Důvěra v prezidenta Vladimira Putina klesla na nejnižší úroveň za posledních 13 let, tvrdí průzkum státní agentury VCIOM. Ruskému prezidentovi podle něj věří pouze 33,4 procent respondentů, což je oproti prosinci pokles o více než dvě procenta. Informoval o tom v úterý deník The Moscow Times. Jedná se již o druhý průzkum po novém roce, který signalizuje snížení důvěry Rusů vůči Putinovi.
Nejméně 14 námořníků v pondělí zahynulo při explozi a požáru dvou lodí plujících v Kerčském průlivu pod tanzanskou vlajkou. Oznámila to ruská agentura TASS, podle níž bylo na obou lodích celkem 31 lidí. Dvanáct námořníků se přivolaným ruským lodím podařilo zachránit, osud ostatních pěti zatím není jasný.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc souhlasil s návrhem německé kancléřky Angely Merkelové na vyslání německých expertů k monitorování Kerčského průlivu. Při setkání s německým ministrem zahraničí Heikem Maasem to v pátek v Moskvě řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Poznamenal, že ale žádný expert zatím nedorazil.
Realizace nové americké strategie dalšího rozvoje protiraketové obrany nevyhnutelně povede k rozpoutání závodů ve zbrojení ve vesmíru, varovalo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tak reagovala na modernizovanou strategii ohlášenou americkým prezidentem Donaldem Trumpem při čtvrteční návštěvě Pentagonu.
V Poslanecké sněmovně leží návrh některých poslanců na zřízení parlamentní vyšetřovací komise. Ta by hodnotila vliv cizích autoritářských režimů na Česko a hledala způsoby, jak tomuto vlivu lépe čelit. Poslanci budou navrhovat, aby se návrhem sněmovna zabývala ještě v lednu. Události posledních týdnů ukazují, že komise je potřeba. Říkají to poslanci s odkazem na kauzu Huawei, ale i případ seniora Jaromíra Baldy, kterého soud uznal vinným z teroristického útoku.
Ruské úřady ve čtvrtek na moskevském letišti Šeremeťjevo zatkly běloruskou prostitutku Anastasiju Vašukevičovou, která je známá ze skandálu kolem bývalého ruského vicepremiéra Sergeje Prichoďka a miliardáře Olega Děripasky. Stalo se tak ve stejný den, kdy ji z Thajska deportovaly tamní úřady. S odvoláním na ruskou policii o tom informovala agentura Interfax.
Vědci jsou překvapeni nebývale rychlým „úprkem“ severního magnetického pólu na Sibiř. Pohyb magnetického pólu z Kanady směrem do Ruska sledují experti už dlouhé roky, nyní je však zaskočilo nebývalé zvýšení rychlosti, s níž se pól posouvá. Musí proto urychleně přikročit k předčasné aktualizaci Světového magnetického modelu, na němž se zakládá většina moderních navigačních systémů. Informuje o tom časopis Nature.
Němečtí průmyslníci svou vládu žádají, aby zlepšila vztahy s Ruskem. Přáli by si obnovení každoročních setkání EU-Rusko na nejvyšší úrovni a znovuzavedení německo-ruských vládních konzultací, které jsou pozastaveny od roku 2014, kdy Moskva anektovala Krym a rozmístila své vojenské jednotky na východě Ukrajiny. Z dokumentu, jenž firmy měsíce konzultovaly i s ministerstvy v Berlíně, cituje na svém webu týdeník Der Spiegel.
Rusko zvažuje žádost Spojených států, aby vyvinulo novou verzi kosmické lodi Sojuz schopnou dopravit posádku na Měsíc a zpět. Televizní stanici Rossija 24 to ve čtvrtek řekl šéf kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Kromě svých vlastních projektů prý Američané stojí o rezervní dopravní systém.
V Česku přibývá nápadů, jak krotit údajně agresivní zahraniční politiku Ruska. Nedávno část poslanců navrhla vyšetřovací komisi kvůli vlivu Ruska i Číny na ČR. Nyní chtějí Piráti finanční i cestovní sankce na politické činitele spojované s porušováním lidských práv, zjistil deník Echo24. A to na základě české verze tzv. Magnitského zákona. I Piráti návrhem reagují na zahraniční politiku Ruska.
