Evropská komise  ve středu přijala normu, která by měla evropským firmám pomoci vyrovnat se s důsledky amerických sankcí vůči Íránu. Reagovala tak na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se rozhodl odstoupit od jaderné dohody s Teheránem, informovala agentura AFP. Opatření využívá postup aplikovaný unií už v roce 1996, kdy USA zpřísnily sankce vůči Kubě. Podle agentury Reuters američtí diplomaté nyní cestují po světě a snaží se země přesvědčit, aby přestaly s Íránem obchodovat. V úterý byl jeden z nich i v Česku.

Norma přijatá Evropskou komisí umožní EU neuznávat a nevykonávat rozsudky amerických soudů související se sankcemi a nerespektovat požadavky vyplývající ze sankcí, včetně dožádání ze strany amerických soudů. Evropským firmám dává rovněž právo žádat o odškodnění za sankce.

Norma použitá v případě Kuby musela být značně upravena, aby se mohla použít na Írán, uvedla agentura AFP. Pokud se proti ní do dvou měsíců nepostaví některá z členských zemí či Evropský parlament, vstoupí v platnost. Stát by se tak tedy mělo nejpozději na počátku srpna.

Evropská unie s Trumpovým rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody a znovu zavést hospodářské sankce vůči Íránu nesouhlasí a chce stejně jako země, které dohodu s Íránem podepsaly (Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko), udržet dokument při životě.

Německo, Británie a Francie se dnes také obrátily na americké ministry zahraničí a financí Mika Pompea a Stevena Mnuchina a vyzvaly je, aby netrestali evropské firmy za obchodování s Teheránem.

Američtí představitelé se naopak podle agentury Reuters na zahraničních cestách snaží přesvědčovat cizí politiky, aby firmy z jejich zemí neobchodovaly s Íránem. Pracovníci amerického ministerstva zahraničí navštívili Japonsko a tento týden byli i ve východní části Evropské unie.

Vysoce postavený představitel ministerstva zahraničí zodpovědný za Irák a Írán Andrew Peek v úterý zavítal do Česka a ve středu do Maďarska.

V České televizi (ČT) řekl, že jeho návštěva je součástí snahy amerického ministra zahraničí o diplomatickou spolupráci se spojenci, jejímž cílem je dosažení nové jaderné dohody s Íránem. "Především se chceme lépe koordinovat po dobu následujících až 90 dnů, než budou zase uvedeny v platnost některé druhotné protiíránské sankce, které byly zrušeny v souladu s protijadernou dohodou z roku 2015," popsal Peek cíl své návštěvy v Česku.

Dohoda s Íránem je podle něj nedostačující, protože nechala pootevřená vrátka k tomu, aby Írán mohl konstruovat jadernou bombu, a umožnila Íránu, aby se začal chovat agresivněji než dřív. Peek se měl původně sejít s designovaným premiérem Andrejem Babišem (ANO), z této schůzky ale sešlo, uvedla ČT.

"Američané jsou na putovní show a jezdí všude," řekl agentuře Reuters nejmenovaný evropský diplomat. "Jasně jsme jim řekli: Jestli přicházíte, abyste nám řekli, jak tady uplatňovat americké zákony, pak tu nejste vítáni," dodal. Američané podle agentury Reuters nutí na svých cestách představitele zemí, aby si vybrali, zda budou obchodovat s Íránem nebo s USA. Obchodování s Íránem podle nich pomáhá financovat raketový program a zástupné války v Jemenu a Sýrii.

Skutečnost, že se Američané zaměřili na země z východní části unie, jako jsou Česko a Maďarsko, má podle evropského diplomata citovaného agenturou Reuters za cíl vyvinout tlak na ty části EU, které jsou nejvíce závislé na pomoci Spojených států v obraně proti Rusku.

"Tato eskalace a konfrontační strategie je vážným omylem a hrozí vyvoláním ještě většího chaosu a nestability na Blízkém východě," řekl agentuře Reuters nejmenovaný diplomat, podle kterého snaha Spojených států "irituje nemálo jejich spojenců".