Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v dnešním prohlášení. Dohoda musí být ještě formálně potvrzena Evropským parlamentem a členskými státy Rady EU. Toto opatření „přispěje k ukončení jakékoliv závislosti na ruském plynu a posílí energetickou bezpečnost EU“, uvádí se v prohlášení.
Když se dostal na veřejnost nejnovější plán míru na Ukrajině, vyvolalo to zběsilou aktivitu v celém atlantickém prostoru. Není zcela jasné, zda jeho primárním autorem jsou Američané, či Rusové, část expertů ho považuje za ukrajinskou kapitulaci, jiní za nadějný základ. Následná jednání v Ženevě zredukovala původních 28 bodů na 19, ale nová verze nebyla zveřejněna. O tomto plánu a o tom, co prozrazuje o americké zahraniční politice, jsme diskutovali s Jakubem Landovským, Janem Zahradilem a Romanem Jochem.
Rusko a USA se podle Kremlu po dlouhém jednání nijak nepřiblížily ani nijak nevzdálily vyřešení krize na Ukrajině. Jednání začalo v úterý kolem 19:35 moskevského času a trvalo podle státní agentury TASS asi pět hodin. Zúčastnili se ho kromě ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického zmocněnce prezidenta Stevea Witkoffa také další vyjednavači, za USA poradce amerického prezidenta Jared Kushner či za ruskou stranu poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov
Návrh listopadové mírové dohody o ukončení ruské války na Ukrajině z Ženevy byl po následných rozhovorech mezi americkými a ukrajinskými vyjednávači na Floridě dále zdokonalen. Na síti X to napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je na návštěvě Irska. Nastal podle něj čas, aby Ukrajina získala zmrazená ruská aktiva a mohla je využít na svou obranu a obnovu. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina přistupuje k diplomacii „nanejvýš vážně“ a je třeba k tomu donutit i ruskou stranu.
Nedávná slova italského admirála a předsedy vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragoneho o „agresivnějším postoji“ vůči Rusku budí emoce. Jeho rozhovor pro deník Financial Times si vysloužil kritiku od části italské vlády, jelikož řekl, že Severoatlantická aliance zvažuje agresivnější postoj vůči Rusku ohledně hybridní války, píše italský tisk. Podle některých vládních politiků admirál svým prohlášením přilévá olej do ohně. Podobně se v pondělí vyjádřila také Moskva.
Ukrajinci poprvé objevili na ruském útočném dronu Šáhid namontované rakety vzduch-vzduch R-60. Původně íránský dron, který už nyní vyrábí Rusové, tak nejenže sám útočí, ale ještě ve vzduchu má likvidovat zdroj protiútoku. Podle agentury Unian o tom dnes informoval na svém telegramovém kanálu kanálu ukrajinský expert na elektronické boje a vojenské komunikační systémy Serhij „Flash“ Beskrestnov.
Každou chvíli se mluví o ruském útoku na Evropu, ale nyní se ozývají i hlasy z druhé strany. Například admirál a předseda Vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone tvrdí, že by Severoatlantická aliance měla být „agresivnější“ v reakcích proti Rusku. Je to vůbec poprvé, co se mezi zástupci aliance mluví o možnosti „preventivní akce, která může být vnímána jako sebeobrana“ v rámci kremelských hybridních útoků, píše deník The Financial Times.
Polský prezident Karol Nawrocki se nesejde s maďarským premiérem Viktorem Orbánem kvůli jeho nedávné cestě do Moskvy. S odvoláním na prezidentova spolupracovníka to v neděli napsala polská média. Polská hlava státu se chystá do Maďarska ve středu na summit prezidentů Visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Setkání s prezidenty V4 má Nawrocki nadále v plánu. Nawrockého gesto ocenil šéf ukrajinské diplomacie.
Bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, válečný teoretik a nyní velvyslanec ve Spojeném království Valerij Zalužnyj se stále více zapojuje do politické diskuse a připravuje se na možné prezidentské volby. Ve svém nejnovějším obsáhlém komentáři o probíhající válce pro server LIGA.net uvedl, že „podmínky se nezlepšují" a nejpravděpodobnějším scénářem ukončení rusko-ukrajinské války je její zmrazení na několik let, během nichž se obě strany připraví na nové kolo vojenské konfrontace.
Belgický premiér Bart De Wever v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise potvrdil pokračující odpor své země k použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, napsal bruselský server Politico. Většina aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise přitom chtěla právě v těchto dnech celý proces posunout kupředu a předložit přímo právní návrh, po čemž členské státy EU dlouho volaly.
