V posledních letech si všímám zvláštního jevu, který je vlastně dovršením odsunu. Do těch nejkrásnějších hrobek se stěhují noví nájemníci. Kaligrafické nápisy na žule jsou překryty lepicí páskou nebo nějakým jiným způsobem a místo Familie Klein, Uhl, Mayer etc. se objevuje nápis Rodina Čonkova, Horváthova, Farkašova…
Malé pohřební služby v České republice se potýkají s velkým nedostatkem brigádníků. Nemají například nosiče rakví. Shánět si je pak musí samotní pozůstalí, nejčastěji v řadách pozvaných smutečních hostů. Řekl to předseda spolku Sdružení pohřebnictví v ČR Ladislav Kopal. Problémy s personálem mají i restaurace při pohřebních hostinách. Vznikají tak situace, kdy truchlící pozůstalý nese při pohřbu rakev a pak ještě obsluhuje při karu.
Písnička kapely MIG 21 Snadné je žít zahájila další část posledního rozloučení s herečkou Libuší Šafránkovou. V kostele sv. Anežky na pražském Spořilově, kam od dopoledne chodily desítky lidí položit květinu a svíčku, se sešli pozvaní smuteční hosté. Při mši promluvili její herečtí kolegové a přátelé a zazněla písnička v jejím podání. Po asi hodinu a půl trvajícím obřadu byla vynesena z kostela rakev za doprovodu liturgického průvodu a potlesku přihlížejících.
V sobotu proběhlo poslední rozloučení s manželem britské královny Alžběty II. princem Philipem, vévodou z Edinburghu. Jednalo se o zvláštní událost, částečně bombastickou, ceremonie se účastnily nejrůznější vojenské regimenty a další hodnostáři, střílelo se z děla, hrálo na dudy, troubilo na trumpety, zároveň to byla velmi komorní sešlost, z důvodů koronavirových opatření se obřadu účastnilo pouze 30 nejbližších. I tak ale celá ceremonie byla protkána historickou symbolikou.
Ačkoliv vláda zavedla nová pravidla v reakci na zahlcená krematoria, většina z nich ve skutečnosti stíhá spalovat zesnulé a mají ještě rezervy. Nejkritičtější situace nastala v Moravskoslezském kraji, tam ale mají problém s kapacitami už roky. U zbytku krematorií by velký problém přišel ve chvíli, kdyby se covidem-19 nakazili zaměstnanci. Ti mají aktuálně napilno, a pokud by museli do karantény, není za ně náhrada. Už tak jich není příliš, ve strašnickém krematoriu se střídají čtyři pracovníci, v motolském tři.
Svatby a pohřby se od pondělí mohou v Česku konat jen s omezeným počtem účastníků, podle vládních opatření proti šíření koronaviru jich může být nejvíce 30.
Otázkou, jakým způsobem by hlavní město nakládat se zemřelými opuštěnými seniory, se zabývá pražská pirátská zastupitelka a předsedkyně Výboru pro sociální politiku Eva Horáková. Řešením by podle ní mohlo být vybudování společné hrobky, kam by se ostatky ukládaly, a která by zároveň sloužila jako pietní místo. Horáková zatím shromažďuje informace od pražských domovů pro seniory, poté jejich odezvy vyhodnotí, uvedla pro Echo24.
Palác Žofín na Slovanském ostrově se v novodobé historii zřejmě stává tradičním místem rozloučení slavných osobností.
Desítky lidí se v neděli ve švýcarském kantonu Sankt Gallen vydaly na „pohřební pochod“ vysoko do hor k ledovci Pizol, který se v důsledku oteplování klimatu zmenšil natolik, že ho letos vědci poprvé přestali měřit. V srpnu se podobná akce konala na Islandu, kde se „pietního aktu“ zúčastnila i premiérka Katrin Jakobsdottirová či zástupci OSN.
Malíř Bořivoj Žufan, architekt Bedřich Bendelmayer, operní pěvkyně Marie Veselá-Kabeláčová nebo skladatel Rudolf Piskáček. Ostatky těchto a desítek dalších významných osobností spočívají v zapomenutých neopečovávaných hrobech. 196 takových už se dočkalo, nebo brzy dočká obnovy v rámci projektu Adopce hrobů. Dalších 184 je možné ještě adoptovat K podpoře programu se v koaliční smlouvě zavázala i nová pražská koalice.
V katedrále svatého Víta v Praze byly v pondělí večer v 20:00 uloženy ostatky kardinála Josefa Berana, někdejšího pražského arcibiskupa a politického vězně dvou totalitních režimů. Beran, který strávil velkou část života jako vězeň nacismu a komunismu, zemřel v exilu a dnešním aktem se splnilo jeho poslední přání. Jeho ostatky byly před několika dny převezeny z Vatikánu, kde spočívaly v papežské hrobce v bazilice sv. Petra. Uložení kardinálových ostatků předcházela bohoslužba, kterou vedl pomocný pražský biskup Václav Malý.
Před 65 lety, 14. března 1953, zemřel první komunistický prezident Klement Gottwald. Hlavou státu byl pět let. Nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror. Za jeho vlády se počátkem 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů, které nakonec dopadly i na komunistické funkcionáře. Po Gottwaldově smrti zachvátila celou zemi organizovaná pompézní tryzna, při níž jej na poslední cestě doprovázely statisíce lidí.
Zádušní mší a vojenskou ceremonií v západoněmeckém Speyeru skončila večer oficiální část smutečního rozloučení s bývalým německým kancléřem Helmutem Kohlem. Po ní má být Kohl za přítomnosti nejbližších pohřben na zdejším hřbitově. Už odpoledne se s tímto velikánem německé i evropské politiky, který zemřel před dvěma týdny ve věku 87 let, rozloučila asi tisícovka lidí v ulicích jeho rodného Ludwigshafenu.
Noví podnikatelé v pohřebnictví zřejmě budou muset skládat zkoušku a mít praxi v oboru, zakážou se nejlevnější papírové rakve. Zpřísnění podmínek přinese vládní novela, kterou v pátek schválila Sněmovna. Předlohu, která také posílí kontrolu v oboru a upraví sankce za prohřešky, nyní dostanou k posouzení senátoři.
Ústup od tradičních zvyklostí se v ČR ale prolíná s podivuhodně konzervativními postoji k tomu, jak by měly moderní hřbitovy vypadat. O jejich proměnu se pokouší Martin Červený.