Ukrajina byla v roce 2018 opět primárním terčem prokremelských dezinformátorů, kteří se ale výrazně zaměřili i na Evropskou unii či Británii. V analýze své práce za loňský rok to uvádí zvláštní tým diplomatické služby EU, jehož úkolem je odhalování mediálních manipulací. Na svém webu EU vs Disinfo dnes mimo jiné popsal, jak média, která prosazují zájmy Moskvy, zahlcovala informační prostor v souvislosti s otravou bývalého ruského špiona Sergeje Skripala či napětím v Azovském moři.
Ruské ministerstvo zahraničí v sobotu dotčeně reagovalo na páteční výroky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona týkající se rusko-ukrajinského incidentu v Kerčském průlivu a Ruskem okupovaného Krymu. Ministerstvo podle agentury TASS mimo jiné prohlásilo, že Německo a Francie by se místo „poučování“ Ruska o lidských právech měly podívat na to, jak tato práva porušuje Kyjev.
Rusko a Británie se domluvily na tom, že od ledna začnou postupně obnovovat počty diplomatů na svých zastoupeních v druhé zemi. Podle agentury TASS to v televizi Rossija-24 řekl ruský velvyslanec v Británii Alexandr Jakovenko. Ruské úřady tuto informaci zatím oficiálně nepotvrdily, zato britské ministerstvo zahraničí dojednání nějaké dohody popřelo.
Nový starosta Prahy 5 Daniel Mazur (Piráti) by rád dále jednal se společností Sekyra Group o podobě projektu Smíchov City na místě bývalého nákladového nádraží v Praze na Smíchově. Jak starosta informoval, s ohledem na velikost plánované výstavby podle něj není dořešena doprava v oblasti. Rozsáhlá zástavba, zahrnující i novou centrálu České spořitelny, má na brownfieldu postupně vznikat v následujících zhruba 15 letech. Se stavbou prvních budov chce developer začít letos.
Bývalý polský prezident Lech Wałęsa poskytl rozhovor ruskému portálu Sputnik – v české mutaci známému hlavně tím, že si nejsou schopní opatřit editora, který by uměl česky – a svými výroky pořádně nadzvedl vládnoucí konzervativce, proti nimž poslední roky vede zákopovou válku. Opozici se nejnovější přehmat spojence bude vysvětlovat těžko.
Na Ukrajině v úterý ve dvě hodiny odpoledne místního času skončil válečný stav vyhlášený v deseti oblastech země na měsíc poté, co Rusové 25. listopadu v Kerčském průlivu ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského námořnictva. Prezident Petro Porošenko nicméně přidal varování, že „ruská hrozba nezmizela“. Uvedl, že by požádal parlament o prodloužení válečného stavu nebýt toho, že se blíží prezidentské a parlamentní volby. Dodal, že si tak musel vybrat mezi „nebezpečím vojenské agrese“ a „hrozbou útoku na demokratická práva a svobody občanů“.
Rusko ve středu úspěšně vyzkoušelo raketu Avangard, jejíž okřídlená bojová část dosahuje hyperzvukové rychlosti. Zkoušce přihlížel osobně prezident Vladimir Putin jako vrchní velitel ruských ozbrojených sil. Manévrující střela nakonec zasáhla cíl na Kamčatce, uvedla agentura TASS s odvoláním na vyjádření Kremlu. "Putin dorazil do řídicího střediska a vydal rozkaz přistoupit ke zkouškám," uvedl Kreml podle agentury. "Raketu odpálila jednotka raketových vojsk strategického určení ze základny Dombarovskij na cíl na polygonu Kura v Kamčatském kraji.
Černé moře nepatří Rusku, prohlásil v pátek britský ministr obrany Gavin Williamson v ukrajinské Oděse při jednání se svým protějškem Stepanem Poltorakem. Před dvěma dny v přístavním městě zakotvila britská výzvědná loď HMS Echo, která by v Černém moři měla provádět cvičení. Londýn tím chce podle britských médií vyjádřit podporu Ukrajině.
Ukrajinský parlament ve čtvrtek přijal návrh zákona, na jehož základě musí ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu změnit svůj název a výslovně uvést příslušnost k Rusku. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Někteří církevní představitelé tvrdí, že opatření porušuje svobodu vyznání a diskriminuje miliony věřících na Ukrajině, a vyzývají prezidenta Petra Porošenka, aby zákon nepodepsal.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že soukromé vojenské společnosti mohou působit kdekoliv na světě, pokud neporušují ruské zákony – a to je případně věc prokuratury. Ruští žoldnéři už byli podle médií nasazeni v Donbasu na východě Ukrajiny, v Sýrii a naposledy ve Středoafrické republice a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin ani na dnešní tiskové konferenci nenaznačil ochotu vyslyšet výzvu ze světa k osvobození ukrajinských námořníků zajatých minulý měsíc u Kerčského průlivu, kde Rusové ostřelovali a následně se zmocnili tří lodí ukrajinského vojenského námořnictva. Incident vedl k dalšímu vyhrocení vztahů s Kyjevem.