Americký prezident Donald Trump údajně pověřil svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera, aby při nadcházející cestě do Moskvy ruskému prezidentovi přímo navrhli, že Spojené státy v rámci mírové dohody uznají Krym a dobytá ukrajinská území za ruská. Píše to deník deník na The Telegraph. Již dřívější plány učinit takovou nabídku Rusům nebyly zrušeny ani po jednáních s Ukrajinci a Evropany v Ženevě, ani po výhradách evropských spojenců.
Ruský prezident Vladimir Putin v úvodu dnešní schůzky s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kremlu ocenil to, co označil za vyvážený postoj Budapešti k ukrajinské otázce. Současně nevyloučil, že jednání s představiteli USA plánovaná na příští týden v Moskvě nakonec povedou k uspořádání dříve zrušeného rusko-amerického summitu v Budapešti. Orbán vyjádřil naději, že současné iniciativy povedou k míru na Ukrajině, a zdůraznil, že jeho země hodlá pokračovat ve spolupráci s Ruskem.
Neutrální Irsko, které je sice členem Evropské unie, ale nikoliv NATO, se podle analýzy listu Financial Times může stát slabým článkem evropské bezpečnosti. Do irského mořského prostoru patři mimo jiné tři čtvrtiny všech podmořských kabelů na severní polokouli a schopnost je chránit, je podle expertů „prakticky nulová“. Vláda mezitím připravuje první Národní strategii námořní bezpečnosti a nakupuje nové technologie, včetně sonarového systému, který nyní nemá.
Oficiální postoj české vlády k americkému návrhu míru na Ukrajině nalezneme pěkně hutně na webu ministerstva zahraničí. Je to osmnáct řádků s podpisem Jana Lipavského. Na třetím řádku náš ministr Trumpův návrh bere „jako výchozí bod k jednáním“, aby dva řádky od konce dospěl k faktickému odmítnutí návrhu: „Ustoupením agresorovi v roce 1938 získala Evropa mír na jeden jediný rok. A pak následovala světová válka. Poučme se. Neudělejme stejnou chybu v roce 2025.“ Že byla chyba ustupovat Adolfu Hitlerovi, na tom panuje shoda jako na málokteré události moderních dějin. Když vyvoláváme duch Mnichova, jako bychom říkali, že diplomacie teď nemá smysl.
Krajský soud v Brně dnes po odvolání potvrdil podmíněný trest Lubomíru Boušemu, který na sociální síti zveřejnil několik desítek příspěvků, ve kterých vychvaloval činy ruského prezidenta Vladimira Putina a podporoval ruskou agresi na Ukrajině. Podle obžaloby tím vyjadřoval podporu ozbrojenému útoku Ruska na Ukrajinu a veřejně schvaloval zločin proti míru, čímž se provinil popíráním, zpochybňováním, schvalováním a ospravedlňováním genocidy. Rozhodnutí je pravomocné.
V bojích na Ukrajině zahynul sedmadvacetiletý Čech, informovala na facebooku škola v Uherském Hradišti, kde mladík dříve studoval. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí (MZV) Daniel Drake dnes bez dalších podrobností řekl, že úřad o případu ví a komunikuje s rodinou. Ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy Uherské Hradiště Ivo Savara dnes řekl, že mladík na škole studoval do třetího ročníku, poté z ní odešel. Matka kontaktovala třídní učitelku s informací, že zemřel.
Jen před pár dny to vypadalo, že americko-ukrajinské vztahy jsou na vzestupné trajektorii a přes všechny hádky v minulosti Donald Trump pochopil, že pokud chce dosáhnout vytouženého míru, musí zvýšit podporu Kyjevu a zatlačit na Rusko. Americké ministerstvo zahraničí schválilo balíček podpory pro systém protivzdušné obrany Patriot, který Ukrajina používá, v hodnotě 105 milionů dolarů. Baltské a skandinávské státy oznámily, že vloží 500 milionů dolarů do programu PURL, skrze který státy NATO nakupují americké zbraně pro Ukrajinu. Polsko oznámilo, že přidá 100 milionů.
Rusové v srpnu letošního roku zajali českého občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině. Informaci získali novináři z projektu Linie, kteří ji zveřejnili ve spolupráci s webem Seznam Zprávy. České ministerstvo zahraničí potvrdilo, že se případem zabývá. Zajatého jednadvacetiletého Hoanga Trana, který má české i vietnamské občanství, čeká podle ruských zdrojů soud v Luhanské lidové republice, což je mezinárodně neuznaný separatistický útvar na východě Ukrajiny. Hrozí mu trest od sedmi do 15 let vězení.
