Kdybychom začali psát nějakou novou reformu, tak už se to do sněmovních voleb nestihne schválit, musíme je tedy psát tak, abychom je mohli uskutečnit po volbách. Dramaticky se musí změnit odměňování státních zaměstnanců. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Český rozhlas. Současný systém podle něj demotivační pro mladé lidi a zbytečně komplikovaný.
Zářijové zvyšování platů státním zaměstnancům, jak ho požaduje lidovecký ministr práce Marian Jurečka, by bylo celé na dluh. Nejprve ho zkritizovala drtivá část ostatních ministerstev, teď ho zásadně odmítl i samotný resort financí. Ten uvedl, že vládní rozpočtová rezerva je vyčerpaná a není kde brát. Přidávání by mělo zvýšit platy buď o sedm, nebo o deset procent víc, a stálo by až šest a půl miliardy. Každý výdaj navíc znamená, že stát zaplatí ročně o miliardy víc jen na úrocích, obsluha státního dluhu je drahá.
Navzdory rozpočtovému schodku se vláda chystá navýšit platy některých státních zaměstnanců. Státní kasu by to mohlo zatížit dalšími asi 5 miliardami korun. Spokojen s tím ale je jen málokdo – zatímco odbory nebo opozice by vlastně uvítaly ještě razantnější navýšení, kritici vládní rozpočtové nezodpovědnosti dostali do rukou další výtku vůči vládní koalici.
Vláda Petra Fialy (ODS) dostane v nejbližších týdnech na stůl materiál, který by měl sloužit jako konkrétní návod k proškrtání agend státní správy a s tím spojenému propouštění úředníků. Pro Echo24 to řekla mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Materiál obsahuje jednak analýzu zbytnosti vybraných oblastí a konkrétních kroků k nápravě. Vytvořila ho skupina expertů, kterou si vytvořila sama vláda.
O tom, jak lehce vládnoucí pětikoalice zvládla zvýšit téměř všechny daně, si čtenáři na těchto místech četli už mnohokrát. Vyjděme tedy z veřejných údajů a ukažme si i to, jak s podobnou lehkostí navzdory původním sympatickým slibům o efektivním státu pokračuje bobtnání státu a jeho zaměstnanců.
Spuštění elektronického systému pro přihlášky na střední školy, který se měl dnes po půlnoci otevřít uchazečům, bylo odloženo kvůli problémům s nahráváním příloh. Ráno to uvedla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Dnes se bude systém testovat a spustí se pravděpodobně v pátek, uvedl v České televizi ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Přihlášky mohou žáci, respektive jejich rodiče, podávat do 20. února, termín se podle Krejčího nemění.
Větší efektivita státní správy je jednou z letošních priorit vlády Petra Fialy (ODS). Jednotlivá ministerstva už od loňska revidují své agendy a postupně aplikují „racionalizační“ opatření s cílem lepšího výkonu s menším počtem zaměstnanců. Své kroky více pro Echo24 přiblížila ministerstva školství a dopravy.
Senátem ve středu prošlo zavedení takzvaných eDokladů. Lidé se tak budou moci už od poloviny ledna prokazovat úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů místo fyzických, a to nejprve občanským průkazem, později i dalšími. Velké změny výhledově čekají třeba řidiče. Lidé si ale musí dát pozor na to, kdy kdo začne nové doklady uznávat. Policie bude například digitální občanky „umět“ až za několik měsíců.
Počet osob zaměstnaných ve státních úřadech se sníží nejvíce od roku 2015. Vyplývá to ze systemizace, kterou ve středu projednala a schválila vláda Petra Fialy (ODS). Poprvé se systemizace schvalovala právě před osmi lety. Podle neoficiálních informací by mělo ubýt celkem přes 2600 míst a mělo by se skutečně i vyhazovat, nikoliv jen škrtat neobsazená místa.
Úřady měly v posledních měsících i letech problém plnit poměrně základní agendy a pro tisíce lidí to tak v řadě případů znamenalo nejen pálení vlastních úspor, ale i vznik nákladů, které vůbec neměli platit. V případech jak ministerstva školství, tak ministerstva práce přitom šlo o stejný problém: nestíháme agendu vyřizovat, nemáme dost lidí. A to i v paradoxním případě, kdy si extrémní poptávku po důchodech způsobilo samo ministerstvo práce. Jenže to podle práva není žádná omluva.
Spuštění projektu digitálních občanek, který by měl fungovat od začátku roku 2024, vyjde stát zhruba na půl miliardy korun. Aplikace eDoklady byla představena jako „pohodlná alternativa“ k fyzickému občanskému průkazu, její používání bude ale možné pouze na území České republiky, na úřadech a postupně i v soukromých subjektech, které si pořídí čtecí zařízení. Používat aplikaci pak budou moci pouze lidé s novějšími chytrými mobilními telefony a s registrací prostřednictvím Identity občana.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se chystá v pátek uvést do funkce nového generálního ředitele Úřadu práce ČR. Na středečním jednání sociálního výboru Sněmovny to řekl šéf sněmovního podvýboru pro IT, dávkové systémy a problematiku úřadu práce Michael Rataj z koaličního hnutí STAN. Kdo by měl instituci od 1. září řídit, však ministerstvo zatím nezveřejnilo. Členové výboru kritizovali, že ministr jméno i po skončení výběrového řízení nadále tají.
Počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob. Snížením počtu státních zaměstnanců na úroveň z roku 2016 by stát přitom na celkových nákladech ušetřil až 50 miliard korun. S ohledem na situaci na trhu práce by podle ekonomů nenastal ani žádný významný otřes. Ke snižování má vést metodika, kterou připravuje ministerstvo vnitra.
Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba 1600 zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty.
Rušení agend a propouštění státních zaměstnanců vyžaduje značnou politickou odvahu, část agendy by se ale dala do jisté míry vyvést ven ze státní správy. Myslí si to ekonomové oslovení deníkem Echo24. Podle nich pomůže metodika, kterou nyní finalizuje ministerstvo vnitra, tedy alespoň pokud bude důkladně zpracovaná. Ta může do budoucna posloužit jako alibi pro příští vlády kdykoliv, když budou chtít takzvaný erár zeštíhlovat.
Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300.000 lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Znovu se sejdou 19. července. Tehdy by měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023, doplnil Jurečka.
Dělat kariéru ve veřejné službě dnes není žádný med. V éře babišismu na domácí scéně a velkého zpochybnění evropských a atlantických struktur na mezinárodní scéně. Dalo by se vyprávět o řadě zajímavých profilů osobností a o tom, co to s nimi dělá.
Celkové výdaje na platy zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o víc než 20 miliard na 187 miliard korun. Zaměstnanci na výplatní listině státu si měsíčně polepšili v průměru o 3179 korun a pobírali v průměru 33 806 korun hrubého. Průměrný plat v celé ekonomice podle předběžných údajů činil 31 885 korun hrubého. Uvádí to vláda v návrhu státního závěrečného účtu, který předložila sněmovně.
