Spojené státy odmítly žádosti Evropské unie, aby evropským společnostem udělily výjimku ze sankcí vůči Íránu. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v dopise EU uvedl, že USA apel odmítly, protože chtějí vyvíjet na Írán maximální tlak. Výjimky by byly uděleny pouze tehdy, kdyby z nich měla prospěch národní bezpečnost USA. Informoval o tom server BBC. EU se obává, že v důsledku nových sankcí Washingtonu bude ohrožen obchod za miliardy dolarů.
Evropská unie prodloužila platnost hospodářských sankcí zaměřených na určitá odvětví ruského hospodářství o dalšího půl roku. Platí tak do 31. ledna 2019. V tiskovém prohlášení o tom informovala Rada Evropské unie. „Toto rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na aktuální informace, které o stavu provádění minských dohod, s nímž jsou sankce spojeny, přednesli (francouzský) prezident Emmanuel Macron a (německá) kancléřka Angela Merkelová,“ uvádí se v komuniké.
Francouzský deník le Figaro otiskl rozhovor s českým premiérem, Andrejem Babišem, který mimo jiné prohlásil, že Češi nejsou uvyklí multikulturalismu a že on sám si Evropu představuje jako jasně ohraničenou vesnici Astérixe a Obélixe – vesnici 27 států, kde konečně začne fungovat volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Poznamenal rovněž, že sankce proti Rusku nefungují.
V reakci na celní poplatky, které Spojené státy stanovily na dovoz oceli a hliníku, vytvoří Rusko seznam restrikcí na zboží dovážené z USA. Oznámil to v úterý ministr hospodářského rozvoje Maxim Oreškin. Cla podle něj budou nastavena tak, aby neohrozila domácí ekonomiku. Zaměřena budou na takovou produkci, v níž má ruský trh k dispozici rovnocennou náhradu. Seznam výrobků bude sestaven během příštích dnů.
Evropská komise ve středu přijala normu, která by měla evropským firmám pomoci vyrovnat se s důsledky amerických sankcí vůči Íránu. Reagovala tak na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se rozhodl odstoupit od jaderné dohody s Teheránem, informovala agentura AFP. Opatření využívá postup aplikovaný unií už v roce 1996, kdy USA zpřísnily sankce vůči Kubě. Podle agentury Reuters američtí diplomaté nyní cestují po světě a snaží se země přesvědčit, aby přestaly s Íránem obchodovat. V úterý byl jeden z nich i v Česku.
Rakouský vicekancléř a předseda koaliční protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache vyzval k ukončení sankcí Evropské unie proti Rusku, a to jen pár dnů před úterní návštěvou ruského prezidenta Vladimira Putina ve Vídni.
Zavedení evropského nařízení GDPR vyděsilo před 25. květnem řadu malých firem. Hospodářské komoře si lidé stěžují, že jsou nedostatečně informováni a na komoru se nadále obracejí s různými absurdními dotazy. Zavedení evropského nařízení o ochraně osobních údajů pak bude dle komory stát všechny podnikatele 25 miliard korun.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dopisem sdělila ruskému velvyslanectví ve Spojených státech, že Washington se v dohledné době nechystá uvalit na Rusko žádné další sankce. V středu o tom s odvoláním na zdroje z ruského ministerstva zahraničí informovala agentura TASS.
Spojené státy připravují další sankce na Rusko. Důvodem je pokračující podpora, kterou Moskva poskytuje režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Prohlásila to americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová s tím, že sankce budou pravděpodobně oznámeny v pondělí.
Při údajném chemickém útoku na syrské město Dúmá zahynulo v sobotu nejméně 60 lidí a přes 1000 dalších bylo zraněno. Uvedli to v pondělí podle agentury Reuters záchranáři ze syrského Svazu zdravotnických a pomocných organizací (UOSSM). Režim v Damašku ale použití chemických zbraní popřel, stejně jako Rusko a Írán, tedy spojenci syrské vlády. Incident odsoudila řada zemí, včetně USA, Německa a Francie.
Ministerstvo financí USA oznámilo další rozšíření protiruských sankcí, které mají být trestem za údajné kybernetické útoky proti Spojeným státům, včetně pokusů ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016. Nově se na seznamu ocitlo 19 ruských občanů a pět firem včetně petrohradské Agentury pro výzkum internetu (AII) obviňované z šíření falešných zpráv. Na sankčním soupisu je i sponzor AII, miliardář blízký Kremlu Jevgenij Prigožin.
Na seznamu vlivných ruských oligarchů, před nimiž nedávno varovalo americké ministerstvo financí, je i hlavní vlastník největšího výrobce civilních letadel v České republice, společnosti Aircraft Industries – někdejší Let Kunovice. Uvedl to dnes server iRozhlas.cz. Ruský podnikatel Iskander Machmudov firmu ovládá od roku 2013 přes hutnický koncern UGMK. Kunovický výrobce letadel přitom obchoduje mimo jiné i s českou armádou. Firma zařazení svého většinového majitele na americký seznam nekomentovala.
Čím dál víc zpráv ze Severní Koreje naznačuje, že na zemi začínají silně doléhat mezinárodní sankce, jimž KLDR čelí v souvislosti se svým pokračujícím raketovým a jaderným zbrojním programem. Napsal to v sobotu britský list The Daily Telegraph. Podle něj je v Severní Koreji nejen málo paliva a potravin, ale kvůli nedostatku papíru musel svou produkci omezit i státní deník Rodong sinmun. V říjnu podle očekávání dojdou Pchjongjangu valutové rezervy.
Z celkového podílu českého exportu se Rusko podílelo do listopadu loňského roku 1,8 procenty. Přesto se znovuzvolený prezident Miloš Zeman nebojí chválit ruský trh. V minulosti také prohlásil, že s ohledem na početnou výpravu při poslední návštěvě Ruska, je tato země desetkrát významnější než Francie. Ta je ovšem pro český export více než dvojnásobně důležitější.