Kreml varoval před předčasným nadšením. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyzval, aby se nedělaly ukvapené závěry o možném ukončení konfliktu na Ukrajině. Hovořit o blížícím se dosažení mírové dohody je podle něj předčasné, informovala ruská státní agentura TASS. „Počkejte. Zatím je předčasné toto říkat,“ odpověděl Peskov na dotaz novináře, zda může potvrdit, že strany konfliktu dosud nikdy nebyly tak blízko řešení a uzavření mírové dohody.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o upevnění ruské identity na anektovaných ukrajinských územích. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters. Dokument nazvaný Strategie ruské národní politiky pro období do roku 2036 má za cíl, aby se 95 procent obyvatel země identifikovalo jako Rusové. Putin v únoru 2022 nařídil invazi na Ukrajinu, což tehdy zdůvodnil snahou demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu, která podle něj utlačuje rusky hovořící obyvatele.
Rusko souhlasilo s některými ústupky v americkém mírovém plánu pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil to prezident Spojených států Donald Trump, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Trump už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Ukrajiny očekával souhlas s plánem. Lhůtu média spojovala s původním 28bodovým plánem, který řada zemí i kritiků vnímala jako proruský. Po jednání USA, Ukrajiny a evropských zemí v Ženevě ale dokument doznal úprav, jejichž podoba ale přesně známa není.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Donald Trump však alespoň zatím setkání odmítl. Sejít se neplánuje ani s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vzkázal jim, že se setkají, až když bude dohoda ve finální fázi. Místo toho vyslal své zástupce do Moskvy i do Kyjeva. Podle Trumpa zbývá už jen několik bodů mírového plánu, na nichž není shoda.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí.
Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Jeden člověk byl zabit a tři další byli zraněni při náletu ukrajinských dronů na Taganrog, uvedla starostka tohoto ruského města u Azovského moře Svetlana Kambulovová. Šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska, oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.
Kreml prohlásil, že evropský mírový plán je nekonstruktivní a nebude fungovat. Ruský prezident Vladimir Putin ale naopak vyzdvihl mírový plán Donalda Trumpa, který by mohl být základem pro „konečné mírové řešení“ války na Ukrajině. Podle prezidentova poradce pro zahraniční politiku Jurije Ušakova nejsou evropské protinávrhy konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Mnohé body amerického mírového plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.
Třetí rok války na Ukrajině přináší stále palčivější otázku: kolik ukrajinských vojáků ve skutečnosti zemřelo? Odpověď je však nejasná. Zdroje se rozcházejí v řádech stovek tisíc mrtvých, jenže žádná oficiální, ověřitelná statistika, kterou by potvrdily mezinárodní instituce nebo velká světová média, neexistuje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naposledy uvedl, že během války zemřelo 46 tisíc ukrajinských vojáků, zatímco Donald Trump uvedl, že bylo zabito až 700 tisíc tamních obránců.
Spojené státy a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války na Ukrajině. V noci na dnešek to ve společném prohlášení k americko-ukrajinskému jednání v Ženevě oznámil Bílý dům. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
Prezident Donald Trump prohlásil, že mírový plán, který Spojené státy předložily Ukrajině, nepovažuje za konečnou nabídku k ukončení konfliktu s Ruskem. Novinářům řekl, že cílem je co nejrychlejší dosažení míru a že válka podle něj vůbec neměla propuknout. Trump zároveň zopakoval, že pokud by byl ve funkci dříve, konflikt by se podle něj nikdy neodehrál, a dodal, že jeho tým nyní usiluje o ukončení války „jakýmkoli způsobem“, uvedla americká CNN. Americký prezident Donald Trump uvedl, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou.
Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové vyzval členské státy k okamžité podpoře údajného nového amerického návrhu na ukončení války na Ukrajině, píše server Politico. Údajný plán Bílého domu, který má 28 bodů, by podle dokumentu předpokládal, že se Ukrajina vzdá části svého území a mimo jiné zredukuje svou armádu. Maďarský premiér Viktor Orbán uvádí, že Evropané „musí okamžitě a bezpodmínečně“ podpořit americkou mírovou iniciativu a současně zahájit vlastní přímá jednání s Ruskem.
Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní. V noci na sobotu to uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem amerických jednání o míru zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritické postoje, zjevně v souvislosti s uniklým údajným mírovým plánem do médií v posledních dnech, jsou podle něj nepochopením reality či nedorozuměním. Údajný návrh citovaný tiskem počítá s tím, že Ukrajina postoupí Rusku i ty části Doněcké a Luhanské oblasti, které ruská armáda dosud nedobyla.