Rusko a Česko se obviňují z odmítání společného jednání o péči o válečné pomníky a hroby. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve středu uvedla, že Rusko chtělo tento měsíc uspořádat schůzku, ale nedostalo z Česka odpověď. České ministerstvo zahraničí v reakci na tvrzení Ruska sdělilo, že navrhlo několik schůzek, které Rusko odmítlo. Česko si stěžuje na poškozování hrobů českých vojáků v Rusku. Rusko zase vytýká Česku, že byly k pomníku maršála Ivana Koněva v Praze umístěny tabulky zmiňující Koněvův podíl na okupaci Československa.
Americký federální soudce v úterý vyhověl žádosti obhajoby a odložil odsuzující verdikt nad bývalým bezpečnostním poradcem Bílého domu Michaelem Flynnem. Nové datum vynesení rozsudku zatím nebylo stanoveno, uvedla agentura Reuters. Flynn se loni přiznal, že vyšetřovatelům FBI lhal o svých stycích s Ruskem.
Za neonacistický režim, který se dostal k moci díky zradě Západu, označil v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vládu ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Pohrozil Ukrajině, aby se nepokusila o vojenskou provokaci na administrativní hranici s Krymem. Kyjev ji podle Lavrova chystá v poslední prosincové dekádě.
Na jaře 2017 vyšla v magazínu City Journal zdařilá esej Christophera Caldwella, šéfredaktora časopisu The Weekly Standard, která do určité míry vysvětluje původ Hnutí žlutých vest, minimálně tedy v první fázi protestů, než se staly prostředkem k vyjádření nespokojenosti všech nad vším. Několik volných citací:
Ministerstvo obrany Ruské federace v listopadu 2018 rozhodlo o dodavateli nového bojového vrtulníku. Jde o rozhodnutí vskutku příznačné, protože svým způsobem odráží obavy, které se v ruských ozbrojených silách množí a které se týkají techniky nové generace, kam náleží také například tank T-14 Armata nebo stíhačka Su-57 PAK FA. Ačkoli se většina ruských médií stále předhání v chvalozpěvech, mnozí odborníci tvrdí, že se tyto ambiciózní programy změnily na předražené a v praxi nakonec jen málo užitečné „hračky“.
Představitelé ukrajinských pravoslavných církví na církevním sněmu v Kyjevě schválili sloučení svých organizací v nezávislou ukrajinskou národní církev. Aktu, který vnáší rozkol do samotné ukrajinské orodoxní církvě, se zúčastnil také prezident Petro Porošenko. Synod podle Porošenka zvolil hlavu nové církve – metropolitu kyjevského a celé Ukrajiny Epifanije. „Tento den vejde do dějin jako posvátný den – den konečné nezávislosti na Rusku,“ prohlásil s ukrajinský prezident před tisícovkami přívrženců.
Prezident Miloš Zeman mluví o české kontrarozvědce jako o „čučkařích“, kteří plácají o ruském nebo čínském vlivu v České republice, ale výsledky nemají žádné. Naopak poslankyně opoziční TOP 09 Helena Langšádlová iniciovala vznik vyšetřovací komise pro vyhodnocení vlivu autoritářských režimů na vnitřní záležitosti českého politického systému. Je to reakce na výroční zprávu BIS za rok 2017, v níž se mj. píše nejen o zpravodajské činnosti, ale přímo o snaze zpravodajských služeb Ruska a Číny zasahovat do vývoje v České republice.
Ruska Marija Butinová zadržená ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA se přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA) s cílem získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Oznámila to soudu na základě dohody s vyšetřovateli, která jí dává šanci na nižší, nanejvýš údajně půlroční trest vězení.
Americký prezident Donald Trump se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nesejde, dokud Moskva nepropustí zadržené ukrajinské námořníky a jejich plavidla. Novinářům to ve čtvrtek ve Washingtonu řekl bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Rusko na konci listopadu uvěznilo 24 Ukrajinců a zabavilo tři jejich lodě při ozbrojeném incidentu v Kerčském průlivu, který odděluje Černé a Azovské moře.
