečnostní informační služby (BIS). Verdikt není pravomocný. Státní zástupce požadoval pro Nečasovou tříletý trest vězení, pro oba muže navrhoval podmínky a peněžité tresty.
Podle opozice je návrh novely trestního řádu z rukou ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) návratem ke komunistické Státní bezpečnosti (StB) a umožní, aby u soudu figurovaly důkazy tajných služeb získané bez dozoru státního zástupce.
Vládní návrh, aby informace získané tajnými službami mohly nově sloužit u soudu, čeká v Poslanecké sněmovně tvrdý odpor opozice. ODS, která jako první změnu kritizovala a hovořila o návratu ke komunistické Státní bezpečnosti (StB), je připravena návrh v dolní komoře blokovat. Kritičtí jsou k novele, kterou v pondělí schválila vláda, i Piráti, TOP 09 či STAN.
Jako hrozbu vzniku nové StB označil šéf sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) novelu trestního řádu, kterou vláda schválila na své pondělí schůzce. Podle ní by informace získané zpravodajskými službami mohly být používány v trestním řízení jako důkazy. Materiálem se nyní bude zabývat sněmovna.
V kauze vyzrazení utajované zprávy BIS žádá obžaloba pro Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) tři roky vězení a desetiletý zákaz činnosti.
Bezpečnostní informační služba (BIS) by se podle prezidenta Miloše Zemana měla zaměřit na ekonomickou kriminalitu v Česku, místo na fiktivní honbu ruských a čínských špionů. Zapojením do boje proti korupci by podle prezidenta byla kontrarozvědka konečně užitečná. Zeman to ve čtvrtek řekl v televizi Barrandov. Ředitel BIS Michal Koudelka v pondělí ve Sněmovně označil aktivity ruských a čínských zpravodajských služeb za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost země a ohlásil odhalení a rozbití sítě, kterou v ČR vytvářela ruská zpravodajská služba.
Bezpečnostní informační služba (BIS) a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) loni odhalily a rozbily síť, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB.
Tři hlavní zpravodajské služby Číny zaměstnávají statisíce důstojníků. Ti mohou využít všechny možné prostředky v případě, že uznají, že stojíte za jejich zájem, varoval ve středu šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka zájemce o obchod s Čínou před pozorností tamních zpravodajců na veřejném slyšení v Senátu.
Bezpečnostní informační služba (BIS) cvičí 20 let v tajném projektu Riders vojenské a policejní řidiče. Speciálním výcvikem za tu dobu prošlo téměř 9000 lidí. BIS informace o projektu zveřejnila na svém webu a připojila i video z výcviku. Smlouvu s ministerstvem obrany BIS podepsala v květnu 1999 na základě iniciativy tehdejšího ředitele BIS Jiřího Růžka. „Dohoda dala právní ukotvení specializovaným výcvikům řidičů armády a dalších specializovaných bezpečnostních složek,“ uvedla kontrarozvědka.
Ruská federace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky hlavním státním aktérem pokusů ovlivnit volby a demokratické procesy. Koudelka na sněmovním semináři nazvaném Evropské volby v kontextu hybridních hrozeb řekl, že konečným výsledkem těchto snah má být ochromení nebo aspoň ohrožení obranyschopnosti Evropské unie a Evropy jako takové.