Čečenský diktátor Ramzan Kadyrov přišel o přístup do svých ruských účtů na Instragamu a Facebooku, kde ho sledovaly miliony uživatelů. Stalo se tak poté, co ho Spojené státy zařadily na sankční seznam. Podle Kadyrova podlehli provozovatelé sociálních sítí tlaku Washingtonu a volá po obnově svých účtů, píše server Svobodná Evropa.
Evropská unie je jednotná v otázce prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku, uvedl ve čtvrtek večer na twitteru šéf unijních schůzek Donald Tusk. Sankce, které unie na Rusko uvalila kvůli jeho chování v ukrajinské krizi, tak budou prodlouženy o dalšího půl roku.
Na končící návštěvě Ruska doprovází prezidenta Miloše Zemana rekordně vysoký počet zástupců 132 českých firem. Jejich kompletní seznam však zveřejněný nebyl. Je mezi nimi třeba i Sigma Group, která sponzoruje Stranu práv občanů (SPO) a poskytla peníze Zemanovi na jeho prezidentskou kampaň v roce 2013. Prezidentovi Hospodářské komory Vladimíru Dlouhému vadí, že není seznam zveřejněný. Na druhou stranu je podle něj důležité hlavně to, že jsou firmy bezúhonné.
Po znamenitém vystoupení inženýra Zemana v Radě Evropy se jakousi běžnou volnočasovou aktivitou mnoha českých komentátorů stalo rozumování ohledně neužitečnosti sankcí, zejména těch uvalených Západem na Rusko.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Severní Koreji, o nichž koncem loňského roku rozhodla Rada bezpečnosti OSN v reakci na severokorejské jaderné a raketové testy. Oznámila to agentura TASS. Sankce zpřísňují dřívější nařízení Rady bezpečnosti z roku 2007.
Prezident Miloš Zeman hovořil na Parlamentním shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku. Naposledy na stejném místě mluvil Václav Havel v roce 1995. Při příchodu do budovy si však Zeman neprohlédl výstavu o Václavu Havlovi, kolem které jen prošel. A na otázku, zda si ji prohlédne, odpověděl „nevím“. Rada se v úterý mimo jiné zabývá Ruskem kvůli ukrajinské krizi.
Spojené státy zrušily po dvou desítkách let sankce proti Súdánu v reakci na pokrok v boji proti terorismu a ve zmírnění humanitární krize a také na závazek vlády v Chartúmu nepokračovat ve zbrojních obchodech se Severní Koreou. Informovaly o tom tiskové agentury.
Čínské ministerstvo obchodu oznámilo, že v souladu s novými sankcemi Rady bezpečnosti OSN bude uzavřena většina severokorejských firem působících v Číně. Opatření se týká také společných čínsko-severokorejských podniků.
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila nové sankce proti Severní Koreji kvůli šestému a doposud nejsilnějšímu jadernému testu, který země provedla 3. září. Sankce mimo jiné zakazují export druhé největší severokorejské vývozní položky, textilu, a omezují dovoz ropy. KLDR rezoluci odmítla a varovala navrhovatele dokumentu, Spojené státy, že brzy pocítí „největší bolest“, jakou kdy poznaly.
Hospodářské sankce, které Spojené státy uvalily v pátek na režim autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, podle analytiků můžou způsobit bankrot Venezuely. USA totiž Caracasu výrazně omezily další zadlužování na amerických trzích, exportu venezuelské ropy do USA se ale sankce příliš nedotknou. Podle některých expertů se však ještě zhorší humanitární krize ve Venezuele, což může zvýšit sociální napětí v zemi.
Možnosti ekonomického tlaku na Severní Koreu jsou prakticky vyčerpány, Moskva nebude podporovat ekonomické udušení země. Řekl to ve středu podle agentury TASS šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Rada bezpečnost OSN na začátku měsíce schválila nové tvrdé sankce proti KLDR, které mají být trestem za dva testy mezikontinentálních raket. Rusko se k opatřením připojilo.
Jestli se někomu opravdu nelíbí nová vlna amerických sankcí proti Rusku, je to Berlín. Potenciálně mu totiž komplikují výstavbu plynovodu Nord Stream 2.
Šéfové diplomacií obou korejských států se krátce setkali v neděli v Manile, uvedla jihokorejská tisková agentura Yonhap s odvoláním na diplomaty. Jihokorejská ministryně zahraničí Kang Kjong-wha vyzvala Pchjongjang, aby přijal nabídku k rozhovorům. Její severokorejský protějšek Ri Jong-hoa ale podle Yonhap odvětil, že návrh „není upřímný“.
Tak dlouho se Evropané obávali, že se USA dají dohromady s Putinovým Ruskem, až se karta obrátila. Teď se některým nelíbí, že jdou na Rusko moc tvrdě. Po měsících, kdy se zdálo, že skončila éra a stará pravidla přestávají platit, najednou můžeme zakoušet déjà vu. Odehrává se zde jeden ze střetů známých z posledních dekád studené války.
Evropská unie rozšířila sankce proti Rusku o další tři osoby, včetně náměstka ministra energetiky, a o tři firmy. Podílely se na dodávce čtyř plynových turbín německé společnosti Siemens na anektovaný Krym, oznámila v párek v tiskové zprávě Rada EU.
Nové protiruské sankce Spojených států mají za cíl vytlačit z evropského trhu ruský plyn, aby se na starém kontinentu prodával plyn americký. Podle agentury Reuters to v pátek řekl německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Berlín je zainteresován na evropsko-ruském projektu plynovodu Nord Stream 2.
